Zásoby vlastní činnosti

4.3.5

Zásoby vlastní činnosti

Ing. Alena Čechová

 NahoruVymezení zásob vlastní činnosti

V tomto textu bychom si měli přiblížit účtování zásob vlastní činnosti. Nejdříve si připomeňme, co všechno do této kategorie zásob patří:

1. nedokončená výroba
2. polotovary vlastní činnosti
3. hotové výrobky
4. mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

 NahoruZásoby vlastní činnosti – způsob A

Evidence způsobem A

Účtování přírůstku a úbytku zásob vlastní činnosti podle způsobu A

Nedokončená výroba

Nedokončená výroba představuje takový stupeň výroby, kdy je již zpracována určitá část vstupní suroviny či materiálu, avšak výsledkem není ještě hotový výrobek ani polotovar, výsledek tohoto určitého stupně výroby není samostatně použitelný, nelze jej prodat, někdy není ani hmotného charakteru (obsahuje pouze účetní položky – vynaložené mzdy, náklady na získání zakázky apod.).

Např. při výrobě krabic z vlnité lepenky je nedokončenou výrobou každý stupeň opracování základní suroviny – papíru až do fáze zpracování na vlnitou lepenku, tj. např. řezání papíru na určitý rozměr, vrstvení, máčení, povrchová úprava atd.

Existují však obory, kdy se nedá přesně říci, na jakém stupni se nedokončená výroba právě nachází, představuje ji souhrn nákladů (výdajů) na výrobu. Tento případ nastává např. ve stavební výrobě, kde můžeme jen těžko říci, že stavba se nachází na určitém konkrétním stupni, který lze přesně nazvat a také ocenit.

Z uvedeného vyplývá, že nedokončená výroba je v každém oboru zcela specifická a také její oceňování bude v každém jednotlivém případě individuální.

Ocenění nedokončené výroby

Podle § 25 ZoÚ a dalších právních předpisů platných v České republice se zásoby vlastní činnosti oceňují vlastními náklady. To znamená, že ve výrobním procesu je na každém stupni nedokončená výroba oceněna náklady, které na výrobu na daném stupni byly vynaloženy. Patří sem vždy přímý materiál, přímé mzdy a část nepřímých nákladů, které se k danému stupni výroby vztahují.

Např. pokud použijeme příklad papírenské výroby, vstupuje do ocenění nedokončené výroby:

1. na prvním stupni náklad na spotřebu základního materiálu, náklady na mzdy pracovníků střediska řezání papíru, energie střediska, odpisy řezačky, apod. Náklady na energii, odpisy a další provozní náklady střediska se obvykle dají jen těžko vyčíslit na jednotku nedokončené výroby, proto se pro jejich vyčíslení používá tzv. výrobní režie. Její výpočet obvykle vychází z nákladů střediska za určité stanovené uplynulé období, nejčastěji předcházející rok.
2. na druhém stupni – máčení je základním vstupem nedokončená výroba v ocenění předchozího stupně, k němuž se připočítá spotřeba pomocného materiálu, (pokud jej lze vyčíslit na jednotku nedokončené výroby), přímé mzdy pracovníků střediska a opět výrobní režie tentokrát střediska máčení.
3. na třetím stupni – vrstvení (lepení) jde opět o spotřebu pomocného materiálu pro výrobu (např. lepidla), mzdy a výrobní režii střediska vrstvení.

Účtování nedokončené výroby

Záleží na charakteru výroby, zda bude na jednotlivých stupních účtováno, či nikoliv. V podstatě můžeme říct, že jednotlivé stupně si účetní jednotka stanoví tak, jak je bude evidovat v účetnictví, tzn. obvykle minimálně na střediska, neboť je obvyklé, že se o jednotlivých střediscích účtuje vnitropodnikově tak, aby bylo možno také vyhodnotit jejich hospodaření. V některých případech je však proces výroby tak rychlý, že se jednotlivé stupně v účetnictví nezachycují, pokud nejsou softwarově ošetřeny automatické přenosy, a k zaúčtování dochází na základě výkazů výroby týdně, dekádně, měsíčně.

Poněkud odlišné oceňování a účtování bude např. u stavební výroby, kdy se neúčtuje o převodech mezi jednotlivými středisky, ale každá stavba je samostatným střediskem, kde jsou sledovány náklady. O nedokončené výrobě se účtuje obvykle v určitém časovém úseku, a to minimálně ve výši skutečných nákladů.

