dnes je 28.3.2024

Input:

Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2020

18.11.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 137 minut

3.2
Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2020

Ing. Miloš Hovorka

Tato praktická pomůcka pro vyplňování daňového přiznání za zdaňovací období (kalendářní rok) 2020 je členěna tak, jak předpokládáme, že bude členěn tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 26, platný pro zdaňovací období (kalendářní rok) 2020 (dále jen „DP”) ”), který bude publikován ve vyhlášce k formulářovým podáním pro daně z příjmů, která by měla nabýt účinnost dnem 1. ledna 2020.

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mající v roce 2020 pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) mohou pro své podání využít jednoduchý dvoustránkový formulář daňového přiznání, jehož vyplňování není předmětem tohoto textu a při jeho vyplňování stačí postupovat podle srozumitelných pokynů k němu.

1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi

Postupovat podle pokynů k vyplnění DP č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 28 (dále jen „pokyny”).

2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)

Co se rozumí příjmy ze závislé činnosti je uvedeno v § 6 ZDP.

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP.

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP; tento příjem lze podle § 6 odst. 13 ZDP snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období tj. v roce 2019. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti z těchto států se postupuje podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR) nebo podle § 38f odst. 4 ZDP, který za zde stanovených podmínek umožňuje vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí i v případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění pro vyloučení dvojího zdanění neobsahuje metodu vynětí příjmů ze zdanění, nýbrž metodu zápočtu daně zaplacené z těchto příjmů.

Chybuje se v tom, že daňové přiznání nepodávají poplatníci, kteří mají v kalendářním roce souběh příjmů ze závislé činnosti ze zaměstnání na území ČR a příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Na druhé straně z § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Pozor na to, že položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně u příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí použít.

Řádek 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Poplatník zde uvede údaje o výši příjmů, které zjistí např. z dokladu 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 28 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”) za období … 2020” (dále jen „Potvrzení”) vystaveného jednotlivými zaměstnavateli na základě žádosti poplatníka podle § 38j odst. 3 ZDP (toto Potvrzení je povinnou přílohou DP). Příjmy se zde uvedou v souladu s § 5 odst. 4 ZDP (ve vzoru Potvrzení se jedná o součet řádků 2., 4., a 5.).

Pokud poplatník využije postup uvedený v § 36 odst. 7 ZDP, to znamená, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, do daňového přiznání veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy, u nichž byla v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 ZDP sražena daň, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Již sraženou daň tedy lze prostřednictvím daňového přiznání vrátit do hry, ale poplatník do něho musí zahrnout veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy, u nichž byla sražena daň , a nikoliv jenom některé podle svého výběru. Údaje o výši příjmů zjistí např. z dokladu 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 7 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce … 2020” (toto potvrzení je také povinnou přílohou DP).

Řádek 32 – Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 zákona

Na tomto řádku se uvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je z příjmů uvedených na řádku 31 povinen platit podle § 6 odst. 12 ZDP zaměstnavatel. Například v Potvrzení se jedná o řádek 6 a 7.

Pozor – částka odpovídající povinnému pojistnému se uvádí i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné (tuzemské) pojistné zaměstnavatel nemá. Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se podle § 6 odst. 12 ZDP rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

Pozor však na to, že zákonem č. 306/2018 Sb. se s účinností od 1. ledna 2019 v § 6 odst. 12 ZDP dále stanovuje, že

„Za zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace; v takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.”

Tato změna má od roku 2019 vliv na výpočet superhrubé mzdy u zaměstnanců, na něž se vztahuje povinné zahraniční pojistné na sociální a zdravotní pojištění jiného členského státu EU než ČR nebo státu Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko – „EHP”) nebo Švýcarské konfederace („Švýcarsko”).

V § 6 odst. 12 ZDP je tak stanoven rozdílný způsob stanovení dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti pro různé skupiny zaměstnanců v návaznosti na to, jaké povinné pojistné se na tyto zaměstnance vztahuje, přičemž

  • u zaměstnanců (rezidenti i nerezidenti ČR) pojištěných v zahraničí mimo EU, EHP a Švýcarsko zůstává zachován režim platný do konce roku 2018, to znamená, že do superhrubé mzdy se zahrnuje „hypotetické” tuzemské povinné pojistné (tj. povinné pojistné, které by bylo hrazeno zaměstnavatelem, pokud by zaměstnanec přispíval do českého povinného pojistného systému),

  • u zaměstnanců pojištěných v zahraničí v EU, EHP a Švýcarsku není podstatné, ve kterém státě je zaměstnanec daňovým rezidentem, pro účely stanovení superhrubé mzdy je podstatné, v jakém státě je zaměstnanec pojištěn. To znamená, že i na daňového rezidenta Kanady, na kterého se vztahuje povinné pojistné na Slovensku, se bude aplikovat změna v § 6 odst. 12 ZDP a příjem ze závislé činnosti ke zdanění v České republice bude navýšen o slovenské povinné pojistné.

