dnes je 23.11.2019
Input:

Společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity)

21.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity)

Ing. Lenka Hájková

1. Právní úprava, úvod do problematiky

Právní úprava společnosti

  • §§ 2716 až 2746 NOZ (nového občanského zákoníku, dále NOZ)

Nový občanský zákoník zavádí od roku 2014 pro dřívější sdružení bez právní subjektivity (upravené v §§ 829-841 ObčZ) označení společnost. Společnost vznikne, zaváže-li se několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Vzhledem k tomu, že ve smyslu NOZ nejde o právnickou osobu, nemá tato společnost tzv. právní osobnost (právní subjektivitu). Obecně lze říci, že (až na drobné výjimky) se oproti stavu do konce roku 2013 nejedná o věcnou změnu úpravy tohoto typu sdružení osob. Nadále tedy platí, že společnost nemůže sama o sobě právně jednat, tzn., nemůže pro sebe vlastním právním jednáním nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, tzn., nemůže nic vlastnit, prodávat, darovat apod. Společníkem může být jak právnická, tak fyzická osoba, k založení společnosti se nadále nezbytně nevyžaduje písemná smlouva, nicméně zavázal-li se společník/společníci ke vkladu majetku do společnosti, vyžaduje zákon soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Cílem společnosti mohou být činnosti jak charakteru podnikatelského, tak i nepodnikatelského. Existence společnosti se nikde neregistruje, vlastní spolupráce společníků ve společnosti není zákonem časově vymezena, záleží na dohodě společníků. Společníci se mohou samozřejmě dohodnout na názvu společnosti, tento název však nelze zaměňovat s názvem ve smyslu § 132 NOZ, tzn., zejména tento název nepožívá právní ochrany.

Jednání za společnost

Jak jsme již uvedli, společnost nemůže sama o sobě právně jednat. Toto právo mají jednotliví společníci společnosti. Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků; není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, je každý společník vzhledem k ostatním společníkům jejich příkazníkem. Společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí, jak uznají za vhodné. Můžeme se tedy setkat s jednáním na účet společnosti:

  • kdy ve společné záležitosti jednají společníci vždy jen společně,

  • každý ze společníků může jednat ve společné záležitosti samostatně,

  • společníci mohou pověřit správou společných věcí někoho ze svého středu,

  • společníci pověří správou společných věcí třetí osobu.

V úpravě od roku 2014 platí, že společník, který není oprávněn ke správě, nesmí nakládat se společným majetkem, ale může kontrolovat hospodaření společnosti, přezkoumávat účetní záznamy a jiné doklady, má právo být informován o společných záležitostech. Aby se předešlo „šikanóznímu” jednání, stanoví zákon, že při uplatňování tohoto práva nesmí společník rušit provoz společnosti víc, než je nutné, ani bránit ostatním společníkům při uplatňování téhož práva.

V případě, že pro společnost vykonávají práci další osoby mimo společníky společnosti coby zaměstnanci, do pracovněprávních vztahů s těmito zaměstnanci vstupuje vždy konkrétní společník a pod jeho osobou jsou zaměstnanci přihlášeni k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a k pojištění na sociální zabezpečení. Každý společník, který zaměstnává zaměstnance, se registruje i k dani z příjmů ze závislé činnosti za své zaměstnance. Lze proto doporučit, aby společníci pověřili vždy jednoho ze společníků, aby v záležitostech společnosti uzavíral pracovněprávní vztahy tak, aby veškeré povinnosti ve vztahu k orgánům veřejné správy plnil právě tento jeden společník. Takovouto pověřenou osobou může být i třetí osoba tak, jak bylo uvedeno výše.

Za dluhy vzešlé ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. Po zániku členství ve společnosti má společník spoluodpovědnost za dluhy společnosti, které vznikly ještě v době jeho členství ve společnosti.

