Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Prodej dlouhodobého hmotného majetku z pohledu DPH

5.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.123 Prodej dlouhodobého hmotného majetku z pohledu DPH

Ing. Ivana Pilařová

Snad každý plátce DPH za účelem provozování své ekonomické činnosti pořizuje dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. Vzhledem k tomu, že ne všechen tento majetek zcela spotřebuje, dojde pravděpodobně alespoň v některých případech k jeho prodeji. Bezchybné zvládnutí vztahu tržeb z prodeje tohoto majetku k DPH patří ke složitějším oblastem DPH, a to i u jinak zcela neproblémových plátců. V následujícím textu se budeme zabývat právě složitostmi vztahu tržeb z prodeje majetku a daně z přidané hodnoty.

Legislativa v oblasti prodeje majetku je dosti rozsáhlá. Kromě klasických pravidel o náležitostech daňového dokladu, místě zdanitelného plnění, vzniku daňové povinnosti, která jsou zpravidla shodná s prodejem jakéhokoliv zboží, přichází v úvahu řada speciálních ustanovení ZDPH. Poslední roky 2016 a 2017 jsou na změny v této oblasti štědré.


Právní úprava

  • § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH – definice dlouhodobého majetku pro účely ZDPH

  • § 4a ZDPH – výše obratu plátce,

  • § 13 ZDPH – dodání zboží (včetně dodání nemovitých věcí, které se staly součástí pojmu zboží)

  • § 56 ZDPH – dodání vybraných nemovitých věcí a podmínky jejich osvobození,

  • § 49 ZDPH – sazby daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení

  • § 62 odst. 2 ZDPH – prodej osobního automobilu pořízeného do 31. 3. 2009, ve znění zákona platného do 31. 3. 2009

  • § 78 ZDPH – úprava odpočtu jako možný následek osvobozeného prodeje dlouhodobého majetku.

Definice dlouhodobého majetku pro účely ZDPH

Abychom měli jasno v tom, co zákon o DPH nazývá „dlouhodobým majetkem”, připomeňme definici (§ 4 odst. 4 písm. d) ZDPH). Předem upozorňuji, že definice dlouhodobého majetku pro účely ZDPH se liší od stejného pojmu užívaného v účetnictví.

Pro účely ZDPH se pod pojem dlouhodobý majetek zahrnuje:

a) hmotný majetek (a to podle definice ZDP, nikoliv podle definice v účetnictví) a dále hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele (tzv. majetek na „finanční leasing”),

b)  odpisovaný nehmotný majetek (podle definice ZDP),

c) pozemek, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví včetně těch na finanční leasing,

d) technické zhodnocení (definice podle ZDP).

Majetek podle bodů a) až c) je možné samostatně prodat, majetek pod bodem d) samostatné prodat nelze, k jeho prodeji dojde jen v případě, pokud je prodán majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno. Na druhou stranu stejně tak není možné prodat technicky zhodnocený majetek bez dotyčného technického zhodnocení.

Základní orientace v tržbách z prodeje

Zejména je třeba se dobře orientovat ve vykázání tržeb z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do jednotlivých řádků daňového přiznání. Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku mají vztah k výpočtu koeficientu (§ 76 odst. 4 písm. a) ZDPH). Tržby se do výpočtu koeficientu nezahrnují, a to ani do čitatele, ani do jmenovatele. V této souvislosti si plátce musí uvědomit, že tržby z prodeje dlouhodobého majetku mohou být považovány za:

  1. zdanitelné plnění se základní nebo sníženou sazbou daně;
  2. plnění s místem plnění mimo ČR;
  3. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu, a to buď jako:
    • vývoz tohoto majetku,

    • nebo dodání tohoto majetku plátci z jiného členského státu,

    • nebo dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě registrované, případně neregistrované k dani v jiném členském státě;

  4. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu,
  5. zdanitelné plnění realizované prodávajícím v režimu přenesení daňové povinnosti (určité případy převodu vybraných nemovitých věcí s účinností od 1. 1. 2016, další specifické případy pak nastávají k 1.7. 2017).

Zdanitelné plnění se základní, příp. sníženou sazbou daně

Tržby za prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku s místem plnění v tuzemsku jsou obecně zdanitelným plněním, ze kterého bude na výstupu odvedena DPH, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, případně ke dni přijetí platby. Tato plnění se samostatně vykazují v daňovém přiznání na řádku 1 a dále pak pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 (levý sloupec).


