dnes je 29.3.2024

Input:

Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

12.8.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

6.8.2 Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Ing. Antonín Daněk

Podle § 25 odst. 3 ZPVZP jsou zaměstnavatelé povinni současně s platbou pojistného předávat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného.

Přehled o platbě pojistného je zaměstnavatel povinen předat nejpozději v den splatnosti pojistného. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Formulář obsahuje:

  • součet vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny. Uvádí se součet vyměřovacích základů, které byly těmto zaměstnancům zúčtovány v daném měsíci, včetně vyměřovacích základů zúčtovaných bývalým zaměstnancům, pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny;

  • úhrnnou výši pojistného, to je součet jednotlivých částek pojistného vypočteného z výše uvedených vyměřovacích základů;

  • počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Uvádějí se zde všichni zaměstnanci pojištění v příslušné zdravotní pojišťovně, kterým plynuly od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Zahrnují se i ti, kteří měli v daném měsíci nulový vyměřovací základ (nemoc celý měsíc, mateřská dovolená, důchodci s příjmem nižším než odpočet, apod.). Má-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více vztahů, ze kterých mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, zahrnuje se do celkového počtu jen jedenkrát. Do celkového počtu se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v daném měsíci zúčtován nějaký příjem.

Pravděpodobná výše pojistného

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podat Přehled ani na základě písemné výzvy a ve lhůtě určené zdravotní pojišťovnou v této výzvě, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím ve správním řízení pravděpodobnou výši pojistného. Ve zmíněné písemné výzvě však musí být plátce na tuto možnost upozorněn.

Celkový počet zaměstnanců

V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele započítávají nebo nezapočítávají tyto osoby:

a) započítávají se

  • osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP) – bez ohledu na výši příjmu, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ,

  • osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,

  • osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč (Poznámka k oběma dohodám: do konce roku 2014 se pro účel vzniku zaměstnání nesčítaly příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, od 1. 1. 2015 se příjmy u příslušných dohod již sčítají),

  • osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 ZDP (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.) – při jakémkoli příjmu,

  • ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku, u kterých trvá pracovní poměr,

  • členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak je známo, že jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i členové výborů Společenství vlastníků),

  • funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce,

  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, vykonávající pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez tohoto vztahu,

  • osoby, kterým dodatečně vzniklo zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (například osobě pracující na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč je po skončení dohody zúčtován příjem na základě této dohody – zaměstnání vzniká v posledním kalendářním měsíci trvání dohody),

  • osoby pracující i jen jeden den na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, pokud bylo výší příjmu dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání – viz výše,

  • osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy),

  • studenti jako brigádníci (během prázdnin nebo i v průběhu studia), pokud jsou z pohledu zdravotního pojištění zaměstnanci,

  • osoby ze zahraničí (zaměstnané podle koordinačních pravidel Evropské unie nebo i osoby z ostatních, tzv. „třetích” zemí), které jsou z titulu zaměstnání u

Nahrávám...
Nahrávám...