dnes je 28.3.2024

Input:

Srážky ze mzdy

21.1.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

5.3.6 Srážky ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy jsou upraveny několika právními předpisy. Jedná se především o:

  • § 144a–150 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP),

  • § 910, § 2045–2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (NOZ)

  • § 276–302 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (OSŘ),

  • nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách),

  • zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy nebo zahájenými u soudního exekutora souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,

  • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Srážky z příjmu jsou srážky ze mzdy nebo platu (§ 276 OSŘ) a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu § 299 OSŘ). Sem patří:

  • odměny z dohod o pracovní činnosti a z dohod o provedení práce,

  • odměny za pracovní nebo služební pohotovost,

  • náhrady mzdy a platu (včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN),

  • náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,

  • nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

  • důchody,

  • stipendia,

  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

  • odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání (odchodné, mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční doložky po ukončení zaměstnání),

  • peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

  • dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

  • výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,

  • příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Srážky se neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a jiných plnění ze sociálního fondu nebo FKSP.

Kdy lze srážky provést

Srážky ze mzdy mohou být dle § 146 ZP provedeny jen:

  1. v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,
  2. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
  3. k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Srážky ze mzdy lze rozdělit do dvou skupin:

  • bez souhlasu zaměstnance,

  • se souhlasem zaměstnance.

Srážky se souhlasem zaměstnance

Srážky ze mzdy se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel provádět jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak se k ní nepřihlíží. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Srážky bez souhlasu zaměstnance

Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy na účely taxativně uvedené v § 147 ZP. Jedná se o tyto srážky:

  1. daň z příjmů fyzických osob,
  2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
  3. záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
  4. nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  5. náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo, náhrada mzdy nebo platu nebo odměn z dohod při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 ZP, na niž zaměstnanci právo nevzniklo,
  6. částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízeným soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (např. přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení atd.).

Srážky daní a pojistného nazýváme zákonnými srážkami a jejich provádění se řídí příslušnými zákony. Srážky uvedené pod písmeny c) až f) se řídí občanským soudním řádem. Srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí občanským soudním řádem, § 2045 až 2047 NOZ a zákoníkem práce (viz § 148 odst. 2 ZP).

Dohody o provedení práce od 1. 9. 2015

Dne 1. 9. 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu (zákonem č. 164/2015 Sb.), která přinesla změny v provádění srážek ze mzdy. V ustanovení § 299 OSŘ, kde je uveden výčet příjmů, z nichž se srážky provádějí, se od 1. 9. 2015 objevuje

Nahrávám...
Nahrávám...