dnes je 29.3.2024

Input:

Vybrané otázky ohledně uplatnění daně z přidané hodnoty u měst a obcí

18.12.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 34 minut

2017.2400.2
Vybrané otázky ohledně uplatnění daně z přidané hodnoty u měst a obcí

Mgr. Ing. Alena Dugová

  1. Úvod

Pro obce a města (dále jen "obce") platí mimo obecná pravidla zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") i různá specifika, která komplikují obcím "život" v oblasti DPH. V případě posuzování režimu DPH na výstupu či uplatnění nároku na odpočet DPH u obce je nezbytné tato specifika v praxi znát a zohlednit, protože nesprávný postup z hlediska DPH může představovat potenciálně významný doměrek na DPH a vyměření příslušných sankcí ze strany finančního úřadu. Také plátci DPH, kteří dodávají zboží či poskytují služby obcím, by měli znát některá specifika, pokud jsou příjemci jejich plnění právě obce (například půjde o aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti).

Při detailní analýze některých otázek a konkrétních plnění však může obec narazit na mnoho nejednoznačných pravidel. Oblast uplatňování DPH u obcí by si zasloužila ze strany Finanční správy ČR (dále jen "finanční správa") minimálně určitou komplexní a aktualizovanou metodiku, tak aby bylo zřejmé, jak mají obce v praxi v oblasti DPH postupovat. Většina specifických pravidel relevantních pro obce je také aplikovatelná pro jiné veřejné subjekty (například vysoké školy či sociální služby).

Tento článek upozorňuje na zásadní specifika, která jsou pro obce relevantní, a obsahuje pro tyto oblasti praktické příklady a důležitá soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") či Soudního dvora Evropské unie (dále jen "SDEU"), které obsahují vodítka pro řešení některých problémů.

  1. Specifika zákona o DPH u obcí

Zákon o DPH obsahuje mimo jiné tyto oblasti, které jsou pro praxi osob zpracovávajících DPH pro obec zcela zásadní:

  • Ekonomická a neekonomická činnost obce

Klíčovou otázkou pro obce je stanovení, zda je příslušná činnost obce vůbec předmětem DPH. Pokud určitá činnost obce není ekonomickou činností, tedy není předmětem DPH, tak se nikterak výnosy nevykazují v přiznání k DPH, dále se výnosy nezapočítávají do obratu pro účely DPH a není možné u vstupů souvisejících s takovými výnosy uplatnit nárok na odpočet DPH.

Obec by v případě nejistoty v uplatnění režimu DPH měla posoudit, zda daná aktivita je ekonomickou činností ve smyslu zákona o DPH podle konkrétních okolností daného případu, a nespoléhat na to, že danou oblast nebude finanční úřad kontrolovat z důvodu zažité praxe. Podle současného přístupu totiž mnohdy finanční úřady kontrolují a DPH doměřují i u oblastí, které byly určitým způsobem historicky nastaveny z pohledu DPH a daňovými kontrolami běžně procházely.

Základní vymezení, kdy obec poskytuje či neposkytuje ekonomickou činnost, obsahuje speciální ustanovení § 5 odst. 3 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení se obec při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu (například podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů či podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Pojem veřejná správa však není v zákoně o DPH jasně vymezen a v praxi může být posouzení režimu DPH u některých plnění (například u obcí likvidace odpadu) nejasné.

Určitá vodítka může obec hledat v judikatuře SDEU, který již řešil obdobné případy v minulosti (například se jedná o případy C-231/87 Carpaneto Piacentino a 129/88 Rivergaro). O veřejnou správu se obecně jedná, pokud obec vystupuje jako orgán veřejné správy při uskutečňování dané činnosti a daná činnost podléhá speciálnímu režimu a tento režim se liší od režimu, za jakého by danou činnost vykonával soukromoprávní subjekt. V praxi se může jednat například o poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za psa, poplatky za různá povolení, osvědčení, rozhodnutí, poplatky za ověření listin, poplatky za uzavření manželství či poplatky za vydávání dokladů, poplatky hřbitovům, kdy obec neposkytuje ekonomickou činnost.

Dále mohou nastat různé situace, kdy obec realizuje určité výnosy, u kterých není zřejmé, zda se jedná o ekonomickou činnost. Obec by vždy danou situaci měla posoudit podle konkrétních okolností daného případu, protože záleží na mnoha faktorech, zda bude úplata posouzena jako ekonomická činnost. Například byl u SDEU řešen případ C-520/14 Gemeente Borsele, kdy obec objednávala služby přepravy žáků u dopravních podniků a platila za tyto služby cenu včetně DPH. Na druhou stranu obec částečně vybírala určitou úplatu od rodičů, která byla tvořena pouze malou částí nákladů hrazených obcí. SDEU stanovil, že územně správní celek, který poskytuje službu školní dopravy za podmínek tohoto případu, neprovozuje ekonomickou činnost, a nemá tedy postavení osoby povinné k dani. Proto si obec nemohla nárokovat DPH u nákupu služeb přepravy.

