dnes je 28.3.2024

Input:

Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění

8.12.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

7.3.1.1 Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Pro všechny zaměstnance, s výjimkou zaměstnanců činných v zaměstnání malého rozsahu a na základě dohody o provedení práce, platí obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Pro zaměstnance činné v zaměstnání malého rozsahu a na základě dohody o provedení práce platí zvláštní ustanovení (§ 7 a 7a ZNP) upravující podmínky účasti na nemocenském pojištění těchto zaměstnanců.

Nemocenské pojištění nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po skončení pracovního vztahu. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje od 1. 1. 2008 také den před vstupem do zaměstnání, za který náležela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavře pracovní poměr od úterý 1. 1., sjednaná mzda činí 20 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání nastoupil 2. ledna.

Mzda se mu za 1. leden nekrátí, je účasten nemocenského pojištění od 1. ledna. Pokud by při cestě do zaměstnání dne 2. ledna utrpěl úraz a byl uznán práce neschopným až do června, měl by nárok na nemocenské. Předpokládaným příjmem je 20 000 Kč. Dnem nástupu do zaměstnání je 1. leden.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od neděle 1. 1., do zaměstnání nastoupil 2. ledna. Sjednaná i zúčtovaná mzda činí 20 000 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek.

Dnem nástupu do zaměstnání je 2. leden. Protože v lednu odpracoval všechny směny, mzda ve výši 20 000 Kč mu nemohla být krácena za svátek. Mzdu 20 000 Kč by totiž zaměstnanec obdržel i v případě, kdyby pracovní poměr byl sjednán od 2. ledna, protože v lednu odpracoval všechny pracovní směny.

Zaměstnání na sebe navazující

Jestliže na sebe bezprostředně navazují dvě zaměstnání stejného druhu, například pracovní poměr na pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti, považují se takové vztahy pro účely sociálního zabezpečení za jeden vztah bez přerušení pojištění, pokud pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na nemocenském pojištění.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanci skončil pracovní poměr uzavřený na dobu určitou jednoho roku v pátek 31. července. S týmž zaměstnancem uzavřel zaměstnavatel pracovní poměr od soboty 1. srpna. Zaměstnanec začal pracovat v pondělí 3. srpna.

Jestliže podle sjednané částky měsíčního započitatelného příjmu ani jedno z těchto zaměstnání nebylo zaměstnáním malého rozsahu nebo naopak obě zaměstnání byla zaměstnáním malého rozsahu, je zaměstnanec nadále nepřetržitě zaměstnancem. Zaměstnavatel nepodává oznámení o skončení zaměstnání k 31. červenci a o nástupu do zaměstnání 3. srpna.

Jestliže sjednaná částka měsíčního příjmu by činila u prvního zaměstnání například 10 000 Kč a u druhého zaměstnání 2 800 Kč, je druhé zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Pro obě zaměstnání neplatí stejné podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel musí oznámit OSSZ do 8. srpna skončení zaměstnání. Oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění. U druhého zaměstnání se zjistí až po uplynutí kalendářního měsíce srpna, zda zaměstnanec bude či nebude v srpnu účasten nemocenského pojištění.

Bude-li zaměstnanec v některém měsíci účasten nemocenského pojištění, vždy bude na tiskopise "Oznámení o nástupu do zaměstnání" uvedeno datum 3. 8. jako den nástupu do zaměstnání malého rozsahu.

Příklad

Příklad:

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 1. do 31. 12. 2023 na činnost ostrahy objektu tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 120 Kč za hodinu. Od 1. 1. do 31. 12. 2024 uzavřel zaměstnavatel s týmž zaměstnancem opět dohodu o pracovní činnosti na činnost vrátného tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 140 Kč za hodinu.

Obě zaměstnání jsou zaměstnáním malého rozsahu, pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel neoznamuje skončení prvního zaměstnání a nástup do zaměstnání v druhém zaměstnání.


Z hlediska vzniku účasti na nemocenském pojištění a jejího trvání se zaměstnání, která nejsou vykonávána na základě dohody o provedení práce, rozdělují do dvou skupin:

  • na zaměstnání malého rozsahu a

  • na zaměstnání ostatní.

Zařazení zaměstnance do jedné z těchto dvou skupin musí být provedeno před nástupem do zaměstnání podle sjednaných podmínek. Ke změně v zařazení může dojít jen při změně podmínek, nikoliv podle toho, jak zaměstnanec v jednotlivých kalendářních měsících pracuje.