Běžným prodejem movitých věcí rozumíme prodej běžných typů dlouhodobého hmotného majetku – počítače, nákladního automobilu, technologického zařízení apod. Není podstatné, zda byl majetek pořízen od plátce či neplátce, na výstupu vzniká daňová povinnost v základní sazbě. Základ daně bude vykázán na řádku 1 (výjimečně na řádku 2) a dále na řádku 51 (levý sloupec). Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1.

Výjimku zasluhující si určitý výklad tvoří tyto prodeje (dodání) vybraných nemovitých věcí jako druhu dlouhodobého majetku.

Specifika nemovitých věcí

Vybranými nemovitými věcmi se rozumí pozemek, právo stavby, stavba, podzemní stavby samostatného účelového určení, inženýrská síť a jednotka.

Postupně budeme řešit tyto okruhy problémů:

  • prodej stavby či jednotky pro sociální bydlení (viz § 49 ZDPH) do 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně, nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby podle § 56 odst. 3 ZDPH pro osvobození”),

  • prodej stavby či jednotky (nikoliv pro sociální bydlení) do 5 leté lhůty pro osvobození,

  • prodej rozestavěné, tj. nezkolaudované stavby,

  • prodej stavebního pozemku (viz § 56 odst. 2 ZDPH),

  • prodej pozemku, který není stavebním pozemkem (§ 56 odst. 2 ZDPH),

  • prodej nemovité věci umístěné mimo území ČR.

Zdanitelným plněním je také převod stavby či jednotky, a to do 5 leté lhůty pro osvobození. Tato plnění se uskutečňují dnem předání stavby nabyvateli do užívání, nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí, anebo dnem zápisu tohoto práva – podle toho, který den nastane dříve. Sazba daně je první snížená (stavby pro sociální bydlení), nebo základní (bytové stavby, které nesplňují definici pro sociální bydlení, či ostatní nebytové stavby). Základ daně bude vykázán na řádku 1 (stavby nesplňující podmínku sociálního bydlení) nebo 2 (stavby pro sociální bydlení) a dále na řádku 51 (levý sloupec), a to u všech staveb. Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1 nebo 2.


Plátce DPH převádí budovu skladu kolaudovanou v červnu 2013, která je v tuzemsku, dalšímu plátci DPH. Stavbu prodávající nabyl v listopadu 2016 a prodává ji v únoru 2017, tj. po třech měsících od nabytí budovy, a zároveň v době kratší než 5 let od kolaudace stavby původním vlastníkem. Podstatné pro daňový režim DPH je posouzení pětileté lhůty pro osvobození od kolaudace stavby. Tato stavba lhůtu pro osvobození nesplňuje, jejím dodáním proto vzniká zdanitelné plnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o nebytovou stavbu, vzniká prodávajícímu daňová povinnost v základní sazbě daně. Základ daně bude vykázán na řádku 1 a dále na řádku 51 (levý sloupec). Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1.


Plátce DPH převádí budovu garáží kolaudovanou v lednu 1990 dalšímu plátci DPH. Stavbu prodávající nabyl v listopadu 2016 a prodává ji v únoru 2017, tj. po třech měsících od nabytí budovy, avšak v době delší než 5 let od kolaudace stavby původním vlastníkem. Dodáním takové stavby vzniká osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně na vstupu. Základ daně bude vykázán na řádku 50 a dále na řádku 51 (pravý sloupec).

V dané situaci se může prodávající rozhodnout, že prodej garáže zdaní. Počínaje rokem 2016 platí, že pokud je kupující plátcem DPH, lze toto rozhodnutí učinit jen s předchozím souhlasem tohoto plátce a po jeho obdržení je povinně aplikován režim přenesení daňové povinnosti. Pokud je kupující neplátce, není nutný žádný další souhlas a výše ceny (v tomto případě včetně DPH) je předmětem smlouvy, naopak osvobozený prodej by výslednou cenu snížil. Základ daně v případě zdanitelného plnění, pak bude vykázán:

  1. vůči plátci v režimu přenesení daňové povinnosti na řádku 25,
  2. vůči neplátci na řádku 1 a dále na řádku 51 (levý sloupec). Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1.


Plátce převádí rozestavěnou stavbu výrobní haly osobě, která není plátcem daně. Sazba daně se řídí druhem stavby – stavby pro sociální bydlení zařadíme do snížené sazby daně, ostatní do základní sazby daně. V tomto případě není důležitá doba, po kterou je dům rozestavěný, ani doba, po kterou je rozestavěný dům prodávajícím vlastněn. Osvobození nepřichází v úvahu, od kolaudace stavby neuplynula žádná lhůta, neboť stavba není zkolaudována. Základ daně bude vykázán na řádku 1 nebo 2 (pro případ snížené sazby daně) a dále na řádku 51 (levý sloupec), a to bez ohledu na výši sazby daně. Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1 nebo 2.


Zdanitelným plněním je také převod stavebního pozemku. Jedná se o pozemek, který není zastavěný, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Prodej tohoto pozemku je zdanitelným plněním v základní sazbě, a to bez ohledu na to, jaká stavba na něm později vznikne a bez ohledu na běh jakékoliv lhůty. Základ daně bude vykázán na řádku 1 a dále na řádku 51 (levý sloupec). Vzniká daňová povinnost, která bude uvedena na řádku 1.


Český plátce prodává administrativní budovu v Brně po uplynutí 2 let od kolaudace slovenské osobě neregistrované k dani. Toto plnění není od daně osvobozené, jedná se o zdanitelné plnění s místem plnění tam, kde se nemovitost nachází – tj. v ČR. Tržba z prodeje bude vykázána na řádku 1 a 51 (levý sloupec) daňového přiznání. Daňová povinnost bude vykázána na řádku 1 v daňovém přiznání prodávajícího.

Plnění s místem plnění mimo území ČR

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku s místem plnění mimo ČR budou vykázány na řádku 26 a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 levý sloupec. Tento typ plnění přichází v úvahu u nemovitých věcí, které se nacházejí mimo území ČR.


Český plátce vlastní na Slovensku dům s pozemkem. Pokud se rozhodne tuto nemovitou věc prodat, místo plnění je určeno místem, kde se nemovitost nachází – tj. na Slovensku. V tomto případě není podstatné, kdo je kupujícím nemovité věci, zda český či slovenský plátce či neplátce. Ve všech uvedených případech se tržba z prodeje této nemovité věci (budovy i pozemku) uvede v daňovém přiznání českého plátce na řádku 26 a 51 (levý sloupec) daňového přiznání. Daňová povinnost v ČR nevzniká. Daňové povinnosti na Slovensku je nutné řešit v souladu s platnými slovenskými zákony.


Plátce – prodávající převádí pozemek zastavěný mnoha stavbami na kupujícího – neplátce DPH. Stavby splňují lhůtu pro osvobození, kolaudovány byly v letech 1990 až 1994. Z právního pohledu na základě superficiální zásady dochází k prodeji pozemku (stavby se stávají jeho součástí). Z hlediska DPH se prodej pozemku funkčně souvisejícího se stavbami podřídí režimu staveb. Stavby jsou od DPH osvobozeny, celý prodej pozemku tedy bude od daně osvobozen bez nároku na odpočet DPH. Kupující toto rozhodnutí prodávajícího vítá, neboť cena se o DPH nezvýší. Prodávající, vzhledem k tomu, že neprováděl na stavbách žádné technické zhodnocení již deset let, není povinen provést úpravu odpočtu. Celý prodej se vykáže na řádku 50 a 51 (pravý sloupec). Využití zdanění (alternativně k osvobození) podle § 56 odst. 5 ZDPH je zde možné, není ale v zájmu ani kupujícího, ani prodávajícího, proto jistě nebude zvoleno.


Pozor na změny účinné od 1. 1. 2016

Ve vztahu k § 56 ZDPH je třeba s účinností od 1. 1. 2016 (tato úprava je stále aktuální) počítat s rozsáhlými změnami. Vzhledem k rozsáhlosti úpravy uvedu podrobnější popis:

Převod pozemků

Pozemky stavební se převádějí v základní sazbě daně. Stavebními pozemky se rozumí pozemky, na kterých:

a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a

  • který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo

  • v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo

b) může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se zásadně mění definice stavebního pozemku.

Pozemky, které nejsou stavebními pozemky, se dále dělí na:

  • pozemky, které funkčně nesouvisí se stavbami pevně spojenými se zemí (osvobozeny od daně bez nároku na odpočet). Na tomto pozemku může být umístěna inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby, aniž by bylo dotčeno, že se jedná o pozemek funkčně nesouvisející se stavbou,

  • pozemky, které funkčně souvisejí se stavbami pevně spojenými se zemí (převádějí se v režimu staveb, které s nimi funkčně souvisí).

