dnes je 29.3.2024

Input:

Poživatelé důchodů

5.1.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

13.4.3 Poživatelé důchodů

Ing. Růžena Klímová

Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v plném rozsahu ustanovení zákoníku práce.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat v případě zaměstnávání důchodců při převedení na jinou práci (viz § 41 ZP), protože je u nich větší pravděpodobnost ztráty zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno zjišťovat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Zvláštní odměna

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel poskytnout zvláštní (mimořádnou, jubilejní) odměnu [viz § 224 odst. 2 písm. a) ZP]. Tato možnost se tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán, na rozdíl od důchodců invalidních, kterým je možno přiznat odměnu až v době přiznání důchodu.

Výpověď

V praxi často dochází k omylu v tom smyslu, že vznik nároku na důchod je důvodem k výpovědi. Je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli. Výpověď mu zaměstnavatel může dát stejně jako ostatním zaměstnancům jen z důvodů vymezených v § 52 ZP, nebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 ZP.

Mzdové podmínky

Co se týká mezd, jediná výjimka je u sazby minimální mzdy, která u zaměstnance, jenž je poživatelem invalidního důchodu, činí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc. Tomu odpovídají i nejnižší úrovně zaručené mzdy (viz Zaručená mzda). Tyto sazby platí i pro rok 2015. Zaměstnavatel však může poživatelům invalidních důchodů poskytovat mzdu vyšší.

Zaměstnanost

Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 ZZ), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce. Platí pro ně proto jednotlivá ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti týkající se osob se zdravotním postižením (více Zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [viz § 39 odst. 1 písm. c) ZZ], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40 odst. 1 ZZ) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [viz § 56 odst. 2 písm. b) ZZ].

Starobní důchodci mohou být též osobami zdravotně znevýhodněnými. Od 1. 1. 2015 se obnovuje opět status osoby zdravotně znevýhodněné, která bude i nadále naplňovat 4% podíl osob se zdravotním postižením. O o tento status může osoba zdravotně znevýhodněná žádat osobně u příslušné OSSZ. Zápočet však je možné uplatnit až od 1. 1. 2015.

Pokud byl starobní důchodce osobou zdravotně znevýhodněnou a rozhodnutí o tomto statusu již pozbylo platnosti, lze žádat příslušnou OSSZ o obnovení. ČSSZ vydala k této změně informaci, že osoby zdravotně znevýhodněné, které měly rozhodnutí o osobě zdravotně znevýhodněné na dobu neurčitou, nemusí o žádnou změnu žádat a rozhodnutí platí nadále, tedy i po 1. 1. 2015.

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Příjmy důchodců

Jsou-li důchodci zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel jako plátce daně postupuje při zdanění jejich příjmů ze závislé činnosti standardním způsobem jako u ostatních poplatníků. Veškeré příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč bez podepsaného Prohlášení) se zdaní zálohovou daní a při podepsaném Prohlášení se uplatní sleva na invaliditu, je-li doložena potvrzením finančního úřadu.

Základní sleva na dani

Starobní důchodce, který pobíral k 1. lednu zdaňovacího období starobní důchod, si nemohl v letech 2013 a 2014 uplatnit základní slevu. Toto omezení pro starobní důchodce bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno.

Osvobození důchodu

Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je důchod do výše 36násobku minimální mzdy ročně od daňové povinnosti osvobozený. Za rok 2014 činí tento limit 306 000 Kč ročně, od roku 2015 ročně 331 200 Kč. Pokud bude výše důchodu do limitu 331 200 + 6 000 = 337 200 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude, protože k částce do 6 000 Kč se nepřihlíží. Částka přesahující tento zákonný limit je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP a poživatel důchodu je povinen podat daňové přiznání. Současně má právo uplatnit základní slevu 24 840 Kč.

Zdanění důchodů u pracujících důchodců

V případě, že je důchodce zaměstnán nebo má jiný příjem ze závislé činnosti, případně i podniká, je povinen po ukončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a zdanit veškerý pravidelně vyplacený důchod, pokud zdanitelný příjem dle § 6 (závislá činnost) s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) překročí za rok částku 840 000 Kč.

V letech 2013 a 2014 se limit 840 000 Kč nesledoval (viz bod 8 přechodného ustanovení čl. II zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.). Od roku 2015 došlo k obnovení ustanovení § 4 odst. 3 ZDP – tzn. v tomto roce je již nutné sledovat výši zdanitelného příjmu. Navíc došlo ke zpřesnění, které se týká příjmů zdaněných srážkovou daní. Od roku 2015 se poplatník sám rozhodne, zda do částky 840 000 Kč započte i příjem, který byl zdaněn srážkovou daní (příjem z DPP do 10 000 Kč bez podepsaného Prohlášení).

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Poživatel důchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Je tedy povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnán (nebo je z pohledu zdravotního pojištění považován za OSVČ). Zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ. Pojistné se odvádí jen z dosaženého příjmu. Vyměřovacím základem je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti.

Odpočet

Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, lze u něho uplatnit tzv. odpočet. U takového zaměstnance je podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Od 1. 7. 2014 došlo ke zvýšení odpočtu na 6 259 Kč.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu a pracuje v tzv. chráněné dílně, která plní zákonem stanovené podmínky. V kalendářním měsíci zaměstnanec dosáhl zdanitelného příjmu 8 600 Kč.

Zdravotní pojištění bude odvedeno ve výši (8 600 – 6 259) × 13,5 % = 316,04 Kč, zaokr. na 317 Kč.

Přepočtený počet zaměstnanců

Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že je nutno stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců vždy výhradně k příslušnému kalendářnímu měsíci.

V zákoně o zaměstnanosti je řešeno použití a výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pro účely poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje na základě žádosti zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením a podmínky poskytnutí předmětného příspěvku vycházejí z § 11 až 14 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Pro

Nahrávám...
Nahrávám...