5.1.4 Zaručená mzda
Ing. Růžena Klímová
Na rozdíl od minimální mzdy, jejíž výši stanoví obecně závazný předpis, tvoří zaručenou mzdu nárok zaměstnance na mzdu podle pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvy, popřípadě podle vnitřního předpisu zaměstnavatele (§ 112 odst. 1 ZP). Zákoník práce přitom předpokládá (§ 112 odst. 2 ZP), že:
• zaručená mzda bude odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, přičemž maximální zvýšení bude činit alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy,
• nejnižší úroveň zaručené mzdy bude stanovena ve stejné částce jako minimální mzda a její další nejnižší úrovně (v dalších skupinách prací) stanoví vláda nařízením pro zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě.
Do zaručené mzdy se zahrnují i výkonnostní mzdové složky (např. prémie, různé bonusy, odměny, fakultativní příplatkové mzdy). Do zaručené mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas včetně příplatku za přesčas, příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli.
Doplatek
Případný doplatek mzdy do výše zaručené mzdy se řídí stejnými zásadami jako doplatek do minimální mzdy (viz Minimální mzda).
Sazby zaručené mzdy
Sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Tyto sazby platí pro ty zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. To znamená, že v kolektivní smlouvě je možno sjednat sazby vyšší i nižší s výjimkou minimální mzdy. O tom, že by odborová organizace přistoupila na sjednání nižších sazeb, lze však oprávněně pochybovat. Stanovení nižších sazeb, např. vnitřním mzdovým předpisem, by odporovalo zákonu, a bylo by proto neplatné. V § 3 nařízení vlády jsou uvedeny základní sazby zaručené mzdy takto:
Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v…