dnes je 28.3.2024

Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

10.11.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 20 minut

3.1.1
Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

RNDr. Ivan Brychta

V následujícím textu přinášíme přehled nejdůležitějších změn v zákoně o daních z příjmů schválených v průběhu roku 2016 a upozorňujeme na očekávané novinky pro rok 2017, vše ve vztahu ke zdanění fyzických osob.

1. Schválené změny v ZDP v průběhu roku 2016

Novela ZDP zákonem č. 125/2016 Sb.

Novela ZDP zákonem č. 125/2016 Sb. (na základě sněmovního tisku č. 612) měla platit již od 1. 1. 2016, neboť obsahuje hlavní změny pro rok 2016. Zákon byl nakonec přijat později, a proto je účinnost zákona až od 1. 5. 2016. Mnohé změny se však použijí zpětně za celý rok 2016. Stručně připomeneme dvě novinky:

  • Dochází ke zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a další dítě, a to:

  • - v případě druhého dítěte z 15 804 Kč na 17 004 Kč ročně, a
  • - za každé třetí a další dítě ze 17 004 Kč na 20 604 Kč ročně.

Jelikož zaměstnavatel mohl zohlednit zaměstnancům vyšší měsíční zvýhodnění poprvé až ve mzdách za květen 2016, bude muset zaměstnanec řešit zvýšení za leden až duben v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2016.

  • Mezi ostatní příjmy do § 10 odst. 1 písm. a) ZDP přibyly příjmy z provozu výroben elektřiny s výkonem do 10 KW, k němuž není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. V těchto případech se již tedy nebude jednat o příjem ze samostatné činnosti (podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP), navíc zařazením pod zmíněné ustanovení § 10 ZDP může fyzická osoba případně využít i osvobození podle § 10 odst. 3 ZDP (pokud úhrn příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP nepřesáhne 30 000 Kč).

Zásah Ústavního soudu

Od 29. 8. 2016 je účinný nález Ústavního soudu č. 271/2016 Sb., kterým se ruší § 4 odst. 3 ZDP, tedy ustanovení zakazující použít toto osvobození důchodcům s příjmy nad 840 000 Kč. Ústavní soud totiž shledal toto znevýhodnění důchodců s vyššími příjmy jako protiústavní. Je zřejmé, že pro rok 2016 se již ustanovení nepoužije. A i když zatím podle GFŘ není důvod k opravě roku 2015 (kdy se po dvou letech toto ustanovení opět začalo aplikovat), zdá se dosti pravděpodobné, že se časem názor na rok 2015 změní (tak jak tomu bylo v minulosti v souvislosti kauzou základní slevy pro důchodce).

Změny související se zákonem o evidenci tržeb

V souvislosti se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (na základě sněmovního tisku č. 513), účinným od 1. 12. 2016, dochází i k úpravě zákona o daních z příjmů.

Zákon č. 113/2016 Sb. (dle sněmovního tisku č. 514), kterým byly doprovodné změny realizovány, přináší dvě novinky pro ZDP, obě účinné od 1. 12. 2016:

  • Součástí zákona o evidenci tržeb je i ustanovení o tzv. účtenkové loterii o věcné nebo peněžní ceny, kterou může pořádat MF a které se budeme moci zúčastnit zasláním účtenky. Pokud by taková akce byla realizována a fyzická osoba vyhrála nějakou cenu, bude výhra osvobozena od daně z příjmů (doplnění § 4 odst. 1 písm. f) ZDP).

  • Pro fyzickou osobu, která bude muset tržby podle nového zákona evidovat, byla schválena nová sleva na dani, kterou blíže specifikuje nový § 35bc ZDP. Její výše je 5 000 Kč, ale tato sleva na dani může činit nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka, a lze ji uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou musí podle zákona o evidenci tržeb povinně evidovat. Výpočtem lze ověřit, že na plnou výši slevy by fyzická osoba dosáhla v případě, kdy by v roce, kdy začne tržby evidovat, měla dílčí základ alespoň 200 000 Kč.

Zákon o prokazování původu majetku

Zákonem č. 321/2016 Sb. (viz sněmovní tisk č. 504) byly do ZDP doplněny s účinností od 1. 12. 2016 nové §§ 38x až 38ze ZDP, které budou řešit problematiku tzv. prokazování původu majetku. Tuto novou možnost boje proti daňové kriminalitě shrňme stručně v několika bodech charakterizujících postup správce daně a reakci daňového subjektu:

  • Poplatník by měl prokázat vznik a původ příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním, pokud k tomu bude vyzván správcem daně. Podmínky, za kterých ho správce daně vyzve, jsou dvě:

    • - správce daně musí mít důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by toto ozřejmovaly, a
    • - správce daně dojde po „předběžném posouzení” k závěru, že rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění, spotřebou či jiným vydáním poplatníka přesahuje 7 000 000 Kč.

