5.3.3.2 Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku
Ing. Růžena Klímová
Průměrný hrubý měsíční výdělek (§ 356 odst. 2 ZP)
Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový. Při výpočtu
průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a
průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek
zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance platnou v den, kdy
je zákonem stanoveno zjišťování průměrného výdělku, tedy k 1. 1., k 1. 4., k 1.
7. a k 1. 10. roku a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet
týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
Výpočet:
Příklad 1: Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 82,93 Kč
a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Průměrný měsíční výdělek činí:
82,93 × 4,348 × 40 = 14 423,19 Kč, po zaokrouhlení 14 424
Kč.
(V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé
koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku
pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematického způsobu
zaokrouhlování a průměrný měsíční výdělek zaokrouhlit v daném případě na 14 423
Kč.)
Průměrný čistý měsíční výdělek (§ 356 odst. 3 ZP)
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí
se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného
na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze
závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v
měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový
list i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr (viz § 313 ZP). Na žádost zaměstnance
zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na samostatném listu.
Příklad 2: Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čistý průměrný
měsíční výdělek. Jeho pracovněprávní náležitosti byly následující:
-
Dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. do 31. 8.
kalendářního roku, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného
úkolu byl v průměru ve výši 20 hodin týdně.
-
Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení poplatníka daně z
příjmu ze závislé činnosti.
-
Odměny vyplacené za duben až červen kalendářního roku
činily 36 000 Kč a odpracováno bylo 250 hodin.
V příloze zápočtového listu bude uveden průměrný měsíční
výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného
hodinového výdělku k 1. 7. kalendářního roku.
Příklad 3: Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 14 205
Kč. Zaměstnanec podepsal „Prohlášení poplatníka“ a uplatnil slevu na
poplatníka, daňové zvýhodnění na 2 děti. Má vlastní invaliditu prvního stupně,
kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem
invalidního důchodu.
Výpočet:
Pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci
není případný daňový bonus součástí čistého průměrného výdělku. Tuto
skutečnost je nutné v příloze zápočtového listu uvést, aby úřad práce nemusel
znovu zjišťovat, je-li daňový bonus započten, či nikoliv.
Příklad 4: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce,
která byla uzavřena od 1. 1. do 31. 12. v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou
ve výši 125 Kč. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?
Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat
obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru
nebo u dohody o pracovní činnosti.
V souladu s § 356 zákoníku práce se průměrný měsíční
výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu
týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného
měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný
objem výkonu práce uvedený v § 75 zákoníku práce je v hodinách (za
kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku
je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného
měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách
převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní
dobu.
Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude
splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet
skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat
alespoň 21 dnů.
Dohoda o provedení práce končí 31. 12. roku, proto rozhodným
obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě
zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový
výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.
Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý
průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl
použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.
Odměna z dohody o provedení práce založí účast na nemocenském
a zdravotním pojištění, pokud bude v kalendářním měsíci činit více než 10 000
Kč. Tato zásada se logicky promítne i do postupu při „zdanění“ průměrného
hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého měsíčního výdělku. Předpokládejme,
že zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení.
Příklad 5: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce,
která byla uzavřena od 1. 3. do 16. 4. v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou
ve výši 125 Kč. V měsíci březnu mu bylo zúčtováno 20 000 Kč, v dubnu 12 500 Kč.
Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční
výdělek?
K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek,
kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč. Dále bude nutné získat fiktivní
týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena,
a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.