Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění a souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností v roce 2017

20.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.8.3
Zdravotní pojištění a souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností v roce 2017

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 8/2017

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. To znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. V následujícím textu si i formou příkladů probereme různé varianty souběžného výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, platné v právních podmínkách roku 2017.

Souběh činností a zaměstnání jako hlavní zdroj příjmů

Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání při souběhu se zaměstnáním jejím hlavním (resp. jediným) zdrojem příjmů, platí od ledna 2017 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 906 Kč. Tato podmínka platí i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2017 vykáže ztrátu, nikoli zisk.

Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Tyto osoby nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2017 pak v roce 2018 jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.

Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si předvedeme na následujících dvou příkladech:

Příklad

Příklad č. 1:

Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 3. 2017. Předpokládejme, že za rok 2017 dosáhne zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji 62 000 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2017 neplatí a do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2017 (tedy v roce 2018) bude povinen odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:

(62 000 x 0,5) x 0,135 = 4 185 Kč

kde

62 000 = rozdíl mezi příjmy a výdaji

0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ)

0,135 = 13,5 % sazba pojistného

Příklad

Příklad č. 2:

Zaměstnanec začne při zaměstnání podnikat od 1. 6. 2017. Předpokládáme jeho zisk (neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok 2017 ve výši 152 000 Kč. Pravidelně bude platit měsíční zálohy 600 Kč, na zálohách tedy zaplatí za období červen – prosinec 2017 částku 4 200 Kč (7 x 600). Do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2017 bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:

Celkové pojistné činí: (152 000 x 0,5) x 0,135 = 10 260 Kč

Na zálohách bude zaplaceno: 4 200 Kč

Tento zaměstnanec, který současně podniká, bude povinen zaplatit v roce 2018 v zákonem stanovené osmidenní lhůtě po podání Přehledu za rok 2017 doplatek pojistného ve výši 6 060 Kč (10 260 – 4 200).

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.

Příklad

Příklad č. 3:

Pojištěnec začal při zaměstnání podnikat, má tedy souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Hrubý příjem v zaměstnání se pohybuje kolem 10 000 Kč, nicméně svoji samostatnou výdělečnou činnost nepovažuje za hlavní zdroj příjmů.

Lze pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění sčítat příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti nebo musí být dodržen minimální vyměřovací základ v některé z těchto činností?

Z hlediska placení pojistného na zdravotní