Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vozidlo, které zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestu neposkytl

12.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.7.1.3 Vozidlo, které zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestu neposkytl

Ing. Karel Janoušek

V případě, kdy zaměstnavatel neurčí použití dopravního prostředku veřejné hromadné dopravy či taxislužby a ani neposkytne zaměstnanci na pracovní cestu služební vozidlo, může požádat zaměstnance, aby jako dopravní prostředek použil:

  • soukromé vozidlo zaměstnance (vozidlo, které je výlučným vlastnictvím zaměstnance anebo vozidlo ve společném jmění manželů),

  • vozidlo, které je v podílovém spoluvlastnictví zaměstnance,

  • vozidlo, které má zaměstnanec v nájmu, tj. vozidlo, které si pořizuje formou finančního leasingu, anebo vozidlo, které má pronajato např. z půjčovny vozidel,

  • vozidlo, které má zaměstnanec vypůjčeno,

  • vozidlo, které zaměstnanec používá na základě smlouvy o výprose.

Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnance požádá o použití uvedeného vozidla a zaměstnanec ho na pracovní cestě použije, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů ve výši základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Uvedená vozidla jsou dále označena jako soukromá vozidla.

Vedle této náhrady přísluší zaměstnanci také náhrada jízdních výdajů za městskou hromadnou dopravu, pokud MHD použil, a to v prokázané výši.

Náhrada jízdních výdajů

Náhradu jízdních výdajů soukromým vozidlem v uvedené výši nelze zaměstnanci poskytnout v případě, kdy je jako dopravní prostředek určen např. autobus a zaměstnavatel dá dodatečně zaměstnanci souhlas s použitím jeho vozidla. Jde skutečně pouze o případy, kdy zaměstnavatel zaměstnance požádá, aby na pracovní cestě takové vozidlo použil.

Forma žádosti zaměstnavatele není stanovena, nemusí být tedy písemná. Pokud bude např. na cestovním příkazu zaměstnavatelem uvedeno AUV a na základě toho zaměstnanec své vozidlo použije, pak se má za to, že vyhověl žádosti zaměstnavatele.

Základní náhrada (ZN) se stanoví jako součin sazby základní náhrady (SZN) a počtu kilometrů ujetých vozidlem na pracovní cestě:

ZN = SZN x km

Výše sazby základní náhrady je uvedena v § 157 odst. 4 ZP, příp. v prováděcí vyhlášce MPSV pro příslušný kalendářní rok. Platné sazby najdete v 1.2.1.

Při použití přívěsu se příslušná sazba zvýší o 15 %. Nemusí přitom jít o přívěs patřící zaměstnanci, může to být přívěs zaměstnavatele nebo jakékoliv jiné osoby. Pro nákladní automobily a autobusy tato sazba činí dvojnásobek sazby za osobní automobil. Za použití traktoru by uvedené náhrady neměly být poskytnuty, protože podle § 157 odst. 3 ZP přísluší za použití silničních motorových vozidel. Traktor však silniční motorové vozidlo není.

Pro zaměstnance podnikatelských subjektů jsou stanovené sazby určeny jako minimální. V příspěvkové sféře jsou tyto sazby závazné.

Náhrada výdajů za spotřebované PHM

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty (NPHM) se stanoví jako součin spotřeby použitého vozidla (S) zpravidla stanovené v l/100 km, počtu kilometrů ujetých vozidlem na pracovní cestě (km) a ceny PHM (C), zpravidla zjištěné v Kč/l:

NPHM = (S x km x C) : 100

Spotřeba pohonné hmoty

Spotřeba pohonné hmoty (S) vozidla v l/100 km se zjistí výhradně z technického průkazu vozidla. Podle § 158 odst. 4 ZP jde o údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Je-li v technickém průkazu vozidla v kolonce Spotřeba paliva – metodika, uvedena norma EU, podle které se zjišťuje a do technického průkazu uvádí tzv. kombinovaná (smíšená) spotřeba, je to v technickém průkazu v kolonce Spotřeba paliva uvedený třetí údaj. Ta se pak musí pro výpočet náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty použít.

Mezi normy EU, podle kterých se kombinovaná spotřeba zjišťuje a do technického průkazu uvádí, patří např. tyto normy: 93/116/ES, 1999/100/ES, 2004/3/ES, 2007/46/ES, ES 715/2007, ES 692/2008, EU 692/2008, ES 692/2008, EU 566/2011, EU 459/2012, EU 630/2012, EU 195/2013, EU 136/2014.

Uvedené normy mohou být v technickém průkazu uvedeny také v podobě bez zkratky ES nebo EU, případně mohou mít i označení EC apod., anebo za těmito normami mohou být v některých případech uvedena písmena, např. ES 692/2008 F, EU 195/2013 J apod.

Jestliže v technickém průkazu údaj o kombinované spotřebě uveden není, vypočítá se spotřeba pro uvedený účel jako aritmetický průměr všech