Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

22.10.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1
Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

RNDr. Ivan Brychta

1. Rekapitulace změn v zákoně o daních z příjmů pro rok 2015

Přehled novel pro rok 2015

Základní změny pro rok 2015 byly přijaty zákonem č. 267/2014 Sb. (na základě sněmovního tisku č. 252), který nabyl účinnosti 1. 1. 2015.

V průběhu roku 2015 pak byl zákon o daních z příjmů ještě několikrát novelizován, a to:

  • zákonem č. 84/2015 Sb., který s účinností od 1. 5. 2015 provádí změny v souvislosti s poskytováním investičních pobídek (podle zákona č. 72/2000 Sb.); změny provedené v ZDP rozebíráme dále v textu, přičemž podle přechodných ustanovení se některé z nich aplikují i na příslib investiční pobídky poskytnutý do 30. 4. 2015,

  • zákonem č. 127/2015 Sb., který s účinností od 4. 6. 2015 provádí změny v zákoně č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, a při této příležitosti zjednodušuje související úpravu některých ustanovení v ZDP (viz dále podrobněji),

  • zákonem č. 332/2014 Sb., který s účinností od 1. 7. 2015 provádí změny v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP (osvobození zvláštního příplatku nebo příplatku za službu v zahraničních misích) ruší zmínku o tom, že by mělo jen jít o příplatek poskytovaný v cizí měně,

  • zákonem č. 221/2015 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2016 do ZDP dostávají mj. nová pravidla v souvislosti s tvorbou a rušením rezervy na nakládání s elektroodpadem; tento nový druh rezervy, který byl stejnou novelou přidán do ZoR, zmiňujeme také samostatně v následujícím textu, přičemž podle přechodných ustanovení bude možné takto postupovat i v roce 2015.

Nyní již podrobněji k hlavním změnám v zákoně o daních z příjmů pro rok 2015.

Předmět daně z příjmů FO

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP, které v roce 2014 vylučovalo ze základu daně majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce, výpůjčce či výprose, je od roku 2015 zrušeno.

Náhradou je v těchto situacích osvobození majetkového prospěchu v novém § 4a písm. m) ZDP, ale osvobození je redukováno:

  • nevztahuje se na příjmy, které by byly považovány za příjmy ze závislé činnosti, a

  • osvobození lze přiznat jen na příjmy od:

    • blízkého příbuzného nebo

    • osoby sdílející alespoň rok společnou domácnost nebo

    • svěřenského fondu, kam byl majetek vyčleněn některou z osob uvedených v předchozím, nebo

    • jiné osoby, pak ale bude osvobozený majetkový prospěch jen, bude-li do výše 100 000 Kč za rok.

V souvislosti s touto změnou v přístupu k majetkovému prospěchu z bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy se do § 6 odst. 9 ZDP od roku 2015 vrací v podobě nového písm. v) osvobození zaměstnanců v souvislosti se zápůjčkou od zaměstnavatele (viz § 6 odst. 9 písm. v) ZDP). Osvobozen bude majetkový prospěch zaměstnance při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč (od jednoho zaměstnavatele).

Osvobozené příjmy fyzických osob

Poměrně hodně změn v osvobození fyzických osob je způsobeno přesunem ustanovení mezi § 4 ZDP a § 4a ZDP. Společným cílem je, aby:

  • všechna osvobození bezúplatných příjmů byla v § 4a ZDP a

  • všechna ostatní osvobození (tj. z úplatných příjmů) v § 4 ZDP.

Navíc dochází k dalším změnám:

  • Osvobození příjmů z převodu podílu v obchodní korporaci (§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP) po pěti letech a cenných papírů (§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP) po 3 letech se od roku 2015 aplikují jen na úplatné převody (nikoliv na bezúplatné převody).

  • Do § 4 odst. 1 písm. v) ZDP se přesunuje osvobození příjmů z  převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu do úhrnné výše 100 000 Kč, které bylo v ZDP v roce 2014 mezi ostatními příjmy (§ 10 odst. 3 písm. c) ZDP). Přesun jistě pomůže v případech, kdy by cenné papíry byly součástí obchodního majetku podnikající fyzické osoby, na druhé straně ale předřazením před osvobození v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP je zajištěno, že nepůjde obě osvobození zkombinovat.