Dále platí, že pokud by uskutečňováním některých výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu (tj. Úřad pro hospodářskou soutěž) k výraznému narušení hospodářské soutěže, tak by se obec považovala u takového výkonu za osobu povinnou k dani ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. V praxi by mohlo jít například o ověřování podpisů, které mohou poskytovat jako službu notáři či advokáti, u kterých se o ekonomickou činnost jedná, a pokud jsou plátci DPH, tak musí u takového plnění uplatňovat DPH. Žádné takové rozhodnutí však doposud v ČR vydáno nebylo. V tomto ohledu však existuje rozhodnutí SDEU C–430/04 Feuerbestattungsverein Halle, které by plátci DPH v případě narušení hospodářské soutěže mohli využít.

Obec dále může realizovat i další výnosy, které nejsou předmětem DPH podle obecných pravidel zákona o DPH. V praxi se může jednat o přijaté dotace, přijatou náhradu škody od pojišťoven či různých osob, různé smluvní pokuty, úroky z prodlení či jiné smluvní sankce přijaté obcí.

Obec se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona o DPH. Jde o tato plnění:

▪ Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny.

▪ Dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje.

▪ Služby telekomunikační.

▪ Přeprava osobní a nákladní.

▪ Skladování, přístavní a letištní služby.

▪ Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby.

▪ Služby reklamních agentur.

▪ Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů.

▪ Provozování prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen.

▪ Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné než osvobozené od daně podle § 53 ZDPH.

Obec také vystupuje jako osoba povinná k dani, pokud poskytuje ekonomickou činnost jako takovou, která je definována jako soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. V praxi půjde u obcí především o nájmy nemovitých věcí a prodej majetku, případně o prodej zboží (obchod se suvenýry apod.). Sporná situace může nastat u obcí právě v případě převodů majetků, kdy nemusí být jasné, zda je převod majetku uskutečňován v rámci ekonomické činnosti, přičemž obdobnou nejasnost mohou řešit v praxi i ostatní subjekty. K této otázce se vyjádřil NSS v případě 8 Afs 41/2010 – 144, kde nastavil vodítka pro kritérium soustavnosti.

K problematice uplatnění DPH u obcí vydalo Ministerstvo financí ČR i několik metodických pokynů. Jde o informace o uplatňování DPH u neziskových subjektů ze dne 28. ledna 2005, informace k uplatňování DPH při vymezení místní komunikace k stání motorového vozidla ze dne 27. prosince 2007 a informace k uplatňování DPH pro územně samosprávné celky ze dne 22. prosince 2008. K problematice byl vydán i koordinační výbor 259/18.03.09 - Uplatňování DPH při vymezení zón, ve kterých lze stát s motorovým vozidlem pouze za úplatu (placené státní).

V praxi se také lze setkat se situací, že obec některé své aktivity z různých důvodů vyčlení do samostatné entity (například společnost s ručením omezeným), která následně určitou činnost vykonává na soukromoprávním principu a poskytuje tak zdanitelná plnění a má zachován plný nárok na odpočet DPH.

Příklad – Účtenky za parkovné s odlišným režimem DPH

Účetní společnosti (plátce DPH nakupující a prodávající zboží s plným nárokem na odpočet DPH) uplatňuje standardně nárok na odpočet DPH u zjednodušených daňových dokladů (účtenky z parkovacích automatů či další účtenky z různých soukromých parkovišť), pokud jedou zaměstnanci společnosti na služební cestu a originál účtenky předloží účtárně k proplacení. Účetní počítá DPH vždy shora, protože na účtenkách není DPH vyčíslena. Při daňové kontrole si správce daně všiml, že byl uplatňován také nárok na odpočet DPH u účtenek z parkovacích automatů v Praze, kde je provozovatelem hlavní město Praha. Správce daně tak vyloučil tyto účtenky a doměřil DPH a vyměřil související úrok z prodlení a penále. Účetní společnosti nechápe, proč u účtenek od soukromých provozovatelů parkovišť je uplatněna DPH v základní sazbě a u účtenek od hlavního města Prahy není žádná DPH uplatněna. Byl postup správce daně oprávněný?

