č. 3741/2018 Sb. NSS, Pomoc v hmotné nouzi: doplatek na bydlení; podmínky nároku
č. 3741/2018 Sb. NSS
Pomoc v hmotné nouzi: doplatek na bydlení; podmínky nároku
k § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
Osoba, jíž poskytuje bydlení, třebas i za úplatu, blízký rodinný příslušník, nemůže nárokovat proplacení nájemného v rámci doplatku na bydlení podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, čj. 10 Ads 386/2017-46)
Věc: Jiří Š. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o doplatek na bydlení, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce žije s nezletilým handicapovaným synem v bytě o rozloze 63 m2, který je součástí rodinného domu ve vlastnictví matky žalobce. Za užívání bytu platí na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2015 matce měsíčně nájem ve výši 10 000 Kč, z čehož 3 000 Kč činí zálohy na služby (vytápění bytu), a dále hradí zálohy na elektrickou energii ve výši 1149,63 Kč.
Rozhodnutím ze dne 12. 4. 2016 přiznal Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, žalobci na jeho žádost doplatek na bydlení ve výši 4 150 Kč měsíčně od února 2016. Dne 5. 5. 2016 vydal úřad práce nové rozhodnutí, kterým snížil žalobci doplatek na bydlení na částku 3 717 Kč měsíčně, a to od března 2016. V rozhodnutí vysvětlil, že důvodem snížení doplatku na bydlení bylo přiznání nové dávky - příspěvku na bydlení vypláceného podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Při stanovení výše dávky v rozhodnutí o snížení doplatku na bydlení, patřícího mezi dávky poskytované podle zákona o pomoci v hmotné nouzi vycházel úřad práce z toho, že má žalobce příjem ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi ve výši 610 Kč (přídavek na dítě), pobírá příspěvek na živobytí ve výši 5 163 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 250 Kč. Celkovou částku živobytí žalobce a jeho syna, kterého úřad práce zahrnul do okruhu společně posuzovaných osob, vyčíslil na 5 590 Kč. Úřad práce dále zahrnul do výpočtu odůvodněné náklady na bydlení, pouze však ve výši 4 149,63 Kč. Tuto částku tvořila záloha na odběr elektřiny ve výši 1 149,63 Kč a záloha na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč. Nájem ve výši 7 000 Kč (bez záloh na služby), který žalobci účtovala jeho matka za užívání bytu, úřad práce při vyčíslení výše doplatku na bydlení nezohlednil. Podle jeho názoru je stanovené nájemné nemorální a v rozporu s dobrými mravy s ohledem na rodinný vztah pronajímatele a nájemce.
Odvolání žalobce proti rozhodnutí o snížení doplatku na bydlení žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 8. 2016 zamítl.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Brně, který rozhodnutím ze dne 15. 11. 2017, čj. 41 A 64/2016-52, rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, neboť z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů podle krajského soudu nebyly zřejmé všechny důvody, které vedly ke snížení doplatku na bydlení. Správní orgány výslovně nezmínily, že kromě přiznání příspěvku na bydlení se změnila také výše příspěvku na živobytí. Krajský soud se neztotožnil ani s tvrzením správních orgánů, že povinnost žalobce platit matce nájem ve výši 7 000 Kč byla v rozporu s…
