Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Prokazování původu majetku

6.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Prokazování původu majetku

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

    • § 3 odst. 2 – Příjem peněžní a nepeněžní

    • § 21h – Příjmy nebo výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví

    • § 38x ZDP – Výzva k prokázání příjmů (v případech, kdy podle správce daně rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč)

    • § 38y – Povinnost prokázat příjmy

    • § 38z – Prokázání příjmů

    • § 38za – Stanovení daně podle pomůcek

    • § 38zb – Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem

    • § 38zc – Výzva k podání prohlášení majetku

    • § 38zd – Náležitosti prohlášení o majetku

    • § 38ze – Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku

    • Čl. II Přechodné ustanovení – penále podle § 38zb ZDP ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit až v případě stanovení daně, u níž uplynula lhůta pro podání řádného DAP nebo dodatečného DAP po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění

    • § 98 – Pomůcky a sjednání daně

    • § 148 – Lhůta pro stanovení daně

    • § 180 – Prohlášení o majetku

  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

    • § 240 – Právní úprava daňových trestných činů

    • § 227 – Porušení povinnosti učinit opravdivé prohlášení o majetku, nové rozmezí trestní sazby

  • Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

Novým účinným nástrojem pro efektivní odhalení zatajených či nezdaněných příjmů a jejich následné zdanění je prokazování původu majetku, které je součástí zákona o daních z příjmů s použitím dalších speciálních zákonů daňového a trestního práva. Tato nová právní úprava se dotkne jak fyzických, tak i právnických osob (i jiné entity), daňových rezidentů ČR i daňových nerezidentů. Jedná se o situace, kdy poplatník, přestože vykazuje nízký základ daně, vlastní majetek vysoké hodnoty. Je tak zřejmé, že deklarované příjmy nemohou pokrýt poplatníkovy výdaje s nabytím majetku a skutečné příjmy jsou vyšší.

Od 1. prosince 2016 správce daně podle nových ustanovení v zákoně o daních z příjmů má oprávnění vyzvat poplatníka k prokázání původu majetku a případně jej dodatečně zdanit. Vyzve jej k prokázání vzniku a původu jeho příjmů, kdy po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi příjmy vykázanými v daňovém přiznání a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním přesáhne 5 milionů. Správce daně určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění. Stanovená lhůta ve výzvě nesmí být kratší než 30 dnů.

Základní pojmy pro účely prokazování majetku:

Majetek – rozumí se souhrn všeho, co osobě patří, tj. soubor věcí hmotných i nehmotných (např. pohledávky, právo držby, věcná práva k věci cizí, dědické právo).

Hodnota věci – hodnota vyjádřená v ceně, přičemž cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže by bylo jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

Obvyklá cena – cena podle zákona o oceňování majetku, jedná se o cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Zvažují se přitom všechny okolnosti, které mají na cenu vliv.

Příjem – rozumí se příjem peněžní, nepeněžní i dosažený směnou (může jít např. i o snížení dluhů, které není zaúčtováno ve prospěch výnosů, které se z hlediska prokazování neprojeví jako příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů, ale přesto může vést k nárůstu jmění. Vznik příjmů zahrnuje jakékoliv vytvoření příjmů poplatníka bez ohledu na to, zda plynou z vlastní činnosti, od plátce příjmů nebo z jiného zdroje.

Jmění osoby – tvoří souhrn jejího majetku a jejího dluhu (na rozdíl od majetku může být i záporné, pokud pasiva převáží aktiva).

Nárůst jmění – zahrnuje jakýkoliv tok jmění, který se projeví kladným dopadem do majetku. Jedná se o situace (např. dar, výhodná koupě), která se projeví kladným dopadem do majetku, tj. kladné složky jmění. Rovněž o situace, kdy uhradil určitou část dluhů. Ukazatel jmění sleduje zejména materiální vyžití poplatníka. Správce daně ve vztahu k příjmům posuzuje jmění, nikoli pouze majetek.

Spotřeba – jedná se o formu vydání. Může se jednat o výpůjčku movité věci, např. automobilu. Spotřeba se jako jednání v nárůstu jmění poplatníka neprojeví, protože v okamžiku prověřování poplatník žádný majetek nevlastní.

Jiné vydání – jedná se o další vydání nezahrnující spotřebu, příkladem je utrácení peněz.

Rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání – stanovení délky časového úseku, za který má poplatník prokázat vznik a původ příjmů a další skutečnosti související s nárůstem jmění nebo pokrytím spotřeby, či jiného vydání je ponecháno na úvaze správce daně. Podle ust. § 38x odst. 5 ZDP se správce daně může poplatníka dotázat na skutečnosti, které nastaly v prekludovaném období pouze, pokud tuto skutečnost sám nezná. Pokud správce daně ví, že skutečnosti vznikly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně, nemůže se na ně poplatníka ve výzvě dotazovat.

Ekonomické ukazatele – podle ekonomických ukazatelů je hodnocena konkrétní finanční situace poplatníka, např. z pozice dosahovaného zisku, v případě peněžitého dluhu musí být vždy uveden v české měně.

Prohlášení o majetku – rozhodným dnem bude oznámení výzvy k podání tohoto prohlášení, pokud nestanoví správce daně jiný den.

Rozhodný den pro sestavení prohlášení o majetku – rozumí se den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven.

Výzva k prokázání příjmů

Správce daně má oprávnění vyzvat poplatníka k prokázání původu majetku a případně jej dodatečně zdanit. Vyzve jej k prokázání vzniku a původu jeho příjmů, kdy po předběžném posouzení má důvodné pochybnosti a dojde k závěru, že rozdíl mezi příjmy vykázanými v daňovém přiznání a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním přesáhne 5 milionů. Správce daně může vyzvat poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. Proti výzvě správce daně se nelze odvolat.

Cílem výzvy k prokázání příjmu je ověření nebo zjištění, zda příjem, o jehož existenci má správce daně pochybnosti, vznikl či nikoliv, a pokud vznikl, tak v jakém čase, z jakého zdroje, apod. V případě dalších skutečností bude správce daně posuzovat např. nález cenného originálu obrazu, vstup do manželství s výrazně movitějším poplatníkem, osvojení movitého poplatníka, nebo je-li sám poplatník osvojen movitou osobou, atd. Výzva může směřovat jak k objasnění vzniku a původu zdanitelných příjmů poplatníkem tvrzených daňovém přiznání, k vysvětlení příjmů osvobozených, příjmů, které nejsou předmětem daně, apod.

V rámci posouzení nárůstu jmění poplatníka, jeho spotřeby nebo jiného vydání ve vztahu k jím deklarovaným příjmům správce daně zohledňuje nejen příjmy, ale vezme v úvahu i další skutečnosti, které za reálné příjmy považovat nelze, přesto mohou mít rozhodující vliv na nárůst jmění (např. postavení domu svépomocí, pomoc blízkých osob, vznik nebo rozšíření společného jmění manželů, aj.).

Správce daně je povinen respektovat časový rozsah důkazního břemene, který je ohraničen během lhůty pro stanovení daně. Z těchto důvodů nevyzývá poplatníka k prokázání takových skutečností, o nichž mu je známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.

Důkazní břemeno obecně nese poplatník. Výzvou k prokázání příjmů se jeho důkazní břemeno konkretizuje na prokázání skutečností požadovaných výzvou k prokázání příjmů vydanou ve smyslu § 38x ZDP. Poplatník je tak povinen prokázat vznik a původ příjmů a další skutečnosti způsobem a v rozsahu požadovaném ve výzvě.

Ve výzvě správce daně:

  • určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo