dnes je 19.3.2024

Input:

Zdanitelná plnění - dodání zboží a poskytnutí služeb

21.2.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 27 minut

4.3 Zdanitelná plnění – dodání zboží a poskytnutí služeb

Ing. Olga Hochmannová

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Dodání zboží   Převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.   Nabyvatel je oprávněn zboží např. spotřebovat, pronajmout, prodat.

§ 13 odst. 1 ZDPH  
Poskytnutí služby   Jde o všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží.   § 14 odst. 1 ZDPH  

Komentář:

Z důvodu větší právní jistoty jsou dále v § 13§ 14 ZDPH vyjmenována plnění, která se rovněž považují za dodání zboží nebo za poskytnutí služby.

Plnění uskutečněné prostřednictvím komisionáře

Za dodání zboží nebo poskytnutí služeb se považuje také dodání zboží nebo poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy. Pro účely DPH se toto plnění považuje za samostatné dodání zboží nebo poskytnutí služby komisionáři a samostatné dodání zboží nebo poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.

Příklad

Plátce daně A obstaral na základě komisionářské smlouvy prodej uměleckých děl pro plátce B. V tomto vztahu plátce A zařizuje jako komisionář vlastním jménem na účet komitenta, plátce B, prodej zboží třetí osobě.

Prodej se považuje za dvě samostatná dodání zboží – dodání zboží plátcem B komisionáři a dodání zboží komisionářem (plátcem A) třetí osobě, obě plnění se považují za uskutečněná ke stejnému datu.

Nájem s následnou koupí najaté věci

Za dodání zboží se považuje i přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k používanému zboží bude převedeno na jeho uživatele. Jedná se v podstatě o finanční leasing, jak je definován i ustanovením § 21d odst. 1 písm. a) a b) ZDP. Na rozdíl od daně z příjmů však u DPH nehraje výše kupní ceny roli, důležitá je pouze jistota, že k prodeji zboží dojde.

Pokud je sjednána pouze možnost (právo) nájemce odkoupit najaté zboží, jedná se o poskytnutí služby (nájem) a teprve případný prodej věci je dodáním zboží. Druh smlouvy má vliv i na datum uskutečnění plnění, případně i sazbu daně.

Smlouva o finančním leasingu   Datum uskutečnění zdanitelného plnění   Sazba daně  
Sjednána povinnost odkoupit najatou věc   Dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH – § 21 odst. 1 písm. c) ZDPH.   Sazba daně, případně osvobození od daně, platné pro dodání zboží, které je předmětem smlouvy.  
Sjednána možnost odkoupit najatou věc   Nájem (dílčí plnění) – dnem uvedeným ve smlouv짠21 odst. 8 ZDPH.   Sazba daně, případně osvobození od daně, platné pro nájem zboží, které je předmětem smlouvy.  
Následná koupě – dnem dodání zboží dle § 21 odst. 2 ZDPH nebo dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání případně dalšími daty dle § 21 odst. 3 ZDPH.   Sazba daně, případně osvobození od daně, platné pro dodání zboží, které je odkoupeno.  

Komentář:

Smlouvy o finančním pronájmu uzavřené do konce roku 2008, kdy byl předmět nájmu předán do užívání rovněž do konce roku 2008, se posuzují jako poskytnutí služby a jednotlivé splátky jsou dílčími plněními bez ohledu na skutečnost, zda je ve smlouvě sjednána povinnost nebo právo odkoupit najatou věc (viz čl. II Přechodná ustanovení odst. 2 zákona č. 302/2008 Sb.).

Pro smlouvy uzavřené v r. 2017, kdy byl předmět nájmu předán do užívání po 1. 7. 2017, platí povinnost uplatňovat při odpočtu daně jen poměrnou část odpočtu, pokud je předmět nájmu používán pro účely s nárokem i bez nároku na odpočet daně dle § 75 (§ 72 odst. 6 ZDPH). V dalších letech po pořízení pak podléhá odpočet případné úpravě dle § 78 až § 78d ZDPH (čl. VI odst. 5 přechodných ustanovení zákona č 170/2017 Sb.).

Příklad

Plátce daně uzavřel s leasingovou společností smlouvu o nájmu výrobního stroje s následnou koupí, v níž je sjednána povinnost plátce odkoupit stroj po zaplacení poslední splátky.

Uvedené plnění je dodáním zboží a považuje se za uskutečněné dnem, kdy nájemci vznikne právo stroj užívat. K tomuto dni vzniká pronajímateli povinnost přiznat daň a nájemci nárok na odpočet daně za podmínek § 72 až § 76 ZDPH.

