č. 2488/2012 Sb. NSS, Daň z příjmů: vyloučení nákladů z daňově uznatelných výdajů
č. 2488/2012 Sb. NSS
Daň z příjmů: vyloučení nákladů z daňově uznatelných výdajů
k § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro zdaňovací období roku 2006
Nejedná-li se o zneužití daňového práva, nelze náklady vynaložené v souvislosti s výrobou produktů, jejichž prodej je hlavním zdrojem zdanitelných příjmů daňového subjektu, vyloučit z daňově uznatelných výdajů podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jen z toho důvodu, že se na této výrobě podílely vedle zaměstnanců daňového subjektu také osoby samostatně výdělečně činné.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011, čj. 5 Afs 65/2010-138)
Prejudikatura: č. 572/2005 Sb. NSS, č. 869/2006 Sb. NSS a č. 2085/2010 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným ARMA BAU proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad v Českých Budějovicích dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 8. 2009 vyměřil žalobci daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 ve výši 6 103 440 Kč a zároveň žalobce vyrozuměl o povinnosti uhradit penále z uvedené částky ve výši 1 220 688 Kč.
Rozhodnutím ze dne 4. 2. 2010 žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný potvrdil závěr správce daně, podle kterého žalobce v příslušném zdaňovacím období neoprávněně uplatnil jako daňově uznatelné následující náklady: a) výdaje ve výši 90 450 Kč vynaložené na školení svářečů, neboť účastníky tohoto školení byly především osoby samostatně výdělečně činné, a nikoli zaměstnanci žalobce; b) odpisy svářeček a dále též výdaje vynaložené na nákup technického plynu, nájem plynových lahví a ochranné pracovní pomůcky v celkové výši 2 020 250,51 Kč, neboť se jednalo o náklady primárně sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů jednotlivých dodavatelů žalobce, a nikoliv žalobce samotného; c) výdaje ve výši 2 693 530 Kč uplatněné jako rezerva na opravu hmotného majetku, neboť žalobce neprokázal, že uvedená rezerva byla tvořena v souladu s § 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů ve znění relevantním pro předmětné zdaňovací období; d) výdaje ve výši 18 386 676 Kč uplatněné na základě faktury č. 28015 vydané společností BEST-Baueisen und Stahl-Bearbeitungsgesellschaft m. b. H. (dále jen „společnost BEST“), jíž měla být zpětně doúčtována cena dodaného materiálu, neboť žalobce neprokázal, že se jednalo o výdaje ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů; a e) výdaje ve výši 94 716,86 Kč uplatněné na základě faktury č. 2006-10037 vydané společností Neumann International Aktiengesellschaft, organizační složka, jež žalobci účtovala služby spočívající ve vyhledání kandidáta na pozici „Project Engineer“, neboť žalobce neprokázal, že se jednalo o výdaje ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který ji rozsudkem ze dne 14. 7. 2010 zamítl.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítal, že krajský soud pochybil, když dospěl k závěru, že stěžovatel v daném případě neoprávněně uplatnil jako daňově uznatelné…