Výše uvedené je potvrzeno stanoviskem GFŘ ČR viz „Upozornění pro plátce daně ze závislé činnosti na příspěvek KV KDP č. 539/20.03.19 k § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů” publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR, přičemž v upozornění zmiňovaný příspěvek se zabývá celou řadou témat souvisejících s výše uvedenou novou úpravou v § 6 odst. 12 ZDP.

Poplatník, který bude za rok 2020 podávat daňové přiznání a uvádět v něm příjmy ze závislé činnosti, na něž se vztahuje povinné zahraniční pojistné na sociální a zdravotní pojištění jiného členského státu EU než ČR nebo státu EHP nebo Švýcarska musí na tento řádek uvést částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.

Řádek 33 – Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 ZDP (viz text výše).

Řádek 34 – Dílčí základ daně podle § 6 zákona (ř. 31 + ř. 32 – ř. 33)

Částka vypočtená výše uvedeným způsobem, kterou poplatník na tento řádek uvede, tvoří dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti.

Řádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona

Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku podle § 38c ZDP). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP. Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta

Řádek 36 – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 34.

Řádek 36a – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona po vynětí (ř. 36 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona nebo ř. 36)

Na tento řádek se uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 ZDP (řádek 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí (vyjímané příjmy se uvedenou v souladu s § 6 odst. 13 ZDP). V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 36.

Podle § 38f odst. 4 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 (daňovým rezidentům) od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je poplatníkem uvedeným v § 2 (poplatník daně z příjmů fyzických osob) nebo v § 17 (poplatník daně z příjmů právnických osob), a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení § 38 odst. 1 ZDP. Jednoduše řečeno, je možno při splnění výše uvedených podmínek vyjmout ze zdanění v ČR příjem ze závislé činnosti ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění i v tom případě, že pro vyloučení dvojího zdanění tohoto příjmu smlouva neobsahuje metodu vynětí, ale metodu zápočtu daně zaplacené v zahraničí (např. smlouva s Rakouskem, Irskem nebo Slovenskem). Pokud je to pro poplatníka výhodnější (například z důvodu uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti a nároku na daňový bonus), tak může postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a uplatnit metodu zápočtu daně podle této smlouvy, pokud takovou metodu tato smlouva obsahuje. V takovém případě bude muset vyplňovat i přílohu č. 3 k DP (viz text na konci této pomůcky). Pokud by poplatníkovi vyšlo, že nebude moci uplatnit k zápočtu celou částku daně zaplacené v zahraničí, tak si bude moci uplatnit daň neuznanou v roce 2020 k zápočtu v daňovém přiznání za rok 2021 a to na řádku 33 za podmínek § 6 odst. 13 ZDP.

Pokud bude podle výše uvedeného poplatník uplatňovat v daňovém přiznání metodu vynětí, tak přílohu č. 3 nevyplňuje a jednoduše řečeno příjmy vyňaté ze zdanění v daňovém přiznání jen evidenčně protečou a to na řádcích 31 (hrubý příjem), 32 (povinné pojistné – viz § 6 odst. 12 ZDP) a 3436. Na řádku 36a se potom provede vynětí – tj. uvede se rozdíl dílčího základu daně podle § 6 ZDP (řádek 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí, přičemž vyjímané příjmy se uvedenou v souladu s § 6 odst. 13 ZDP, to znamená včetně povinného pojistného podle § 6 odst. 12 ZDP – superhrubá mzda. Metoda vynětí je výhodná hlavně v případech, kdy je daň odvedená v zahraničí nižší, než by byla daň odvedená v ČR, což může být způsobeno zvýšením základu daně o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP na superhrubou mzdu v ČR (výhodnost samozřejmě platí za předpokladu, že poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti a související nárok na daňový bonus).

Řádek 37 – Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 zákona (ř. 113 přílohy č. 1 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 113 přílohy č. 1 k DP (viz dále).

Řádek 38 – Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

Poplatník na tomto řádku vyplní úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Je třeba si prostudovat § 8 ZDP a zjistit, co se za příjmy z kapitálového majetku rozumí a kdy nepodléhají zdanění zvláštní sazbou daně a je tak povinností poplatníka je vypořádat jejich zdanění sám prostřednictvím podaného DP.

