dnes je 28.3.2024

Input:

Příslušenství DHM

9.8.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

Příslušenství DHM

RNDr. Ivan Brychta

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • § 505 až § 509 – Vymezuje součást věci

    • § 510 až 513 – Vymezuje příslušenství věcí

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 26 odst. 2 Definuje soubor movitých věcí a uvádí, co se považuje za samostatné movité věci

    • vysvětlivky v příloze č. 1 – Uvádí, co je nedílnou součástí stavebních děl

  • Pokyn GFŘ D-22 – Výklad některých ustanovení zákona o daních z příjmů

    • Uvádí příklady, co je podle správce daně součástí staveb (v části k příloze č. 1) a co lze považovat za samostatné movité věci (v části k § 26)

  • České účetní standardy (ČÚS) pro podnikatele

    • č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

    • § 56a – Metoda komponentního odpisování majetku

Popis operace:

Do roku 2003 bylo příslušenství vymezeno účetními předpisy, speciálně postupy účtování pro podnikatele. V nich se uvádělo, že "Příslušenstvím DHM jsou předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství je součástí dodávky hlavní věci nebo se k ní přiřadí dodatečně, tj. technickým zhodnocením. Pokud příslušné předměty netvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité věci."

V současné úpravě (ať se jedná o ČÚS nebo o PVZÚ) však již výklad pojmu příslušenství dlouhodobého majetku nenalezneme. Máme-li si tak vymezit tento pojem, musíme se podívat do občansko-právní úpravy, resp. do občanského zákoníku, kde je součástí ustanovení o věcech a jejich rozdělení též pasáž věnovaná vymezení příslušenství a součásti věci.

Příslušenstvím věci ve smyslu občanského zákoníku je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem této vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Součást věci je vymezena jako vše, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

Přes tyto poměrně čitelné definice je třeba si uvědomit, že občanský zákoník nelze v účetní a daňové oblasti zcela použít, neboť právě ve zmíněné pasáži se hovoří o tom, že součástí pozemku jsou i stavby na pozemku (věci vedlejší u takové stavby jsou pak příslušenstvím pozemku), což ale odporuje základním účetním a daňovým principům (podle nichž se pozemky neodpisují, ale stavby na nich umístěné ano).

Podíváme-li se na danou problematiku pohledem daní z příjmů, pak se zde hovoří pouze o tom:

  • kdy chápat stroje a zařízení, které jsou pevně spojené se stavbou jako samostatné movité věci (jde-li o výrobní zařízení, zařízení a předměty sloužící k provozování služeb či výkonů a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny), a

  • kdy taková zařízení a předměty chápat jako nedílnou součást stavebních děl (pokud umožňují funkci a účel daného stavebního díla, jsou se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla),

a pochopitelně platí i další základní principy, podle nichž v případě stavebních děl je nutné majetek zařazovat podle jednotlivých stavebních děl (nelze tedy tvořit soubory) a naopak v případě hmotných movitých věcí soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením tvořit lze (rozumí se jimi dílčí část výrobního či jiného celku, přičemž § 26 odst. 2 ZDP stanoví pro evidenci souborů movitých věcí speciální pravidla).

GFŘ dále rozebírá příslušenství budov a staveb (i když to tak přímo neoznačuje) v pokynu GFŘ D-22, kde se

  • na jedné straně uvádí příklady předmětů (technických vybavení), které jsou nedílnou součástí vybavení stavebních děl (výměna těchto předmětů za nové je pak opravou nebo technickým zhodnocením věci hlavní – tedy budovy či stavby), a

  • na druhé straně uvádí příklady výrobních zařízení, zařízení a předmětů k provozování služeb (výkonů), účelových zařízení a předmětů, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou.

Od účetního období započatého v roce 2010 přináší MF další pohled na příslušenství skrze rozdělení majetku, který je stavbou, bytem, nebytovým prostorem, samostatnou movitou věcí či souborem movitých věcí na komponenty. Vše pro účely aplikace komponentní metody odpisování majetku. Toto rozdělení jednoho majetku na komponenty (s různou účetní dobou odpisování) je však výhradně účetní záležitostí, neboť z pohledu daní z příjmů půjde i nadále o jediný majetek. Součástí zásob se stávají náhradní díly určené k výměně komponent.

Z uvedeného plyne, že pojetí příslušenství může být dosti volné a závisí vždy na posouzení konkrétní situace, zda:

  • příslušenství budeme evidovat odděleně (např. oplocení zvlášť od domu), nebo

  • příslušenství bude nedílnou součástí daného majetku (např. sklepní kóje patřící k bytové jednotce bude součástí této jednotky), nebo

  • v případě movitých věcí se může jednat o součást souboru movitých věcí, anebo

  • v případě komponentního odpisování bude vedeno coby náhradní díl k výměně komponenty jako zásoba.

V následujícím rozebíráme situaci, kdy je příslušenství evidováno jako součást majetku (součást souboru majetku).

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Pořízení majetku (souboru majetku), je-li příslušenství jeho součástí  04x   32x   
2.   Zařazení majetku (souboru majetku) do užívání   02x   04x   
3.   Výměna opotřebeného příslušenství, jde-li o opravu
(oprava výměnným způsobem)   
51x   32x   
4.   Rozšíření příslušenství k majetku v dalším období – pořízení
(technické zhodnocení)   
04x   32x   
5.   Zařazení rozšíření příslušenství k majetku do užívání   02x   04x   

Analytické účty:

Konkrétní analytické členění účtů 04x, příp. 02x v tomto případě neuvažujeme, protože vše by mělo být řešeno v evidenci majetku na kartách majetku.

Účetní doklady:

Účetní doklad musí jasně určovat jednu ze zvolených variant zařazení daného předmětu. Jeho součástí je protokol o zařazení předmětu do užívání a faktura určující jeho pořizovací cenu – může to být i faktura obsahující více předmětů, v níž je však samostatně určena cena jednotlivě zařazovaného předmětu. Inventární karta (evidence dlouhodobého hmotného majetku, drobného hmotného majetku nebo operativní evidence) pak musí svými údaji navazovat na účetní doklad o zařazení.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

Častým problémem bývá, že účetní jednotka zařadí příslušenství odděleně od hlavní věci jako samostatný majetek, i když by mělo být evidováno jako součást věci hlavní (u movitých věcí případně jako soubor movitých věcí). Příčinou může být chybné posouzení anebo přímo úmysl – oddělením od hlavní věci nepřekročit hranici 80 000 Kč, aby nemuselo být příslušenství daňově odpisováno. V tomto případě ale už hrozí postihy od správce daně.

Bohužel neexistuje jednoznačný algoritmus, který by říkal, kdy lze evidovat příslušenství samostatně, a

Nahrávám...
Nahrávám...