Náležitosti smlouvy o sdružení do společnosti

I když ani nový občanský zákoník nepředepisuje písemnou formu smlouvy, je výhodnější tuto smlouvu písemně uzavřít. Náplní této smlouvy by mělo být zejména:

  • označení společníků,

  • účel,

  • majetkové vklady a ostatní závazky společníků,

  • forma správy společnosti, rozhodování,

  • způsob rozdělení podílu na hospodářském výsledku společnosti,

  • stanovení podílů na majetku získaném činností v rámci společnosti,

  • disponování s prostředky na účtu u banky,

  • vedení účetnictví, resp. jiných evidencí,

  • způsob vystoupení ze společnosti,

  • podmínky vyloučení ze společnosti,

  • způsob úpravy práv dědiců v případě úmrtí společníka – fyzické osoby,

  • zánik společnosti.

Majetkové otázky společníků

Společnost nemůže být vlastníkem majetku a nemůže ani majetek ze své činnosti nabývat, protože nemá právní osobnost. Vlastnické vztahy k poskytnutému majetku do společnosti a k majetku získanému společnou činností společníků řeší § 2719 NOZ, resp. § 2728 NOZ takto:

  • Peněžní prostředky a zuživatelné věci či jiné věci určené podle druhu vložené do společnosti se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. Zuživatelnou věcí je movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebovávání, zpracování nebo zcizení (typicky suroviny, materiál, zásoby zboží na skladě).

Příklad
Společník A poskytne ze svého běžného účtu na samostatný účet společníka B, který je pověřen správou společnosti, částku 10 000 Kč. Společník B poskytne zásoby ve výši 30 000 Kč. Poměr poskytnutých peněžních prostředků a zuživatelných věcí společníky společnosti je 25 : 75 a v tomto poměru jsou tyto věci ve spoluvlastnictví obou společníků.

  • Věci jednotlivě určené a poskytnuté pro účely společné činnosti zůstávají i nadále ve vlastnictví společníka, přičemž ostatní společníci nabývají k předmětu vkladu právo bezplatného požívání. Mezi věci určené jednotlivě patří věci označené výrobním číslem, registrační značkou apod., např. dopravní prostředky, počítače, nemovité věci, stroje apod.

Příklad
Účastník A poskytne pro činnost společnosti osobní automobil. V tomto případě je i nadále vlastníkem tohoto majetku, ostatní společníci mohou tento automobil bezplatně požívat, tzn. brát z něj i plody a užitky.

  • I věci jednotlivě určené mohou být poskytnuty společnosti tak, že se stávají spoluvlastnictvím všech společníků, kteří svými vklady přispěli. Společníci se tak musí výslovně dohodnout a věc musí být oceněna penězi.

  • Společník, který se zavázal přispět ke sjednanému účelu pouze činností, má právo na podíl na zisku, nemá však právo vložené věci jinými společníky požívat, nýbrž jen užívat, tzn., že veškeré užitky z věci má vlastník, nikoliv uživatel a ani se nestává spoluvlastníkem věcí určených podle druhu (popř. i jiných věcí, dohodnou-li se tak společníci).

  • Majetek získaný společnou činností se stává spoluvlastnictvím společníků. Půjde o majetek získaný z vložených peněžních prostředků při vzniku společnosti a z peněžních prostředků získaných při výkonu společné činnosti, či o jinak nabytý majetek. Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na tomto majetku, jsou jejich podíly stejné.

  • Společník může do společnosti vložit věc, může však vložit jen právo věc užívat nebo požívat. Nemusí vkládat žádný majetek, může se zavázat pouze k činnosti pro společnost.

  • Společník může vložit do společnosti veškeré své jmění, pak se má za to, že se jedná o jmění přítomné k účinnosti smlouvy. Smlouva může obsahovat i ujednání, že vklad společníka zahrnuje i jeho budoucí majetek.

