Správa daně z přidané hodnoty

4.12 Správa daně z přidané hodnoty

Ing. Olga Hochmannová

V ustanovení § 93a ZDPH je vymezena místní příslušnost ve zvláštních případech, tj. u skupiny a u osob, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Obecně je místní příslušnost ke správci daně vymezena v ustanoveních § 13 – § 15 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Komentář:

Od r. 2012 je u vybraných subjektů místně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze (např. pro právnické osoby založené za účelem podnikání, které dosáhly obrat více než 2 mld. Kč, banky, spořitelny, pojišťovny, zajišťovny).

Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa je správcem daně vždy FÚ pro Jihomoravský kraj, bez ohledu na obrat osoby povinné k dani.

V ustanovení § 94 a § 94a ZDPH je upraveno podání přihlášky k registraci plátce.

V přihlášce k registraci je nutno uvést také čísla všech bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost a určit, která mají být správcem daně zveřejněna (§ 96 ZDPH).

Délka zdaňovacího období se stanoví dle § 99 až § 99b ZDPH.

Komentář:

Plátce, který splňuje některou z podmínek uvedených v první části tabulky, má povinně ze zákona měsíční zdaňovací období. Měsíční zdaňovací období má i identifikovaná osoba.

Plátce, který nepřesáhl obrat 10 mil. Kč a nesplňuje ani jinou z uvedených podmínek, se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, změnu však musí oznámit správci daně do konce ledna příslušného kalendářního roku.

Zvláštní ustanovení se týká zdaňovacího období plátce, na jehož majetek byl prohlášen úpadek.

Plátce je dle § 100 a § 100a ZDPH povinen vést evidenci pro daňové účely, v níž uvádí veškeré údaje, které se vztahují k jeho daňové povinnosti.

U přijatých zdanitelných plnění, z nichž uplatňuje odpočet daně, je plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH také DIČ poskytovatele.

Evidence pro daňové účely musí zahrnovat také plnění, která nejsou předmětem daně, i když tato plnění se do daňového přiznání neuvádějí (např. náhrady škod, prodej pohledávek vzniklých z vlastní obchodní činnosti a další).

Při pořízení zboží z jiného členského státu je plátce povinen vést evidenci hodnot pořízeného zboží v členění podle jednotlivých členských států.

Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

Komentář:

Ve zvláštních případech (pro plátce, na jehož majetek byl prohlášen úpadek, pro plátce, který pokračuje v živnosti po zemřelém plátci a pro podání daňového přiznání za zaniklou společnost nebo družstvo) jsou lhůty pro podání daňového přiznání v § 101 ZDPH stanoveny odlišně.

Komentář:

Povinnost přiznat daň může vzniknout i osobě, která není plátcem, pokud uvede na dokladu daň [viz § 108 odst. 1 písm. i) ZDPH], tato osoba je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém takový doklad vystavila.

Nadměrný odpočet se vrací ve lhůtě dle § 105 ZDPH, pokud jeho vyměřením vznikne vratitelný přeplatek.

Komentář:
Přeplatek skupiny se stává vratitelným pouze tehdy, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek.

Přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.

Plátce je povinen podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal platbu na takové plnění nebo pokud přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu na takové plnění.

Obsah a členění kontrolního hlášení je novelizovaným § 101d odst. 1 ZDPH vymezen jen rámcově, podrobně vyplývá z metodické informace GFŘ.

Podrobnější informace – viz část Kontrolní hlášení.

Komentář:

Do souhrnného hlášení se uvádějí pouze služby, u nichž se místo plnění v jiném členském státě určí podle § 9 odst. 1 ZDPH. Neuvádějí se služby, u nichž je místo plnění v jiném členském státě na základě ustanovení § 10 – § 10d ZDPH, např. služby související s nemovitou věcí, i kdyby osobou povinnou přiznat daň byl příjemce služby.

Souhrnné hlášení se podává pouze v elektronické formě.

Případné chyby v souhrnném se opravují následným souhrnným hlášením, plátce má povinnost podat následné souhrnné hlášení do 15 dnů od data zjištění chybných údajů.

Komentář:

Plátci, který podniká na základě smlouvy společně s jinými jako společník společnosti (dříve – sdružení), lze zrušit registraci jednotlivě jen, zaniklo-li jeho členství ve společnosti nebo při zániku společnosti (sdružení) po vypořádání majetku.

Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace má v tomto případě odkladný účinek.

Podmínky zrušení registrace ve zvláštních případech (u skupiny, identifikované osoby) jsou stanoveny v § 106e – § 107a ZDPH.

Pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, může správce daně rozhodnout, že je nespolehlivým plátcem (§ 106a ZDPH). Informaci o tom, že plátce je či není nespolehlivým plátcem, zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Odvolání proti rozhodnutí správce daně má odkladný účinek. Za daň, kterou nezaplatí z uskutečněného zdanitelného plnění plátce, o němž je zveřejněno, že je nespolehlivým plátcem, se může za podmínek dle § 109 ZDPH stát ručitelem příjemce zdanitelného plnění.

V lednu 2013 byla vydána informace GFŘ k aplikaci § 106a nespolehlivý plátce (č. j.: 101/13-1210002-506729), v níž jsou uvedeny okolnosti, za nichž může správce daně rozhodnout, že plátce je nespolehlivým plátcem, tato metodická informace byla posléze doplněna o další okolnosti dodatkem č. 1 a dodatkem č. 2:

Správce daně je podle uvedeného metodického pokynu a jeho dodatků vždy povinen přihlédnout i k dosavadním zkušenostem s plátcem daně a k objektivním důvodům hodným zvláštního zřetele, které vedly k neplnění povinností plátce (např. živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti).

Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem, o které takto…