č. 3255/2015 Sb. NSS, Řízení před soudem: doručování advokátovi (zástupci účastníka) do datové schránky
č. 3255/2015 Sb. NSS
Řízení před soudem: doručování advokátovi (zástupci účastníka) do datové schránky
k § 51 soudního řádu správního
k § 4 a § 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. (v textu jen „zákon o elektronických úkonech“)
Je-li účastník řízení zastoupen v soudním řízení advokátem, doručuje krajský soud výzvu podle § 51 s. ř. s. do datové schránky advokáta (datová schránka podnikající fyzické osoby ve smyslu § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), a nikoliv do datové schránky obchodní společnosti vykonávající advokacii (datová schránka právnické osoby ve smyslu § 5 téhož zákona).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2015, čj. 7 Afs 60/2015-32)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 6/1995 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 57/94), č. 12/1995 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 97/94) a č. 224/2013 Sb.
Věc: Společnost s ručením omezeným S METAL proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno III (správce daně), vydal dne 21.7. 2014 rozhodnutí (dále jen „zajišťovací příkaz“), kterým bylo žalobkyni uloženo, aby okamžikem vydání zajišťovacího příkazu zajistila úhradu doposud nestanovené daně z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2014, a to složením jistoty ve výši 26 123 995 Kč na depozitní účet správce daně.
Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 22.8.2014 zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správce daně.
Proti rozhodnutí žalovaného žalobkyně brojila u Krajského soudu v Brně. Ten svým rozsudkem ze dne 12.2.2015, čj. 62 Af 75/2014-186, žalobu zamítl.
Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že krajský soud porušil její procesní práva, jelikož rozhodl bez nařízení jednání. Podle stěžovatelky nebyly pro takový postup splněny podmínky, protože ho nenavrhovala, a ani jí nebyla doručena výzva k vyjádření jejího nesouhlasu s případným rozhodnutím ve věci bez jednání. I kdyby jí však výzva doručena byla, z dalších stěžovatelčiných procesních úkonů plyne, že na projednání věci, resp. na nařízení ústního jednání, trvala. Z podání ze dne 27. 10. 2014 jednoznačně vyplývá, že se domáhala projednání věci. V dalším podání ze dne 23. 12. 2014 navrhla jako důkaz i svědeckou výpověď, kterou bez nařízení jednání provést nelze. Krajský soud proto rozhodl v rozporu se zájmem a právem stěžovatelky věc před soudem projednat, tj. se zájmem využít všechna práva procesní obrany. Stěžovatelka svá tvrzení, která chtěla projednat, resp. dokazovat, zaměřila právě na vyvracení stanoviska žalovaného, podle kterého existovala důvodná obava, že stěžovatelka je součástí řetězce podvodu na dani z přidané hodnoty, přičemž z jejích ekonomických poměrů a fungování lze dovodit, že úhrada její daňové povinnosti může být v budoucnu zcela nebo částečně nedobytná. Krajský soud však zřejmě všechny žalobní námitky vyhodnotil jako směřující na subjektivní stránku věci, tj. znalost stěžovatelky o její účasti na…