Správa majetku

Správu majetku ve společnosti provádí buď všichni společníci, nebo jen ostatními společníky pověřený společník, popřípadě pověřená třetí osoba. Jak již bylo řečeno výše, společník, který není oprávněn ke správě, nesmí se společným majetkem nakládat.

Daňová problematika vkladu do sdružení

Veškeré vklady do společnosti (poskytnuté peníze nebo jiné věci) neovlivní daňový základ jednotlivých společníků, nejedná se tedy v těchto případech o žádný náklad či výnos. To plyne i ze způsobu účtování o vkladech u společníka, který peníze nebo jiné věci pro účely společnosti poskytne, resp. přijme. Vede-li společník účetnictví, může o vkladech účtovat např. takto:

Text   MD   D   
Poskytnutí finančních prostředků   358   211 (221)   
Poskytnutí zboží (materiálu)   358   132 (112)   

Společník nebo třetí osoba pověřená správou společnosti bude o přijatém vkladu účtovat např. takto:

Text   MD   D   
Poskytnutí finančních prostředků   211 (221)   368   
Poskytnutí zboží (materiálu)   132 (112)   368   

Podíly na majetku získaném společnou činností

Smlouva by měla stanovit, v jakém poměru se společníci podílí na majetku získaném společnou činností. Jestliže to smlouva nestanoví, má se za to, že jejich podíly jsou stejné. Stanoví-li smlouva poměr například jen pro podíl na zisku či ztrátě a o podílu na majetku nehovoří, platí stejný poměr i pro podíl na majetku. A samozřejmě i naopak. Kromě toho se společník (jak již bylo uvedeno) podílí na peněžních prostředcích a hmotném majetku určeném podle druhu, vneseném do sdružení k datu založení společnosti, popřípadě k pozdějšímu datu, obsahuje-li smlouva ujednání, že vklad společníka zahrnuje i jeho budoucí majetek.

2. Účtování ve společnosti

Kdo vede účetnictví

Pokud vede některý ze společníků společnosti účetnictví, musí ostatní společníci také začít vést účetnictví. Přesněji (podle § 4 odst. 5 ZÚ) společník společnosti je povinen vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém:

  • se stal společníkem společnosti, v němž některý ze společníků již byl účetní jednotkou, nebo

  • některý z ostatních společníků se stal účetní jednotkou,

  • a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestal být společníkem společnosti, nevznikla-li mu povinnost vést účetnictví z jiných důvodů.

Pokud nejsou splněny podmínky pro vedení účetnictví, mohou společníci společnosti vést i daňovou evidenci.

Vzhledem k tomu, že společnost nemá právní osobnost, není s odvoláním na § 1 ZÚ účetní jednotkou, účetnictví (příp. daňovou evidenci) za společnost vede v souladu se smlouvou pověřený společník anebo pověřená třetí osoba. Ten, kdo je pověřen vedením účetnictví za společnost, odpovídá za metodickou stránku vedení účetnictví a za archivaci účetních dokladů vztahujících se ke společné činnosti.

Výsledek hospodaření ze společné činnosti se transformuje do účetnictví, resp. daňové evidence společníků.

Založení účtu

Se zahájením společné činnosti založí zpravidla společnosti účet u banky, který je určen pro společnou činnost. Účet musí být založen na osobu, která má právní osobnost (a v případě fyzické osoby i svéprávnost). Touto osobou může být někdo ze společníků; je-li správou společnosti pověřena třetí osoba, může to být i tato třetí osoba. Ostatní společníci mohou mít k tomuto účtu zřízeno dispoziční právo, ovšem jen za podmínky, že jsou oprávněni ke správě společnosti. Ten, kdo ke správě oprávněn není, nesmí totiž ve smyslu § 2732 NOZ nakládat se společným majetkem, což peněžní prostředky na účtu jsou. Pokud společnost bude chtít získat úvěr pro svou činnost, může banka poskytnout úvěr rovněž vždy pouze jednotlivému společníku společnosti, nikoliv společnosti jako takové, neboť tato nemá právní osobnost. Z takovéhoto úvěru jsou pak společníci vůči bance zavázáni společně a nerozdílně.