Účast trvá po celou dobu pracovněprávního vztahu

Do druhé skupiny patří zaměstnání, u nichž vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění dnem vstupu do zaměstnání a trvá po celou dobu trvání pracovního vztahu bez ohledu na to, zda je či není zaměstnání nadále vykonáváno, a bez ohledu na to, jaká výše započitatelného příjmu mu byla v kalendářním měsíci zúčtována. Do této skupiny patří zaměstnanci, u nichž v každém kalendářním měsíci má činit započitatelný příjem v roce 2023 a 2024 aspoň 4 000 Kč, pokud budou pracovat ve stanoveném rozsahu.

Zaměstnání malého rozsahu

U zaměstnání malého rozsahu (první skupina) buď je sjednán měsíční příjem, který nedosahuje v roce 2023 nebo 2024 výše aspoň 4 000 Kč měsíčně, nebo není sjednán měsíční příjem. Ze zaměstnání malého rozsahu vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění nejdříve dnem vstupu do zaměstnání; splnění podmínek účasti se posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť. Takový zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 4 000 Kč. Tato částka se nesnižuje, i když zaměstnání netrvalo celý měsíc nebo v měsíci trvaly důvody, pro které zaměstnanec nemohl pracovat, například pracovní neschopnost. I když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání malého rozsahu 20. dubna, je od 20. do 30. dubna účasten nemocenského pojištění pouze v případě, že do dubna bude zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 4 000 Kč.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou a na plný úvazek od 30. 1., začal pracovat 30. 1. Sjednána měsíční mzda činila 22 000 Kč, v lednu je 22 pracovních dnů. Do ledna byla zúčtována mzda 2 000 Kč.

Toto zaměstnání je zaměstnáním ostatním, poněvadž sjednaný měsíční příjem z tohoto zaměstnání činí alespoň 4 000 Kč. V lednu neměl sjednaný započitatelný příjem činit aspoň 4 000 Kč jen proto, že zaměstnání mělo trvat jen 2 pracovní dny. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 30. 1. až do skončení pracovního poměru.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel od 1. 1. do 31. 12. dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nebyl sjednán měsíční příjem.

V lednu pracoval jen dne 9., odměna za práci činila 800 Kč.

Zaměstnanec není od 9. do 31. 1. účasten nemocenského pojištění, protože příjem zúčtovaný do ledna byl nižší než 4 000 Kč. Z 800 Kč se neplatí pojistné na sociální zabezpečení.

V únoru pracoval dne 20. až 24., odměna činila 4 000 Kč.

Zaměstnanec je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. do 28. (29.), poněvadž započitatelný příjem činí aspoň 4 000 Kč. Do zaměstnání vstoupil v lednu, v dalších měsících již do zaměstnání "nevstupuje", proto je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. února, i když začal pracovat až 20. února. Do 20. března musí zaměstnavatel oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání, datum nástupu do zaměstnání je 9. leden. Oznámení o skončení zaměstnání musí být podáno do 8. ledna příštího roku (do 8 dnů po skončení zaměstnání). V průběhu trvání zaměstnání zaměstnavatel OSSZ neoznamuje, zda je či není v jednotlivých kalendářních měsících zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

V červenci nepracoval, ale do července mu byla zúčtována prémie 4 200 Kč.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. do 31. července. Neoznamuje se OSSZ, ani že je zaměstnanec v červenci účasten nemocenského pojištění, a ani se již neoznamuje, že v lednu nastoupil do zaměstnání, protože tento údaj byl již oznámen v březnu.


Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání malého rozsahu, je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění ze všech těchto zaměstnání, pokud úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání činí aspoň 4 000 Kč.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. ledna na jeden rok, sjednaná mzda činí 3 400 Kč a v této výši je také měsíčně zúčtovávána. Od 16. dubna uzavře s týmž zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna činí 2 000 Kč měsíčně. V dubnu byla z této dohody zúčtována odměna 1 000 Kč.

V dubnu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění z obou pracovněprávních vztahů, neboť úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů činí 4 400 Kč. Zaměstnavatel je povinen oznámit do 20. května nástup zaměstnance do zaměstnání v pracovním poměru v měsíci lednu a nástup v dubnu tohoto zaměstnance do zaměstnání vykonávaného na základě dohody o pracovní činnosti. Z 3 400 Kč a z 1 000 Kč musí být odvedeno pojistné.


Zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce (§ 7a a 7b ZNP)

S účinností od 1. 7. 2024 se v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů mění podmínky pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a pro odvod pojistného.

Nahrávám...
Nahrávám...