  • Do osvobození bezúplatně poskytnutého plnění (daru) v případě, že je příjemce prokazatelně použije na studium, úhradu sociálních služeb či pomůcky pro zdravotně postižené (§ 4a písm. j) ZDP) je doplněna povinnost učinit tak nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po přijetí.

Bytová jednotka

Zákonodárce od 1. 1. 2014 upravil některá ustanovení ZDP tak, že pojem „byt” zaměnil za „jednotku, která neobsahuje nebytový prostor”. Důvodem bylo to, že nový občanský zákoník místo pojmu byt používá pojem jednotka, který je širší. Nový text by ale neumožnil poskytnout výhody fyzickým osobám, které jako nebytový prostor mají např. garáž, komoru či sklep. Proto přichází úprava, která doplňuje, že se jedná o nebytový prostor „jiný než garáž, sklep či komora”.

Stalo se tak v ustanoveních řešících určité daňové výhody pro fyzické osoby, a to např.:

  • v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP u osvobození při prodeji jednotky v případě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před převodem,

  • v § 4 odst. 1 písm. u) ZDP při obdržení jednotky coby osvobozeného odstupného,

  • v § 4 odst. 1 písm. zf) ZDP u osvobození při nabytí jednotky členem bytového družstva, anebo

  • v § 15 odst. 3 ZDP při vymezení bytové potřeby pro účely snížení základu daně o úroky z úvěru na bytové potřeby.

Oznamování osvobozených příjmů

K problematice osvobozených příjmů fyzických osob doplňme upozornění na nový § 38v ZDP, který od roku 2015 nařizuje fyzickým osobám oznamovat osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč (překročení této hranice se posuzuje případ od případu). Oznámení se musí podat nejpozději do termínu shodného s termínem pro podání přiznání k dani z příjmů za dané období.

Oznámení by mělo obsahovat údaje o výši příjmu, okolnostech nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Formulář, který pro toto oznámení MF vydalo, je označen jako MFin 5252 vzor č. 1 a je k dispozici na webových stránkách finanční správy.

V souladu se zákonem se nemusí oznamovat příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. Podle sdělení GFŘ je takovou evidencí katastr nemovitostí České republiky.

Za neoznámení těchto osvobozených příjmů budou poměrně citelné sankce (upravené v § 38w ZDP).

Příjmy ze závislé činnosti

Avizované zrušení superhrubé mzdy se zatím nekoná. Přesto je v roce 2015 změn v pravidlech pro zdanění příjmů ze závislé činnosti více, např.:

  • V příjmech ze závislé činnosti se již neobjevují příjmy statutárního orgánu, neboť zákonodárci usoudili, že statutární orgán je od roku 2014 zároveň členem statutárního orgánu (kterého vymezení závislé činnosti zahrnuje).

  • V § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, upravujícím osvobození plnění z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů např. ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích či rekreačních zařízení apod., se v návaznosti na nový zákon o poskytování služby o dítě v dětské skupině objevuje zpřesnění, že zaměstnavatel může poskytnout i „použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona”. Doplňme, že přestože novela ZDP od 4. 6. 2015 zavedla definici „předškolního zařízení” (viz § 35bb odst. 6 ZDP), toto ustanovení osvobozující příjem zaměstnance tuto definici nepřevzalo.

Poznámka: Zákon navíc již neuvádí jako nedaňové výdaje zaměstnavatele na provoz předškolních zařízení (§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP), ba přibyl dokonce i nový § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP, který umožňuje uplatnit zaměstnavateli v této souvislosti i výdaje daňové! Pokud by ale zaměstnavatel měl mít v těchto situacích daňově účinné náklady, nemohl by nabízet zaměstnancům umístění dítěte do tohoto zařízení jako osvobozený benefit pro zaměstnance.

