dnes je 28.11.2022

Input:

Přestupky z pohledu zaměstnavatele - 1. část

30.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2022.20.01
Přestupky z pohledu zaměstnavatele – 1. část

Mgr. Tomáš Liškutín

Zaměstnavatelé mají právními předpisy uloženu celou řadu povinností. Při porušení některých z nich (zejména těch méně významných), nehrozí zaměstnavateli žádná sankce a takové porušení nanejvýš vytkne inspektor v protokolu o kontrole. Jinak je tomu však v případě přestupků (dříve nazývaných správní delikty), za jejichž spáchání hrozí zaměstnavateli sankce.

Navíc uložením pokuty nezanikají nároky dotčených zaměstnanců, v některých případech tak vedle zaplacení pokuty musí zaměstnavatel poskytnout dotčeným zaměstnancům i příslušná plnění. V neposlední řadě existují také přestupky, které úzce souvisí s povinnostmi v oblasti daní anebo odvodů na sociální a veřejné zdravotní pojištění, které mohou být zaměstnavateli nad rámec uložené sankce doměřeny.

PŘESTUPEK A JEHO PRÁVNÍ ÚPRAVA

Přestupek je jednání nebo opomenutí, které je zákonem popsáno jako nežádoucí, jelikož ohrožuje veřejně chráněný zájem (např. porušení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci). Přestupky kontrolují státní dozorové orgány, přičemž kontrolním orgánem s nejširším kompetenčním oprávněním ve vztahu k zaměstnavatelům je inspekce práce (mezi další dozorové orgány pro příslušné oblasti patří například Úřad pro ochranu osobních údajů, krajské hygienické stanice nebo Hasičský záchranný sbor).

Přestupky, které se dotýkají zaměstnavatelů, jsou uvedeny ve více právních předpisech. Nejrozsáhlejší soubor přestupků je uveden v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (zákon o inspekci práce je zrcadlem některých povinností stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů). Dalším významným právním předpisem obsahujícím přestupky zaměstnavatelů je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Přestupky v oblasti zpracování osobních údajů jsou popsány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR).

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a pravidla, která se týkají samotné kontroly zaměstnavatelů, jsou uvedena v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (kontrolní řád).

Správní řízení o přestupku navazuje na provedenou kontrolu a řídí se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a podpůrně zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem, ve znění pozdějších předpisů. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí s rozhodnutím Státního úřadu inspekce práce, může se obrátit na soud podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů.

SPOLEČENSKÁ ŠKODLIVOST PŘESTUPKU JAKO PODMÍNKA ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Porušení povinnosti zaměstnavatele, které naplňuje znaky přestupku, samo o sobě nestačí k tomu, aby mu za daný přestupek mohla mu být uložena sankce. Toto porušení povinnosti musí být společensky škodlivé, jinak se vůbec o přestupek nejedná.

Nejvyšší správního soud k tomu ve svém rozhodnutí ze dne 31. října 2008, č.j. 7 Afs 27/2008-45, uvádí, že jednání zaměstnavatele nelze považovat za společensky škodlivé již jen proto, že je protiprávní, neboť typová škodlivost vyjádřená ve stanovené skutkové podstatě přestupku nestačí a je třeba věc konkretizovat a zkoumat. Stupeň společenské škodlivosti přestupku je určován zejména jeho závažností, kterou lze posoudit zejména s ohledem na způsob jeho spáchání a jeho následky, okolnosti, za nichž byl spáchán, a s ohledem na osobu zaměstnavatele a případné pohnutky, které jej ke spáchání přestupku vedly.

OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA PŘESTUPKY

Zaměstnavatelé jsou většinou právnické osoby nebo fyzické podnikající osoby a tyto osoby nesou za spáchání přestupků objektivní odpovědnost. Jinými slovy zaměstnavatel je za přestupek odpovědný i v případě, že porušení povinnosti nastalo nezávisle na jeho zavinění. Tato odpovědnost je tedy odpovědností za výsledek. Objektivní odpovědnost zaměstnavatele však nezbavuje inspekci práce povinnosti prokázat, že zaměstnavatel naplnil všechny znaky přestupku.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. března 2007, č.j. 4 As 28/2006-65, platí, že objektivní odpovědnost za přestupek neznamená, že není nutné prokazovat splnění zákonných znaků přestupku. Je-li znakem přestupku objektivní stránka spočívající například v "přikázání" nebo "dovolení" zákonem sankciovaného jednání, je třeba pro uznání odpovědnosti za přestupek takové jednání prokázat.

SOUBĚH A KUMULACE PŘESTUPKŮ

V případě spáchání více přestupků se uplatní absorpční zásada, na základě které se sankce za jednotlivá pochybení nesčítají a zaměstnavatel má být postižen toliko úhrnnou sankcí, a to za přestupek nejpřísněji postižitelný (skutečnost, že došlo ke spáchání více přestupků, bude posouzeno jako přitěžující okolnost).

Městský soud v Praze k tomu ve svém rozsudku ze dne 3. května 2006, č. j. 7 Ca 132/2005-71, uvádí, že pokud se při ukládání trestu uplatňuje judikatorně dovozená zásada absorpční, kdy za více jednání je ukládána sankce nejpřísnější, pak je nutné při hodnocení takového skutku vycházet z toho, že se jedná o jeden skutek, který je v čase uskutečňován více dílčími útoky.

Příklad

Výsledkem kontroly bylo zjištění, že se zaměstnavatel dopustil u 10 osob nelegálního zaměstnávání. Dále bylo zjištěno pochybení u jedné dohody o provedení práce (DPP), jelikož v ní nebyla uvedena doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnavatele zachvátila panika, jelikož na základě laického uvážení dospěl k výpočtu, že za 10 nelegálně zaměstnaných osob po 10 000 000 Kč a 1 pochybení u DPP za 2 000 000 Kč mu hrozí celková pokuta v astronomické výši 102 000 000 Kč.

Výpočet zaměstnavatele zní logicky, ale vzhledem ke zmíněné absorpční zásadě není správný a zaměstnavateli hrozí pokuta za přestupek nejpřísněji postižitelný, což je v tomto případě umožnění nelegálního zaměstnávání (ve výši do 10 000 000 Kč). Navíc zaměstnavatel se může aktivně obhajovat a uvádět tvrzení a důkazy o tom, že se přestupku nedopustil, eventuálně může uvádět alespoň polehčující okolnosti tak, aby uložená sankce byla co nejnižší.

ÚSKALÍ TRVAJÍCÍCH PŘESTUPKŮ

Porušení povinnosti může spočívat rovněž v udržování protiprávního stavu, např.

Nahrávám...
Nahrávám...