Pokud například budou poplatníkovi plynout ze zdrojů na území ČR kromě příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) ZDP ostatní příjmy v § 8 uvedené, tak jsou tyto zdaňovány někým jiným než poplatníkem (ZDP pověřenou osobou) a to zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Poplatník sám má do svého DP na tento řádek uvést například [podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP] úroky ze zápůjčky, kterou poskytl [základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 až § 2394 NOZ (občanského zákoníku)], úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, to znamená, že se na tento řádek uvedou úroky z peněžních prostředků na účtu, který je podle podmínek toho, kdo ho vede, určen k podnikání, dále se na tento řádek uvedou vyinkasované úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení a to například i u živnostníka nebo jiného poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud tyto úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení s touto činností souvisí. To znamená, že se zahrnují na tento řádek a nikoliv na řádek 101 přílohy č. 1 k DP jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Tyto příjmy uvede na tento řádek poplatník nesnížené o výdaje, protože to je stanoveno v § 8 odst. 5 ZDP. Výjimkou je a u příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.

Optimalizace u příjmů z kapitálového majetku mezi manžely je možná, a to za podmínek uvedených v § 8 odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

Pozor zde na to, že je na tento řádek třeba zahrnout například i úroky z bankovních účtů v zahraničí – v rámci fungující mezinárodní spolupráce s jinými státy se čeští správci daně mohou dozvědět o účtech poplatníka v zahraničí (a to i u účtů pro soukromou potřebu a nikoliv pro podnikání) a o výnosech z nich.

Tato spolupráce se bude prohlubovat, protože se ČR zapojila do takzvané automatické výměny informací, historicky největší sítě více než 130 zemí (včetně i některých tzv. daňových rájů), jež budou tato data sdílet.

Poplatník na tento řádek uvede dílčí základ daně podle § 8 ZDP a na vložený list uvede příjmy a výdaje související s úroky ze zápůjčky nebo úvěru.

Řádek 39 – Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 zákona (ř. 206 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 206 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 40 – Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona (ř. 209 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 209 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 41 – Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40)

Poplatník na tento řádek uvede úhrn výše uvedených řádků.

Řádek 41a – Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí (ř. 41 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona nebo ř. 41)

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP (řádek 41) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 ZDP. Kladnou hodnotu lze dále použít pro odečet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 ZDP. Záporná částka je ztrátou, kterou je třeba přenést na řádek 61, 4. oddílu, základní části DP na stranu 2. V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 41.

U příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, je třeba zjistit, zda tato smlouva umožňuje metodu vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR, aby se postupovalo podle výše uvedeného (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR).

Pokud mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění u příjmů ze zdrojů v zahraničí metodu vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR neumožňuje a umožňuje metodu prostého zápočtu, tak se podle výše uvedeného nepostupuje a poplatník postupuje podle pokynů k DP a pokynůpříloze č. 3 k DP (viz níže) v níž vypočte částku daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započítat na celkovou daň vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a vypočte celkovou daň po tomto zápočtu, jejíž hodnotu přenese na řádek 58 DP.

Poplatník, daňový rezident ČR získal dividendy ze zdrojů v zahraničí – ze Slovenska, kde z nich byla sražena daň a chtěl by je v DP za rok 2020 vyjmout ze zdanění.

Takto poplatník postupovat nemůže.

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou daňovým rezidentům ČR, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána.

Z článku 22 smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se Slovenskem vyplývá, že k zamezení dvojího zdanění se uplatní pouze jedna metoda a to metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (u smluv s některými státy se uplatňují dvě metody – metoda zápočtu daně a také metoda vynětí příjmu ze zdanění a tyto metody se uplatňují dle druhu dosaženého příjmu).

ZDP má sice jedno zvláštní ustanovení a to § 38f odst. 4, podle kterého lze v ČR vyjmout ze zdanění příjmy ze závislé činnosti, i když smlouva o zamezení dvojího zdanění stanovuje pro vyloučení dvojího zdanění metodu zápočtu.

 

Tedy za stanovených podmínek v tomto ustanovení lze vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti dosažené ze zdrojů na území Slovenska. Takto však nelze postupovat u příjmů z dividend dosažených ze zdrojů na Slovensku a tyto příjmy je nutno zahrnout do DP v ČR a v něm uplatnit metodu zápočtu daně zaplacené na Slovensku.

 

Jinými slovy u příjmů z dividend dosažených ze zdrojů na Slovensku neplatí výjimka pro vynětí ze zdanění v ČR uvedená v § 38f odst. 4 ZDP a platí plně pouze postup podle § 38f odst. 1 ZDP, tj. uplatnění (podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem) metody zápočtu daně zaplacené na Slovensku v DP v ČR.

Řádek 42 – Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a)

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a), který je základem daně. Pokud je řádek 41a záporný, uvede zde poplatník pouze hodnotuřádku 36a. To znamená, že základ daně je v takovém případě tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 ZDP.

Řádek 43 – Úhrn příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů po vynětí (ř. 31 – úhrn vyňatých příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů)

Na tento řádek poplatník uvede rozdíl úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů ze závislé činnosti a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí ze závislé činnosti. Řádek vyplní pouze v případě výpočtu solidárního zvýšení daně.