Účetnictví

Pro účtování ve společnosti můžeme použít následující účty:

účet 358 – Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti

účet 368 – Dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti

účet 398 – Spojovací účet ve společnosti

Účty 358 a 368 jsou určeny pro účtování pohledávek a závazků (dluhů) při sdružování podle smlouvy o společnosti. Účet 398 je určen pro zúčtování převodu nákladů a výnosů společnosti mezi společníky v dohodnutém poměru. Zůstatek tohoto účtu 398 se v závěru účetního období vyrovná s vyúčtovanou pohledávkou (účet 358) nebo závazkem (účet 368) za příslušnými společníky společnosti.

Příklad
Dvě fyzické osoby – podnikatelé – uzavřou smlouvu o společnosti ke společnému podnikání při prodeji zboží. Předpokládejme, že oba vedou účetnictví, proto i o činnosti společnosti se bude účtovat. Podnikatel A byl pověřen vedením účetnictví pro společnost a sestavením ročních přehledů o činnosti společnosti. Pro zjednodušení předpokládejme, že nejde o plátce DPH.

Podnikatel A poskytl pro činnost společnosti peněžní hotovost 100 000 Kč, podnikatel B rovněž peněžní hotovost ve výši 150 000 Kč a navíc ještě zásoby zboží ve výši 50 000 Kč. Podíly jednotlivých účastníků na výsledcích činnosti sdružení v souladu se smlouvou se rozdělují v poměru poskytnutých majetkových hodnot, tj.: 100 000 Kč : 200 000 Kč, neboli 1 : 2.

Popišme si a pro snazší znázornění účetních zápisů si očíslujme jednotlivé účetní operace, které ve zvoleném příkladu při společné činnosti ve společnosti nastaly:

Poř.  Text  Částka v Kč  
1.  Vklad společníka A do společnosti – peněžní  100 000  
2.
2a.
2b. 
 
Vklad společníka B do společnosti:
Vklad společníka B do společnosti – peněžní
Vklad společníka B do společnosti – zásoby zboží 
 

150 000
50 000 
 
3.  Společnost uskutečnila nákup služeb  21 000  
4.  Společnost uskutečnila nákup zboží  100 000  
5.  Společnost provedla úhradu faktury za služby  21 000  
6.  Společnost provedla úhradu faktury za zboží  100 000  
7.  Společnost uskutečnila prodej zboží:
Tržby z prodeje zboží
Náklady prodaného zboží 
 

150 000
90 000 
 
8.  Úhrada od odběratelů  150 000  
9.






 
Rozdělení nákladů a výnosů z činnosti společnosti
mezi společníky:
Celkem náklady společnosti činí
Účet 518 …………………………21 000
Účet 504 …………………………90 000
Celkem………………………….111 000
 







 
9a. Podíl společníka A na nákladech společnosti 37 000 
9b. Podíl společníka B na nákladech společnosti  74 000  
10.
 
 
Celkem výnosy společnosti činí
Účet 604………………………..150 000
 


 
10a. Podíl společníka A na výnosech společnosti 50 000 
10b.  Podíl společníka B na výnosech společnosti  100 000  
11.
 
 
Z činnosti společnosti vyplývá zisk 39 000

 

 
11a. Podíl společníka A na zisku společnosti 13 000 
11b. Podíl společníka B na zisku společnosti  26 000 
Poř.  Text  Částka
v Kč 
 
MD   
1.  Vklad společníka A do společnosti – peněžní  100 000  221 S  368 A  
2a.  Vklad společníka B do společnosti – peněžní  150 000  221 S  368 B  
2b.  Vklad společníka B do společnosti – zásoby
zboží 
 
