dnes je 29.3.2024

Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Souběh funkcí

7.11.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

2016.24.4
Přehled judikatury trochu jinak – Souběh funkcí

JUDr. Petr Bukovjan

Judikát
Kde si obchodní korporace (zaměstnavatel) mohla připadat trochu jako na houpačce, byla otázka souběhu funkcí. Tedy situace, kdy jedna a tatáž fyzická osoba byla současně statutárním orgánem (např. jednatelem společnosti s ručením omezením nebo předsedou představenstva akciové společnosti) a zaměstnancem ve vysoké manažerské pozici (nejčastěji jako generální ředitel). Judikatura Vrchního soudu a později Nejvyššího soudu se k tomuto souběhu stavěla negativně a opakovaně až na výjimky dovodila, že pracovní smlouva uzavřená v takovém případě je neplatná. Základní argument vyzníval v tom smyslu, že se tyto vztahy "překrývají" a že když je předmětem činnosti zaměstnance i obchodní vedení, pak je to agenda, která mu přísluší při výkonu funkce v jiném než pracovněprávním vztahu. O "závislosti" takové práce podle soudů nemluvě...

Novela tehdejšího obchodního zákoníku s účinností od 1. 1. 2012 sice souběh výslovně za určitých podmínek připustila, když ho ale nahradil zákon o obchodních korporacích bez jakékoliv zmínky v tomto smyslu, diskuse začaly nanovo. A doporučení řady odborníků bylo takové, že s ohledem na dosavadní judikaturu bude lepší se souběhu raději vyhnout. Vždyť s fyzickou osobou lze ve smlouvě o výkonu funkce sjednat přeci téměř všechna práva, která mu příslušejí z titulu pracovního poměru, nač tedy riskovat soudní spor.

Viselo to ve vzduchu - že dříve, nebo později se bude této otázce věnovat i Ústavní soud. Stalo se. A byť nelze přímo říci, že by svým nálezem souběh funkcí připustil, minimálně se nespokojil s tím, jak doposud soudy tuto variantu vylučovaly, resp. důrazně naznačil zejména Nejvyššímu soudu, že jeho jak pracovněprávní, tak obchodněprávní argumentace je chabá, a pokud má obstát jeho závěr o nepřípustnosti souběhu funkcí, musí být přesvědčivější. Tím spíše, že takový zákaz nebyl nikdy zakotven zákonem, ale dovodily ho právě a jen obecné soudy. Nebýt přesvědčivý by totiž znamenalo, že soudy by nepřijatelně dotvářely právo.

Pracovněprávně argumentace soudů spočívající v tom, že na výkon činnosti statutárního orgánu se nevztahují pracovněprávní předpisy a že tato činnost není upravena zákoníkem práce, dle názoru Ústavního soudu neobstojí. Podle něho mohou být na

Nahrávám...
Nahrávám...