  • Cílem změn v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP je zpřesnění vymezení soukromého životního pojištění. Zákonodárce chce zamezit, aby byly daňové výhody (nejen v případě příspěvku zaměstnavatele na toto pojištění, ale i v případě odčitatelné položky podle § 15 odst. 6 ZDP) poskytnuty i na pojištění, kdy jsou v průběhu pojistné doby vypláceny určité částky, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy. Sankcí za takovou výplatu (či předčasné vypovězení smlouvy) bude dodanění (coby příjmu ze závislé činnosti) všech osvobozených příspěvků zaměstnavatele na toto pojištění za posledních 10 let.

K problematice závislé činnosti ještě doplňme změny v § 38i ZDP, který řeší opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané formou záloh. Pokud byla:

  • sražena daň vyšší nebo vyplacen nižší daňový bonus, zkracuje se lhůta pro vrácení rozdílu zaměstnanci z 3 let na 2 roky od konce podání vyúčtování za zdaňovací období, ve kterém přeplatek vznikl;

  • sražena daň nižší nebo vyplacen vyšší daňový bonus, řeší se oprava ve stejné dvouleté lhůtě, ale je zde (od roku 2014) možnost, chyboval-li zaměstnanec, srazit mu po dohodě dlužnou částku včetně příslušenství, anebo (nesouhlasí-li zaměstnanec se srážkou) zaměstnavatel oznámí vše správci daně; podle doplnění od roku 2015 (§ 38i odst. 6 ZDP) musí zaměstnavatel o oznámení daného zaměstnance informovat, neboť ten bude mít povinnost podat daňové přiznání (nový § 38g odst. 5 ZDP).

Příjmy ze samostatné činnosti

U příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) je změnou „číslo jedna” další rozšíření omezení procentních (paušálních) výdajů, a to i pro příjmy ze živnosti či zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství. I tato nová omezení jsou stanovena tak, že příslušný procentní výdaj (podle § 7 odst. 7 ZDP) bude možné uplatnit jen oproti příjmům do 2 000 000 Kč (tedy obdobná filosofie, jaká je již od roku 2013 uplatňována u 40% a 30% „paušálů”).

V ustanovení § 7 odst. 6 ZDP (příjem autora zdaněných zvláštní sazbou daně) se vrací úprava do stavu platného do konce roku 2013 – alespoň co se týká restrikce, že se ustanovení vztahuje na příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. V roce 2015 se již nelze rozhodnout o zdanění takového příjmu v přiznání (tuto možnost již § 36 odst. 7 ZDP neobsahuje). Zvýšený limit pro aplikaci ustanovení (tj. při max. 10 000 Kč/ měsíc od téhož plátce) zůstává zachován.

Změny v §§ 8 a 10 ZDP

V ustanoveních o příjmech z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a u ostatních příjmů (§ 10 ZDP) změn příliš mnoho nenalezneme (ustanovení o příjmech z nájmu podle § 9 ZDP se nemění vůbec). Přesto některé z nich zmíníme:

  • Podíl na zisku se bude danit v rámci příjmů z kapitálového majetku (doplnění v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP) a nikoliv jako ostatní příjem, a to u všech osob, které právo na podíl na zisku mají, nejenom u společníků (pochopitelně u zaměstnanců se i nadále bude aplikovat § 6 ZDP). Podle § 34 odst. 1 ZOK totiž může společenská smlouva určit, že se podíl na zisku rozdělí i mezi jiné osoby než pouze mezi společníky. Změna má význam i v tom, že se takový podíl zdaní vždy srážkovou daní.

  • Dochází k rozdělení ostatních příjmů z převodu věci v § 10 odst. 1 písm. b) ZDP na příjmy z převodu nemovité věci, příjmy z cenného papíru a příjmy z jiné věci (což má zabránit tomu, aby byla např. ztráta z prodeje cenných papírů „kompenzována” ziskem z prodeje nemovité věci).