50 000  132 S  368 B  
3.  Společnost uskutečnila nákup služeb  21 000  518 S  321 S  
4.  Společnost uskutečnila nákup zboží  100 000  132 S  321 S  
5.  Společnost provedla úhradu faktury za služby  21 000  321 S  221 S  
6.  Společnost provedla úhradu faktury za zboží  100 000  321 S  221 S  
7a.  Tržby z prodeje zboží  150 000  311 S  604 S  
7b.  Náklady prodaného zboží  90 000  504 S  132 S  
8.  Úhrada od odběratelů  150 000  221 S  311 S  
9a.  Podíl společníka A na nákladech společnosti  7 000
30 000 
 
398 A
398 A 
 
518 S
504 S 
 
9b.  Podíl společníka B na nákladech společnosti  14 000
60 000 
 
398 B
398 B 
 
518 S
504 S 
 
10a.  Podíl společníka A na výnosech společnosti  50 000  604 S  398 A  
10b.  Podíl společníka B na výnosech společnosti  100 000  604 S  398 B  
11a.  Podíl společníka A na zisku společnosti  13 000  398 A  368 A  
11b.  Podíl společníka B na zisku společnosti  26 000  398 B  368 B  

Účtování u společníka A

Poř.  Text  Částka
v Kč 
 
MD   
1.  Vklad společníka A do společnosti – peněžní  100 000  358 S  221  
9a.  Podíl společníka A na nákladech společnosti  7 000
30 000 
 
518
504 
 
398 S
398 S 
 
10a.  Podíl společníka A na výnosech společnosti  50 000  398 S  604  
11a.  Podíl společníka A na zisku společnosti  13 000  358 S  398 S  

Účtování u společníka B

Poř.  Text  Částka
v Kč 
 
MD   
2a.  Vklad společníka B do společnosti – peněžní  150 000  358 S  221  
2b.  Vklad společníka B do společnosti – zásoby
zboží  
 
50 000  358 S  132  
9b.  Podíl společníka B na nákladech společnosti  14 000
60 000 
 
518
504 
 
398 S
398 S 
 
10b.  Podíl společníka B na výnosech společnosti  100 000  398 S  604  
11b.  Podíl společníka B na zisku společnosti  26 000  358 S  398 S  

O penězích a vložených věcech určených podle druhu do společnosti účtuje společník pověřený vedením účetnictví za společnost. O vložených věcech jednotlivě určených účtuje jejich vlastník; je-li tato věc ve spoluvlastnictví několika společníků (v případě nabytí za trvání společnosti), účtují tito společníci o svých spoluvlastnických podílech a odpisech s nimi souvisejících, a to každý samostatně ve svém účetnictví. O dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku získaném společnou činností účtuje každý společník samostatně podle podílu na majetku ve sdružení v okamžiku nabytí spoluvlastnického práva.

3. Základ daně z příjmů

Rozdělení příjmů a výdajů

Společnost není poplatníkem daně z příjmů. Poplatníkem může být pouze každý ze společníků jednotlivě. Za tím účelem společník, který je pověřen vedením účetnictví, musí po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) rozdělit příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení beze zbytku na jednotlivé společníky. Vlastní rozdělení probíhá podle pravidel dohodnutých ve smlouvě o společnosti. Podíl na příjmech a výdajích dosažených v rámci společnosti převedený na jednotlivé společníky se zahrne do jejich základu daně z příjmů. Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi společníky stejně jako společné příjmy, mohou společníci uplatnit pouze prokázané výdaje (viz § 12 ZDP).

Rozdělení příjmů a výdajů dle § 12 ZDP účinného do 31. 12. 2013, které stanovilo, že „příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě stanoveno jinak”, se vztahovalo pouze na fyzické osoby, a to výhradně v rámci jejich podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Znění účinné od 1. 1. 2014 již pouze stanoví blokaci pro uplatnění paušálních výdajů, a to v případě, že podíly na příjmech a výdajích nejsou stejné, a to ať už jde o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, nebo o další druhy příjmů dle §§ 8 až 10 ZDP.