Řádek 44 – Uplatňovaná výše pravomocně stanovené ztráty (maximálně do výše ř. 41a)

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn uplatňované pravomocně stanovené daňové ztráty, ale maximálně však jen do výše částky uvedené na řádku 41a. Za zdaňovací období 2020 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019, pokud bude poplatník uplatňovat pravomocně stanovenou daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období podle § 34 odst. 1 ZDP. Až bude pravomocně stanovena daňová ztráta za zdaňovací období 2021, 2022, bude moci ji poplatník podle tohoto ustanovení na tomto řádku uplatnit, a to pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 mil. Kč. Poplatník uvede do povinné samostatné přílohy, publikované ve výše uvedené vyhlášce k formulářovým podáním pro daněpříjmů, údaje podle zde uvedených pokynů.

Řádek 45 – Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 – ř. 44)

Poplatník na tomto řádku uvede vypočtený rozdíl (řádek 42řádek 44).

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Řádek 46 – Částka podle § 15 odst. 1 zákona (hodnota poskytnutého bezúplatného plnění – daru/darů)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou hodnotu bezúplatného plnění (například daru), které poskytl podle podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.

Od základu daně lze za zde stanovených podmínek odečíst hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění – v úhrnu však nejvýše 15 % ze základu daně na řádku 42.

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění v roce 2020 musí přesáhnout 2 % ze základu daně na řádku 42 anebo činit alespoň 1 000 Kč (jedná se o posuzování těchto limitů v úhrnu za všechna poskytnutá bezúplatná plnění a nikoliv o jednotlivé posuzování za každé poskytnuté bezúplatné plnění).

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

Připomíná se, že lze odečíst hodnotu poskytnutých darů nejen vymezeným právnickým osobám na vymezené účely (zdravotnické, ekologické, sportovní, humanitární, charitativní, na kulturu, školství apod.) ale také například i hodnotu poskytnutých darů fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Otázka příbuzenského vztahu zde nehraje žádnou roli a lze za stanovených podmínek uplatnit například i odpočet daru ve formě peněz nezletilému dítěti závislému na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu na koupi počítače, který bude tomuto dítěti usnadňovat vzdělání.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč (jedním odběrem krve dárce se podle pokynu GFŘ D-22 rozumí odběr krve a jejích složek provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve).

V pokynu GFŘ D-22 je v souvislosti s § 15 odst. 1 ZDP uvedeno, že

Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 ZDP). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby – zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.”

K odpočtu bezúplatného nepeněžitého plnění poskytnutého od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP viz text k řádku 40 v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2020.

Řádek 47 – Částka podle § 15 odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků z úvěrů na bytové potřeby)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou výši úroků (při splnění podmínek v § 15 odst. 3 a 4 ZDP) zaplacených v roce 2020 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru uvedenou v potvrzení stavební spořitelny nebo banky (z § 21e odst. 1 ZDP vyplývá, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky). Toto potvrzení je povinnou přílohou DP. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně podle těchto odstavců ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (její definice je v § 21e odst. 4 ZDP a pro účely daní z příjmů se jí rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby) nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky (25 000 Kč) za každý měsíc placení úroků.

Připomíná se například, že při koupi jednotky v roce 2020, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, stačí, že poplatník vlastnil tuto jednotku k 31. 12. 2020 a nemusí ji tudíž pro účely odpočtu úroků v DP za rok 2020 vlastnit po celý rok 2020.

Odpočet úroků je při splnění stanovených podmínek možný například i u úvěrů poskytnutých na údržbu a rekonstrukci nejen bytu vlastního, ale i v nájmu nebo v užívání.

Při splnění stanovených podmínek může být u poplatníka odpočet úroků uplatněn i v případě, že vymezenou bytovou potřebu neužíval k vlastnímu trvalému bydlení nýbrž k trvalému bydlení vymezených osob (např. potomků).

Pro většinu případů odpočtu úroků stanovenou podmínku užívání předmětu bytové potřeby pro „trvalého bydlení” nelze automaticky ztotožňovat s podmínkou „trvalého pobytu” v předmětu bytové potřeby. Při splnění ostatních stanovených podmínek lze uplatnit odpočet úroků i v případě, že poplatník po celý rok 2020 předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení, přičemž adresa jeho trvalého pobytu je jiná (jako důkazní prostředek lze v takovém případě v souladu s daňovým řádem použít např. svědecké výpovědi sousedů).

Použila-li se v roce 2020 vymezená bytová potřeba [např. vlastní bytový dům, rodinný dům, nebo jednotka (byt), která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru] nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (např. k podnikání), anebo k nájmu podle § 9 ZDP, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

Poměrná část úroků v poměru podlahové plochy užívané pro bytové potřeby k celkové podlahové ploše (bytového domu, rodinného domu nebo jednotky) se uplatní jako odpočet od základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP a poměrná část úroků v poměru podlahové plochy užívané pro podnikání nebo k pronájmu k celkové podlahové ploše se uplatní jako daňový výdaj, pokud poplatník v roce 2020 uplatňuje u příjmů z podnikání nebo nájmu výdaje ve skutečné výši a nikoliv výdaje procentem z příjmů.

