dnes je 28.3.2024

Input:

Změny v pracovněprávní a mzdové oblasti v roce 2022

31.1.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2.1.2
Změny v pracovněprávní a mzdové oblasti v roce 2022

JUDr. Petr Bukovjan

Vedle řešení pracovněprávních důsledků, které přinesla pandemie onemocnění covid-19, se musejí personalisté a mzdové účetní jako každoročně vyrovnávat s dalším návalem legislativních změn v oblasti pracovního práva. Usnadnit orientaci v nich vám pomůže přehled změn pro pracovněprávní a mzdovou praxi s příslušným komentářem.

MINIMÁLNÍ MZDA A NEJNIŽŠÍ ÚROVNĚ ZARUČENÉ MZDY

S účinností od 1. 1. 2022 došlo jako již tradičně ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 405/2021 Sb.

Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila z částky 15 200 Kč na částku 16 200 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 90,50 Kč na částku 96,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 99,60 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 102,90 Kč). Analogicky se zvýšily též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy.

ZMĚNY V ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VEŘEJNÝCH SLUŽEB A SPRÁVY

Začátkem letošního roku nabyla účinnosti též novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelé odměňující své zaměstnance platem podle zákoníku práce a tohoto nařízení vlády ovšem do poslední chvíle nevěděli, jakým způsobem a o jakou částku se platové tarify těchto zaměstnanců zvýší. Dosluhující vláda totiž vydala nařízení, které bylo publikováno jako č. 420/2021 Sb., aby už přijaté změny revidovala nově jmenovaná vláda na svém jednání dne 29. 12. 2021. Nové nařízení vlády bylo vyhlášeno poslední den v kalendářním roce pod číslem 531/2021 Sb.

Na základě konečného rozhodnutí nové vlády se zaměstnancům ve veřejných službách a správě až na výjimky zvýšily platové tarify o 700 Kč (původní rozhodnutí počítalo se zvýšením o 1 000 Kč). Výjimky se týkají:

  • pedagogických pracovníků v regionálním školství, jejichž platové tarify se zvýšily o 2 % (oproti původním 3 %),

  • pracovníků ve zdravotnictví; platové tarify nelékařských zdravotnických pracovníků se zvýšily od 2. do 7. platové třídy o 700 Kč (původně o 1 000 Kč), od 8. platové třídy pak o 6 % (pro ně je nově utvořena samostatná stupnice platových tarifů dle přílohy č. 3 k nařízení vlády, takže tzv. platových tabulek je opět celkem 5) a

  • lékařů a zubních lékařů u poskytovatelů zdravotních služeb a lékařů orgánů sociálního zabezpečení, u nichž jde o zvýšení platových tarifů také o 6 %.

VÝŠE PRŮMĚRNÉ MZDY V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ZA 1. AŽ 3. ČTVRTLETÍ 2021

Význam pro pracovněprávní účely má též výše průměrné (měsíční) mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jak vyplývá ze sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 494/2021 Sb. pro účely zákoníku práce, resp. č. 495/2021 Sb. pro účely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZZ"), ve vztahu k uvedenému období v roce 2021 činí průměrná mzda 37 047 Kč.

Kde musí brát zaměstnavatel zřetel na zmíněnou průměrnou mzdu, je v zákoníku práce např. maximální výše náhrady mzdy nebo platu v souvislosti s pracovním volnem poskytnutým zaměstnanci k jeho činnosti pro děti a mládež [ viz § 203 odst. 2 písm. h)§ 203a ZP ] nebo minimální výše náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 271g odst. 2 a 3 ZP) a jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i ZP). Vztaženo k zákonu o zaměstnanosti se sluší připomenout zejména povinnost některých zaměstnavatelů plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz § 81 a násl. ZZ). Potřebná čísla pro účely plnění povinného podílu jsou tato:

Průměrná měsíční mzda (PMM) .......................................................... 37 047 Kč

7násobek PMM pro účely náhradního plnění .................................................... 259 329 Kč

28násobek PMM jako limit dodavatele náhradního plnění (pro rok 2022) ...1 037 316 Kč

Maximální odvod do státního rozpočtu za 1 osobu (2,5 x PMM) ................. 92 617,50 Kč

NOVÉ REDUKČNÍ HRANICE PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚČELY

Pod č. 380/2021 Sb. bylo publikováno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022.

Tyto redukční hranice mají význam též pro výpočet průměrného redukovaného výdělku, z něhož se zjišťuje výše náhrady mzdy (platu, odměny z dohod), kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Podle § 192 odst. 2 ZP totiž platí, že pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

redukční hranice   pro účely nemocenského pojištění v Kč   pro účely náhrady dle zákoníku práce v Kč  
1.   1 298   227,15  
2.   1 946   340,55  
3.   3 892   681,10  



ZAHRANIČNÍ STRAVNÉ

Jako každoročně se také od 1. 1. 2022 změnila výše základních sazeb zahraničního stravného pro některé státy. Stalo se tak vyhláškou ministerstva financí publikovanou pod č. 462/2021 Sb. Jen namátkou lze uvést, že ke změnám přistoupilo jmenované ministerstvo např. u Rumunska (zvýšení z 35 EUR na 40 EUR) nebo Francie (zvýšení ze 45 EUR na 50 EUR).