Rozdělení příjmů rovným dílem

Co znamená rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem, vysvětloval pokyn GFŘ D-6. Ten uváděl, že rozdělením příjmů a výdajů rovným dílem se rozumí, že u každého ze zúčastněných je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů. To znamená, že se tím nerozumí, že by musel být podíl všech na příjmech a výdajích stejný (např. že u společnosti o 4 společnících by měl být poměr u každého 25 % na příjmech a 25 % na výdajích), myslí se tím to, že je stejné procento podílu jak na příjmech, tak na výdajích u každého ze společníků (tzn., např. společník A má 30% podíl na příjmech a výdajích a společník B 70% podíl). I když v pokynu GFŘ D-22, který nahradil pokyn GFŘ D-6, již k tomuto ustanovení toto vysvětlení není, logicky vyplývá z textu zákona.

Příklad
Společnost dosáhne za zdaňovací období příjmů 300 000 Kč a výdajů 150 000 Kč. Podíl na příjmech i výdajích dle uzavřené smlouvy činí u společníka A 60 % a u společníka B 40 %. Předpokládejme, že společník A má ještě další příjmy z vlastní podnikatelské činnosti ve výši 600 000 Kč a k tomu prokazatelné daňové výdaje 60 000 Kč. Společník B má rovněž příjmy z vlastní podnikatelské činnosti ve výši 300 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 200 000 Kč. Poplatníci provozují podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění (neřemeslná činnost). Jak budou společníci optimalizovat svou daňovou povinnost?

Společník A  Podíl na příjmech
Podíl na výdajích
Příjmy dle § 7 z vlastní samostatné činnosti
Výdaje dle § 7 z vlastní samostatné činnosti 
 
180 000
90 000
600 000
60 000 
 
Do přiznání A  Příjmy celkem
Výdaje procentem z příjmů (60 %)
Dílčí základ daně dle § 7 
 
780 000
468 000
312 000 
 
Společník B  Podíl na příjmech
Podíl na výdajích
Příjmy dle § 7 z vlastní samostatné činnosti
Výdaje dle § 7 z vlastní samostatné činnosti 
 
120 000
60 000
300 000
200 000 
 
Do přiznání B  Příjmy celkem
Výdaje skutečně prokázané
Dílčí základ daně dle § 7 
 
420 000
260 000
160 000 
 

Vidíme, že v daném případě je pro společníka A výhodnější uplatnit výdaje z vlastní samostatné činnosti podle § 7 ZDP a z podílu na společnosti procentuální výší ze součtu dosažených příjmů (60% paušál ze součtu příjmů). Naproti tomu u společníka B je výhodnější uplatnit výdaje z vlastní samostatné činnosti podle § 7 ZDP a podíl na výdajích společnosti v prokazatelné výši. Z příkladu vyplývá i obecný závěr (daný § 7 odst. 7 ZDP), že chce-li fyzická osoba uplatnit výdaje procentem z příjmů, musí tento postup zvolit pro všechny příjmy plynoucí dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP, které tvoří jeden základ daně.

Příklad
Společnost dosáhne za zdaňovací období příjmů 300 000 Kč a výdajů 150 000 Kč. Podíl na příjmech i výdajích dle uzavřené smlouvy o společnosti však není stejný. Společník A má dle smlouvy 60% podíl na příjmech a 50% podíl na výdajích a společník B má 40% podíl na příjmech a 50% podíl na výdajích. Předpokládejme, že společník A má ještě další příjmy z vlastní samostatné činnosti ve výši 600 000 Kč a k tomu prokazatelné daňové výdaje 60 000 Kč. Společník B má rovněž příjmy z vlastní samostatné činnosti ve výši 300 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 100 000 Kč.