V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem.

Oba manželé jsou účastníky smlouvy o úvěru ze stavebního spoření na financování přístavby rodinného domu, který mají ve společném jmění manželů.

Manželé se mohou rozhodnout, jestli uplatní odpočet zaplacených úroků jeden z nich anebo každý z nich rovným dílem, aby jejich daňová situace byla optimální.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 až § 1222 NOZ).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.”

Řádek 48 – Částka podle § 15 odst. 5 zákona (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření)

Na tomto řádku poplatník uvede a od základu daně ve zdaňovacím období 2020 může odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění (ověřit si v § 6 odst. 16 ZDP, jde-li o ni) nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2020, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Potvrzení od penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o těchto platbách je povinnou přílohou k DP.

Poplatník má uzavřenou s penzijní společností smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem na své penzijní připojištění se státním příspěvkem a měsíční příspěvky v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 činily 1 500 Kč, to znamená, že v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 v části 500 Kč z 1 500 Kč přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (maximální státní příspěvek je při částce 1 000 Kč za měsíc).

Poplatník si tak může od základu daně odečíst jím zaplacený příspěvek ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 přesáhly výši 1 000 Kč, od které náleží maximální státní příspěvek, to znamená, že si může odečíst částku 6 000 Kč (12 x 500 Kč).

Kdyby si chtěl poplatník odečíst od základu daně více než 6 000 Kč, ale například 10 000 Kč, tak mu stačilo až v prosinci 2020 zaplatit místo 1 500 Kč celkem částku 5 500 Kč. Mohl by si odečíst 10 000 Kč podle výpočtu: (11 x 500 Kč + 4 500 Kč).

Kdyby poplatník z uvedeného příkladu každý měsíc hradil příspěvky pouze ve výši 300 Kč, tak by si od základu daně nemohl odečíst nic, protože v žádném kalendářním měsíci roku 2020 příspěvek nepřekročil 1 000 Kč, aby se částka jej překračující mohla odečíst.

Kdyby ale poplatník zaplatil například v prosinci 2020 částku 2 500 Kč, tak by si mohl od základu daně odečíst částku 1 500 Kč, překračující v prosinci částku 1 000 Kč, a to i když celkově nezaplatil více než 12 000 Kč za celý rok 2020 (zaplatil celkově jenom 5 800 Kč). Takový postup je možný.

Poplatník má uzavřenou s penzijní společností smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem na své penzijní připojištění se státním příspěvkem a měsíční příspěvky v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 činily 1 500 Kč, to znamená, že v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 v části 500 Kč z 1 500 Kč přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (maximální státní příspěvek je při částce 1 000 Kč za měsíc).

Poplatník si tak může od základu daně odečíst jím zaplacený příspěvek ve výši úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících roku 2020 přesáhly výši 1 000 Kč, od které náleží maximální státní příspěvek, to znamená, že si může odečíst částku 6 000 Kč (12 x 500 Kč).

Dále má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním pojištění splňující podmínky § 15 odst. 5 písm. b) ZDP a úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2020 činil 12 000 Kč. I tuto částku si poplatník může odečíst od základu daně, protože úhrnný limit 24 000 Kč za všechny příspěvky podle § 15 odst. 5 ZDP nebyl překročen [částka odečitatelných příspěvků činila celkem 18 000 Kč tj. (6 000 Kč + 12 000 Kč)].

V souvislosti s výše uvedeným § 15 odst. 5 písm. c) ZDP je na internetových stránkách Finanční správy ČR uvedeno následující:

Jak postupovat v případě přestupu z penzijního připojištění (tj. transformovaný fond) na doplňkové penzijní spoření (tj. volba účastnického fondu)?

Doplňkové penzijní spoření je pokračovatelem penzijního připojištění se státním příspěvkem v rámci tzv. III. pilíře důchodové reformy. Pokud se účastník penzijního připojištění rozhodne v průběhu roku bez přerušení přestoupit na produkt doplňkového penzijního spoření u stávající nebo i jiné penzijní společnosti, může od základu daně odečíst částku, která se rovná součtu úhrnů příspěvků na oba produkty, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Například poplatník je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, od května převede svoje prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1 500 Kč u obou produktů (tzn., vždy musí podat výpověď penzijnímu připojištění a plynule navázat uzavřením nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření). Za první čtyři měsíce zaplatil 4 x 500 Kč příspěvků nad částku 1 000 Kč, na kterou náleží maximální státní příspěvek, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 8 x 500 Kč nad částku 1 000 Kč. Proto může při splnění ostatních podmínek uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6 000 Kč.”

