dnes je 28.3.2024

Input:

Postup k odstranění pochybností podle daňového řádu

19.7.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

Postup k odstranění pochybností podle daňového řádu

Ing. Vlasta Martišková

Správce daně provádí nejen vyhledávací činnost, místní šetření, daňovou kontrolu ale je rovněž oprávněn provádět postup k odstranění pochybností. V praxi se setkáme s tím, že správce daně volí mezi postupem k odstranění pochybností a daňovou kontrolou. Tento výběr není na volném uvážení správce daně, ale je dán tím, jaký má být konkrétní rozsah nezbytného zjišťování či dokazování, což je i uvedeno v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2010, č.j. 5 Afs 92/2008-148:

"při volbě procesního kontrolního postupu je správce daně bezpodmínečně vázán konkrétními okolnostmi dané věci, a to zejména tak, aby zvolený postup nejlépe odpovídal principu zdrženlivosti a přiměřenosti, jež je nyní v daňovém řádu výslovně deklarován v ustanovení § 5 odst. 3 DŘ".

Způsob prověřování správnosti podaného daňového tvrzení nebo jiné písemnosti

Má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení nebo jiné písemnosti předložené daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění pochybností.

Jedná se např. o formální nedostatky (např. podpis neoprávněné osoby, podání není na platném tiskopise), popř. zda nemá písemnost obsahové vady. Správce daně buď přijme tyto údaje za správné a vyměří daňovou povinnost jako správnou, potom výsledek vyměření daňovému subjektu nesděluje.

Druhou možností je, kdy tyto údaje nepřijme jako správné a zahájí postup k odstranění pochybností o jejich správnosti, průkaznosti nebo úplnosti. Tyto pochybnosti musí být správcem daně konkrétně vyjádřeny, a to způsobem, který umožní daňovému subjektu, aby se k nim vyjádřil, neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil, nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů prokázal a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění pochybností.

V případě, že správce daně má pochybnosti, které nelze konkrétně formulovat do výzvy a předpokládá, že bude třeba rozsáhlejšího dokazování, potom zahájí daňovou kontrolu. K tomuto kroku přistoupí správce daně kdykoli to uzná za vhodné.

V praxi je nutné zvážit vždy okolnosti daného případu tak, aby výsledné řešení, tj. setrvání v postupu k odstranění pochybností nebo přechod do daňové kontroly bylo efektivní a proporcionální. Zahájením daňové kontroly je ukončen postup k odstranění pochybností, není již třeba dalšího formálního kroku. Předmět a rozsah zahájené daňové kontroly by se měl týkat oblasti, která byla předmětem postupu k odstranění pochybností. Nic nebrání tomu, aby byla daňová kontrola zahájena v širším rozsahu, než byl původní postup k odstranění pochybností.

Nejvyšší správní soud se k výše uvedenému postupu vyjádřil ve svém rozsudku č.j. 1 Ans 10/2012-53 ze dne 10. 10. 2012: "Postup uvedený v § 89 a násl. DŘ má sloužit především k odstranění jednotlivých dílčích pochybností již konkrétně vyjádřených a nemá sloužit k obsáhlému a časově i personálně náročnému dokazování. Pro takový účel je vhodným nástrojem daňová kontrola; právě ta umožňuje správci daně rozsáhlé i časově náročné dokazování a logicky reflektuje časovou náročnost i v odlišném běhu lhůt pro stanovení daně (§ 148 odst. 3 DŘ). Pro účely užití postupu k odstranění pochybností se tato "výhoda" delšího běhu lhůt ke stanovení daně pro správce daně neodrazí. Rovněž tedy proto je třeba při využití postupu podle § 89 DŘ klást důraz na rychlost a jednoduchost řízení".

Výzva k odstranění pochybností

Postup k odstranění pochybností se zahajuje vydáním výzvy, která je rozhodnutím ve smyslu § 101 DŘ. Výzva je oznámena doručením nebo protokolem, v němž je již výzva obsažena v souladu s § 101 odst. 6 DŘ. Výzva musí obsahovat maximální konkrétnost pochybnosti, tzn., že správce daně je povinen jasným, konkrétním a určitým způsobem formulovat ve výzvě pochybnosti, které má odstranit.

Další postup je již na daňovém subjektu, aby pochybnosti vyvrátil, prokázal správnost, pravdivost a úplnost daňového tvrzení. Proti výzvě se nelze odvolat, lze tak učinit až v souvislosti s rozhodnutím o vyměření daně.

Důvodem zaslání výzvy k odstranění pochybností mohou být např. pochybnosti při zahrnutí větší investice do podnikání, dalším důvodem může být předzásobení a zároveň neuskutečnění žádných zdanitelných plnění v období, neuhrazení daňové povinnosti apod.

V praxi se tedy často stává, že výzvy jsou formulovány v rozporu se zákonem velmi obecně, řízení je vedeno řadu měsíců a daňovému subjektu nezbývá než čekat na to, až správce daně ověří požadované skutečnosti v součinnosti s daňovým subjektem a následně vrátí nadměrný odpočet. Obranou daňového subjektu proti nepřiměřené délce řízení může být podání na "ochranu před nečinností“ podle § 38 odst. 1 a 2 DŘ nejblíže nadřízenému správci daně, pokud uplynuly 3 měsíce od posledního úkonu v řízení, kterého se nečinnost týká.

Novela daňového řádu platná od 1. 1. 2021 v souvislosti s postupem k odstranění pohybností

Podle § 254a DŘ platí:

Úrok z daňového odpočtu je jednou z možností úroků hrazených správcem daně. Základem pro výpočet úroku z daňového odpočtu je daňový odpočet stanovený správcem daně.

Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno. V případě, že bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu. Konec doby nároku na úrok končí nejpozději do uplynutí lhůty pro jeho vrácení.

Úrok z daňového odpočtu nevzniká ode dne vydání:

  • výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy jsou vady odstraněny, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, nebo

  • rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku dosavadního kontrolního zjištění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření,

  • úrok z daňového odpočtu nevzniká z části daňového odpočtu, které odpovídá záloha na daňový odpočet, a to ode dne vrácení, použití nebo převedení zálohy správcem daně,

Nahrávám...
Nahrávám...