  • Nový § 10 odst. 1 písm. o) ZDP vymezuje ostatní příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu (ZOK totiž již od roku 2014 nenařizuje povinnost vytvářet a udržovat rezervní fond, resp. nedělitelný fond v případě družstva). V případě výplaty fyzické osobě bude tento ostatní příjem zdaněn zvláštní sazbou daně (nový § 36 odst. 2 písm. i) ZDP).

  • § 10 odst. 2 ZDP nově řeší i bezúplatný příjem plynoucí do společného jmění manželů – tento příjem zdaňuje pouze jeden z manželů (pochopitelně za podmínky, že uvedený příjem nebude na straně jednoho z manželů od daně osvobozen).

Společné příjmy fyzických osob

Od roku 2015 je odlišný přístup k rodinnému závodu, resp. příjmům z jeho provozu. Příjmy z provozu rodinného závodu budou patřit pod režim § 13 ZDP, tedy pod spolupracující osoby (a navíc pod variantu rozdělení max. celkem 30 % příjmů a výdajů jako u spolupráce jiné než jen s manželem), přičemž důvodová zpráva obsahuje sporné tvrzení, že se takto postupovalo i dříve, ale omezením prý byl požadavek na společnou domácnost (který je novelizací v případě rodinného závodu odstraněn).

Nezdanitelné částky fyzických osob

Pro poskytnutí darů (bezúplatných plnění) se do § 15 odst. 1 ZDP doplnilo, že při poskytnutí ze společného jmění manželů může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí (čili mohou si libovolně mezi sebe částku k odpočtu rozdělit, pozor však na dolní limit úhrnu darů, který se sleduje u každého individuálně). Dále také pozor na to, že odběr krve nebo jejích složek by nebylo možné považovat za bezúplatný, pokud by byla za odběr poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů).

Úprava v § 15 odst. 5 ZDP (snížení základu daně při spoření na penzi) řeší problém, kdy bylo v rámci III. pilíře důchodové reformy nahrazeno dřívější penzijní připojištění se státním příspěvkem novým doplňkovým penzijním spořením. Fyzické osobě sice zůstala i nadále možnost odečtu hrazených příspěvků až do výše 12 000 Kč ročně, ale v obou případech až z částky hrazené nad 12 000 Kč. Při souběhu (kdy FO využila přechod do nového doplňkového penzijního spoření podle § 191 zákona č. 427/2011 Sb.) mohlo toto oddělené posuzování způsobit, že i když v součtu uhradí více jak 12 000 Kč, odpočet si nebude moci uplatnit. Novou úpravu lze použít i zpětně pro rok 2014.

V § 15 odst. 5 ZDP je zpřesněno, že zvýšení základu daně při porušení podmínek pro odečet příspěvků na spoření na penzi se nebude provádět za všechna předchozí období, kdy byl odpočet uplatněn, ale maximálně za posledních 10 let.

V ustanovení § 15 odst. 6 ZDP, tedy u snížení základu daně o pojistné na soukromé životní pojištění, přibylo omezení mimořádných výplat, které nejsou pojistným plněním, které jsme už zmiňovali u závislé činnosti, vč. toho, že při porušení podmínek se vrací odpočet maximálně za posledních 10 let. Fyzická osoba, u které došlo k porušení podmínek, si musí sama podat daňové přiznání (i kdyby tak třeba jinak ani nemusela).

V § 15 odst. 9 ZDP byla vypuštěna povinnost nerezidentů dokládat výši příjmů ze zdrojů ze zahraničí na formuláři vydaném Ministerstvem financí. Důvodová zpráva sice hovoří o tom, že je to „z důvodu snížení administrativní zátěže”, možná je však pravou příčinou, že se asi nepodařilo sestavit takový formulář, který by akceptovali (resp. mu rozuměli) všichni zahraniční správci daně.

Daňové sazby

Jednotná sazba zůstává stejná i v roce 2015, a stejně tak zůstává i solidární zvýšení daně.

