Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poživatelé důchodů

9.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.4.3 Poživatelé důchodů

Ing. Růžena Klímová

Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v plném rozsahu ustanovení zákoníku práce.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat v případě zaměstnávání důchodců při převedení na jinou práci (viz § 41 ZP), protože je u nich větší pravděpodobnost ztráty zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno zjišťovat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Jubilejní odměna

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel poskytnout jubilejní odměnu [viz § 224 odst. 2 písm. a) ZP]. Tato možnost se tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán, na rozdíl od důchodců invalidních, kterým je možno přiznat tuto jubilejní odměnu až v době přiznání důchodu.

Výpověď

V praxi často dochází k omylu v tom smyslu, že vznik nároku na důchod je důvodem k výpovědi. Je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli. Výpověď mu zaměstnavatel může dát stejně jako ostatním zaměstnancům jen z důvodů vymezených v § 52 ZP, nebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 ZP.

Mzdové podmínky

K 1. 1. 2017 dochází ke sjednocení sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, jedná-li se o poživatele invalidního důchodu. Zaměstnavatel je tudíž povinen poskytovat mzdu alespoň ve výši nejnižších úrovní zaručené mzdy (viz Zaručená mzda).

Zaměstnanost

Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 ZZ), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce. Platí pro ně proto jednotlivá ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti týkající se osob se zdravotním postižením (viz Zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [viz § 39 odst. 1 písm. c) ZZ], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40 odst. 1 ZZ) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [viz § 56 odst. 2 písm. b) ZZ].

Starobní důchodci mohou být též osobami zdravotně znevýhodněnými, které naplňují 4% podíl osob se zdravotním postižením, pokud u zaměstnavatele pracují v rámci pracovního poměru.

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Příjmy důchodců

Jsou-li důchodci zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel jako plátce daně postupuje při zdanění jejich příjmů ze závislé činnosti standardním způsobem jako u ostatních poplatníků. Veškeré příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč bez podepsaného Prohlášení) se zdaní zálohovou daní a při podepsaném Prohlášení se uplatní sleva na invaliditu, je-li doložena potvrzením finančního úřadu.

Základní sleva na dani

Starobní důchodce, který pobíral k 1. lednu zdaňovacího období starobní důchod, si nemohl v letech 2013 a 2014 uplatnit základní slevu. Toto omezení pro starobní důchodce bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno.

Osvobození důchodu

Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je důchod do výše 36násobku minimální mzdy ročně od daňové povinnosti osvobozený. Za rok 2016 činil tento limit 356 400 Kč ročně, od roku 2017 ročně 396 000 Kč. Pokud bude výše důchodu do limitu 396 000 + 6 000 = 402 000 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude, protože k částce do 6 000 Kč se nepřihlíží. Bude-li důchod vyšší, pak částka přesahující zákonný limit (396 000 Kč) je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP a poživatel důchodu je povinen podat daňové přiznání. Současně má právo uplatnit základní slevu 24 840 Kč.

Zdanění důchodů u pracujících důchodců

V případě, že byl důchodce zaměstnán nebo měl jiný příjem ze závislé činnosti, případně podnikal, byl povinen po ukončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a zdanit veškerý pravidelně vyplacený důchod, pokud zdanitelný příjem dle § 6 (závislá činnost) s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) překročil za rok částku 840 000 Kč, a to v souladu s  § 4 odst. 3 ZDP. Nálezem Ústavního soudu (zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 271/2016 Sb.) došlo ke zrušení odst. 3 § 4 ZDP a již za rok 2016 se k příjmu pracujícího důchodce nepřihlíží.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Poživatel důchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Je tedy povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnán (nebo je z pohledu zdravotního pojištění považován za OSVČ). Zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ. Pojistné se odvádí jen z dosaženého příjmu. Vyměřovacím základem je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti.

Odpočet

Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, lze u něho uplatnit tzv. odpočet. U takového zaměstnance je podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení odpočtu na 6 814 Kč (viz nařízení vlády č. 181/2016 Sb.).

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu. Pracuje u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. V kalendářním měsíci zaměstnanec dosáhl zdanitelného příjmu 8 600 Kč.

Zdravotní pojištění bude odvedeno ve výši (8 600 – 6 814) × 13,5 % = 241,11 Kč, zaokr. na 242 Kč, z toho zaměstnanec uhradí 1/3, zaměstnavatel 2/3.

Přepočtený počet zaměstnanců

Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že je nutno stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců vždy výhradně k příslušnému kalendářnímu měsíci.

V zákoně o zaměstnanosti je řešeno použití a výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pro účely poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje na základě žádosti zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením a podmínky poskytnutí předmětného příspěvku vycházejí z § 11 až 14 vyhlášky č. 518/2004 Sb.Pro účely zdravotního pojištění je nutno aplikovat výpočet měsíčně. Bez použití měsíčního výpočtu lze odpočet použít u zaměstnavatele, který je aktuálně příjemcem příspěvku od úřadu práce a na žádost zdravotní pojišťovny doloží potvrzení o pobírání příspěvku.

U zaměstnavatele, který není v příslušném měsíci příjemcem příspěvku, musí být použit výpočet přepočteného průměrného počtu