Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění a platby za tzv. státní" pojištěnce 2018

13.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.3.3
Zdravotní pojištění a platby za tzv. „státní” pojištěnce 2018

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 3/2018

Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvýšil vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. „státního pojištěnce” obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017. Tento postup je legislativně v souladu s ustanovením § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího, přičemž se přihlíží k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.

Zákonem č. 297/2017 Sb. se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.

I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

Nárokování plateb je řešeno tím způsobem, že zdravotní pojišťovny každý měsíc sdělují počet pojištěnců evidovaných ve „státní kategorii”, a za každého takového pojištěnce pak obdrží od státu příslušnou platbu. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby zaměstnavatelé řádně oznamovali zdravotním pojišťovnám počátek a konec povinnosti státu platit za dotyčnou osobu pojistné, je-li jim taková skutečnost známa. Podívejme se nyní blíže na funkci těch kódů, které řeší oznamování skutečností u osob, za které platí pojistné stát.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

Pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, který je v tomto směru subjektem plnícím zákonnou povinnost. Zaměstnanec však musí zaměstnavateli předložit doklad, na základě kterého nárok na zařazení do kategorie hrazené státem uplatňuje (například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, doklad o zahájení studia, o pobírání rodičovského příspěvku apod.). Pro oznamování těchto změn slouží ve zdravotním pojištění příslušné kódy, kdy vznik, resp. zánik nároku na platbu pojistného státem z níže uvedeného důvodu, sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za použití těchto kódů:

1) M - nástup zaměstnankyně na mateřskou nebo osoby na rodičovskou dovolenou, začátek nepřítomnosti v práci, po kterou se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění, začátek pobírání rodičovského příspěvku.

U - ukončení nároku na zařazení do některé z těchto kategorií.

2) D - přiznání důchodu (starobního, invalidního ve všech třech stupních, vdovského, vdoveckého).

H - odejmutí důchodu.

3) I - nástup uchazeče o zaměstnání do zaměstnání (vždy současně s kódem „P”).

J - ukončení vedení zaměstnance v evidenci uchazeče o zaměstnání v průběhu zaměstnání.

4) L - zařazení zaměstnance bez příjmu ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti do „státní” kategorie osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Jedná se například o situace, kdy je zaměstnanec nemocen nebo má neplacené volno po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce.

T - ztráta nároku na zařazení do kategorie osoby „pečující” o dítě, resp. o děti.

5) N - výplata dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání. Zaměstnanec již pobírající nemocenské dávky například ukončí zaměstnání k 31. 3. – v takovém případě použije zaměstnavatel kód „O” k datu 31. 3. a současně kód „N” k datu 1. 4.

K - ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění zaměstnanci po skončení zaměstnání.

6) G - nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia (například na brigádu), vždy současně s kódem „P” nebo například přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání – zahájení studia na střední nebo vysoké škole.

7) F - ukončení nezaopatřenosti dítěte. Pokud dítě například ukončí studium na střední škole, nebude ve studiu dále pokračovat a do zaměstnání nastoupí dne 2. 7., použije zaměstnavatel kromě kódu „P” k 2. 7. i kód „F” k 31. 7.

Výše uvedené kódy používají zaměstnavatelé a oznamují tak – de facto za zaměstnance – příslušnou změnu zdravotní pojišťovně.

Kódy nejsou pro zaměstnavatele určeny

Pokud si podrobně prostudujeme již citované ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., zjistíme, že okruh osob, za které je plátcem pojistného stát, je podstatně širší, než jak je vymezen kódy používanými zaměstnavatelem (viz výše). To mj.