1.1.1
Změny v pracovním právu ve 2. čtvrtletí 2023
JUDr. Petr Bukovjan
I v dubnové aktualizaci přinášíme přehled důležitých (ať už přijatých, nebo teprve připravovaných) změn pro pracovněprávní praxi s příslušným komentářem.
Ačkoliv to vypadalo, že hlavním bodem tohoto přehledu bude implementační novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZP"), s ohledem na průběh legislativního procesu je zřejmé, že se tak nemohlo ani stát. Návrh této novely totiž ještě nebyl finalizován a předložen k projednání v Parlamentu České republiky. Ať už bude účinnost této novely navržena jakkoliv (nejvíce se mluví o prvním dni druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů a v případě dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr o datu 1. 1. 2024), nedá se předpokládat, že tomu bude dříve než k 1. 9. 2023. Proto se na novelu tohoto právního předpisu zaměříme až v některém z dalších přehledů.
NahoruZměny ve vazbě na dočasnou ochranu
Jak jsme vás informovali už minule, s ohledem na pokračující válečný konflikt na Ukrajině a časové omezení dočasné ochrany jako speciálního důvodu zejména ukrajinských uprchlíků k pobytu na území České republiky (do 31. 3. 2023), byl předložen návrh na změnu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Parlament České republiky ho ve zkráceném legislativním řízení schválil a ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 20/2023 Sb. s účinností od 24. 1. 2023.
V této souvislosti je třeba znovu upozornit především na nově vložený § 7b zákona č. 65/2022 Sb., který řeší právě otázku prodloužení dočasné ochrany do 30. 9. 2023 (pokud se cizinec prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na webových stránkách Ministerstva vnitra včas zaregistroval k jejímu prodloužení), resp. do 31. 3. 2024 (pokud se v příslušném termínu dostaví na pracoviště zmíněného ministerstva k vyznačení vízového štítku do svého cestovního dokladu).
Zaměstnavatel by měl být v této souvislosti opatný a od dotyčného zaměstnance – cizince si nejlépe prostřednictvím předložení potvrzovacího e-mailu od Ministerstva vnitra o provedené registraci, resp. samotným předložením cestovního dokladu s vlepeným vízovým štítkem, nechat prokázat, že k prodloužení dočasné ochrany skutečně došlo. Pokud by se totiž cizinec do 31. 3. 2023 nezaregistroval předepsaným způsobem k prodloužení dočasné ochrany podle tohoto zákona nebo se po provedení registrace do 30. 9. 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebude vyznačen z důvodu nedoložení dokladu o ubytování, dočasná ochrana mu zanikla či zanikne. Tím (by) ovšem pozbyl titul k výkonu práce na území České republiky, a kdyby mu zaměstnavatel práci i přesto nadále přiděloval (aniž by nastal jiný oprávněný důvod k pobytu a k výkonu práce), dopustil by se přestupku spočívajícího v umožnění výkonu nelegální práce podle § 140 odst. 1 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZZ"), za který mu hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Pravomocné uložení takové pokuty má navíc pro zaměstnavatele další negativní následky, např. v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.
V této souvislosti stojí za zmínku, že neobstojí názor o skončení pracovního poměru ze zákona ve smyslu § 48 odst. 3 písm. c) ZP ke dni, ke kterému zanikla dočasná ochrana. Podle tohoto ustanovení platí, že pracovní poměr cizince skončí, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Institut dočasné ochrany jako specifického mechanismu, který v rámci EU slouží k rychlé reakci na hromadný příliv osob, které se z určitého důvodu nemohou vrátit do své vlasti, pod uvedené pravidlo vůbec nespadá a zaměstnavateli by nezbývalo, než pracovní poměr rozvázat dohodou se zaměstnancem podle § 49 ZP nebo výpovědí podle § 52 písm. f) ZP, protože cizinec pozbytím dočasné ochrany pozbyl současně předpoklad pro to, aby mohl vykonávat práci na území České republiky. Za dobu do skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby by přitom zaměstnanci nepříslušela žádná náhrada mzdy, protože by šlo o překážku v práci na jeho straně.
Aby mohli zaměstnavatelé i nadále zaměstnávat legálně výše uvedené cizince s (prodlouženou) dočasnou ochranou a aby na tyto cizince mohlo být z hlediska předpisů o zaměstnanosti pořád nahlíženo jako na ty, kteří mají na území České republiky povolen trvalý pobyt, a k výkonu práce tedy nepotřebují žádné povolení, muselo logicky dojít též ke změně zákona č. 66/2022 Sb.oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, jehož platnost byla omezena do 31. 3. 2023. Ke změně došlo s účinností od 1. 4. 2023 zákonem č. 75/2023 Sb.
Nezůstalo ale jen u prodloužení platnosti zákona do 31. 3. 2024. Novela přinesla i některé nové povinnosti při zaměstnávání cizinců (ukrajinských uprchlíků) s dočasnou ochranou. Do § 136 ZZ byly doplněny nové odstavce 3 a 4, podle kterých je zaměstnavatel povinen nahlásit nástup zaměstnance s dočasnou ochranou "v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání způsobem podle § 94 ZNP". Stejná povinnost a stejná lhůta se vztahují také na změnu nebo skončení takového zaměstnání. Jejich nedodržení může být stiženo pokutou za přestupek podle § 140 odst. 1 písm. d) a odst. 4 písm. d) ZZ až do výše 100 000 Kč.
Přechodné ustanovení k novele zákona pak konkrétně rozvádí, jak je to s oznamovací povinností zaměstnavatele podle toho, kdy pracovněprávní vztah vznikl, nebo skončil.
V návaznosti na to došlo též ke změnám v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Za upozornění stojí též nově formulovaný § 7 zákona č. 66/2022 Sb. ve vztahu k poskytování tzv. humanitární dávky cizinci s dočasnou ochranou Úřadem práce České republiky. Podle tohoto ustanovení nově platí, že je-li zaměstnavatel krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá potvrzení o výši příjmu prostřednictvím této datové schránky nebo využitím…
