3.3.48
Rozhodnutí o určení sdíleného pracovního místa podle § 317a ZP
JUDr. Věra Bognárová
Rozhodnutí o určení sdíleného pracovního místa podle § 317a ZP
Zaměstnavatel …………………………………………………………………… (název a sídlo, IČO)
zastoupený……………….. (jméno a příjmení)
Dne ………bylo rozhodnuto o určení sdílených pracovních míst, a to takto:
S účinností od ……………. je sdíleným pracovním místem: ………………………………………………………… (uvést označení pracovního místa (míst) a jejich zařazení v organizačním uspořádání zaměstnavatele v útvaru……., případně jiná bližší identifikace pracovního místa).
Při obsazování sdíleného pracovního místa zaměstnanci v pracovním poměru se postupuje podle § 317a ZP.
Rozhodnutí nabývá platnosti dnem podpisu.
V ……………… dne ………….
……………………………………………………..
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 79 ZP
-
§ 80 ZP
-
§ 81 ZP
-
§ 317a ZP
Komentář:
Novelizací zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. bylo jako nový institut pracovního práva upraveno tzv. sdílené pracovní místo. Sdíleným pracovním místem je pracovní místo, které je takto zaměstnavatelem označeno a na kterém mohou pracovat alespoň dva zaměstnanci podle vlastního dohodnutého rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel může na takto označeném pracovním místě alespoň se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil svou průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 ZP).
Důvodem přijetí právní úpravy bylo poskytnout zaměstnavatelům větší právní prostor pro to, aby mohli vytvořit vhodnější podmínky pro sladění pracovního, osobního či rodinného života zaměstnanců. Pracovní místo a jeho zabezpečení výkonem práce alespoň dvou zaměstnanců dává především jim větší prostor organizovat si výkon práce v čase podle svých osobních potřeb. Sdíleným pracovním místem se realizuje větší uvolnění a flexibilita právní úpravy od rigidního rozvrhování pracovní doby výhradně zaměstnavatelem (§ 81 ZP) směrem k určité míře samostatnosti v rozvrhování pracovní doby samotnými zaměstnanci. Zaměstnanci jsou při rozvrhování pracovní doby omezeni právní úpravou, která připouští maximální rozsah týdenní pracovní doby, a jsou také omezeni tím, že pracovní dobu musí rozvrhovat v dohodnutých obdobích, maximálně však 4týdenních. V tomto období se musí délka pracovní doby průměrně rovnat délce, kterou mají se zaměstnavatelem jako kratší pracovní dobu sjednanou. Podstatné při obsazování sdíleného pracovního místa je, že se zaměstnanci musí být sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP. Její minimální délka není stanovena, je však omezena její délka. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě totiž nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby, která vyplývá z její délky upravené § 79 ZP. V tomto ustanovení je stanovena délka stanovené týdenní pracovní doby pro zaměstnance v závislosti na práci, kterou konají anebo na zvoleném pracovním režimu. Stanovenou délkou týdenní pracovní doby na sdíleném pracovním místě je taková délka, která vyplývá z jeho zařazení v organizačním útvaru a zvoleného pracovního režimu. Omezení maximální délkou stanovené týdenní pracovní doba neplatí pouze v případě zastupování zaměstnance, je-li to s ním dohodnuto.
V jakých dnech a v jaké době budou práci zaměstnanci na sdíleném pracovním místě vykonávat, záleží na dohodě zaměstnanců, kteří budou pracovní místo sdílet. Z pohledu právní úpravy je tato zásada jednoduchá, v…