TUZEMSKÉ STRAVNÉ A DALŠÍ CESTOVNÍ NÁHRADY

Co musejí zaměstnavatelé znát a co doznává pravidelných změn začátkem kalendářního roku, jsou i některé důležité údaje pro účely cestovních náhrad. Pro rok 2022 se tak stalo na základě vyhlášky č. 511/2021 Sb. Níže uvádím ony údaje v přehledných tabulkách.

Stravné při tuzemské pracovní cestě

Délka pracovní cesty v hodinách   Zaměstnavatel odměňující mzdou (v Kč)   Zaměstnavatel odměňující platem (v Kč)  
5 až 12   nejméně 99   99 až 118  
déle než 12, nejdéle 18   nejméně 151   151 až 182  
déle než 18   nejméně 237   237 až 283  

Průměrná cena pohonných hmot pro účely náhrady jízdních výdajů

Druh pohonné hmoty   Cena za 1 litr v Kč / za kWh v Kč  
benzín 95 oktanů   37,10  
benzín 98 oktanů   40,50  
motorová nafta   36,10  
elektřina   4,10  

Sazba základní náhrady za použití vozidla (za 1 km jízdy)

Typ vozidla   Základní sazba v Kč(nejméně)  
jednostopá vozidla a tříkolky   1,30  
osobní silniční motorová vozidla   4,70  
silniční motorová vozidla s přívěsem   5,50  
nákladní automobily, autobusy a traktory   9,40  



ÚDAJE PRO SRÁŽKY ZE MZDY A JINÝCH POSTIŽITELNÝCH PŘÍJMŮ

S účinností od 1. 1. 2022 došlo také ke změně výše normativních nákladů na bydlení pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory, a to nařízením vlády č. 507/2021 Sb. To ovlivnilo údaje, které potřebuje znát zaměstnavatel při srážkách ze mzdy, platu a jiných postižitelných příjmů zaměstnance. Pro začátek roku 2022 platí tyto výše:

Důležité údaje   Výše v Kč  
Životní minimum jednotlivce (ŽM)   3 860  
Normativní náklady na bydlení (NNB)   6 815  
Základní nezabavitelná částka (součet ŽM a NNB)   10 675  
Částka, nad kterou lze srazit bez omezení (dvojnásobek součtu ŽM a NNB)   21 350  
Nezabavitelná částka (NČ) na osobu povinného(3/4 ze součtu ŽM a NNB)   8 006,25  
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu(1/3 z NČ na povinného)   2 668,75  
Maximální výše jedné třetiny (z dvojnásobku součtu ŽM a NNB)   7 116  



NOVÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V SOUVISLOSTI MJ. S EXEKUČNÍM ŘÍZENÍM

Zákonem č. 286/2021 Sb. dochází k důležitým změnám především v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, oba ve znění pozdějších předpisů. Změny mají rozdílnou účinnost, nicméně převážná většina z nich nastane ke dni 1. 1. 2022. Z pohledu zaměstnavatele nutno upozornit zejména na tyto:

Paušální náhrada nákladů plátce mzdy (§ 270 odst. 2, § 279 odst. 1, § 289 odst. 2 a § 291 odst. 3 OSŘ)

• Plátce mzdy (rozumí se též platu a jiných obdobných příjmů) má nově vůči povinnému (zaměstnanci) nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí ze mzdy povinného srážky.

• Bude-li plátce mzdy provádět zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náhrada nákladů mu bude náležet pouze jednou.

• Náklady plátce mzdy se považují za náklady výkonu rozhodnutí. Zmíněná náhrada se bude uspokojovat před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny a plátce mzdy si ji odečte z toho, co má být po provedených srážkách vyplaceno oprávněnému. Pokud tak neučiní, jeho právo na náhradu tím zanikne.

Konkrétní výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

• Právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů má plátce mzdy až ve vztahu k řízením zahájeným nejdříve ke dni nabytí účinnosti novely.

Součinnost s exekutorem (§ 33 odst. 5 a § 34 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád)

• Výslovně se zavádí povinnost plátce mzdy sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu, srážkách prováděných ze mzdy nebo jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.

• S účinností odloženou ke dni 1. 1. 2024 pak bude muset plátce mzdy zmíněné informace poskytnout exekutorovi na předepsaném formuláři (k tomu bude vydán prováděcí právní předpis), někteří zaměstnavatelé (tzv. kvalifikovaní plátci mzdy s obratem alespoň 100 miliónů Kč nebo zaměstnávající nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru) pak prostřednictvím datového souboru.

VÝŠE PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY NA ÚHRADU NÁKLADŮ V SOUVISLOSTI SE SRÁŽKAMI ZE MZDY

Pod č. 517/2021 Sb. byla vyhlášena a dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí. Změnou prošla také vyhláška č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, ve znění pozdějších předpisů. Do jejího názvu přibyla slova "a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu".

Pokud jde o samotnou paušální částku, kterou si může zaměstnavatel uplatnit vůči povinnému (zaměstnanci) při srážkách v rámci exekučního řízení, jí se týkají nová ustanovení § 4d a 4e vyhlášky. Dle nich paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč. To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Současně ale výše této paušálně stanovené náhrady nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

ZMĚNY V OBLASTI NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Začátkem příštího roku nabydou účinnosti též důležité změny provedené novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dalších zákonů, mj. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Změny se týkají tří dávek nemocenského pojištění, a to konkrétně dávky otcovské poporodní péče (tzv. otcovské), ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

Otcovská (§ 38a odst. 3, § 38b odst. 1 a 2 ZNP)

• Otec dítěte (případně osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů) může nastoupit na otcovskou i

Nahrávám...
Nahrávám...