dnes je 28.3.2024

Input:

Příjmy příštích období

27.7.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

Příjmy příštích období

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 odst. 1 – Účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    • § 13 – Časové rozlišení v aktivech rozvahy

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 017 – Zúčtovací vztahy

Popis operace:

Za příjmy příštích období si musíme představit výnosy běžného účetního období, které v průběhu účetního období nebyly vyúčtovány/vyfakturovány, ale v souladu s platnými pravidly zjišťování výsledku hospodaření musí být zúčtovány ve výnosech (náležejí do běžného účetního období).

Firma dosahuje svou činností výnosů, s nimiž je zpravidla dříve nebo později spojen příjem peněz. V případě prodeje za hotové vzniká zpravidla výnos a příjem peněz v jeden okamžik (v rámci jednoho účetního případu), při prodeji na obchodní úvěr/na fakturu, vzniká nejprve souvztažně s výnosem pohledávka, která je hrazena později.

Podmínkou vzniku pohledávky je splnění dodávky, po němž obvykle následuje vyúčtování (fakturace). Může přitom jít i o dílčí splnění dodávky (dohodnou-li se tak obchodní partneři), a tedy o postupnou fakturaci. Účetní jednotka však musí zaúčtovat a vykázat všechny výnosy, které časově a věcně souvisejí s účetním obdobím, a proto je na přelomu účetních období nutné tuto situaci řešit. Nástrojem jsou příjmy příštích období – částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek (v pojetí českého práva nejsou vyfakturovány).

Ve všech případech časového rozlišování účtovaných v účtové skupině 38 (nejenom u příjmů příštích období) je bezpodmínečně nutné znát jeho výši, věcný titul (účel) a účetní období, kterému náleží. Známe-li poslední dva atributy, avšak neznáme-li přesnou částku (respektive ji nemůžeme všemi potřebnými doklady přesně doložit), použijeme (při respektování zásady významnosti) dohadných účtů (tj. částku spolehlivě odhadneme), o nichž se sice také účtuje v účtové skupině 38, avšak v rozvaze jsou vykazovány v samostatných položkách pohledávek nebo závazků, tj. odděleně od časového rozlišování, přestože i dohadné účty lze v širším slova smyslu považovat za časové rozlišování.

Příjmy příštích období jsou společně s náklady příštích období a komplexními náklady příštích období aktivní rozvahovou položkou s typicky akruálním charakterem. V případě příjmů příštích období jde o prokazatelně podložený nárok na určitý prospěch (zpravidla peněžní), který je do té míry jistý, že vstoupil do výsledku hospodaření běžného účetního období. Časová a věcná souvislost výnosů právě s tímto obdobím je pochopitelně nezbytná.

Položka "příjmy příštích období" je obsahově tvořena nevyúčtovanými/nevyfakturovanými výnosy, kdy tento výnos obsahově a věcně souvisí s daným účetním obdobím, avšak související příjem nejenom že nenastal, ale dosud ještě nebyl ani nárokován příslušným vyúčtováním (pohledávkou – fakturou). Tento typ časového rozlišování má dvojí vliv na výsledek hospodaření:

  • eliminuje dosud zaúčtované náklady, které by jinak neměly svůj protipól ve výnosech,

  • do výnosů se zahrnuje i hodnota odvedené práce (přidaná hodnota), tj. částky, které si již firma vydělala (zasloužila).

Souvztažnosti:

Nahrávám...
Nahrávám...