dnes je 20.4.2024

Input:

Škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a škody vzniklé v důsledku živelních pohrom

8.11.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

Škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a škody vzniklé v důsledku živelních pohrom

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 odst. 2 písm. l) – daňově uznatelný výdaj

    • § 24 odst. 2 písm. c) – zůstatková cena hmotného majetku

    • § 24 odst. 10 – živelní pohroma

    • § 25 odst. 1 písm. n) – daňově neuznatelné náklady

    • § 25 odst. 2 – škoda

    • § 29 odst. 2 – zůstatková cena

    • § 4 odst. 1 písm. d) – přijatá plnění osvobozená od daně

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 – Způsoby oceňování

    • § 11 – Účetní doklady

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob

    • č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

    • č. 015 – Zásoby

    • č. 017 – Zúčtovací vztahy

    • č. 019 – Náklady a výnosy

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

  • Pokyn GFŘ D-22

Popis operace:

1. Škody způsobené neznámým pachatelem

Základní vymezení škody v ust. ZDP definuje škodu jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Zákon jednoznačně nestanoví, že se za škodu považuje také odcizení movité věci. Poplatník však pozbyl zcizením určité věci nezávisle na své vůli možnost nakládat s touto věcí, kterou pořídil za účelem dosažení zdanitelných příjmů. Při hodnocení obecných souvislostí tedy můžeme posoudit zcizení movité věci jako zvláštní druh škody.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem lze daňově uplatnit. V Pokynu GFŘ D-22 je dále upřesněno, že daňovým výdajem je škoda způsobená neznámým pachatelem, pokud poplatník obdrží potvrzení od policie ve stejném zdaňovacím období, kdy ke škodě dojde, nebo v následujícím roce, avšak do termínu pro sestavení účetní závěrky pro předchozí rok. Pojem "potvrzení policie" není nikde blíže vysvětlen. To znamená, že z dokladu musí být zřejmé pouze to, že jej vystavila policie a že došlo ke škodě na majetku určité osoby, kterou způsobil neznámý pachatel. Není stanovena konkrétní forma potvrzení ani určen orgán policie, který by měl s odvolávkou na úkony podle trestního řádu doklad vystavit. Pokud ke škodě dojde mimo území ČR, musí být správci daně předloženo potvrzením vystaveným orgány zahraniční policie.

Jako škodu způsobenou neznámým pachatelem lze uvést např. škody způsobené vloupáním, poškozením majetku, žhářstvím, zcizením hotovosti či movitého majetku.

2. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom

Pro účely zákona o daních z příjmů se za živelní pohromu považují: nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení. Bližší konkrétní výklad jednotlivých pojmů, které jsou vymezeny jako živelní pohromy, zákon nepodává. Z uvedeného vymezení však vyplývá, že se za živelní pohromu považuje jen událost, která nebyla způsobena (zaviněna) lidským činitelem.

Zákon dále požaduje prokázání výše škody posudkem od pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. V praxi je při posuzování, zda došlo k "živelní pohromě" využíváno posouzení Českého hydrometeorologického ústavu v Praze případně v jeho krajských pobočkách (např. zda došlo k vichřici s určitou sílou větru apod.).

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Vyřazení zcizeného DHM         
– vyřazení v pořizovací ceně   082   022   
– zůstatková cena   549, 582   082   
2.   Vyřazení zcizených zásob   549   1xx   
3.   Předpis náhrady škody od pojišťovny   378   648   
4.   Předpis náhrady škody v dohadné výši   388   648   
5.   Zcizená hotovost, ceniny   569   211, 213   
6.   Předpis náhrady škody od pojišťovny   378   668   
7.   Předpis náhrady škody v dohadné výši   388   668   
8.   Škody zcela mimořádné povahy způsobené žhářstvím, výbušninami atd.         
– škoda na DHM         
a) pořizovací cena   07x, 08x   01x, 02x   
b) zůstatková cena   582   07x, 08x   
– škoda na zásobách   582   1xx   
– škoda na finančním majetku   582   211, 213   
9.   Předpis náhrady škody od pojišťovny   378   688   
10.   Předpis náhrady škody v dohadné výši   388   688   
11.   Škoda ve skladu způsobená živelní pohromou, např. povodní   582   132   

Analytické účty:

Účetní jednotka v rámci syntetických účtů vytváří účty analytické. Při vytváření analytických účtů postupuje účetní jednotka podle požadavků pro sestavení účetní závěrky a také podle svých potřeb. Účetní jednotka bere v úvahu zejména členění podle jednotlivých druhů majetku, podle odpovědných osob a míst uložení majetku. Pohledávky účetní jednotka člení podle doby splatnosti. Účty nákladů a výnosů je nutné členit pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů.

Účetní doklady:

Účetními doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat náležitosti stanovené § 11 ZoÚ. Při účtování o škodách způsobených neznámým pachatelem postupuje účetní jednotka v souladu se zásadami stanovenými vnitřním předpisem. Podkladem pro účtování budou zejména vnitřní účetní doklady, zápisy o vyřazení majetku, potvrzení vystavené policií, rozhodnutím pojišťovny o přiznání náhrady apod.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

Poměrně často se chybuje v případech, kdy zaměstnanec odcizil svému zaměstnateli např. zásoby a zaměstnavatel se mylně domníval, že vzniklou škodu může daňově uplatnit. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o škodu způsobenou neznámým pachatelem, nemůže být hodnota odcizených zásob daňově uplatněna. Pouze v případě, kdy zaměstnavatel obdrží za odcizené zásoby náhradu od pojišťovny nebo od zaměstnance, může daňově uplatnit škodu do výše náhrady podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP.

Podnikatelé občas opomíjejí, že náhrady přijaté od pojišťovny je nutné zahrnout do zdanitelných výnosů. Přijatá náhrada škody je osvobozena pouze u fyzických osob, které obdržely plnění z pojištění majetku, který nebyl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti.

Poměrně hodně nejasností vzniká při účtování a daňového uplatňování škod způsobených pachatelem, kterého se podařilo vypátrat. Podnikatelé mnohdy chybně uplatňují do nákladů celou výši vzniklé škody. Tato situace je pro poplatníka mnohdy nevýhodná, neboť mohou daňově uplatnit pouze škodu do výše náhrad.

Někteří účetní se občas mylně domnívají, že na daňové posouzení nákladů má vliv skutečnost, zda majetek byl či nebyl pojištěn. V případech, kdy se jedná o škodu způsobenou neznámým pachatelem (potvrzení od policie), je možné do nákladů daňově uplatnit celou zůstatkovou cenu majetku. Skutečnost, že od pojišťovny poplatník neobdrží žádné plnění, nemá na daňové posouzení nákladů žádný vliv. Případné plnění od pojišťovny je nutné zahrnout do zdanitelných výnosů.

V případech, kdy je odcizen předmět finančního leasingu, je někdy chybně posouzeno, že škoda způsobená neznámým pachatelem ve smyslu ZDP vzniká nájemci. Plnění pojišťovny je

Nahrávám...
Nahrávám...