V daném případě nedochází k rozdělení příjmů a výdajů mezi společníky rovným dílem, a proto musí oba společníci uplatnit výdaje v prokazatelné výši a nelze uplatnit výdaje v procentní výši příjmů, i když by to bylo pro společníka A výhodnější.

Společník A  Podíl na příjmech
Podíl na výdajích
Příjmy dle § 7 z vlastní samostatné činnosti
Výdaje dle § 7 z vlastní samostatné činnosti 
 
180 000
75 000
600 000
60 000 
 
V přiznání A  Příjmy celkem
Výdaje skutečně prokázané
Dílčí základ daně dle § 7 
 
780 000
135 000
645 000 
 
Společník B  Podíl na příjmech
Podíl na výdajích
Příjmy dle § 7 z vlastní samostatné činnosti
Výdaje dle § 7 z vlastní samostatné činnosti 
 
120 000
75 000
300 000
100 000 
 
V přiznání B  Příjmy celkem
Výdaje skutečně prokázané
Dílčí základ daně dle § 7 
 
420 000
175 000
245 000 
 

Případ účastníka, který není podnikatelem

Proberme ještě případ, kdy by byla uzavřena smlouva o společnosti mezi dvěma fyzickými osobami, přičemž společník A je podnikatelem (má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP) a druhý nikoliv. Rozdělení příjmů a výdajů by probíhalo podle způsobu určeného smlouvou, a v případě, že rozdělení výsledku hospodaření smlouva neřeší, dělily by se příjmy a výdaje stejným dílem. Přitom u společníka nepodnikatele by se nejednalo o příjmy podle § 7 ZDP, ale o příjmy ostatní zdaňované dle § 10 ZDP (s akceptováním všech omezení pro uplatnění výdajů k příjmům zdaňovaným dle § 10).

Pokud jsou společníky poplatníci, kteří nemají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (nejsou podnikateli), mohou tito poplatníci do daňových výdajů uplatnit pouze výdaje na dosažení příjmů, nikoliv již na jejich zajištění a udržení. Společník s příjmy daněnými dle § 10 ZDP nemůže např. uplatnit za daňový výdaj odpis hmotného a nehmotného majetku, dále výdaje na tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku. Nemůže uplatnit ani výdaje vyšší, než jsou jeho dosažené příjmy, tzn., že při zdanění dle § 10 ZDP nelze uplatnit ztrátu vyplývající z převodu podílu na příjmech a výdajích ze společné činnosti.

Pro úplnost dodejme, že případ se společníkem nepodnikatelem je spíše teoretického rázu, neboť bylo-li by sjednaným účelem dosažení zisku a společník by se osobně a soustavně podílel na činnosti společnosti, pak by šlo zajisté o podnikání, pro společníka nepodnikatele zjevně o neoprávněné a s daňovými důsledky. Jednalo-li by se např. o výkon činnosti, ke které je potřeba živnostenské oprávnění a toto živnostenské oprávnění by daná osoba neměla, nemůže podle názoru správce daně v případě uplatnění výdajů procentem z příjmů uplatnit 60 %, nýbrž 40 % (viz Pokyn GFŘ D-22).

4. Daňové souvislosti

4.1 Odpisy hmotného majetku

Pokud jde o hmotný majetek individuálně určený, poskytnutý pro účely společnosti společníkem, zůstává vlastnictví tohoto majetku nezměněno a odpis uplatňuje vlastník majetku ve svém účetnictví, i když je tento vyčleněný majetek pro potřeby společnosti bezplatně používán ostatními společníky.

Pokud společníci pořídí z peněžních prostředků získaných vkladem společníků při vzniku společnosti anebo z peněžních prostředků získaných vlastní činností společnosti hmotný majetek, stává se tento majetek spoluvlastnictvím společníků. V žádném případě tento majetek není možno považovat za majetek společnosti – společnost není právně schopna nabývat majetek. Spoluvlastníci mohou společně pořízený majetek odpisovat dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny, která odpovídá výši hodnoty jejich spoluvlastnického podílu odvozeného ze vstupní ceny majetku. Odpisy jsou výdajem jednotlivých společníků, každý ze společníků bude odpisovat buď rovnoměrným, nebo zrychleným způsobem, a to ze vstupní ceny svého spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

U majetku určeného podle druhu, resp. u jiného majetku, který se stane spoluvlastnictvím ostatních společníků, pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem společník, resp. společníci jako spoluvlastníci podle § 30 odst. 10 písm. l) ZDP.

