dnes je 28.3.2024

Input:

Změny v pracovním právu pro 2. pololetí 2021

19.7.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

1.1.2
Změny v pracovním právu pro 2. pololetí 2021

JUDr. Petr Bukovjan

V první polovině roku 2021 vstřebávali personalisté a mzdoví účetní zejména změny, které přinesla novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP”), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020. Není vyloučeno, že třeba co do výpočtu práva zaměstnance na dovolenou se někteří z nich musejí se změnou právní úpravy vypořádat ještě ve druhé polovině tohoto roku. Ta však přinese i další změny, o kterých by měli vědět. Právě těm nejdůležitějším (přijatým či připravovaným) bude věnován následující přehled a komentář.

Tzv. chráněný účet

Novela zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „OSŘ”), a rovněž zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, spojená se zavedením tzv. chráněného účtu (jde o změnový zákon č. 38/2021 Sb., jehož účinnost byla odložena zákonem č. 155/2021 Sb.), měla existovat již s účinností od 1. 4. 2021, ale na poslední chvíli byla její účinnost odsunuta ke dni 1. 7. 2021. Účelem chráněného účtu je zabránit tomu, aby nařízením více způsobů výkonu rozhodnutí (exekuce) docházelo k postižení částek, které by povinnému exekuovány být už neměly. Typickým příkladem je situace, kdy jsou zaměstnanci ze mzdy, platu či jiných postižitelných příjmů provedeny v příslušném rozsahu srážky, příjem po provedených částkách je mu vyplacen na platební účet a k němu se exekutor dostane ještě prostřednictvím přikázání jiné pohledávky z účtu.

Tomu může povinný (v našem případě zaměstnanec) zabránit – pomineme-li dosavadní způsoby, jako jsou výplata mzdy, platu či jiných příjmů v hotovosti, popř. zasílání těchto příjmů na bankovní účet třetí osoby – právě bezplatným zřízením jednoho chráněného účtu u bankovního ústavu, na který mu budou z obstaveného bankovního účtu přeposílány finanční prostředky, které výkonu rozhodnutí (exekuci) nepodléhají. Vedle zbývající části mzdy nebo platu po provedených srážkách jsou to také třeba cestovní náhrady. Na peněžní prostředky na chráněném účtu se nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) nevztahuje.

Jak vyplývá z nově vloženého § 304d OSŘ, pokud se na zaměstnavatele s příslušnou žádostí obrátí soud (exekutor) nebo zaměstnanec jako povinný, musí jim zaměstnavatel bez zbytečného odkladu a na předepsaném formuláři zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti vystavit potvrzení s příslušnými náležitostmi, mj. číslem účtu, z něhož jsou mzda, plat a jiné zaměstnavatelem poskytované chráněné příjmy vypláceny, a číslem účtu povinného, na který jsou tyto příjmy vypláceny. Na základě tohoto potvrzení příslušná banka zřídí povinnému (zaměstnanci) chráněný účet a na něj pak převádí příslušné chráněné příjmy. Proto ostatně zákon stanoví, že dlužník z chráněného příjmu (v našem případě např. zaměstnavatel) nesmí povinnému z účtu sděleného v potvrzení vyplácet jiné částky než právě chráněné příjmy.

Příspěvek v době částečné práce

Pod číslem 248/2021 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, která s účinností od 1. 7. 2021 přináší právní úpravu nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v podobě příspěvku v době částečné práce (v praxi označovaného nesprávně jako tzv. kurzarbeit). Základní rozbor přijaté právní úpravy pro lepší názornost uvádíme v odrážkách:

Účel

  • udržení úrovně zaměstnanosti v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem, a to např. z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Komu je příspěvek určen

  • zaměstnavateli odměňujícímu své zaměstnance mzdou, pokud v přímé souvislosti s uvedeným důvodem nemůže zaměstnancům přidělovat práci z důvodu překážek v práci na své straně dle podle § 207 až § 209 ZP, a to v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby (pozor, posuzuje se souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele dohromady) a pokud splňuje další zákonem stanovené podmínky,

  • jen na zaměstnance, kteří budou ke dni podání oznámení (viz dále) v pracovním poměru alespoň po dobu 3 měsíců,

  • nepřísluší zaměstnavateli po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle bodu 3 § 5 písm. e) ZZ nebo u kterého je ve vztahu k zaměstnanci uplatněno konto pracovní doby.

V čem podpora spočívá

  • příspěvek na placení náhrady mzdy za dobu zmíněných překážek v práci ze strany Úřadu práce,

  • na rozdíl od cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus není podmínkou poskytnutí příspěvku předchozí zaplacení náhrady mzdy zaměstnavatelem (může příspěvek použít právě na úhradu této náhrady),

  • maximální doba poskytování příspěvku činí 12 měsíců.

Proces

  • vláda vydá nařízení, čímž vše aktivuje (zákon sám o sobě je jen právním rámcem),

  • v něm může omezit poskytování příspěvku v době částečné práce na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky, popř. na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů,

  • vláda současně vymezí dobu, po kterou může být příspěvek poskytován, s určením dne jejího počátku, a v rámci výše uvedeného rozpětí stanoví rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci; nařízením vlády může být doba, po kterou bude příspěvek v době částečné práce poskytován, poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců a může být opakovaně prodloužena, vždy však maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců,

  • zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek,

  • zaměstnavatel adresuje Úřadu práce (místně příslušné krajské pobočce podle svého sídla) elektronickou cestou písemné oznámení se zákonem předepsanými údaji; v něm se nicméně musí zavázat k řadě věcí, jejichž nesplnění vede ke vzniku povinnosti vrátit příspěvek; mezi takové závazky patří např. prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nerozváže pracovní

Nahrávám...
Nahrávám...