Řádek 49 – Částka podle § 15 odst. 6 zákona (soukromé životní pojištění)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 6 ZDP) uplatňovanou výši pojistného, které zaplatil na své soukromé životní pojištění [jeho definice je v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] uvedenou v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2020 (potvrzení je přílohou DP). Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2020 činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Čtyřicetiletý poplatník uzavřel v roce 2020 jako pojistník (to je ten, kdo pojistné platí) a pojištěný v jedné osobě s pojišťovnou, která má oprávnění k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona o pojišťovnictví, smlouvu na soukromé životní pojištění, splňující podmínky pro odpočet od základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP. Výplata pojistného plnění důchodu je ve smlouvě sjednána až na rok 2 040, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. Ve zdaňovacím období 2020 poplatník zaplatil pojistné ve výši 36 000 Kč.

Od základu daně za rok 2020 si však bude moci odečíst pouze 24 000 Kč.

Řádek 50 – Částka podle § 15 odst. 7 zákona (zaplacené odborové příspěvky)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 7 ZDP), pokud je členem odborové organizace, uplatňovanou výši zaplacených členských příspěvků v roce 2020 odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 146 a násl. ZP). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období 2020 (potvrzení odborové organizace sice není povinnou přílohou DP, ale je dobré ho jako přílohu DP spolu s DP podat).

Řádek 51 – Částka podle § 15 odst. 8 zákona (úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání)

Na tomto řádku poplatník uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 8 ZDP) uplatňovanou výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximálně však do výše 10 000 Kč za zdaňovací období 2020 (u poplatníka se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením maximálně 15 000 Kč).

Zaměstnanec zde uvede tyto úhrady pouze v případě, že nebyly hrazeny zaměstnavatelem.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP zde uvede tyto částky pouze v případě, že je v roce 2020 neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, což uplatnit takto mohl. Poplatník vedoucí v roce 2020 daňovou evidenci nebo vedoucí účetnictví by měl preferovat uplatnění těchto úhrad jako daňového výdaje, protože takto dojde i ke snížení vyměřovacího základu pro odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Variantu odpočtu těchto úhrad na tomto řádku od základu daně by měl preferovat poplatník uplatňující daňové výdaje procentem z příjmů.

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodnikvalifikace.cz/.

Podmínky pro odpočet odečitatelných položek u daňových nerezidentů

Pozor na to, že podle § 15 odst. 9 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se základ daně podle odstavců 18 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Daňoví nerezidenti si mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit výše uvedené odpočitatelné položky podle § 15 ZDP jedině prostřednictvím jejich uplatnění v podaném daňovém přiznání.

Řádek 52 – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

Poplatník zde uvede uplatňovanou výši výdajů (nákladů) vynaložených v roce 2020 na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Podle § 34 odst. 4 ZDP lze od základu daně odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a to za podmínek stanovených § 34a až § 34d ZDP.

Podle § 34a ZDP se zvýhodňuje přírůstek výdajů na výzkum a vývoj. Proto výdaje na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu vynaložené oproti roku 2018 ve stejné výši nebo menší budou podpořeny ve výši 100 % a přírůstek výdajů ve výši 110 %.

Poplatník ve zdaňovacím období 2019 vynaložil celkové výdaje na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu ve výši 1 000 000 Kč.

Ve zdaňovacím období 2020 vynaložil celkové výdaje na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu

a) ve výši 500 000 Kč, do odpočtu ve zdaňovacím období 2020 je možné zahrnout 500 000 Kč [t. j. 100 % těchto výdajů (nákladů)],

b) ve výši 1 500 000 Kč, do odpočtu ve zdaňovacím období 2020 je možné zahrnout 1 550 000 Kč (t. j. 100 % z 1 000 000 Kč + 110 % z 500 000 Kč).

Pro konstrukci odvodu jsou zásadnívýdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu”, což je pojem definovaný v ustanovení § 34b ZDP.

Podle § 34b odst. 2 ZDP jsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu také výdaje (náklady) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka.

ZDP není speciálně definován pojem výzkumu ani vývoje. Definice těchto pojmů zcela navazují na definiční vymezení uvedené v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. V praxi zde také napomůže Pokyn č. D-288 Ministerstva financí publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 10/1/2005 a sdělení k tomuto pokynu publikovaná ve Finančním zpravodaji č. 4/2010 a č. 4/2014, který zůstává i nadále v platnosti a dopadá na projekty výzkumu a vývoje, ke kterým je uplatňován odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle ZDP ve znění do 31. 3. 2019 a nový Pokyn č. MF-17 publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 8/2020, který se uplatní pro projekty výzkumu a vývoje, ke kterým je uplatňován odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle ZDP ve znění od 1. 4. 2019.

Napomoci mohou také za úplatu organizace specializované na problematiku výzkumu a vývoje a souvisejícího odpočtu od základu daně.

Více k tomuto odpočtu a ke změnám v jeho uplatnění od roku 2019 je možno se dočíst v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2020.