V takovém případě správce daně určí období pro posouzení příjmů a stanoví poplatníkovi lhůtu alespoň 30 dní k vyjádření a předložení důkazních prostředků

  • Trochu úsměvné je ustanovení § 38y ZDP, podle něhož se poplatník z povinnosti prokázat skutečnosti k příjmům vyváže, pokud prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.

  • Došlo-li k prokázání, pak správce toto poplatníkovi vhodným způsobem oznámí.

  • Nedošlo-li k prokázání skutečností požadovaných správcem, obsahuje zákon možnost stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem – v podstatě z odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání. Navíc při takovém stanovení daně bude hrozit 50%, příp. i 100% penále!

Poznámka: Předpokladem pro aplikaci je předběžné posouzení, že daň takto stanovená přesáhne 2 000 000 Kč. V případě nenaplnění této podmínky by se použil tradiční způsob doměření podle pomůcek, který upravuje daňový řád.

  • Pokud nedojde k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání majetku, může správce daně vyzvat poplatníka ještě k podání prohlášení o majetku. Tato výzva je svázána mj. s předběžným posouzením správce, že souhrnná hodnota majetku může přesáhnout 10 000 000 Kč. A pokud byste se po přečtení pousmáli tomu, že ZDP neobsahuje žádné ustanovení o sankcích za nepodání takového prohlášení, pak bohužel upozorňujeme na § 227 TZ (zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), podle něhož je (a bylo i v minulosti) neučinění takového prohlášení (nebo uvedení nepravdivých a zkreslených údajů v takovém prohlášení) trestným činem, za který hrozí po novele odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky anebo peněžitá pokuta!

Podpora spoření na stáří od roku 2017

S účinností od 1. 1. 2017 dochází k podpoření spoření na stáří (např. prostřednictvím III. pilíře důchodové reformy), a to úpravou danou novelou ZDP zákonem č. 377/2015 Sb. (viz sněmovní tisk č. 494):

  • u zaměstnance se navyšuje osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem (v úhrnu spoření na penzi a soukromého životního pojištění) ze 30 000 Kč / ročně na 50 000 Kč / ročně (viz § 6 odst. 9 písm. p) ZDP), a

  • fyzická osoba, která si takto spoří sama, si bude moci uplatnit vyšší snížení základu daně (místo dosavadních 12 000 Kč bude možné snížit základ daně až o 24 000 Kč ročně):

    • - jak pro spoření na penzi (§ 15 odst. 5 ZDP),
    • - tak pro soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 6 ZDP).

Vliv nového zákona o dani z hazardních her

V souvislosti s novým zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her (viz sněmovní tisk č. 579), byl ZDP novelizován zákonem č. 188/2016 Sb. (viz sněmovní tisk č. 580). Tato novela, účinná od 1. 1. 2017, zpřesňuje zdanění (příp. osvobození výher) v návaznosti na nová pravidla; celková koncepce zdanění/nezdanění u výherce – fyzické osoby se však zásadně nemění.

2. Připravované změny v ZDP

2.1 Sněmovní tisk č. 873

V rámci balíčku daňových změn pro rok 2017 je jako sněmovní tisk č. 873 projednávána i poměrně rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů. Návrh, který je (ke dni zveřejnění tohoto textu) ve 2. čtení, čítá celkem 196 bodů změn a 12 bodů přechodných ustanovení, které by měly být účinné již od 1. 1. 2017. Zkusme proto probrat alespoň ty nejzásadnější změny.

Nepeněžní příjem z „trvajícího plnění po delší dobu”

Úvodem zmiňme velice zajímavé doplnění § 3 odst. 3 ZDP hovořící o nepeněžním příjmu z trvajícího plnění na dobu neurčitou nebo dobu života nebo delší než 5 let, které bude oceňováno (stejně jako nyní opakující se plnění) jako pětinásobek ročního plnění. Důvodová zpráva uvádí, že by takto bylo možné oceňovat např. úrok z peněžitých zápůjček na 20 let, neboť majetkový prospěch vznikne prý hned na začátku (pravděpodobně při jejich neúročení). To by se aplikovalo u zápůjček (nepůjde-li o osvobozený příjem) generujících příjem podle § 7 nebo § 10 ZDP, pro případ zaměstnanecké zápůjčky by zůstalo měsíční danění [má být doplněno do § 6 odst. 9 písm. v) ZDP].

