dnes je 18.8.2019
Input:

Zaměstnání malého rozsahu v souvislostech zdravotního pojištění

8.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.17.05
Zaměstnání malého rozsahu v souvislostech zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Tato částka vychází z hodnoty tzv. průměrné mzdy pro rok 2019 ve výši 32 699 Kč ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb. V nemocenském pojištění je tato hodnota důležitá u zaměstnání malého rozsahu. Zdravotní pojištění však tento pojem nezná, resp. s ním nepracuje, a pro vznik účasti na tomto pojištění rozhoduje ve vyjmenovaných situacích (například u dohod) výhradně výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

V oblasti nemocenského pojištění platí, že pokud nejsou – jako vyšší právní síly – aplikovány podmínky dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009, pak podmínkou pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, na jeho pojištění to vliv nemá. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání a mají trvalý pobyt na území České republiky, eventuálně jiného členského státu EU.

ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU

Pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, má význam sjednaný měsíční příjem. Zaměstnáním malého rozsahu je takové zaměstnání, v němž je splněna jedna ze dvou obecných podmínek pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a to podmínka výkonu zaměstnání na území ČR vykonávaném v pracovněprávním nebo pracovním vztahu, který může založit účast na nemocenském pojištění. Není však splněna podmínka sjednání rozhodného příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši, tedy v roce 2019 alespoň v částce 3 000 Kč měsíčně. Jedná se tedy o situace, kdy je sjednaná měsíční částka příjmu nižší než rozhodný příjem 3 000 Kč, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec (s výjimkou výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce).

V zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 000 Kč. Pokud sjednaný příjem činí za kalendářní měsíc alespoň 3 000 Kč, jedná se o tzv. zaměstnání běžné (ostatní, obecné) a zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání do jeho skončení. Z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti – bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu – vzniká z nemocenského pojištění pouze nárok na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství. Kromě obecných podmínek nároku na tyto dávky však žadatel musí v měsíci, kdy uplatňuje nárok na dávku, dosáhnout stanoveného příjmu.

Nezanedbatelnou nevýhodou pro zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu tak je i skutečnost, že jim z tohoto zaměstnání, a to ani tehdy, když toto jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, neplyne ochranná lhůta, nevzniká nárok na ošetřovné a nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Ukažme si příklady v souvislosti s řešením zaměstnání malého rozsahu.

JAK VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ?

Pro placení pojistného zaměstnatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu, resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít zaměstnanec například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný a do tohoto měsíce mu nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč se řeší u dohod o provedení práce, přičemž se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímo ovlivňuje (mimo zákonné výjimky) odvod pojistného na zdravotní pojištění při nízkých příjmech. A jednou z těchto významných částek je od 1. ledna 2019 hodnota 3 000 Kč ve smyslu výše uvedeném. Jak se ve vazbě na tuto částku vyměřovacího základu postupuje u zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE A PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI

Do konce roku 2007 bylo stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění navázáno na jeho účast na nemocenském pojištění. Od data 1. 1. 2008 je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky. Kromě toho i vznik účasti zaměstnance na zdravotním pojištění nesouvisí s jeho účastí na nemocenském pojištění a zdravotní pojištění má pro přihlašování osob jako zaměstnanců speciální úpravu stanovenou v § 8 odst. 2 zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP”).

V následující analýze budu vycházet z aktuálně platných podmínek účasti zaměstnance na zdravotním pojištění s přihlédnutím k rozhodné částce tzv. započitatelného příjmu 3 000 Kč.

PLACENÍ POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELEM A ZÁKONNÉ VÝJIMKY

Aby zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění, musí se jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného, tudíž se na jejich základě osoba stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem. V ustanovení § 5 písm. a) ZVZP jsou naopak v bodech 1. – 7. taxativně vyjmenovány výjimky, kdy se osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují. A právě v návaznosti na rozhodnou částku 3 000 Kč jsou v bodech č. 4 – 6 tohoto zákonného ustanovení taxativním výčtem vyjmenovány osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. „započitatelný příjem”, neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

Pro zaměstnavatele vzniká povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění při dosažení hrubého příjmu alespoň 3 000 Kč u:

  • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován – zásadní podmínkou je v tomto případě skutečnost, že člen družstva nemá s družstvem sjednán pracovněprávní vztah;

  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele;

  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby,

případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho