Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Žádost o dovolenou

3.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.1
Žádost o dovolenou

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vzor žádosti o dovolenou je ke stažení zde.

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 212 ZP

  • § 213 ZP 

  • § 215 ZP 

  • § 217 ZP

  • § 218 ZP

  • § 219 ZP

  • § 222 ZP

  • § 223 ZP

Komentář:

Podle § 217 ZP určuje dobu čerpání dovolené výhradně zaměstnavatel. Pravidla určení čerpání dovolené jsou upravena v § 217 a § 218 ZP. Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené i v případě, že zaměstnanec požádá o čerpání dovolené a jeho nadřízený, do jehož kompetence spadá určení doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance, mu k čerpání dovolené v požadovaném termínu dá souhlas. Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci souhlas k čerpání dovolené nedal, zaměstnanec by dovolenou čerpat nemohl a jeho případná nepřítomnost v práci by nebyla považována za dovolenou, ale podle okolností by mohlo jít např. o neomluvenou nepřítomnost v práci (neomluvenou absenci).

Zákoník práce však v jednom případě ukládá zaměstnavateli žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyhovět. Povinnost je uložena v § 217 odst. 5 ZP. Jsou-li splněny níže uvedené podmínky, znamená žádost zaměstnance v podstatě to, že dovolená je určena. Podle § 217 odst. 5 ZP je povinnost žádosti vyhovět v případě

  • požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,

  • zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Aby byl zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, musí být žádost podána do skončení čerpání mateřské (rodičovské) dovolené. Čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (popř. u muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené, kterou je oprávněna čerpat žena) má pro zaměstnankyni nebo zaměstnance tu výhodu, že takto vyčerpaná dovolená se nekrátí (viz komentář ke vzoru oznámení o krácení dovolené).

Žádost zaměstnance o čerpání dovolené nemusí být písemná. Písemnou formu zákoník práce neukládá ani v případě shora uvedené kvalifikované žádosti podle § 217 odst. 5 ZP, které zaměstnavatel musí vždy vyhovět. Zaměstnavatel má proto povinnost určit čerpání dovolené podle § 217 odst. 5 ZP i v případě, je-li žádost podána ústně, případně i telefonicky či jinou formou, např. e-mailovou zprávou nebo SMS zprávou. I když zákoník práce písemnou formou žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance nevyžaduje, je zpravidla zvykem tuto žádost písemně činit. Žádost učiněná jinou než písemnou formou je vždy hůře prokazatelná, pokud dojde mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ke sporu o to, zda zaměstnanec včas, tj. před skončením čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené ženy, požádal. Důkazní břemeno je v tomto případě na zaměstnanci, který čerpání dovolené požaduje.

Dobu čerpání dovolené má zaměstnavatel určovat zaměstnancům podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Blíže o podmínkách, za kterých zaměstnavatel musí určovat čerpání dovolené, je uvedeno u vzoru 3.9.3 Určení doby čerpání dovolené.

Zaměstnavatel však může čerpání dovolené určovat i na základě žádosti zaměstnanců o dovolenou a k této žádosti může vytvořit i vzor. Jako pomůcku lze použít i přiloženou variantu. Z právního pohledu se však jedná o žádost zaměstnance, které zaměstnavatel kromě případů uvedených v § 217 odst. 5 ZP nemusí vyhovět. Záleží tak výhradně na jeho posouzení a rozhodnutí, které je v případě žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyjádřeno v přiloženém vzoru schválením žádosti zaměstnavatelem (k tomu oprávněným vedoucím zaměstnancem).

Zákoník práce totiž ani pro obsah určení čerpání dovolené nestanoví žádné podmínky. Jedinou podmínkou je, že dovolená musí být určena písemně, protože rozhodnutí o čerpání dovolené je právním jednáním (dříve právním úkonem). V důsledku určení čerpání dovolené se totiž mění práva a povinnosti, která zaměstnanci vznikají z pracovního poměru, protože po dobu čerpání dovolené nemusí plnit povinnosti, které mu jinak vyplývají z § 38 odst. 1 písm. b) ZP. Také zaměstnavatel nemá po dobu čerpání dovolené povinnost upravenou v § 38 odst. 1 písm. a) ZP, tj. přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní