dnes je 29.3.2024

Input:

Solidárního zvýšení daně v případě uplatnění ztráty z minulých let - judikát

29.9.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2020.21.8
Solidárního zvýšení daně v případě uplatnění ztráty z minulých let – judikát

Ing. Jiří Šperl

VYŠLO V ČÍSLE 21/2020

Solidární zvýšení daně se vypočítává z rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu podle § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti, a dílčího základu daně podle § 7 – Příjmy ze samostatné činnosti. V tomto případě byly vykázány příjmy pouze podle § 7. Předmětem sporu byla skutečnost, zda lze pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně snížit základ daně o daňovou ztrátu, vykázanou v předchozích zdaňovacích obdobích, nebo zda se pro tento účel k uplatněné ztrátě minulých období nepřihlíží. Po odečtu ztráty by základ daně nepřesahoval limit pro solidární zvýšení. Správce daně ale se snížením o uplatněnou ztrátu nesouhlasil a vyměřil solidární zvýšení daně ze základu daně před snížením o uplatněnou ztrátu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 386/2018 - 25 ze dne 19. srpna 2020, publikovaného na www.nssoud.cz

Z předchozího řízení

Žalobce byl v roce 2016 společníkem veřejné obchodní společnosti; v podaném přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 deklaroval dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů ve výši 29 828 146 Kč. Příjmy ze závislé činnosti žalobce v přiznání neuvedl. V položce uplatňovaná výše ztráty (vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období) uplatnil částku ve výši 29 049 199 Kč. Žalobce dále deklaroval daň podle § 16 zákona o daních z příjmů ve výši 82 275 Kč. V položce solidární zvýšení daně uvedl částku ve výši 0 Kč.

Správní orgány i krajský soud založily své úvahy týkající se nastolené otázky na závěrech, podle nichž lze z jazykového, logického, systematického a teleologického výkladu předmětné normy dovodit, že za předpokladu, pokud daňový subjekt vykáže u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze pro účely § 16a odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6, tedy příjmy ze závislé činnosti. Ustanovení § 16a zákona o daních z příjmů však na rozdíl od § 16 citovaného zákona nestanoví, že by bylo možné při výpočtu výše daně uplatnit také odčitatelné položky od základu daně, jak se domníval stěžovatel.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud s výše uvedeným posouzením otázky nesouhlasí a nesdílí ani názor správních orgánů a krajského soudu, že z formulace § 16a zákona o daních z příjmů byl jasně patrný jednoznačný úmysl zákonodárce upravit solidární zvýšení daně takovým způsobem, aby poplatníci byli "zatěžováni" pouze v těch zdaňovacích obdobích, v nichž vykáží nadlimitní příjmy, a tedy také v tomto jediném (časově souvisejícím) období by bylo možné zohlednit daňovou ztrátu. Takto zjednodušená úvaha o "jasném" úmyslu zákonodárce svědčit nemůže.

Váže-li zákon solidární zvýšení na samotnou daň, nelze dovodit, že toto zvýšení postihuje příjmy deklarované poplatníkem, bez přihlédnutí k tomu, v jaké výši budou skutečně podrobeny dani, resp. zda z těchto příjmů bude vůbec nějaká daň odvedena. Ačkoliv stěžovatel v daňovém přiznání na příjmové straně uvedl částku, která by standardně překročila limit pro stanovení solidárního zvýšení daně, je nutné přihlédnout k tomu, že deklaroval daň podle § 16 zákona o daních z příjmů ve výši pouze 82 275 Kč (ze základu daně 778 953 Kč), neboť příjmy za nyní projednávané zdaňovací období téměř dorovnal o ztráty z minulých let.

Nahrávám...
Nahrávám...