Osvobozené úplatné příjmy

V § 4 ZDP upravujícím osvobozené úplatné příjmy je navrženo hned několik zásadních změn:

  • Osvobození v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP při prodeji rodinného domu nebo jednotky, kdy není splněna podmínka dvouletého bydliště před prodejem, je podmíněn použitím získaných prostředků na uspokojení bytové potřeby. Novela doplňuje, že by mělo jít o vlastní bytovou potřebu (nikoliv např. potřebu rodinných příslušníků). Obdobné se má doplnit do § 4 odst. 1 písm. u) ZDP v případě osvobození přijatého odstupného (kam se ještě doplní postup dosud upravený v pokynu GFŘ D-22, kdy při nepoužití odstupného na bytovou potřebu se jedná o příjem podle § 10 v posledním období, kdy by ji bylo možné použít).

  • Osvobození v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP příjmů z prodeje nemovitých věcí po 5 letech držby by se nově mohlo týkat i příjmů z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to jinak než podle spoluvlastnických podílů.

  • Osvobození v § 4 odst. 1 písm. r) ZDP u příjmů z prodeje podílů v obchodních korporacích (po 5 letech držby) má stejně jako při osvobození prodejů nemovitých věcí zohlednit do časového testu i dobu vlastnictví zůstavitelem v případě zděděných podílů. Shodná úprava má být i vzhledem k tříletému časovému testu při prodeji cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP.

  • Z osvobození v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP pro cenné papíry a podíly připadající na podílový list, pokud příjem v úhrnu nepřesáhne 100 000 Kč, se mají vyjmout příjmy, které by patřily pod § 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku) nebo pod § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti v případě cenných papírů a podílů zahrnutých v obchodním majetku, a pokud již nejsou zahrnuty, ale byly, je zde tří nebo pětiletá lhůta od ukončení samostatné činnosti).

Osvobozené bezúplatné příjmy

V § 4a ZDP upravujícím osvobození bezúplatných příjmů stojí za zmínku doplnění § 4a písm. j) ZDP, řešícího podmínky osvobození u zdravotně handicapované osoby, která obdržela dar na vzdělávání, změnu kvalifikace apod. V případě daru na vzdělávání má být doplněno, že se nesmí jednat o souvislost se závislou činností (neboť se prý takto obchází speciální podmínky osvobození zakotvené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Dále se potvrzuje, že nepoužité prostředky budou příjmem podle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny.

Závislá činnost

Asi nejzásadnější změnou při zdanění příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP je změna v odstavci 4, tedy zdanění srážkovou daní, která rozšiřuje aplikaci srážkové daně (dosud lze aplikovat jen u dohod o provedení práce do 10 000 Kč) na příjmy malého rozsahu, tj. příjmy v úhrnné výši nepřesahující u jednoho zaměstnavatele (plátce) částku 2 500 Kč. V případě, kdy by se jednalo o příjmy podléhající pojistnému, srážková daň by se spočetla ze superhrubého základu. Rozhodnout se pro uplatnění příjmů v rámci přiznání by mělo také být možné.

Z dalších změn u závislé činnosti vybíráme:

  • opravu chyby v § 6 odst. 6 ZDP, když ze vstupní ceny u původního vlastníka se bude ono 1 % dodanění zaměstnance počítat nejen pro najaté vozidlo, ale i pro vozidlo pořízené na finanční leasing (takto to mělo být již od roku 2014, kdy ZDP oddělil od nájmu finanční leasing),

  • benefitu spočívajícím v možnosti použít zdravotnická zařízení v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP má být doplněno, že může být poskytnuto i zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis,

  • jelikož může při doplňkovém penzijním spoření být vyplaceno částečné odbytné při dosažení zletilosti účastníka (tj. 18 let), bude § 6 odst. 9 písm. p) bod 1 ZDP řešit zánik osvobození a jeho dodanění coby příjmu ze závislé činnosti obdobně, jako je od roku 2015 u soukromého životního pojištění (výplata částečného odbytného v případě hrazeného pojistného poplatníkem se má řešit v § 15 odst. 5 ZDP, a to opět obdobně jako u soukromého pojištění),

  • čistě legislativně technickou úpravou je potvrzení faktu, že plnění, která zaměstnavatel poskytuje pro rodinné příslušníky svých zaměstnanců podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se pro účely daně z příjmů fyzických osob považují za příjem zaměstnance.

Samostatná činnost (podnikání)

U příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) příliš změn není, přesto jedna z nich stojí za to! Legislativci se konečně rozhodli řešit situaci, kdy fyzická osoba vedoucí účetnictví uplatňuje výdaje procentem.

Doposud GFŘ uvádělo v pokynu GFŘ D-22 názor, že takový podnikatel musí vycházet z příjmů a nikoliv ze svých výnosů. A to i přesto, že z ustanovení § 23 odst. 2 a § 21h ZDP vyplývá pravý opak, neboť se zde říká, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Bohužel doplněním do § 7 odst. 8 ZDP textu ve tvaru „pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní

Nahrávám...
Nahrávám...