Tak jako v roce 2019 bude moci i pro rok 2020 poplatník, který má pochybnosti o tom, které výdaje na výzkum a vývoj lze nebo nelze zahrnout do odpočtu od základu daně, požádat podle § 34e ZDP svého správce daně o rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (správní poplatek činí 10 000 Kč).

Řádek 52a – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (odpočet na podporu odborného vzdělávání)

Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h ZDP.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

Může jít při splnění stanovených podmínek např. o odpočet u živnostníka s autodílnou, pekárnou nebo živnostnici s kadeřnickým salónem, na jejichž pracovištích se uskutečňuje praktické vyučování ve středním vzdělávání (příbuzenský vztah k žákům zde není překážkou)

V praxi je třeba při uplatňování tohoto odpočtu postupovat nejen podle výše uvedených ustanovení ZDP, ale i podle „Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2014)”, která stanovuje další podrobnější podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu a jejího doplnění, které je publikováno ve Finančním zpravodaji č. 4/2015.

Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že ZDP nestanoví závazné pořadí pro uplatnění odčitatelných položek podle § 34 ZDP ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle § 34 odst. 4 ZDP, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní nejprve odpočet dle § 34 odst. 1 ZDP (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle § 34 odst. 4 ZDP (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatnění odpočtů v § 34 odst. 5 ZDP).

Před odpočty podle § 34 ZDP ale mají u fyzických osob přednost odpočty podle § 15 ZDP, které nelze oproti odpočtům podle § 34 ZDP odložit do dalších zdaňovacích období.

Řádek 53 – Další částky

Pro zdaňovací období 2020 se tento řádek nevyplňuje.

Řádek 54 – Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně

Uvede se zde úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které poplatník uplatňuje v souladu s § 15 a § 34 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 52a + ř. 53)

Řádek 55 – Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně

Poplatník na tomto řádku uvede částku vypočtenou jako rozdíl (ř. 45 – ř. 54). V případě, že vypočtená nebo přenesená hodnota je záporná, uvede se na tomto řádku 0.

Řádek 56 – Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

Uvede se zde základ daně z řádku 55 zaokrouhlený na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP.

Řádek 57 – Daň podle § 16 zákona

Uvede se zde daň podle § 16 ZDP, která činí 15 % ze základu daně uvedeného na řádku 56.

4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta

Řádek 58 – Daň podle § 16 zákona (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 k DP

Na tento řádek poplatník přenese údaj uvedený na řádku 57 nebo v případě, že má příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých se uplatňuje pro vyloučení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí, přenese na tento řádek vypočtený údaj z řádku 330 Přílohy č. 3 k DP – „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona)”.

Pokud poplatník bude přenášet údaj z řádku 330 tak při dalším výpočtu již s níže uvedeným řádkem 59 nepočítá. To znamená, že na řádek 60 pouze přenese údaj z řádku 58 (bez připočítání řádku 59).

Řádek 59 – Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona

Na tento řádek poplatník uvede 7 % z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na ř. 43 a ř. 114 přílohy č. 1 k DP a 48násobkem průměrné mzdy. Pro výpočet použije hodnoty bez příjmů, u kterých uplatňuje metodu vynětí. (Pro rok 2020 je 48násobek průměrné mzdy 1 672 080 Kč.)

Pozor na to, že podle § 16a odst. 3 ZDP platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP!

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání má za rok 2020 dílčí základ daně z příjmů podle § 7 ZDP ve výši 1 700 000 Kč. Bude uplatňovat podle § 15 a § 34 ZDP odpočet od základu daně a to o částky zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (12 000 Kč podle pravidel v § 15 odst. 6 ZDP) a zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem (odpočet 12 000 Kč podle pravidel v § 15 odst. 5 ZDP) a odpočet daňové ztráty z roku 2019 (76 000 Kč).

Nejdříve se vypočte daň ve výši 15 % z částky 1 600 000 Kč (1 700 000 – 12 000 – 12 000 – 76 000), tj. 240 000 Kč.

Tato daň se zvýší o solidární zvýšení daně, tj. o 7 % z částky 27 920 Kč

[1 700 000 – 1 672 080 (48x průměrná mzda 34 835)], tj. o 1 954,40 Kč.

Celková daň bude činit (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru podle pokynů k daňovému přiznání) 241 955 Kč (240 000 + 1 954,40) a bude se standardním způsobem dále snižovat o slevy na dani (na poplatníka, na vyživované dítě apod.).

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zdrojů v zahraničí se při použití

  • metody vynětí solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP vztahuje pouze na příjmy (splňující podmínky § 16a ZDP) po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí,

  • metody zápočtu solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP vztahuje i na příjmy ze zdrojů v zahraničí splňující podmínky § 16a ZDP.

