Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základ daně

21.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.2 Základ daně

Ing. Miloš Hovorka

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Základ daně z příjmů právnických osob   Základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), upravený podle ZDP a to zejména podle § 23 odst. 2 až 18 ZDP, kde je stanoveno:   Z § 21h ZDP (Vztah k účetním předpisům) dále vyplývá, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.
§ 23 odst. 1 ZDP  
  • z čeho se pro zjištění základu daně vychází,

 
U poplatníků:
  • vedoucích účetnictví se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů a účetní metody komponentního odpisování,

  • nevedoucích účetnictví nebo vedoucích jednoduché účetnictví se pro zjištění základu daně vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji (§ 23 odst. 2 ZDP).

 
  • o co se zvyšuje a o co snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji,

 
Pro zjištění základu daně v. o. s. a k. s. se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům v. o. s. nebo komplementářům k. s.  
  • co se do základu daně nezahrnuje,

 
 
  • že výdaje (náklady) související s nezdanitelnými příjmy nelze přičítat k výdajům (nákladům) souvisejícím s příjmy zdanitelnými,

 
 
  • že za příjmy se považují jak peněžní, tak i nepeněžní plnění,

 
 
  • že správce daně upraví základ daně o nedoložený rozdíl mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána, kdyby šlo o osoby nespojené,

 
 
  • jak se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v případě zahájení likvidace,

 
 
  • v jakých případech se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty,

 
 
  • že pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle účetních předpisů, pokud zvláštní předpis nebo ZDP nestanoví jinak, anebo pokud nedochází ke krácení daně jiným způsobem,

 
 
  • že u stálé provozovny daňových nerezidentů nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl za obdobných podmínek daňový rezident ČR,

 
 
  • jakým způsobem se zahrnuje do základu daně oceňovací rozdíl nebo goodwill při koupi obchodního závodu,

 
 
  • co se rozumí přepočtenou zahraniční cenou při oceňování majetku nebo závazků nabytých od daňového nerezidenta vkladem, převodem obchodního závodu, fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace,

 
 
 
  • jak se postupuje u veřejně prospěšných poplatníků při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví a naopak.

 
 

Komentář:

Podle § 23 odst. 1 ZDP je u poplatníků daně z příjmů právnických osob základem daně podle § 23 odst. 2 až 18 a dalších ustanovení ZDP upravený rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), avšak s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně.

Které příjmy poplatníků daně z příjmů právnických osob nejsou předmětem daně je stanoveno obecně pro všechny poplatníky v § 18 ZDP, a dále speciálně pro veřejně prospěšné poplatníky v § 18a ZDP (kdo se rozumí veřejně prospěšným poplatníkem je stanoveno v § 17a ZDP).

Které příjmy poplatníků daně z příjmů právnických osob jsou od této daně osvobozeny je stanoveno v § 19 ZDP, přičemž i pro poplatníky založené za účelem podnikání je zde celá řada titulů. Kdy jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy, je stanoveno v § 19b ZDP.

Příklad

Poplatník nabyl ve zdaňovacím období 2018 darem věc. Je tento bezúplatný příjem předmětem daně?

Ano, je předmětem daně, a to podle § 18 odst. 1 ZDP. Přitom toto ustanovení platí jak pro poplatníky založené za účelem podnikání, tak i pro poplatníky, kteří jsou veřejně prospěšným poplatníkem. Za podmínek stanovených v § 19b ZDP však může být tento bezúplatný příjem od daně z příjmů osvobozen.

Příklad

Fotbalový klub založený jako spolek podle občanského zákoníku obdržel v roce 2018 příjem za reklamu umístěnou na jeho stadionu. Je tento příjem předmětem daně?

Ano, a to podle § 18a odst. 2 ZDP. I když fotbalový klub je v tomto případě veřejně prospěšným poplatníkem, jsou podle tohoto ustanovení u veřejně prospěšných poplatníků předmětem daně příjmy z reklam vždy.

Příklad

Příspěvková organizace působící v oblasti kultury má v roce 2018 příjmy z pořádání koncertů vážné hudby, kde jde o ztrátovou činnost a příjmy z pořádání koncertů populární hudby, které jsou ziskové. Které příjmy nejsou předmětem daně?

Předmětem daně nejsou příjmy ze ztrátových koncertů vážné hudby, protože v § 18a odst. 1 písm. a) ZDP je uvedeno, že u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle ZDP v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší (příspěvková organizace zde jako svou hlavní činnost vykonává činnost v oblasti kultury, která není podnikáním).

Příklad

S. r. o. provedla opravu DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení podle § 44 ZDPH a domnívá se, že tato oprava nepodléhá dani z příjmů, protože by v opačném případě nelogicky neobdržela celou hodnotu původně fakturované DPH, nýbrž pouze její část po zdanění.