Polotovary vlastní činnosti

Dalším možným stupněm výsledků výrobního procesu jsou polotovary. Představují takový výstup, jenž je již sám o sobě samostatným předmětem, i když ještě ne v takové podobě, jakou má být konečná fáze, tj. hotový výrobek. Avšak tento polotovar se dá již použít samostatně k různým účelům. V našem případě výroby krabic z vlnité lepenky je to vlnitá lepenka, která je dále používána k výrobě krabic různých rozměrů, nebo může být také prodána jiným výrobcům či prodejcům, popřípadě i maloodběratelům jako zboží ve vlastních prodejnách.

Ocenění polotovarů

Ocenění se provádí obdobným způsobem jako nedokončená výroba, kde vstupem je právě nedokončená výroba, přímá spotřeba materiálu, přímé mzdy a režijní náklady střediska zpracování těchto komponentů na polotovar. V našem případě jsou to náklady střediska "vlnkovačky“.

Účtování proběhne následovně:

Předpokládejme, že náklady na přímý materiál, přímé mzdy a výrobní režie střediska představují na jednotku výroby polotovarů 14 Kč.

Jsou obory, u nichž se o polotovarech neúčtuje, neboť provoz je takového charakteru, že nelze tento stupeň určit. Jedná se o např. již zmíněnou stavební výrobu. V tomto oboru se obvykle účtuje pouze o nedokončené výrobě a pak až o fakturaci hotového díla. Pokud je dílo dokončeno v průběhu roku, nemusí být o nedokončené výrobě účtováno vůbec. Tento způsob praktikují především menší firmy, které provádějí díla menšího rozsahu.

Hotové výrobky

Hotové výrobky jsou posledním výstupem výroby, do jehož ocenění vcházejí další náklady, tj. náklady na dokončení výrobku (řezání lepenky, skládání, etiketování, apod.), dále náklady na balení, expedici.

 NahoruZásoby vlastní činnosti – způsob B

Evidence způsobem B

V případě, že účetní jednotka používá způsob B účtování zásob, neúčtuje o pohybech na účtech zásob vlastní činnosti v průběhu účetního období. Na těchto účtech se účtuje až k rozvahovému dni, a to na základě inventarizací a jejich porovnáním se skladovou evidencí zásob.

Zobrazení účtování zásob vlastní činnosti podle způsobu B k rozvahovému dni

Účtování v průběhu roku tedy probíhá na jednotlivých střediscích (úsecích, útvarech), a to tak, že jednotlivé náklady jsou účtovány přímo do spotřeby na vrub příslušných účtů nákladových skupin:

K rozvahovému dni je povinna každá účetní jednotka v souladu s § 29 a 30 ZoÚ provést inventarizaci majetku a závazků, což znamená, že inventarizacím podléhají také zásoby jako součást majetku účetní jednotky. Podle výsledků inventarizací pak zaúčtuje zjištěné zásoby vlastní činnosti na vrub (MD) příslušných účtů zásob – tř. 1 sk. 12 a ve prospěch (Dal) účtů účtové tř. 5 následovně:

Skladová evidence

Vzhledem k tomu, že nedokončenou výrobu, polotovary i hotové výrobky nelze zavést do účetních knih v hmotných jednotkách, musí být i v případě účtování způsobem B oceněny. Proto i zde je nutno proces sledovat a přesto, že o něm není účtováno, musí být zřejmé, jaké náklady na jednotlivé stupně byly vynaloženy, aby bylo možné hodnotu zásob vlastní činnosti vyjádřit v peněžní formě a zaúčtovat. Mimo to je účetní jednotka povinna v jakémkoliv okamžiku prokázat stav majetku a závazků, což v praxi znamená, že přesto, že není v průběhu roku o zásobách účtováno, musí být běžně vedena skladová evidence na analytických účtech.

Nejčastěji se způsobem B účtují jen zásoby v podobě nedokončené výroby, u účetních jednotek, kde jsou zastoupeny všechny stupně, tj. od nedokončené výroby přes polotovary a hotové výrobky, se obvykle používá způsob A.

Účtování při uzavírání účetních knih

Při uzavírání účetních knih následujícího účetního období by mělo dojít k odúčtování počátečního stavu zásob vlastní činnosti a zaúčtování nových stavů, zjištěných inventarizací. Odúčtování proběhne na vrub (MD) příslušných účtů účtové tř. 5 a ve prospěch (Dal) příslušných účtů tř. 1 skupiny 12:

a to v ocenění, v němž byly zásoby zaúčtovány při uzavírání účetních knih v předcházejícím účetním období.

Některé účetní jednotky účtují vyskladnění zásob vlastní činnosti v…