Je-li výrobní zařízení určeno pro uskutečňování plnění s plným nárokem na odpočet daně, nevzniká povinnost odpočet daně z tohoto zařízení krátit. U dlouhodobého majetku, který by byl používán pro ekonomickou činnost i osobní potřebu podnikatele / zaměstnanců by však musela být uplatněna jen poměrná část odpočtu daně dle § 75 ZDPH.

Přehled dalších plnění považovaných za dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu

V přehledu jsou uvedena plnění, která se v praxi nejčastěji vyskytují.

Plnění   Poskytnuto   Pro účely DPH se považuje   Podmínky   Poznámka, tip, doporučení  
Trvalé použití hmotného majetku  
  • Pro osobní spotřebu podnikatele,

  • pro osobní spotřebu zaměstnanců,

  • bezúplatně.

 
Za dodání zboží za úplatu – § 13 odst. 4 a 5.   Pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet DPH.   Výjimka – dodáním zboží není poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, poskytnutí obchodního vzorku.  
Dočasné využití hmotného majetku  
  • Pro osobní spotřebu podnikatele,

  • pro osobní spotřebu zaměstnanců.

 
Poskytnutí služby za úplatu – § 14 odst. 3 a 4.   Pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet DPH.    
Poskytnutí služby bezúplatné  
  • Pro osobní spotřebu plátce nebo

  • pro osobní spotřebu zaměstnanců, nebo

  • pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

 
Poskytnutí služby za úplatu – § 14 odst. 3 a 4.   Pokud byl u přímo souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatněn odpočet DPH.    
Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání     Dodání zboží.   Pokud slouží pro účely s nárokem i bez nároku na odpočet daně.   Podrobněji viz níže.  
Přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu     Dodání zboží do jiného členského státu§ 13 odst. 6 a odst. 7, § 64 odst. 4 ZDPH.     Přemístěním nejsou transakce uvedené v § 13 odst. 7 ZDPH, podrobněji k přemístění viz níže.  
Přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska     Pořízení zboží z jiného členského státu§ 16 odst. 4 a 5 ZDPH.     Přemístěním nejsou transakce uvedené v § 13 odst. 7 ZDPH, podrobněji k přemístění viz níže.  
Vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace v hmotném majetku     Dodání zboží za úplatu – § 13 odst. 4 písm. c) ZDPH.   Pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet DPH.   Netýká se hmotného majetku v rámci pozbytí obchodního závodu (dosud vkladu podniku nebo jeho části).


Podrobněji k vkladům viz níže.  
Vložení majetkového vkladu v nehmotném majetku     Poskytnutí služby za úplatu – § 14 odst. 3 písm. c) ZDPH.   Pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet DPH.   Netýká se nehmotného majetku v rámci pozbytí obchodního závodu (dříve vkladu podniku nebo jeho části).


Podrobněji k vkladům viz níže.  

Komentář:

Další, v praxi méně časté příklady plnění, která se považují za dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu, jsou stanoveny v § 13 odst. 4§ 14 odst. 3 ZDPH (plnění poskytnuté na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající z právního předpisu, vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě. Ustanovení dosavadního § 13 odst. 4 písm. d) ZDPH týkající se vypořádání DPH při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti byla novelou 2017 zrušena (stejně jako ostatní ustanovení týkající se uplatňování DPH při podnikání ve společnosti), avšak podle přechodných ustanovení k novele ZDPH 2017 je společnosti mohou používat ještě do konce roku 2018.

Za plnění za úplatu se za stanovených podmínek považují použití hmotného majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo obecně použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, pokud u tohoto majetku byl uplatněn odpočet daně, a bezúplatné poskytnutí služeb pro osobní potřebu plátce, jeho zaměstnanců nebo účely nesouvisející s ekonomickou činností, pokud byl u přímo souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatněn odpočet daně.

Výjimku však tvoří a za dodání zboží se nepovažuje bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu (dárek v rámci ekonomické činnosti), jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč nebo bezúplatné poskytnutí obchodního vzorku.

Dodáním zboží za úplatu je i přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu, přemístěním však nejsou plnění uvedená v § 13 odst. 7 ZDPH.

Za dodání zboží za úplatu se považuje i uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání, pokud je tento majetek u plátce určen současně pro účely s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně.

Za dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu se považuje také vložení nepeněžitého majetku do obchodní korporace, pokud vkladatel uplatnil z majetku nebo z jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu. Za splnění povinnosti přiznat daň odpovídají v tomto případě vkladatel i nabyvatel společně a nerozdílně.