Vzhledem ke zvýšení průměrné mzdy ale vzrostl od roku 2015 limit pro aplikaci solidárního zvýšení daně na 1 277 328 Kč, u měsíčních záloh ze závislé činnosti bude limitem částka 106 444 Kč.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP) je od roku 2015 navýšeno v případě vyššího počtu dětí, a to takto:

  • na jedno dítě se výše nemění je 13 404 Kč ročně (tj. 1 117 Kč měsíčně), ale

  • na druhé dítě částka vzrostla na 15 804 Kč ročně (tj. 1 317 Kč měsíčně) a

  • na třetí a každé další částka vzrostla dokonce na 17 004 Kč ročně (tj. 1 417 Kč měsíčně).

Je však otázkou, zda tato novinka spíše nezkomplikuje práci (zejména mzdovým účetním) a zda se nestane nástrojem k daňovým únikům. Blíže se k postupu aplikace vyjadřuje i GFŘ v informaci z 9. 1. 2015, nezmiňuje však problém, který bude nutné řešit v případě, kdy jedno z dětí bude držitelem průkazu ZTP/P a částka se bude zvyšovat na dvojnásobek.

Změny v obecných ustanoveních a definicích

Zákonodárcům se asi čím dál více líbí definování pojmů v ustanoveních části třetí zákona (§ 21b ZDP a následující). Pro rok 2015 tedy došlo k rozšíření:

  • nový § 21g ZDP vymezuje minimální mzdu pro účely ZDP jako měsíční sazbu minimální mzdy podle příslušných právních předpisů, která je účinná k 1. dni příslušného zdaňovacího období (tedy nic nového),

  • do nového § 21h ZDP označeného jako „vztah k účetním předpisům” se z § 23 odst. 1 ZDP přesunuje ustanovení o tom, že u poplatníka, který je účetní jednotkou (účtující podvojně), jsou příjmy jeho účetní výnosy a výdaje jeho účetní náklady,

  • nový § 21i ZDP je zvláštním ustanovením o vymezení dividendového příjmu (stanoví, že ustanovení ZDP o podílech na zisku se budou vztahovat i na příslušenství investičního nástroje, který podle předpisu EU patří do vedlejšího kapitálu Tier 1).

Dodanění neuhrazených závazků

Velké množství změn, účinných od roku 2015, nalezneme v § 23 ZDP. Začněme zmínkou o dodanění dluhů (závazků) podle bodu 12 § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. Zvýšení základu daně se provede o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo nově 30 měsíců (dříve zákon hovořil o 36 měsících) nebo se promlčela. Podle přechodných ustanovení se tato změna aplikuje až na pohledávky splatné po 31. 12. 2014.

Cena obvyklá

Úprava ustanovení o ceně obvyklé (§ 23 odst. 7 ZDP) platná od roku 2014 umožňuje „neobvyklé” ceny narovnat nově i daňovému subjektu (nejenom správci daně), ale moc se neradujme. Pokud by se totiž jednalo o snížení daně, stanoví novela od roku 2015 zároveň povinné zvýšení základu pomocí nového bodu 19 § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. I když je tato změna v důvodové zprávě doplněna poměrně rozsáhlým komentářem vč. příkladů, dovolíme si jeden příklad uvést také.

Příklad

Nechť mezi otcem a synem (oba podnikatelé) proběhla transakce za cenu 1 000 Kč (otec má příjem ke zdanění, syn má výdaj, který uplatnil jako daňový). Nicméně správce daně při kontrole u syna konstatoval, že cena obvyklá je 600 Kč a jelikož rozdíl nebyl uspokojivě doložen, zvýšil správce daně synovi o 400 Kč základ daně (resp. neuznal část výdaje ve výši 400 Kč).

Nechť se o tom, že je cena obvyklá 600 Kč, dozvěděl otec. I využil § 23 odst. 7 ZDP a snížil si základ daně o 400 Kč. Jelikož by ale částka 400 Kč zůstala nezdaněna, bude otec muset podle nového bodu 19 § 23 odst. 3 písm. a) ZDP o stejnou částku, tj. o 400 Kč základ daně zvýšit!