Názor s. r. o. je mylný, protože předmětem daně z příjmů právnických osob jsou podle § 18 odst. 1 ZDP příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem a dále v ZDP není stanoveno jinak – tedy v tomto případě, že by tato oprava DPH neměla být předmětem daně. Ze stanoviska Generálního finančního ředitelství k problematice účtování oprav DPH za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 ZDPH navíc mimo jiné vyplývá, že tato oprava se za zde uvedených situací účtuje ve prospěch výnosů a je tak předmětem daně z příjmů právnických osob, a to výnosem neosvobozeným od daně (závěry z jednání Koordinačního výboru KDP ČR a Generálního finančního ředitelství – č. 326/23.02.11 Způsob účtování opravy daně z přidané hodnoty u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení).

Příklad

S. r. o. má nezpochybnitelný právní nárok na dotaci na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Bude muset tuto dotaci zdanit daní z příjmů?

Nebude, protože o tomto nároku se podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy neúčtuje ve prospěch výnosů, nýbrž ve prospěch účtu účtové skupiny 34 – Zúčtovaní daní a dotací, a tudíž tento nárok na dotaci není předmětem daně z příjmů. O použití dotace se potom účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 0 – Dlouhodobý majetek, čímž se snižuje ocenění tohoto majetku a základna pro odpisování.

Příklad

Registrovaná církev obdržela v roce 2018 na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi bezúplatně věci a přitom část z nich i v tomto roce prodala. Jak to bude při tomto bezúplatném nabytí tohoto majetku a jeho prodeji s daní z příjmů?

Podle § 18a odst. 1 písm. f) ZDP platí, že u veřejně prospěšného poplatníka, kterým je i církev nebo náboženská společnost, nejsou předmětem daně příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Toto bezúplatné nabytí věcí tedy dani z příjmů nepodléhá. Příjmy z prodeje těchto věcí však ano, protože příjem z prodeje těchto věcí předmětem daně z příjmů podle § 18 odst. 1 ZDP je a není od ní podle § 19 ZDP osvobozen.

Příklad

S. r. o. jako vydlužitel si ve zdaňovacím období 2018 zapůjčila peníze na základě smlouvy o bezúročné peněžité zápůjčce podle občanského zákoníku. Bude výhoda spočívající v tom, že s. r. o. nebude splácet úroky, podléhat dani z příjmů?

Oproti zdaňovacímu období započatému v roce 2014 již od zdaňovacího období, které započalo v roce 2015, nevyplývá z §  18 odst. 2 písm. f) ZDP, že majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce není předmětem daně z příjmů. Tento předmětem daně z příjmů je a osvobozen od ní může být pouze při splnění podmínek stanovených v § 19b odst. 1 písm. d) ZDP, kde je uvedeno, že od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u

1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

2. vypůjčitele při výpůjčce a

3. výprosníka při výprose.

V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevníka do družstva však u obchodní korporace o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva, nejde. Výjimkou jsou případy, kdy vůle společníka směřuje k poskytnutí bezúplatného plnění (viz modelový příklad).

Příklad

Společnost pořádá dětský den pro děti z dětského domova, přičemž by chtěla pro tyto účely najmout nafukovací skákací hrad. Nájem od třetí osoby je podmíněn složením určité zálohy, pro jejíž úhradu dočasně zapůjčí peníze společník (nepožaduje přitom úrok). Společník tuto zápůjčku provede právě za tímto účelem. Tento vztah pak již nelze hodnotit standardní optikou společník – společnost, ale vstupuje tam odlišný prvek od toho, že společník chce vybavit svou společnost zdroji, a to prvek altruismu a vzdání se určité majetkové hodnoty – v podobě dočasné dispozice s majetkem (závěr z jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ ČR „Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů” č. 452/22.04.15, který je publikován na internetových stránkách Finanční správy).

Příklad

S. r. o. se sídlem na území ČR obdržela podíl na zisku od s. r. o. se sídlem na území ČR, na jejímž základním kapitálu má 10% podíl po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě. Jde o příjem osvobozený od daně?

Ano, podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP (bod 1), protože jde o příjem ve formě podílu na zisku vyplácený dceřinou společností se sídlem na území ČR [dceřiná společnost je definovaná v § 19 odst. 3 písm. c) ZDP].

Příklad

Pokud by s. r. o. se sídlem na území ČR obdržela podíl na zisku od dceřiné společnosti se sídlem na území jiného státu EU nebo podíl na zisku od dceřiné společnosti se sídlem na území třetí země, tedy státu, který není členským státem Evropské unie, šlo by o příjmy osvobozené od daně?

Podíl na zisku