Příklad

Výrobce kosmetiky vyrobí 100 000 ks malého testovacího balení pleťového krému, které nechá rozdat zákazníkům v drogeriích. Je tento případ předmětem DPH? Lze uplatnit nárok na odpočet daně?

Jde o obchodní vzorek, proto si výrobce může uplatnit ze souvisejících přijatých zdanitelných plnění nárok na odpočet daně. Bezúplatné poskytnutí tohoto vzorku není předmětem daně.

Příklad

Plátce daně pořídil osobní automobily, které jsou používány pro služební účely i pro osobní potřebu vedoucích pracovníků. Jeden z používaných automobilů pořídil v červnu 2015 a při jeho pořízení uplatnil plný nárok na odpočet daně.

Používání tohoto automobilu pro osobní potřebu zaměstnance je zdanitelným plněním, jde o poskytování služby, neboť automobil je pro osobní potřebu dočasně a postupně využíván.

Současné znění ZDPH však již neumožňuje uplatnit při pořízení dlouhodobého majetku, který má být používán pro účely s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně, plný odpočet DPH na vstupu. Je možné uplatnit odpočet DPH jen v poměrné výši, do takového poměru, do jakého je dlouhodobý majetek používán pro účely ekonomických činností (viz § 75 odst. 1 a 2 ZDPH).

Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností

Definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností je stanovena v § 4 odst. 4 písm. e) ZDPH: dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil a také technické zhodnocení (vymezené zákonem o daních z příjmů).

Zvláštní způsob zacházení je pro tento majetek stanoven jen v případě, že jej plátce používá současně pro účely s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně.

Plnění   Podmínky – využití majetku   Pro účely DPH se považuje   Poznámka, tip, doporučení  
Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání   Plátce majetek bude používat současně pro účely s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně.   Za dodání zboží za úplatu – § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH.    Nárok na odpočet daně v průběhu vytváření majetku a při uvedení do stavu způsobilého k užívání – viz níže.  
Plátce majetek bude používat výhradně pro účely s plným nárokem na odpočet daně nebo výhradně pro účely bez nároku na odpočet daně.   Pokud není majetek určen současně pro účely s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně, nevzniká při jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání povinnost přiznat daň.    

Komentář:

Při uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání vznikne plátci za stanovených podmínek povinnost přiznat daň a současně vznikne nárok na odpočet daně v poměrné výši.

Z přijatých zdanitelných plnění použitých k vytváření tohoto majetku, z jehož uvedení do stavu způsobilého k užívání vzniká povinnost přiznat daň, lze průběžně uplatňovat plný nárok na odpočet daně.

Vložení majetkového vkladu

Za zdanitelné plnění uskutečněné za úplatu se považuje také vložení hmotného nebo nehmotného majetku jako majetkového vkladu, pokud vkladatel uplatnil z majetku nebo z jeho části odpočet daně.

Plnění   Pro účely DPH se považuje   Podmínky   Poznámka, tip, doporučení  
Vložení hmotného majetku   Za dodání zboží za úplatu – § 13 odst. 4 písm. d) ZDPH.   Pokud vkladatel uplatnil u tohoto majetku odpočet daně.   Za zaplacení DPH ručí společně vkladatel i nabyvatel.  
Vložení nehmotného majetku   Poskytnutí služby§ 14 odst. 3 [písm. c)].   Pokud vkladatel uplatnil u tohoto majetku odpočet daně.   Za zaplacení DPH ručí společně vkladatel i nabyvatel.  
Vložení pohledávky   Není předmětem daně.      
Vložení cenných papírů   Není předmětem daně.      
Pozbytí obchodního závodu – dříve vložení podniku nebo jeho části   Není dodáním zboží ani poskytnutím služby – § 13 odst. 8, § 14 odst. 5 ZDPH.     Je nárok na odpočet daně.  

Komentář:

Výjimku tvoří pozbytí obchodního závodu, dříve označované jako „vklad podniku” nebo „prodej podniku”, které se nepovažuje za dodání zboží nebo převod nemovitých věcí ani za poskytnutí služby. Přesto však lze u něho uplatnit odpočet daně, jak vyplývá z § 72 odst. 1 písm. e) ZDPH. Pojem „obchodní závod” zavedl a definuje nový občanský zákoník. Jde o „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti”.

