dnes je 29.3.2024

Input:

Zaostřeno na příplatky - Příplatky ke mzdě

11.11.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

2014.23.4
Zaostřeno na příplatky – Příplatky ke mzdě

Ing. Růžena Klímová

PÁR SLOV ÚVODEM

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZP"), z hlediska možnosti odlišné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích nerozlišuje mezi zaměstnavateli podnikatelské sféry a zaměstnavateli tzv. rozpočtové sféry. Zásadně tedy platí, že obě skupiny zaměstnavatelů mají stejné možnosti v oblasti pracovněprávních vztahů. Přesto ale zákoník práce stanoví rozdílné pracovní podmínky pro obě skupiny zaměstnavatelů v určitých oblastech pracovněprávních vztahů, především v odměňování.

Pokud se týče odměňování, jsou v části šesté hlavě I. ZP uvedena obecná ustanovení platící pro podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru. Hlava druhá platí pro poskytování mzdy v podnikatelské sféře, kde se uplatňuje princip, "co není zakázáno, je dovoleno". Hlava III. obsahuje ustanovení pro poskytování platu v rozpočtové sféře, kde se uplatňuje princip, "co není dovoleno, je zakázáno". Ustanovení uvedená v hlavě III. se vztahují na zaměstnavatele, kteří odměňují své zaměstnance platem, nikoli mzdou, tedy na státní a veřejnou správu a služby. Těmito zaměstnavateli jsou stát, respektive jeho organizační složky, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně hrazeny z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, a školské právnické osoby zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle zákona č 561/2004 Sb., školský zákon.

Zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb (tzv. rozpočtová sféra) poskytují zaměstnancům za vykonanou práci plat. Jedná-li se o zaměstnance zařazené nejvýše do 12. platové třídy, není možné plat určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví ZP a prováděcí předpisy. Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle ZP, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout (tzv. smluvní plat).

PŘÍPLATKY KE MZDĚ

Zaměstnavatelé podnikatelské sféry odměňují své zaměstnance mzdou. Mzda může být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatelem nebo určena mzdovým výměrem či sjednána ve smlouvě (pracovní smlouva, smlouva o mzdě, kolektivní smlouva). K dosažené mzdě je zaměstnavatel povinen poskytovat příplatky, které jsou stanoveny v části šesté, hlavě druhé zákoníku práce. Jde o:

  • - příplatek za práci přesčas,
  • - příplatek za práci ve svátek,
  • - příplatek za práci v sobotu a neděli,
  • - příplatek za noční práci,
  • - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše uvedené příplatky s výjimkou příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí jsou odvozeny z průměrného výdělku. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je odvozen z hodinové minimální mzdy.

Příplatek za práci přesčas (§ 114 ZP)

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku.

U řadových zaměstnanců může být mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce (maximálně do 150 hodin) sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší. U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu nejvýše 8 hodin v průměru v jednotlivých týdnech v rámci vyrovnávacího období, které může činit až 26 týdnů, a až 52 týdnů, je-li vyrovnávací období v tomto rozsahu sjednáno v kolektivní smlouvě.

Upozornění: Zaměstnavatel určí mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas mzdovým výměrem nebo stanoví vnitřním předpisem. Takové právní jednání je neplatné.

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a nečerpá náhradní volno

Příklad č. 1

Příklad
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně. V kalendářním měsíci má stanoven harmonogram směn ( fond pracovní doby) v rozsahu 160 hodin, zaměstnanec má základní mzdu 15 000 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,32 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě ani ve vnitřním mzdovém předpisu není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Výpočet základní mzdy: 15 000 : 160 x (160 + 18) = 16 687,50 Kč, zaokr. 16 688 Kč

Příplatek za práci přesčas: 88,32 x 25 % x 18 = 397,44 Kč, zaokr. 397 Kč

Celková mzda včetně práce přesčas: 16 688 + 397 = 17 085 Kč.

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno

Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání náhradního volna za práci přesčas. Pro jistotu obou smluvních stran je vhodná písemná forma dohody, v níž je možné sjednat i dobu, kdy bude náhradní volno poskytnuto.

a) Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá náhradní volno v daném měsíci. V takovém případě dochází ke kompenzaci výkonu práce přesčas a náhradního volna (zaměstnanec obdrží mzdu za výkon práce bez práce přesčas).

Příklad č. 2

Příklad
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s rozsahem 40 hodin týdně. V kalendářním měsíci má harmonogramem směn určeno 21 směn po 8 hodinách, celkem tedy 168 hodin. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec v jednom týdnu odpracuje 8 hodin práce přesčas, ve druhém týdnu čerpá náhradní volno v rozsahu 8 hodin.

