dnes je 28.3.2024

Input:

Rozhodné období v nemocenském pojištění

6.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

3.9.9
Rozhodné období v nemocenském pojištění

Ing. Olga Krchovová

Denní vyměřovací základ zaměstnance se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví na 2 desetinná místa.

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Příklad 1

Zaměstnanec je zaměstnán již několik let v rámci téhož pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění a onemocněl dne 5. 6. 2024.

Rozhodným obdobím je doba od 1. 6. 2023 do 31. 5. 2024.



Není-li v rozhodném období, které činí 12 kalendářních měsíců,
vyměřovací základ a alespoň 30 kalendářních dnů (tzv. rozhodné dny), kterými se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek.

Příklad 2

Zaměstnankyně je zaměstnána od 3. 6. 2016. Od ledna 2022 do konce května 2024 byla na rodičovské dovolené. Do zaměstnání nastoupila 1. 6. 2024 a onemocněla dne 6. 6. 2024.

Rozhodným obdobím je doba od 1. 6. 2023 do 31. 5. 2024. V tomto období však zaměstnankyně neměla žádný příjem. Rozhodným obdobím je celý kalendářní rok 2023, tedy doba od 1. 1. do 31. 12. 2023, pokud je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Předpokládejme, že tato podmínka splněna není. Pak bude rozhodným obdobím celý rok 2022, pokud je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Takto budeme postupovat zpětně a sledovat podmínku "alespoň 30 kalendářních dnů". Poslední zpětné období bude doba od vzniku pojištění – tedy od 3. 6. 2016 do 31. 12. 2016. Pokud ani v tomto období není splněna podmínka "alespoň 30 kalendářních dnů", použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnankyně dosáhla za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, tedy v červnu 2024. Tento pravděpodobný výdělek se odvodí od sjednané nebo stanovené měsíční mzdy dělené třiceti (bez ohledu na počet kalendářních dnů v měsíci vzniku sociální události).



Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost,
neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jestliže v tomto rozhodném období zaměstnanec nemá vyměřovací základ nebo v rozhodném období není alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pravděpodobný výdělek se určí tak, že se očekávaný měsíční příjem v měsíci, v němž došlo k sociální události, dělí třiceti.

Příklad 3

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 4. 3. 2024. Onemocněl dne 7. 8. 2024.

Rozhodným obdobím je doba od 4. 3. 2024 do 31. 7. 2024, pokud je zde alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Není-li tato podmínka splněna, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl v srpnu 2024 dělený třiceti. Předpokládejme, že v srpnu měl sjednanou výši měsíční mzdy 28 500 Kč. Pak pravděpodobný výdělek se určí jako podíl měsíční mzdy (vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení) a  čísla třicet, tedy 28 500 : 30 = 950 Kč.



Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla
v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

Příklad 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 4. 2024. Dne 8. 4. 2024 onemocněl a nemoc trvala do 26. 4.

Denním vyměřovacím základem zaměstnance bude jedna třicetina pravděpodobného příjmu zaměstnance za měsíc duben 2024.



Rozhodné období pro
peněžitou pomoc v mateřství (PPM) se u pojištěnky, která nastoupila na PPM od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Od tohoto dne také běží podpůrčí doba pro PPM.

Příklad 5

Očekávaný den porodu je u zaměstnankyně stanoven na 13. 4. 2024. Šest týdnů před očekávaným dnem porodu je 2. 3. 2024. Žena nastoupí na PPM až 1. 4. 

Rozhodné období se bude zkoumat ke dni 2. 3. 2024, tj. doba od 1. 3. 2023 do 29. 2. 2024.



U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl
nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM. Přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí.

Příklad 6

Zaměstnankyně nastupuje na druhou PPM dne 6. 5. 2024 v rámci téhož pojistného poměru tak, že od narození prvního dítěte do nástupu na druhou PPM uplynula doba jen 3 let a 6 měsíců. Ke dni nástupu na druhou PPM činí denní vyměřovací základ před redukcí 1 458,45 Kč. Denní neredukovaný vyměřovací základ pro výpočet první PPM činil 1 721,45 Kč.

Pro výpočet druhé PPM bude použit DVZ 1 721,45 Kč, který se zredukuje podle redukčních hranic platných od 1. 1. 2024.



zaměstnání malého rozsahu se za vznik pojištění pro účely stanovení rozhodného období považuje nástup do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání. Za vyměřovací základ takového zaměstnance se považují také příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn. Do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.

Příklad 7

Zaměstnankyně má uzavřen pracovní poměr od 1. 1. 2024 na dobu neurčitou se sjednanou výši mzdy 3 800 Kč měsíčně. Zúčtováno jí bylo: leden 3 800 Kč, únor 3 600 Kč, březen 3 800 Kč. V měsíci dubnu 2024 jí byla vyplacena mimořádná odměna a společně se mzdou dosáhla příjmu

Nahrávám...
Nahrávám...