Příklad

Plátce daně pořídil v roce 2011 pro svou ekonomickou činnost stavební stroj, z něhož si uplatnil nárok na odpočet daně. V roce 2013 založil společně s jinými osobami společnost s ručením omezeným a na splacení svého podílu použil uvedený stavební stroj jako nepeněžitý vklad. Jde o zdanitelné plnění?

Vložení tohoto nepeněžitého vkladu do společnosti je zdanitelným plněním, z něhož vkladatel přizná daň. Za zaplacení daně ručí vkladatel i nabyvatel.

Přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu

Plnění   Pro účely DPH se považuje   Režim DPH  
Přemístění zboží plátcem z ČR do jiného členského státu   Za dodání zboží do jiného členského státu.   Osvobození od daně dle § 64 ZDPH.  
Přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do ČR   Za pořízení zboží.   Povinnost přiznat daň dle § 16 ZDPH.  
Přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě do ČR   Za pořízení zboží.   Povinnost přiznat daň dle § 16 ZDPH.  

Komentář:

Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu za účelem uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě.

V případech stanovených v § 13 odst. 7 ZDPH se však odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu za přemístění obchodního majetku nepovažuje. Zpravidla jde o případy, kdy přeprava zboží do jiného členského státu je součástí jiné transakce.

Přemístění je v členském státě odeslání za stanovených podmínek osvobozeno od daně a v členském státě, kam je zboží přemístěno, vzniká povinnost přiznat daň jako při pořízení zboží. Pokud v členském státě pořízení není plátce, který zboží přemisťuje, registrován, musí se tam i registrovat. Výjimku, kdy se registrovat nemusí, tvoří pouze některé členské státy, které mají stanoveno ve své legislativě zjednodušující ustanovení, podle kterého může daň z pořízeného zboží přiznat za dodavatele kupující, takže dodavatel se v nich nemusí registrovat (v ČR viz § 16 odst. 4 a 5 ZDPH).

Příklad

Plátce přepraví zboží z ČR na Slovensko, kde bude zboží skladovat a postupně je prodávat slovenským odběratelům. Jak je to s DPH?

Jde o přemístění zboží do jiného členského státu, které je v ČR osvobozeno od daně, na Slovensku vznikne povinnost přiznat daň.

Příklad

Plátce přepraví zboží z ČR na překladiště na území Slovenska, kde je zboží propuštěno do režimu vývoz a vyvezeno na Ukrajinu. Jak je to s DPH?

Nejde o přemístění zboží do jiného členského státu, neboť přeprava zboží na Slovensko je součástí vývozu zboží, který je za podmínek § 66 ZDPH osvobozen od daně.

Příklad

Plátce přepraví zboží z ČR na Slovensko, kde má být zboží pro slovenskou osobu registrovanou k dani smontováno a instalováno v jejím výrobním závodě. Jak je to s DPH?

Nejde o přemístění zboží, ale o dodání zboží s instalací nebo montáží. Daň přizná slovenský pořizovatel.

Vratné obaly

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Pro vratné obaly platí v tuzemsku zjednodušený režim   Jejich dodání spolu se zbožím a jejich vrácení se nepovažuje za dodání zboží.   Za zdanitelné dodání zboží se považuje dodání vratného obalu pouze u plátce, který vratný obal uvádí spolu se zbožím na trh (tj. např. výrobce nápojů, který nápoje plní do vratných lahví a dodává je na trh), pokud celkový počet vratných obalů dodaných spolu se zbožím je vyšší než celkový počet vratných obalů stejného druhu vykoupených tímto plátcem zpět.  
Vratné zálohované obaly   Obaly, za něž je účtována záloha a je zaručeno vrácení této zálohy po vrácení obalu.   Mohou jimi být např. láhve, sudy, přepravky, láhve na plyn, palety apod.  
Příklad

Pivovar dodává na trh pivo ve vratných lahvích. Za láhev účtuje zálohu 3 Kč, po vrácení láhve (stejného druhu) se záloha vrátí. Stejně postupují i obchodníci, kterým pivovar pivo dodává. Podléhá dodání vratného obalu DPH?

Dodání vratného obalu se zbožím ani vrácení samotného vratného obalu nepodléhají DPH. Na konci účetního období zjistí pivovar celkový rozdíl mezi počtem vratných lahví dodaných s pivem a počtem vrácených lahví stejného druhu vrácených zpět. Z tohoto rozdílu vypočítá základ daně a daň (viz § 36 ZDPH).

Přehled plnění, která nejsou dodáním zboží nebo poskytnutím služeb

Plnění   Poznámka, ustanovení ZDPH  
Nahrávám...
Nahrávám...