VNITŘNÍ
PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE
O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ
Zaměstnavatel ..........................................................
(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený ..........................................
vydává tento
vnitřní předpis o poskytování dovolené.
1. Čerpání dovolené se určuje podle
rozvrhu čerpání dovolené. Při sestavení rozvrhu čerpání dovolené se postupuje
podle těchto pravidel:
a) Příslušní vedoucí zaměstnanci jsou povinni předat
..........(uvést komu - např. personálnímu útvaru) podklady pro sestavení rozvrhu
čerpání dovolené za jednotlivá pracoviště do ........(uvést datum);
b) .............(uvést vedoucího útvaru pověřeného
sestavením rozvrhu čerpání dovolené - např. personální ředitel) předloží
návrh rozvrhu čerpání dovolené odborové organizaci do .........(uvést datum) a
vyžádá si její předchozí souhlas s tímto rozvrhem;
c) ............(uvést vedoucího útvaru pověřeného
sestavením rozvrhu čerpání dovolené) seznámí do ............(uvést datum)
s rozvrhem čerpání dovolené všechny zaměstnance prostřednictvím ..........(uvést
způsob seznámení - např. vnitřní pošta, e-mail, prostřednictvím příslušných
vedoucích zaměstnanců apod.).
2. Určení
doby čerpání dovolené
a) Určenou dobu čerpání dovolené oznamuje příslušný
vedoucí zaměstnanec svým podřízeným písemně alespoň 14 dnů předem, a to v souladu
se schváleným rozvrhem čerpání dovolené. V odůvodněných případech může příslušný
vedoucí zaměstnanec určit zaměstnanci čerpání dovolené i mimo rozvrh čerpání
dovolené.
b) Určení doby čerpání dovolené jednotlivých zaměstnanců
příslušný vedoucí zaměstnanec předá na předepsaném tiskopise ............(uvést pověřený
útvar - např. personální a mzdový) alespoň.............dnů před jejich nástupem na
dovolenou.
c) Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat
zaměstnance z dovolené lze jen .......... (uvést případy, popř. podmínky, za
kterých tak lze učinit).
d) Zaměstnanci je zaměstnavatel povinen určit čerpání
dovolené tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém
zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky
v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
e) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle bodu
2d), je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby byla vyčerpána
nejpozději do konce následujícího kalendářního roku s výjimkami uvedenými v bodě
2f). Není-li čerpání dovolené zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. června
následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec.
Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň
14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
f) Zaměstnanci, kterému nemohla být určena
dovolená ani do konce příštího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl
uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské
dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit dobu čerpání této
dovolené po skončení rodičovské dovolené.
g) Zaměstnanci, který nesplnil podmínky pro vznik
práva na dovolenou, lze dovolenou určit jen v případě, že lze očekávat, že do
konce kalendářního roku nebo do skončení pracovního poměru tyto podmínky splní.
h) Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené
tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, anebo jestliže
zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na
skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou
dovolenou, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen jejich žádosti vyhovět.
i) Vedoucí zaměstnanec nesmí určit čerpání dovolené
na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení,
kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně
na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na
dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance lze určit zaměstnanci čerpání
dovolené jen na jeho žádost.
3. Tento vnitřní předpis
se vydává na dobu ......................... (nejméně jednoho roku).
4. Tento vnitřní předpis
nabývá účinnosti dnem.........
.......................................................
razítko
zaměstnavatele a podpis
oprávněného
zástupce
Komentář:
Změny
k 1. 1 .2012:
Zásadní změnou oproti úpravě
platné do 31. 12 .2011 jsou změny při čerpání dovolené a poskytování
náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou provedené v § 218 a 222 ZP.
Zákoník práce již nadále nerozlišuje mezi dovolenou
v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny a povinnost zaměstnavatele určovat čerpání
dovolené se vztahuje na celou dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo v
kalendářním roce právo. Současně s touto úpravou, která nerozlišuje
mezi dovolenou do 4 týdnů a nad 4 týdny, bylo také zrušeno ustanovení o
zániku práva na dovolenou, pokud dovolená nebyla vyčerpána do konce
následujícího kalendářního roku a také je zrušeno pravidlo o nástupu na
dovolenou ze zákona prvním pracovním listopadovým dnem následujícího kalendářního
roku, pokud zaměstnanci zaměstnavatel čerpání dovolené neurčil.
