dnes je 29.3.2024

Input:

Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění

23.11.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

7.3.1.1 Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Pro všechny zaměstnance, s výjimkou zaměstnanců činných v zaměstnání malého rozsahu a na základě dohody o provedení práce, platí obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Pro zaměstnance činné v zaměstnání malého rozsahu a na základě dohody o provedení práce platí zvláštní ustanovení (§ 7 a 7a ZNP) upravující podmínky účasti na nemocenském pojištění těchto zaměstnanců.

Nemocenské pojištění nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po skončení pracovního vztahu. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje od 1. 1. 2008 také den před vstupem do zaměstnání, za který náležela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavře pracovní poměr od úterý 1. 1., sjednaná mzda činí 20 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání nastoupil 2. ledna.

Mzda se mu za 1. leden nekrátí, je účasten nemocenského pojištění od 1. ledna. Pokud by při cestě do zaměstnání dne 2. ledna utrpěl úraz a byl uznán práce neschopným až do června, měl by nárok na nemocenské. Předpokládaným příjmem je 20 000 Kč. Dnem nástupu do zaměstnání je 1. leden.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od neděle 1. 1., do zaměstnání nastoupil 2. ledna. Sjednaná i zúčtovaná mzda činí 20 000 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek.

Dnem nástupu do zaměstnání je 2. leden. Protože v lednu odpracoval všechny směny, mzda ve výši 20 000 Kč mu nemohla být krácena za svátek. Mzdu 20 000 Kč by totiž zaměstnanec obdržel i v případě, kdyby pracovní poměr byl sjednán od 2. ledna, protože v lednu odpracoval všechny pracovní směny.

Zaměstnání na sebe navazující

Jestliže na sebe bezprostředně navazují dvě zaměstnání stejného druhu, například pracovní poměr na pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti, považují se takové vztahy pro účely sociálního zabezpečení za jeden vztah bez přerušení pojištění, pokud pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na nemocenském pojištění.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanci skončil pracovní poměr uzavřený na dobu určitou jednoho roku v pátek 31. května. S týmž zaměstnancem uzavřel zaměstnavatel pracovní poměr od soboty 1. června. Zaměstnanec začal pracovat v pondělí 3. června.

Jestliže sjednaná částka měsíčního započitatelného příjmu činila u obou pracovních poměrů před 1. 1. 2019 aspoň 2 500 Kč a po 31. 12. 2018 aspoň 3 000 Kč, je zaměstnanec nadále nepřetržitě účasten nemocenského pojištění, je tedy účasten nemocenského pojištění i v sobotu 1. a v neděli 2. června. Zaměstnavatel nepodává oznámení o skončení zaměstnání k 31. květnu a o nástupu do zaměstnání 3. června.

Jestliže sjednaná částka měsíčního příjmu by činila u prvního zaměstnání například 10 000 Kč a u druhého zaměstnání 1 800 Kč, je druhé zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Pro obě zaměstnání neplatí stejné podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel musí oznámit OSSZ do 8. června skončení zaměstnání. Oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění. U druhého zaměstnání se zjistí až po uplynutí kalendářního měsíce června, zda zaměstnanec bude či nebude v červnu účasten nemocenského pojištění.

Bude-li zaměstnanec v některém měsíci účasten nemocenského pojištění, vždy bude na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání” uvedeno datum 3. 6. jako den nástupu do zaměstnání.

Příklad

Příklad:

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 na činnost ostrahy objektu tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 100 Kč za hodinu. Od 1. 1. do 31. 12. 2019 uzavřel zaměstnavatel s týmž zaměstnancem opět dohodu o pracovní činnosti na činnost vrátného tak, že rozsah pracovní doby nepřekročí 20 hodin týdně a odměna činí 80 Kč za hodinu.

Obě zaměstnání jsou zaměstnáním malého rozsahu, pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel neoznamuje skončení prvního zaměstnání a nástup do zaměstnání v druhém zaměstnání.

Za jeden pracovní vztah bez přerušení pojištění se také v návaznosti na zákon o státní službě považuje, jestliže na pracovní poměr dosavadního zaměstnance navazuje bezprostředně služební poměr státního zaměstnance.