Správce daně vyloučil nárok na odpočet DPH u účtenek za parkování vystavené provozovatelem hlavním městem Prahou oprávněně, protože žádná DPH není u parkovného uplatněna, protože jde o výkon veřejné správy subjektem veřejné správy, tedy o neekonomickou činnost. Dokonce na účtence je uvedeno, že provozovatel není při výkonu této činnosti podle § 5 odst. 3 zákona o DPH osobou povinnou k dani. Soukromý provozovatel však u parkovacích služeb poskytuje ekonomickou činnost a je povinen DPH odvádět, pokud je registrován jako plátce DPH. Účetní si sdělení na daňovém dokladu však nevšimla a uznala svoji chybu. Proto do budoucna nesmí uplatňovat nárok na odpočet DPH u účtenek od hlavního města Prahy a měla by i podat dodatečná přiznání k DPH u otevřených zdaňovacích období a měla by uplatněný nárok na odpočet DPH opravit.

Příklad – Náhrada škody od pojišťovny a dodavatele

Obec (plátce DPH) má pojištěny všechny nemovité věci ve vlastnictví. Při krupobití byla zničena střecha budovy, kde sídlí obecní úřad. Obec tak požadovala od pojišťovny náhradu škody za poškození střechy ve výši 200 tis. Kč. Při opravě střechy jeden ze zaměstnanců stavební firmy rozbil střešní okna v této budově. Obec tak požaduje po stavební firmě náhradu škody za rozbitá okna ve výši 50 tis. Kč. Představuje náhrada škody předmět DPH?

Náhrada škody ve formě pojistného plnění od pojišťovny není předmětem DPH. Stejně tak náhrada škody z titulu odpovědnosti za způsobenou újmu nepředstavuje žádné protiplnění ve smyslu dodání zboží nebo poskytnutí služby, a proto ani tato náhrada škody není předmětem DPH.

Příklad – Úroky z prodlení za porušení smlouvy

Obec (plátce DPH) si objednala od stavební společnosti výstavbu budovy, kam se bude stěhovat obecní úřad. Ve smlouvě o dílo bylo mimo jiné také stanoveno, že při pozdním dodání budovy bude uplatněn vůči dodavateli úrok z prodlení ve výši 14 % p. a. podle počtu dní prodlení s předáním díla. Protože bylo dílo dodáno pozdě, obec vyúčtovala stavební společnosti úroky z prodlení ve výši 300 tis. Kč, které započetla vůči daňovému dokladu za provedené stavební práce. Představuje úrok z prodlení předmět DPH?

Z charakteru úroků z prodlení vyplývá, že jde o sankční nástroj pro případ prodlení s plněním určitého závazku, který plní současně odškodňovací funkci. Úrok z prodlení proto není předmětem DPH.

  • Vznik plátcovství DPH u obce

V případě, že obec uskutečňuje ekonomickou činnost, tak je povinna sledovat jako jakákoliv jiná osoba povinná k dani obrat pro účely DPH a další důvody pro případnou zákonnou registraci jako plátce DPH. Obec se také plátcem DPH může stát dobrovolně.

Obrat pro účely DPH je vymezen jako souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet DPH (např. dodání zboží do EU či vývozy do třetích zemí), nebo plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH podle § 54 až 56a zákona o DPH (tj. finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, přičemž do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. Do obratu ani nespadá přeúčtování plnění, která splňují podmínky § 36 odst. 11 zákona o DPH. Pro obec je tedy podstatné, že výnosy, které nejsou ekonomickou činností, nespadají do obratu.

Příklad – Obrat pro účely registrace k DPH u obce

Obec na poplatcích za výkony veřejné správy vybrala za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců 2 mil. Kč. Kromě toho obec uskutečňuje ekonomickou činnost, a to soustavné osvobozené nájmy nemovitých věcí (tržby za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců 800 tis. Kč), dále provozuje koupaliště a kino také v režimu osvobození (tržby za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců 150 tis. Kč) a prodává různé dárkové zboží včetně map a pohlednic v obchodu se suvenýry (tržba za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců 60 tis. Kč). Stane se obec plátcem DPH?

Do obratu pro účely DPH nevstupují tržby za výkony veřejné správy ani osvobozené tržby za vstup do kina a na koupaliště (jde o osvobozená plnění podle § 61 zákona o DPH, která do obratu pro účely DPH nevstupují). Do obratu vstoupí tržby za nájmy nemovitých věci a tržby v obchodu, které však činí v součtu 860 tis. Kč za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců. Obec se tedy prozatím nestane ze zákona plátcem DPH, protože nepřekročila obrat 1 mil. Kč za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců. Obec musí nadále sledovat vývoj tržeb a počítat obrat pro účely DPH.