4.2 Nehmotný majetek

Stejně tak jako v jiných situacích komplikují změny v pojetí nehmotného majetku i jeho daňový režim ve společnosti.

Dá se však říci, že u nehmotného majetku odpisovaného podle § 32a ZDP (týká se nehmotného majetku zaevidovaného u poplatníka po 31. 12. 2003) se postupuje ve společnosti obdobně jako u majetku hmotného (v souladu s ustanovením § 32a odst. 7 ZDP) - viz předchozí text.

Nehmotný majetek zaevidovaný dříve, tj. jak „starý” nehmotný majetek zaevidovaný do 31. 12. 2000, tak nehmotný majetek zaevidovaný od 1. 1. 2001 a do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003, se ve vztahu ke společnosti posuzuje také obdobně jako hmotný majetek – tedy v závislosti na tom, zda jde o individuálně nebo druhově určený majetek nebo majetek pořízený za trvání společnosti.

V případě nehmotného majetku a jeho možnosti využití ve společnosti jsou v mnoha případech limitující ustanovení autorských práv (licenční omezení), která se k nehmotnému majetku mohou vázat. Je třeba dát pozor, aby nedošlo k jejich porušení.

4.3 Odčitatelné položky od základu daně

Odčitatelné položky, a to ať již na podporu výzkumu a vývoje nebo na podporu odborného vzdělávání, se rozdělují v poměru, v jakém se dělí výdaje společnosti.

Připomeňme, že od roku 2014 se jedná o tyto možnosti:

  • odpočet výdajů na podporu výzkumu a vývoje (podle §§ 34a a 34b ZDP),

  • odpočet na podporu odborného vzdělávání (podle § 34f ZDP), který je tvořen součtem:

    • - odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (podle § 34g ZDP) a
    • - odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta (podle § 34h ZDP).

4.4 Bezúplatná plnění (dary)

Při rozhodování, jak budeme postupovat při poskytnutí bezúplatných plnění (darů), je nutné vycházet z toho, zda bezúplatné plnění (dar) bylo poskytnuto z majetku vytvořeného společnou činností, který je ve spoluvlastnictví všech společníků, nebo z majetku, který je ve výhradním vlastnictví jednoho ze společníků. Pokud půjde o bezúplatné poskytnutí (darování) z majetku vytvořeného společnou činností, uplatní každý společník jako položku snižující základ daně jeho poměrnou část. Pokud se však bude jednat o bezúplatné plnění (dar) z majetku, který je ve výhradním vlastnictví jednoho ze společníků, půjde o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté tímto společníkem, který si je sám uplatní jako položku snižující základ daně. Pochopitelně je nutno dodržet podmínky pro odpočet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP (platí pro fyzické osoby) nebo § 20 odst. 8 ZDP (u právnických osob). Splnění podmínek ZDP testuje každý společník individuálně.

Příklad
Společnost je tvořena dvěma společníky, fyzickými osobami, jejichž podíl na majetku společnosti je v poměru 3 : 1. Společnost poskytla z peněžních prostředků vytvořených společnou činností dar právnické osobě na zdravotnické účely ve výši 2 000 Kč. Základ daně společníka A činí 50 000 Kč a základ daně společníka B činí 110 000 Kč (jedná se o součet převedeného základu daně ze společné činnosti ve společnosti v poměru 3 : 1 a základu daně z vlastní podnikatelské činnosti obou společníků).

Řešení:

  • společník A může