Výpočet mzdy: (15 800 : 168) x 168 = 15 800 Kč.

b) Zaměstnanec vykoná práci přesčas v jednom měsíci a čerpá náhradní volno v následujícím měsíci.

Příklad č. 3

Příklad
Harmonogram směn v kalendářním měsíci je stanoven v rozsahu 168 hodin. Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s rozsahem 40 hodin týdně. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec odpracuje 8 hodin práce přesčas, v následujícím měsíci čerpá náhradní volno v rozsahu 8 hodin. V následujícím měsíci činí harmonogram směn 184 hodiny.

S použitím § 353 odst. 3 ZP a v rámci liberalizace pracovněprávních vztahů lze postupovat dvojím způsobem.

Postup č. 1

Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu za výkon práce bez příplatku za práci přesčas a v den čerpání náhradního volna neposkytne nic. Tento postup je v souladu s právní úpravou.

Výpočet mzdy v 1. měsíci: 15 800 : 168 x (168 + 8) = 16 552,38 Kč, zaokr. 16 553 Kč

Výpočet mzdy v následujícím měsíci: 15 800 : 184 x (184 – 8) = 15 113,04 Kč, zaokr. 15 114 Kč.

Postup č. 2

Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu bez práce přesčas a v měsíci čerpání náhradního volna mzdu nekrátí (tento postup je podmíněn souhlasem zaměstnance).

Výpočet mzdy v 1. měsíci: 15 800 : 168 x 168 = 15 800 Kč

Výpočet mzdy v následujícím měsíci: (15 800 : 184) x 184 = 15 800 Kč.

Příplatek za práci ve svátek (§ 115 ZP)

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Zaměstnanec v den svátku do práce nejde

a) Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu odměňování. V případě svátku bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v souladu s ustanovením zákoníku práce.

Příklad č. 4

Příklad
V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má měsíční mzdu 15 800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Poměrná část měsíční mzdy činí: (15 800 : 176) x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč

Náhrada mzdy za den svátku: 93,50 x 8 = 748 Kč

Celková výše mzdy: 15 082 + 748 = 15 830 Kč.

Upozornění: Při tomto způsobu odměňování svátku může dojít k situaci, že celková dosažená mzda bude nižší než deklarovaná měsíční mzda, a to v důsledku nižšího průměrného hodinového výdělku vypočteného ze započitatelných mzdových příjmů dosažených v předchozím čtvrtletí.

Příklad č. 5

Příklad
V prvním čtvrtletí měl zaměstnanec měsíční mzdu ve výši 16 000 Kč, průměrný výdělek činil 95,60 Kč. Od 1. dubna došlo ke zvýšení měsíční mzdy na 19 000 Kč. V dubnu byl též státní svátek- Velikonoční pondělí. Harmonogram směn byl stanoven v rozsahu 176 hodin včetně svátku. Zaměstnanec odpracoval všechny směny a ve svátek do práce nešel.

Dosažená mzda bude činit: (19 000 : 176 x 168) + (8 x 95,60) = 18 136,36 + 764,80 = 18 901,16 Kč, zaokr. 18 902 Kč.

b) Mnozí zaměstnavatelé však využívají možnosti odchýlit se od výše uvedeného postupu a stanoví vnitřním předpisem (případně dohodnou v kolektivní smlouvě), že u měsíční mzdy v případě svátku připadajícího na obvyklý pracovní den mzda zaměstnanci neuchází, a výše měsíční mzdy je proto poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny. Zaměstnanec obdrží nekrácenou měsíční mzdu.

Příklad č. 6

Příklad
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně. V daném měsíci byl harmonogram směn stanoven v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den. Zaměstnanec má měsíční mzdu 20 800 Kč. Zaměstnavatel stanovil vnitřním předpisem, že se měsíční mzda poskytuje v nekrácené výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny.

Měsíční mzda (plat): (20 800 : 176) x 176 = 20 800 Kč.

Ze samotného výpočtu je patrné, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou neušla mzda a zaměstnanec dostane nekrácenou měsíční mzdu.

c) U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku uchází, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad č. 7

Příklad
V kalendářním měsíci má zaměstnanec stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den. Má hodinovou mzdu 125 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 126,70 Kč. Pracuje rovnoměrně v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Mzda za výkon práce: 125 x 168 = 21 000 Kč

Náhrada mzdy za den svátku: 126,70 x 8 = 1 013,60 Kč

Celková výše mzdy: 21 000 + 1 013,60 = 22 013,60Kč, zaokr. 22 014 Kč.

Zaměstnanec jde v den svátku do práce

V případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.

a) Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla uzavřena dohoda o poskytnutí příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna. Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad č. 8 – měsíční mzda

Příklad
V kalendářním měsíci činil harmonogram směn 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má měsíční mzdu 20 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 125,50 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 176

Nahrávám...
Nahrávám...