Z hlediska vzniku účasti na nemocenském pojištění a jejího trvání se zaměstnání, která nejsou vykonávána na základě dohody o provedení práce, rozdělují od 1. 1. 2014 do dvou skupin:

  • na zaměstnání malého rozsahu a

  • na zaměstnání ostatní.

Účast trvá po celou dobu pracovněprávního vztahu

Do druhé skupiny patří zaměstnání, u nichž vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění dnem vstupu do zaměstnání a trvá po celou dobu trvání pracovního vztahu bez ohledu na to, zda je či není zaměstnání nadále vykonáváno, a bez ohledu na to, jaká výše započitatelného příjmu mu byla v kalendářním měsíci zúčtována. Do této skupiny patří zaměstnanci, u nichž v každém kalendářním měsíci má činit započitatelný příjem aspoň 2 500 Kč a od 1. 1. 2019 aspoň 3 000 Kč (dále jen „3 000 Kč”), pokud budou pracovat ve stanoveném rozsahu.

Zaměstnání malého rozsahu

U zaměstnání malého rozsahu (první skupina) buď je sjednán měsíční příjem, který nedosahuje výše 3 000 Kč, nebo není sjednán měsíční příjem. Ze zaměstnání malého rozsahu vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění nejdříve dnem vstupu do zaměstnání; splnění podmínek účasti se posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť. Takový zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 3 000 Kč. Tato částka se nesnižuje, i když zaměstnání netrvalo celý měsíc nebo v měsíci trvaly důvody, pro které zaměstnanec nemohl pracovat, například pracovní neschopnost. I když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání malého rozsahu 20. dubna, je od 20. do 30. dubna účasten nemocenského pojištění pouze v případě, že do dubna bude zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 3 000 Kč. Za započitatelný příjem se považuje částka, která je v daném kalendářním měsíci u takového zaměstnance vyměřovacím základem pro odvod pojistného.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou a na plný úvazek od 1. 1., začal pracovat 5. 1., za 1. leden mu nenáležela náhrada mzdy. Od 8. 1. do 31. 3. mu zaměstnavatel poskytl „neplacenou dovolenou”. Do ledna byla zúčtována mzda 2 400 Kč.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 5. 1. až do skončení pracovního poměru. Jeho zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu. Toto zaměstnání je zaměstnáním ostatním, poněvadž sjednaný měsíční příjem činí alespoň 3 000 Kč. Sjednaný měsíční příjem při plném pracovním úvazku musí činit alespoň minimální mzdu. Účast vzniká dnem nástupu do zaměstnání (5. 1.) a trvá po celou dobu trvání pracovního poměru.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec uzavřel od 1. 1. do 31. 12. dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nebyl sjednán měsíční příjem.

V lednu pracoval jen dne 9., odměna za práci činila 800 Kč.

Zaměstnanec není od 9. do 31. 1. účasten nemocenského pojištění, protože příjem zúčtovaný do ledna byl nižší než 3 000 Kč. Z 800 Kč se neplatí pojistné na sociální zabezpečení.

V únoru pracoval dne 20. až 24., odměna činila 3 000 Kč.

Zaměstnanec je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. do 28. (29.), poněvadž započitatelný příjem činí aspoň 3 000 Kč. Do zaměstnání vstoupil v lednu, v dalších měsících již do zaměstnání „nevstupuje”, proto je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. února, i když začal pracovat až 20. února. Do 20. března musí zaměstnavatel oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání, datum nástupu do zaměstnání je 9. leden. Oznámení o skončení zaměstnání musí být podáno do 8. ledna příštího roku (do 8 dnů po skončení zaměstnání). V průběhu trvání zaměstnání zaměstnavatel OSSZ neoznamuje, zda je či není v jednotlivých kalendářních měsících zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

V červenci nepracoval, ale do července mu byla zúčtována prémie 3 800 Kč.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. do 31. července. Neoznamuje se OSSZ, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, oznamuje se pouze nástup do zaměstnání, tento údaj byl již oznámen v březnu.

Příklad

Příklad:

Člen družstva je v družstvu zaměstnán v pracovním poměru jako ekonom za odměnu 20 000 Kč měsíčně. Zároveň je členem představenstva družstva. Členská schůze odsouhlasila výši odměny členům představenstva v částce 3 000 Kč měsíčně.

Tento člen družstva je považován za zaměstnance jak v pracovním poměru, tak z členství v

Nahrávám...
Nahrávám...