dnes je 28.3.2024

Input:

Příklady výpočtu pojistného na zdravotní pojištění

24.2.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

6.7 Příklady výpočtu pojistného na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je zapotřebí přihlédnout například ke zdaňovaným příjmům, k příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, k návaznosti na "státní kategorie", přičemž specifickou záležitostí je vždy změna zdravotní pojišťovny. Tyto tematické oblasti si přiblížíme v následujících příkladech.

Příklad

Příklad – postup výpočtu a zaokrouhlování:

Hrubá mzda zaměstnance činí 20 000 Kč. Se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu o používání motorového vozidla i k soukromým účelům. Vstupní cena vozidla činí 652 000 Kč.

Celková částka pojistného ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Tato částka se odvede zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel je povinen určit 2/3 z této částky, které uhradí ze svých prostředků, a 1/3 pojistného, kterou strhne zaměstnanci ze mzdy. Zákon však nestanoví způsob zaokrouhlování při výpočtu třetin. Nejpoužívanější je postup, kdy zaměstnavatel zaokrouhlí 1/3 z celkové částky pojistného (hrazenou zaměstnancem) na celou korunu směrem nahoru a sám pak zaplatí rozdíl mezi takto vzniklou částkou a celkovou výší pojistného.

Hrubá měsíční mzda  20 000 Kč  
1 % vstupní ceny vozidla  6 520 Kč  
Vyměřovací základ  26 520 Kč  
Pojistné hrazené zaměstnancem  26 520 Kč x 13,5 % = 3 580,2 Kč, 
po zaokrouhlení 3 581 Kč,

3 581 / 3 = 1 193, 666 Kč, 
po zaokrouhlení 1 194 Kč 
 
Pojistné hrazené zaměstnavatelem  3 581 – 1 194 = 2 387 Kč  

Chybou je, pokud zaměstnavatel vypočítá pojistné ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tuto částku zaokrouhlí na celou korunu nahoru a současně vypočítá pojistné ve výši 9 % z vyměřovacího základu zaměstnance a tuto částku rovněž zaokrouhlí směrem nahoru. Tím pak dochází (resp. může dojít) k rozdílům oproti výše uvedenému postupu v neprospěch zaměstnavatele, který odvádí zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak stanovuje zákon.

Příklad

Příklad – příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání:

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci i po skončení pracovního poměru příjmy např. v souladu s § 310 ZP (konkurenční doložka) nebo mu zúčtuje odměnu apod.

Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dle § 3 odst. 3 ZPVZP zahrnují také příjmy zúčtované mu po skončení zaměstnání. Z těchto příjmů se odvádí pojistné na zdravotní pojištění, pokud nejde o výjimky podle § 3 odst. 2 ZPVZP. Zaměstnance v tomto případě zaměstnavatel znovu nepřihlašuje (jde o bývalého zaměstnance, který je u příslušné zdravotní pojišťovny ke dni skončení zaměstnání odhlášen), ale pojistné odvádí a tuto skutečnost zohlední zaměstnavatel i na přehledu pro zdravotní pojišťovnu. Bývalý zaměstnanec přitom musí mít zajištěnu platbu pojistného z jiného titulu: pojistné platí u jiného zaměstnavatele, jako OSVČ či osoba bez zdanitelných příjmů, nebo pojistné neplatí v situaci, kdy je za něj plátcem pojistného stát.

Příklad

Příklad – rodičovský příspěvek:

Zaměstnankyni skončila výplata peněžité pomoci v mateřství (mateřská dovolená) a bezprostředně poté požádala Úřad práce o výplatu rodičovského příspěvku. Současně s pobíráním rodičovského příspěvku čerpá řádnou dovolenou. Po vyčerpání řádné dovolené bude ve firmě pracovat na zkrácený úvazek.

Po celou dobu, kdy trvá výplata peněžité pomoci v mateřství (mateřská dovolená) nebo rodičovského příspěvku (rodičovská dovolená), je za zaměstnankyni plátcem pojistného stát. Zaměstnavatel je povinen o této skutečnosti provést oznámení (použijí se kódy "M" a "U"). Při bezprostřední návaznosti těchto skutečností neoznamuje zaměstnavatel žádnou změnu. V době, kdy za zaměstnankyni platí pojistné stát, nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Uvedené skutečnosti platí bez ohledu na to, zda obdrží zaměstnankyně náhradu mzdy za dovolenou nebo má řádné příjmy ze zaměstnání (třebaže na zkrácený pracovní úvazek).

Příklad

Příklad – odpočet u invalidního důchodce:

Poživatel invalidního důchodu, jehož zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek, v měsících prosinci 2022 i lednu 2023 činil jeho příjem 14 000 Kč.

Při odvodu

Nahrávám...
Nahrávám...