Převod staveb

Převod staveb je osvobozen od daně po uplynutí 5 let:

  1. od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo
  2. ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu
    1. s prvním oznámením o záměru započít s jejich užíváním,
    2. se souhlasem stavebního úřadu, byly-li odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal jejich užívání, nebo
    3. s oznámením o záměru započít s užíváním nebo oznámením změny v užívání po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.

Dochází tedy ke zpřesnění začátku počítání lhůty pro osvobození.

Změna v režimu dodání vybraných nemovitých věcí

Plátce se může rozhodnout, že se u dodání pozemku (mimo stavebního) a u dodání vybrané nemovité věci po uplynutí 5 leté lhůty uplatňuje daň. Pokud je příjemce plnění plátcem, lze tak učinit pouze po jeho předchozím písemném souhlasu a pak je uplatněn režim přenesení daňové povinnosti trvalého charakteru.


Společnost v lednu 2013 zakoupila a uvedla do užívání dosud neužívanou novostavbu budovy skladu (kolaudovanou v dubnu 2010) a uplatnila plný nárok na odpočet daně na vstupu. Následně bylo v roce 2014 dokončeno technické zhodnocení této stavby, přičemž při jeho pořízení byl, stejně jako v případě nákupu budovy, uplatněn nárok na odpočet daně v plné výši. Porovnejme způsoby prodeje stavby (včetně technického zhodnocení jako jednoho celku) v únoru 2015 (do lhůty pro osvobození), v červnu 2015 (po lhůtě pro osvobození) a v průběhu roku 2017 (po lhůtě pro osvobození v reálném čase):

  1. Pokud by byla stavba prodávána v únoru 2015, jednalo by se o vznik zdanitelného plnění v sazbě daně 21 %. Právě vzhledem ke vzniku zdanitelného plnění by nevznikl důvod k výpočtu úpravy odpočtu ani z hodnoty budovy, ani z hodnoty technického zhodnocení.
  2. Pokud by byla stavba prodávána v červnu 2015, mohl by se prodávající rozhodnout pro prodej zdanitelný, nebo pro prodej od daně osvobozený bez nároku na odpočet daně na vstupu.
    1. Zdanitelný výstup by nebyl provázen úpravou odpočtu a vrácením části daně uplatněné při pořízení budovy ani technického zhodnocení.
    2. Výstup od daně osvobozený by vyvolal potřebu výpočtu úpravy odpočtu a vzniku povinnosti vrátit část daně uplatněné na vstupu jak při pořízení budovy, tak i z hodnoty technického zhodnocení.
  3. Pokud by byla stavba prodávána v roce 2017, mohl by se prodávající rozhodnout pro prodej zdanitelný (pokud by byl kupujícím neplátce, nebo pokud by byl kupující plátce a s režimem zdanění by písemně souhlasil), nebo pro prodej od daně osvobozený bez nároku na odpočet daně na vstupu.
    1. Zdanitelný výstup by nebyl provázen úpravou odpočtu a vrácením části daně uplatněné při pořízení budovy ani technického zhodnocení. Prodávající by však uplatnil režim přenesení daňové povinnosti, pokud by kupující byl plátcem DPH. Pokud by byl kupující neplátcem, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní a dojde ke zdanění prodeje na výstupu.
    2. Výstup od daně osvobozený by vyvolal potřebu výpočtu úpravy odpočtu a vzniku povinnosti vrátit část daně uplatněné na vstupu jak při pořízení budovy, tak i z hodnoty technického zhodnocení. Tento režim je jediným režimem v případě, kdy kupujícím je plátce, který s režimem zdaněním nesouhlasí.

Vývoz dlouhodobého majetku

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě vývozu vykazují na řádku 22 a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 (levý sloupec).


Český plátce svůj starší zemní stroj – dosud použitelný dlouhodobý hmotný majetek – prodává svému obchodnímu partnerovi se sídlem na Ukrajině, který se také zabývá stavebnictvím. Český plátce tento stroj kupujícímu dopraví na Ukrajinu do sídla firmy. Tento prodej je považován za vývoz zboží. Částka uvedená na JSD se objeví na řádcích 22 a 51 (levý sloupec). Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Dodání dlouhodobého majetku osobě registrované v jiném členském státě

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě dodání dlouhodobého majetku do jiného členského státu vykazují na řádku 20 a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 (levý sloupec).