Pokud by otec se synem ceny „narovnali”, tj. poté, co kontrola u syna doměřovala, se dohodnou na snížení ceny na 600 Kč, pak by otec snížil základ daně o 400 Kč, ale zvýšení už by se neaplikovalo.

Finanční leasing v roce 2015

Rozšířena je i definice finančního leasingu, která je od roku 2014 uvedena v § 21d odst. 1 ZDP. Kromě dřívějšího vymezení (které je nově v písm. a) pod body 1 a 2) se definice doplnila takto:

  • do písm. b) se přesunul test kupní ceny ve vztahu k ZC ke dni při převodu vlastnického práva (obsahově odpovídá dřívějšímu § 24 odst. 4 písm. b) ZDP),

  • do písm. c) bylo přidáno ujednání o tom, že uživatel má po dobu užívání na sebe převedeny užívací práva vč. povinnosti spojené s péčí a také rizika spojená s užíváním (to jsou nové podmínky),

  • do písm. d) je vložena otázka počítání minimální doby finančního leasingu (jako dosud od předání předmětu ve stavu způsobilém obvyklému užívání).

Nově vložený § 21d odst. 2 ZDP určuje minimální dobu užívání v návaznosti na dobu uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP (podle zařazení do odpisových skupin), resp. v § 30a ZDP (pro případy majetku mimořádně odpisovaného) a § 30b ZDP (u fotovoltaických elektráren). Novinkou tak bude postup u nemovitých věcí (u nichž byla dosud doba užívání fixní, a to 30 let). Pro majetek zařazený v 2. až 6. odpisové skupině se tato doba zkracuje o 6 měsíců (dosud toto u nemovitých věcí nešlo).

V důsledku uvedené definice se vypustil § 24 odst. 15 a 16 ZDP (které řešily podmínky pro majetek mimořádně odpisovaný a pro fotovoltaické elektrárny) a v původním § 24 odst. 4 ZDP zůstala jen podmínka zahrnutí majetku po ukončení leasingu do obchodního majetku.

Finanční leasing není nájmem

V důsledku od roku 2014 nové striktní úpravy v § 21d odst. 3 ZDP, že se na finanční leasing nevztahují ustanovení ZDP o nájmu, vznikly určité problémy v souvislosti s ustanoveními ZDP zmiňujícími nájem, neboť některá nebyla rozšířena o finanční leasing. Novela toto napravuje (možnost zpětně použít i pro rok 2014):

  • doplněním v § 28 odst. 3 ZDP, kdy bude umožněno uživateli majetku pořizovaného na finanční leasing odpisovat TZ tohoto majetku (za podmínek, jak to může činit nájemce), a

  • úpravou § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 1, kdy i u vozidla užívaného na základě finančního leasingu budeme (tak jak tomu bylo do konce roku 2013) výdaje na spotřebu pohonných hmot prokazovat doklady o nákupu (příp. u zahraničních cest, kde nelze výdaje prokázat, podle bodu 4).

Nápravy se bohužel nedočkala obdobná chyba v případě § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, tedy u paušálního výdaje na dopravu. Paušální výdaj na dopravu tak od roku 2014 nelze uplatnit u vozidla pořizovaného na základě finančního leasingu, neboť úprava hovoří jen o vlastním vozidle (zahrnutém nebo nezahrnutém v obchodním majetku) a vozidle v nájmu.

Změny v daňových a nedaňových výdajích

Tím se dostáváme k dalším změnám v daňových a nedaňových výdajích.

Začněme novým § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP, který umožňuje uplatnit zaměstnavateli jako daňové výdaje (náklady) v podobě:

  • výdajů na provoz předškolního zařízení, nebo

  • příspěvku na provoz předškolního zařízení zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.

Výdaje na provoz předškolních zařízení už nejsou uváděny ani v § 25 odst. 1 písm. h) ZDP (kde byly dříve vedeny jako nedaňové).

Předškolní zařízení je od 4. 6. 2015 upraveno v § 35bb odst. 6 ZDP, přičemž se jedná o:

  • mateřské školy (ať již

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: