Jedná se o provádění srážek přednostního a nepřednostního charakteru.
Ostatní pohledávky mají nepřednostní charakter.
Příklad 1
Zaměstnanec je rozvedený a má dvě děti. Soudem mu bylo do výchovy určeno jedno dítě, na druhé platí výživné. Výživné nařízené rozhodnutím soudu (jedná se o exekuci) platí sám, nikoliv prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel nyní obdržel rozhodnutí o úhradě nepřednostní pohledávky ve výši 72 500 Kč.
Jak musí zaměstnavatel postupovat z hlediska výše nezabavitelné částky a jaká bude výše srážky na nepřednostní pohledávku v měsíci, kdy má zaměstnanec čistý příjem 18 356 Kč?
Z hlediska počtu vyživovaných osob je důležité ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Znamená to, že v uvedeném případě bude nezabavitelná částka rovna součtu nezabavitelné částky na povinného 7 872,75 Kč a nezabavitelné částky na jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, tj. ve výši 2 624,25 Kč.
Nezabavitelná částka činí: 7 872,75 + 2 624,25 = 10 497 Kč.
I kdyby dítě se zaměstnancem ve společné domácnosti nežilo, je nutné dítě započítat do nezabavitelné částky proto, že ve prospěch tohoto dítěte není nařízena exekuce na výživné.
Vzhledem k tomu, že bylo vydáno soudní rozhodnutí (exekuce) o placení výživného ve výši 2 000 Kč, měla by být tato povinnost (srážka) zajišťována zaměstnavatelem. Zaměstnavatel by se měl přihlásit neprodleně jako nový plátce a soud je povinen zaslat soudní rozhodnutí zaměstnavateli. Do doby, než obdrží soudní rozhodnutí, je plátce povinen srážku provádět a sražené částky deponovat. Je evidentní, že tato srážka má dřívější pořadí než nepřednostní pohledávka, která byla doručena později. Postup bude následující:
Zaměstnavateli vzniká povinnost provádět srážky výživného i v případě, je-li zaměstnancem předložena dohoda zaměstnance s druhým rodičem o úhradě výživného uzavřená do konce roku 2013. Jedná se o dohodu uzavřenou dle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. S ohledem na přechodná ustanovení jak v zákoníku práce, tak v občanském zákoníku bude zaměstnavatel povinen i nadále takové dohody plně respektovat a provádění takové srážky se bude nadále řídit občanským soudním řádem. Dohody uzavřené mezi rodiči o úhradě výživného od roku 2014 již zaměstnavatel provádět nemusí, pokud nedal předem souhlas s uzavřením takové dohody nebo ji sám se zaměstnancem neuzavřel.
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávku se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny podle svého pořadí.
Pro přednostní pohledávku výživného, která má dřívější pořadí nežli nepřednostní pohledávka, máme k dispozici druhou třetinu ve výši:
Z druhé třetiny zbývá
Jedná se o zbytek z druhé třetiny, který vyplatíme povinnému. Pro úhradu nepřednostní pohledávky použijeme celou první třetinu a pokud by vznikl, též zbytek mzdy zabavitelné bez omezení:
Další část nepřednostní pohledávky až do uhrazení celkové výše 72 500 Kč budeme uhrazovat postupně v dalších měsících podle stejného principu.
Kontrola:
Po doručení exekuce na výživné se deponované částky uvolní ve prospěch věřitele.
Příklad 2
Zaměstnanec je rozvedený a v daném měsíci má čistý příjem 17 263 Kč. Platí exekučně výživné na 3 děti, přičemž první bývalé manželce ve výši 2 000 Kč (jedno dítě) a druhé bývalé manželce 3 000 Kč (dvě děti).
Varianta I – exekuce
Od čistého příjmu se nejprve odečte nezabavitelná částka (viz § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Protože je zaměstnanec rozvedený, bude uplatněna nezabavitelná částka pouze na něho ve výši 7 872,75 Kč, po zaokrouhlení 7 873 Kč.
Neuplatní se nezabavitelné částky na děti, neboť nařízené exekuce se týkají výživného právě ve prospěch těchto dětí. (Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, se neuplatní nezabavitelná částka na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí, tzv. exekuce, dosud trvá.)