Český plátce svůj starší zemní stroj – dosud použitelný dlouhodobý hmotný majetek – prodává svému obchodnímu partnerovi, osobě registrované k dani v Polsku se sídlem v Polsku, která se také zabývá stavebnictvím. Český plátce tento stroj kupujícímu dopraví do Polska do sídla firmy. Tento prodej je považován za dodání zboží do jiného členského státu. Výše tržby uvedená na vydané faktuře se objeví na řádcích 20 a 51 (levý sloupec). Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu se v případě dodání dlouhodobého majetku, kterým je nový dopravní prostředek, do jiného členského státu, pokud se jedná o dodání osobě registrované k dani v členském státě, vykazují na řádku 20 (pokud se jedná o dodání osobě neregistrované k dani v členském státě, vykazují se na řádku 23), a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 (levý sloupec).


Český plátce zakoupil v lednu 2017 nákladní automobil a uplatnil si nárok na odpočet daně na vstupu. S vozidlem však nebyl spokojen a v březnu 2017 nákladní automobil – jako nový dopravní prostředek – prodal plátci daně na Slovensko. Tento prodej je považován za dodání nového dopravního prostředku plátci do jiného členského státu. Výše tržby uvedená na vydané faktuře se objeví na řádcích 20 a 51 (levý sloupec). Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.

Plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu

Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu se vykazují na řádku 50 jako plnění od daně osvobozená bez nároku na odpočet daně na vstupu a dále pro účely vyloučení z čitatele i jmenovatele koeficientu na řádku 51 (pravý sloupec).


Český plátce v roce 2017 prodává budovu po uplynutí 7 let od kolaudace nové stavby jinému českému plátci a nezvolí si dobrovolně režim zdanění. Dále český plátce prodává pozemek, který není stavebním pozemkem a není zároveň zastavěný žádnou stavbou. Tržby z prodeje obou nemovitých věcí jsou od daně osvobozeny a budou uvedeny na řádku 50 a 51 (pravý sloupec).

Varianta zdanění prodeje pozemku a stavby Dodání obou nemovitých věcí plátci by bylo možné plátcem – prodávajícím považovat za zdanitelné plnění dodané v režimu přenesení daňové povinnosti. Podmínkou je vyjádření písemného souhlasu plátce – kupujícího o tom, že se zdaněním souhlasí. Prodávající by dodání nemovitých věcí na daňovém přiznání uvedl na řádek 25 a řádek 51 (levý sloupec).

Následující dva příklady se zabývají osobním automobilem, který byl nakoupen, resp. nabyt formou finančního leasingu v době, kdy byl nárok na odpočet daně zákonem zakázán.

Prodej osobního automobilu


Český plátce zakoupil v lednu 2007 osobní automobil a neuplatnil si nárok na odpočet daně na vstupu. Po osmi letech přestal být s vozidlem spokojen a v květnu 2017 osobní automobil – jako dlouhodobý hmotný majetek – prodal českému plátci daně. Tento prodej je považován za plnění od daně osvobozené bez nároku na odpočet daně na vstupu. Výše tržby uvedená na vydané faktuře se objeví na řádcích 50 a 51 (pravý sloupec). Plnění je od daně osvobozeno, daňová povinnost tedy nevzniká.


Český plátce si v prosinci 2007 vzal osobní automobil na finanční leasing. Po celou dobu trvání leasingu neuplatňoval nárok na odpočet daně na vstupu ze vstupní ceny tohoto automobilu. V prosinci 2013, po ukončení smlouvy o finančním leasingu, vozidlo odkoupil za cenu 1 000 Kč + 19% DPH (vzhledem k tomu, že jde o leasing uzavřený před 1. 1. 2009, je až do jeho ukončení používána sazba daně platná k datu uzavření smlouvy – tj. 19 %). Hodnotu vozidla zaúčtoval dle své vnitřní účetní směrnice jako drobný hmotný majetek na účet 501, a to včetně DPH, neboť na odpočet mu nevznikl nárok. S vozidlem však již nebyl spokojen a v prosinci 2017 osobní automobil – jako drobný hmotný majetek – prodal českému plátci daně za cenu 90 000 Kč. Tento prodej je považován za plnění od daně