5.3.3.2 Postup při výpočtu průměrného měsíčního výdělku
Ing. Růžena Klímová
Průměrný hrubý měsíční výdělek (§ 356 odst. 2 ZP)
Průměrný výdělek se zjišťuje jako hodinový. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance platnou v den, kdy je zákonem stanoveno zjišťování průměrného výdělku, tedy k 1. 1., k 1. 4., k 1. 7. a k 1. 10. roku a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
Výpočet:
Příklad 1:
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 108,93 Kč a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Průměrný měsíční výdělek činí:
108,93 × 4,348 × 40 = 18 945,11 Kč, po zaokrouhlení 18 946 Kč.
(V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematického způsobu zaokrouhlování a průměrný měsíční výdělek zaokrouhlit v daném případě na 18 945 Kč.)
Průměrný čistý měsíční výdělek (§ 356 odst. 3 ZP)
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový list i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (viz § 313 ZP). Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na samostatném listu.
Příklad 2:
Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čistý průměrný měsíční výdělek. Jeho pracovněprávní náležitosti byly následující:
-
Dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. do 31. 8. kalendářního roku, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru ve výši 20 hodin týdně.
-
Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmu ze závislé činnosti.
-
Odměny vyplacené za duben až červen kalendářního roku činily 36 000 Kč a odpracováno bylo 250 hodin.
V příloze zápočtového listu bude uveden průměrný měsíční výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. kalendářního roku.
Příklad 3:
Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 14 205 Kč. Zaměstnanec učinil "Prohlášení poplatníka" a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 2 děti. Má vlastní invaliditu prvního stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.
Výpočet:
Pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci není případný daňový bonus součástí čistého průměrného výdělku. Tuto skutečnost je nutné v příloze zápočtového listu uvést, aby úřad práce nemusel znovu zjišťovat, je-li daňový bonus započten, či nikoliv.
Příklad 4:
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. do 31. 12. v rozsahu 250 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?
Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti.
V souladu s § 356 zákoníku práce se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 zákoníku práce je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní dobu.
Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř vždy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.
Dohoda o provedení práce končí 31. 12. roku, proto rozhodným obdobím pro výpočet hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.
Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.
Odměna z dohody o provedení práce založí účast na sociálním a zdravotním pojištění, pokud bude v kalendářním měsíci činit více než 10 000 Kč. Tato zásada se logicky promítne i do postupu při "zdanění" průměrného hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého měsíčního výdělku. Předpokládejme, že zaměstnanec nemá učiněné Prohlášení.
Příklad 5:
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. do 16. 4. v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč. V měsíci březnu mu bylo zúčtováno 20 000 Kč, v dubnu 12 500 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?
K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.