  • Obec jako osoba identifikovaná k dani

Obec, která není plátcem DPH, se však může stát identifikovanou osobou, která je povinna se jako identifikovaná osoba zaregistrovat a odvést DPH na výstupu při nákupu vymezených plnění. Jako identifikovaná osoba však nemá obec nárok na odpočet této DPH, kterou obec odvede namísto dodavatele (tzv. systém reverse-charge) v příslušném zdaňovacím období v přiznání k DPH. Identifikovanou osobu se obec může stát, pokud pořídí zboží z jiného členského státu EU za více než 326 tis. Kč v kalendářním roce, nebo obec přijme službu s místem plnění v tuzemsku, či nakoupí zboží s instalací a montáží anebo zboží dodávané soustavami nebo sítěmi od osoby neusazené v tuzemsku. Případně pokud by obec poskytla službu s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla pro stanovení místa plnění u služeb, tak se také musí stát identifikovanou osobou a podat příslušné DPH přiznání a souhrnné hlášení.

Příklad – Obec nakupuje reklamní služby z EU

Obec (není plátce DPH) najímá nemovité věci a různé reklamní plochy, které se nachází na území obce. Obec se rozhodla využít pro inzerci nájmů webové stránky a sociální média a objednala si služby od Google AdWords a Facebooku. Oba poskytovatelé služeb uvedli na daňovém dokladu irské daňové identifikační číslo (dále jen "DIČ"), které je po ověření v registru VIES platné, a fakturovali svoje služby bez DPH v režimu reverse-charge. Celkový základ daně byl v přepočtu na české koruny kurzem České národní banky ke dni povinnosti přihnat daň za měsíc říjen 2017 v hodnotě 20 000 Kč. Vzniká obci určitá povinnost z hlediska DPH?

Obec je v případě nájmů nemovitých věci a reklamních ploch osobou povinnou k dani, která od osoby neusazené v tuzemsku přijala služby, a proto se dnem přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku obec v souladu s § 6h zákona o DPH stává osobou identifikovanou k dani. Obec je povinna podat přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Za měsíc říjen 2017 je obec povinna podat DPH přiznání, kde na řádku č. 5 uvede základ daně 20 tis. Kč a DPH na výstupu 4 200 Kč, a protože není obec plátce DPH, tak si nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH. Obec tedy odvede na účet správce daně 4 200 Kč do 25. listopadu 2017.

  • Přiřazování nakoupených vstupů na poskytovaná plnění a nárok na odpočet DPH u obce


V případě, že obec poskytuje mix plnění (tedy činnosti, které nejsou předmětem DPH, plnění s nárokem na odpočet DPH a plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH), tak musí pečlivě analyzovat možnost uplatnění nároku na odpočet DPH u každého vstupu, který obec nakoupí.

Obec může uplatnit nárok na odpočet DPH podle toho, jakého režimu DPH u poskytovaného plnění se daný vstup týká, a následně obec případně sleduje u některých vstupů případnou změnu účelu použití po dobu lhůty úpravy či vyrovnání odpočtu DPH.

Obec ohledně nároku na odpočet DPH postupuje podle těchto pravidel:

  • - Plný nárok na odpočet DPH obci vzniká, pokud daný vstup souvisí výhradně s plněním s nárokem na odpočet DPH. V praxi může jít o situaci, kdy obec nakoupí zboží (např. suvenýry), které následně prodává s DPH. Často také půjde o plný odpočet DPH u výstavby a oprav budov, které obec pronajímá s DPH jiným plátcům DPH pro jejich ekonomickou činnost.
  • - Obec není na druhou stranu oprávněna uplatnit nárok na odpočet DPH, pokud daný vstup souvisí výhradně s plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet DPH či s neekonomickou činností. V praxi může jít o situaci, kdy obec opraví podlahu v prostorách, které pronajímá neplátci DPH, tedy v režimu osvobození od DPH bez nároku na odpočet DPH nebo opraví podlahu v prostorách, kde se poskytují výhradně výkony veřejné správy.
  • - Částečný nárok na odpočet DPH má obec v situaci, kdy daný vstup alespoň částečně souvisí jak s plněním s nárokem na odpočet DPH, tak s plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet DPH či s neekonomickou činností. Částečný nárok na odpočet DPH přitom může být krácený, poměrný či zároveň poměrný a krácený.
    1. Krácený nárok na odpočet DPH obec uplatní, pokud daný vstup alespoň částečně souvisí jak s plněním s nárokem na odpočet DPH, tak s plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet DPH. Krácený koeficient se přitom vypočte jako procentní podíl, v jehož čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem DPH uskutečněných plnění s nárokem na odpočet DPH a v jehož jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem DPH uskutečněných plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet DPH. Do výpočtu koeficientu se nezapočítává prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce DPH využíval pro své ekonomické činnosti, poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně a dodání majetku vytvořeného vlastní činností.
    2. Poměrný nárok na odpočet DPH obec uplatní, pokud je daný vstup použit jak v rámci ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisející. Poměrný koeficient se stanoví v poměru odpovídajícím rozsahu použití pro ekonomické a neekonomické činnosti a použije se ekonomicky zdůvodnitelné kritérium. V praxi může jít o hledisko obratu, hledisko poměru podlahových ploch, poměru osob zabývajících se určitou činností, hledisko stráveného času, hledisko ujetých kilometrů apod. Poměrný koeficient přitom musí plátce DPH zdokumentovat a prokázat finančnímu úřadu.
    3. V praxi obce se často bude stávat, že bude uplatněn zároveň jak koeficient krácený, tak poměrný, protože daný vstup bude souviset částečně s plněním s nárokem na odpočet DPH, s plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet DPH a s neekonomickou činností.

