dnes je 30.7.2021

Input:

Pravidla pro poskytování odstupného

17.6.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.12.13.04
Pravidla pro poskytování odstupného

Mgr. Tomáš Liškutín

Pracovní poměr může skončit mimo jiné z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele nebo ze zdravotních důvodů zaměstnance způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo dosažení nejvýše přípustné expozice. V těchto případech zaměstnanec přichází bez svého zavinění o zaměstnání. Následky, které jsou spojeny se skončením pracovního poměru, zaměstnanci mohou lépe zvládnout za pomoci odstupného. Na pravidla regulující tento peněžitý příspěvek zaměstnavatele se zaměříme na následujících řádcích.

NÁROK NA ODSTUPNÉ

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné (§ 67 ZP).

Dá-li zaměstnanec výpověď z pracovního poměru ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Určí-li soud, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek, má zaměstnanec právo na odstupné (§ 339a ZP).

Zvláštním skupinám zaměstnanců může nad rámec odstupného dle § 67 ZP příslušet další odstupné dle zvláštních právních předpisů, např. úředníkům územních samosprávních celků (§ 13 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků) nebo členům posádky lodě, skončí-li jejich pracovní poměr v souvislosti se ztroskotáním, ztrátou lodě nebo pro její nezpůsobilost k plavbě, náleží jim další odstupné ve výši dvojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku (§ 64 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě).

Zaměstnanci přísluší odstupné rovněž v případě, že nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, a zaměstnavatel jej nepřevede na jinou vhodnou práci, případně převede-li jej podle § 41 odst. 1 písm. b) ZP bez jeho souhlasu a není-li pracovní zařazení zaměstnance vyřešeno dohodou ani dodatečně, a nerozváže s ním ani pracovní poměr z důvodu dle § 52 písm. d) ZP. V takovém případě zaměstnanec sám může dát z důvodu dle § 52 písm. d) ZP výpověď z pracovního poměru, aniž by to bylo na újmu jeho práva na odstupné dle § 67 odst. 2 ZP (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016).

Zákoník práce výslovně nezmiňuje právo zaměstnance na odstupné pro případ skončení pracovního poměru smrtí zaměstnavatele, pokud jím byla fyzická osoba. Tím by však vznikla faktická nerovnost mezi zaměstnancem, jehož pracovní poměr skončil na základě smrti zaměstnavatele, a zaměstnancem, jehož pracovní poměr skončil výpovědí z pracovního poměru nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru. Přitom právní úprava odstupného vychází ze základní koncepce odstupného jako odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání bez vlastního zavinění. Smrt zaměstnavatele bezpochyby patří do kategorie důvodů, které zaměstnanec ovlivnit nemůže (nález Ústavního soudu ze dne 21. března 2000, sp. zn. I. ÚS 395/99). Zaměstnanci tedy přísluší odstupné rovněž v případě smrti zaměstnavatele.

Nárok na odstupné v dalších případech, než které jsou stanoveny zákonem, může být zaměstnanci přiznán v pracovní smlouvě nebo jiné individuální dohodě, kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele (§ 4a odst. 2 ZP, § 23 odst. 1 ZP, § 305 ZP a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2012, sp. zn. 21 Cdo 732/2011).

Právo na odstupné může být sjednáno rovněž i pro případ rozvázání pracovního poměru pro závažné porušení pracovních povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2016, sp. zn. 21 Cdo 1193/2015).

Odstupné nepřísluší zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, ledaže to bylo mezi smluvními stranami výslovně dohodnuto (§ 77 odst. 2 písm. c) ZP).

VÝŠE ODSTUPNÉHO

Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele dle § 52 písm. a) až c) ZP přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně:

  1. jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
  2. dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
  3. trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
  4. součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 ZP.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců (§ 67 odst. 1 ZP).

Při rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP přísluší zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, ledaže se zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo onemocnění zaměstnance nemocí z povolání (§ 67 odst. 2 ZP). Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 3 ZP).

Právo na vyšší minimální odstupné, než je stanoveno zákonem, může být zaměstnanci přiznáno v pracovní smlouvě nebo jiné individuální dohodě, kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele (§ 4a odst. 2 ZP, § 23 odst. 1 ZP, § 305 ZP).

DIFERENCIACE VÝŠE ODSTUPNÉHO

Ve skutečnosti, že výše odstupného poskytovaného na základě kolektivní smlouvy při rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. c) ZP je diferencována v závislosti na způsobu rozvázání pracovního poměru a na výši příjmů jednotlivých zaměstnanců, nelze spatřovat nerovné či diskriminační jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2020, sp. zn. 21 Cdo 68/2020).

Výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů dohodou může

Nahrávám...
Nahrávám...