Zánik dovolené a zákonný nástup čerpání dovolené od
prvního pracovního listopadového dne je nahrazeno novou úpravou obsaženou v § 218 odst. 3 ZP, které poprvé dává právo zaměstnanci určit si za
stanovených podmínek termín čerpání dovolené sám. Toto právo má zaměstnanec
za podmínky, že mu čerpání dovolené anebo části dovolené, která nebyla dočerpána
za předchozí kalendářní rok, nebylo zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30.
6. následujícího kalendářního roku. Při tomto postupu se považuje za určení
čerpání dovolené i takový způsob, že zaměstnavatel zaměstnanci určí čerpání
dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dojde
v červenci nebo v září nebo v následujících kalendářních měsících.
Rozhodující je rozhodnutí zaměstnavatele o určení čerpání dovolené konkrétnímu
zaměstnanci v konkrétním termínu. Jestliže však zaměstnavatel čerpání
dovolené do 30. 6 následujícího kalendářního roku neurčí, má právo určit čerpání
dovolené rovněž zaměstnanec. Znamená to, že obě smluvní strany pracovního poměru,
jak zaměstnavatel tak i zaměstnanec, mohou dovolenou určit. Čerpání dovolené je
zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem,
pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Rozšiřují se také případy, kdy dovolená bude
poskytována až po ukončení překážky v práci, i když k jejímu ukončení
dojde, např. i po několika letech. Prozatím do 31. 12. 2011 toto pravidlo bylo
použitelné pouze po ukončení rodičovské dovolené. Zaměstnavatel, pokud nemohl
určit zaměstnanci čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního
roku, pro čerpání rodičovské dovolené, byl povinen určit čerpání dovolené po
jejím ukončení. Zcela shodné pravidlo se od 1. 1. 2012 použije i pro situaci,
kdy k nevyčerpání dovolené do konce následujícího kalendářního roku došlo
proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání
mateřské dovolené.
Poslední významnou změnou je, že zaměstnavatel nesmí
poskytovat náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud pracovní
poměr trvá. Žádné omezení se nevztahuje ani u pedagogických pracovníků a
akademických pracovníků vysokých škol. Poskytnutí náhrady mzdy nebo platu za
nevyčerpanou dovolenou, kterou zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl, bude možné
výhradně při skončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnavatel nesplní svou
povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené ani do konce následujícího kalendářního
roku a stane se i to, že zaměstnanec sám o čerpání dovolené podle
novelizovaného § 218 odst. 3 nerozhodne, dovolená nezaniká, ale není možné za ni
poskytnout náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v rozsahu
takto nevyčerpané dovolené. Zaměstnavatel bude mít stále povinnost zaměstnanci
určit čerpání této dovolené ve volnu, na straně zaměstnance se bude jednat o škodu,
která mu byla způsobena neposkytnutím dovolené a bude mít právo požadovat, aby
byla zaměstnavateli uložena povinnost dovolenou ve volnu určit. Neurčením čerpání
dovolené ani do konce následujícího roku se zaměstnavatel dopouští přestupku
nebo správního deliktu na úseku dovolené a může mu být za toto jednání uložena
Inspektorátem práce pokuta.
Plán dovolených,
používaný v zákoníku práce se č. 65/1965 Sb., byl nahrazen pojmem rozvrh čerpání
dovolené. Rozvrh čerpání dovolené může být obsažen v kolektivní
smlouvě, popřípadě stanoven vnitřním předpisem. Dobu čerpání dovolené je
povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s
předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená
mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém
právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet
k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
Také v případě
ustanovení upravujících čerpání dovolené (§ 217 až 219 zákoníku práce) a ustanovení upravujícího
náhradu za dovolenou (§ 222 zákoníku práce) platí obecná zásada uvedená v § 2 zákoníku práce - co není zakázáno, je…