Příklad - Využití pro ekonomickou a neekonomickou činnost

Obec (plátce DPH) vybudovala nové školicí středisko, kde bude realizovat různá zasedání a školení pracovníků, kteří pracují výhradně na výkonech veřejné správy. Pokud ale není školicí středisko využito pro účely obce, je pronajímáno jako krátkodobý nájem prostor vždy do 48 hodin jako podnikatelská aktivita různým subjektům, a to jak plátcům DPH, neplátcům DPH, fyzickým osobám nepodnikatelům či neziskovým subjektům. Obec přitom provedla kvalifikovaný odhad a odhaduje časové využití v poměru 75% pro veřejnou správu a 25% pro veřejnost. Cena rekonstrukce jako technického zhodnocení místnosti byla 1 mil. Kč (plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, kdy obec sdělila svoje DIČ), cena dataprojektoru a počítače byla 60,5 tis. vč. DPH a cena židlí a stolů a drobných předmětů byla 242 tis Kč vč. DPH. Je obec oprávněna uplatnit nárok na odpočet DPH?

Využití školicích prostor pro pracovníky vykonávající činnosti veřejné správy je pro činnosti, které nejsou předmětem DPH, zatímco pronájem prostor jako krátkodobý nájem bez ohledu na příjemce služby je vždy zdanitelné plnění podléhající DPH v základní sazbě. Obec je tedy oprávněna uplatnit nárok na odpočet DPH v poměrné výši. Klíčem pro určení poměrného koeficientu může být například hodinový výkaz využití školicího střediska či jiný vhodný poměr, který bude obec schopna doložit a prokázat. Celková DPH na vstupu 262 500 Kč bude vynásobena poměrným koeficientem a bude možné uplatnit nárok na odpočet DPH ve výši 65 625 Kč. Dále by se případně na konci roku opravil odpočet DPH, pokud by se skutečný poměrný koeficient lišil o více než 10% od původně uplatněného koeficientu.

  • Časové omezení pro obce u částečného nároku na odpočet DPH

Pro plátce DPH s částečným nárokem na odpočet DPH platí mimo obecné podmínky pro nárok na odpočet DPH podle § 73 odst. 4 zákona o DPH navíc speciální časové omezení týkající se nároku na odpočet DPH. Podle tohoto pravidla platí, že plátce DPH je oprávněn zahrnout částečný nárok na odpočet DPH nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok na odpočet DPH uplatněn nejdříve. Pokud u daného vstupu obec může uplatnit pouze částečný (tj. krácený či poměrný) nárok na odpočet DPH, tak je obec povinna příslušný vstup zahrnout do příslušného kalendářního roku.

Příklad – Neuplatněný daňový doklad u obce

Obec (plátce DPH) si od daňového poradce (plátce DPH) objednala službu revize vypořádacího a poměrného koeficientu pro účely DPH ve výši 50 000 Kč plus 10 500 Kč DPH. Obec poskytuje kromě výkonů veřejné správy také nájmy nemovitých věcí v režimu zdanění i osvobození od DPH, provozuje kantýnu a obchod se suvenýry a realizuje i další zdanitelná plnění. Daňový doklad za služby byl vystaven 15. prosince 2016 s datem poskytnutí služby od 4. do 10. ledna 2017. Daňový doklad byl vystaven elektronicky a doručen

Nahrávám...
Nahrávám...