Pokud budou podle § 13 ZDP rozdělovány příjmy a výdaje mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby tak se provádí výpočet solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP po rozdělení příjmů a výdajů poplatníkem na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob zase se solidární zvýšení daně vypočítá podle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od poplatníka.

U společníků společnosti podle § 2716 až § 2746 NOZ, kteří rozdělují společně dosahované příjmy a výdaje podle § 12 ZDP, se solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP posuzuje u každého samostatně, to znamená po rozdělení příjmů a výdajů, protože společnost není poplatníkem daně z příjmů.

Řádek 60 – Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58 + 59)

Uvede se zde úhrn podle pokynů na řádku, který tvoří celkovou výši vypočtené daně podle zákona a daňového řádu.

Řádek 61 – Daňová ztráta – zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka minus

Na tento řádek se přenese údaj o daňové ztrátě uvedený na řádku 41a. Údaj se uvede v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus.

5. ODDÍL – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

Řádek 62 – Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

Při splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkovi daň za zdaňovací období 2020 snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 ZDP desetinné číslo. Názorný příklad na výpočet slevy na dani za zaměstnance se zdravotním postižením bude uveden ve výše zmiňované vyhlášce k formulářovým podáním pro daně z příjmů.

Řádek 63 – Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona (investiční pobídky)

Uplatňuje-li poplatník slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky) zahrne ji na tento řádek.

Tabulka č. 1 Údaje o manželce (manželovi)

V této tabulce vyplní poplatník údaje o své (svém) manželce (manželovi) žijící (žijícím) s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), avšak jen v případě, že uplatňuje na ni (něho) slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Manželem (manželkou) se podle § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Řádek 64 – Základní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

Poplatník na tomto řádku uvede částku 24 840 Kč.

Tato částka se nijak nekrátí a je jedno, že poplatník měl například zdanitelné příjmy jenom po část roku 2020 a nikoliv po celý rok.

Na tuto slevu má poplatník nárok poplatník vždy. To znamená daňový rezident i daňový nerezident bez jakéhokoliv omezení a tato sleva se nemusí dokládat doložením potvrzení zahraničního správce daně.

Řádek 65a) – Sleva na manželku/manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za rok 2020 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) nebyla (nebyl) v roce 2020 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P – takovým, co jeho držiteli jsou a i těm, kterým byl přiznán nárok na tento průkaz, a ještě nejsou jeho držitelem, se zvyšuje sleva na dvojnásobek – viz níže].

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pokud manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2020, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2020, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu na tomto řádku slevu na dani ve výši 2 070 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Pozor – posuzuje se (hrubý) příjem a nikoliv zisk a co se do vlastního příjmu nezahrnuje je stanoveno v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (doporučuje se prostudovat si k tomu také pokyn GFŘ D-22).

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Do tohoto příjmu se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To například znamená, že mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti vyplacené v lednu 2021, se započítávají do vlastního příjmu ve zdaňovacím období roku 2021.

Ale u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, podle něhož platí, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené za prosinec 2020 až v lednu 2021 se zahrnují do vlastního příjmu ve zdaňovacím období roku 2020.

Řádek 65b) – Sleva na manželku/manžela, která/který je držitelem ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani ve výši 49 680 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá výše uvedený vlastní příjem přesahující za rok 2020 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželce (manželovi) byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P].

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2020, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2020, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu a přiznání nároku na průkaz ZTP/P na tomto řádku slevu na dani ve výši 4 140 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že sleva na manžela (pojem nově zahrnuje jak manželku, tak manžela – a to v návaznosti na občanský zákoník) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se zvyšuje na dvojnásobek v případě, je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P [předtím platilo, je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P].

Důvodem této změny je že na průkazech ZTP/P je uvedeno datum vydání průkazu, nikoliv den, od kterého byl průkaz osobě se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P” přiznán. Nová úprava řeší nerovnost mezi jednotlivými poplatníky v situacích, kdy byl oběma přiznán průkaz ZTP/P od téhož data, ale z nějakých důvodů (např. jiné datum podání žádosti o průkaz, nemoc úřední osoby vystavující průkaz, organizační či technické problémy) je u nich na průkazu ZTP/P uvedeno rozdílné datum vydání průkazu (jedna osoba má tak nárok na slevu od jiného data než druhá). Při výměnách průkazů dochází již dlouhodobě a opakovaně k problémům a nesrovnalostem při jejich vydávání.

Smyslem nové úpravy je tak rozšířit okruh důkazů vedoucích k prokázání nároku na zvýšení této slevy o rozhodnutí o přiznání průkazu ZTP/P.

Z výše uvedených důvodů se od roku 2018 stanovuje podmínku poskytnutí dané slevy vázat na přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na výhody plynoucí z držby průkazu ZTP/P. Při prokázání nároku na tuto slevu je poplatníkovi dána možnost tento nárok prokazovat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 ZDP o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Řádek 66 – Základní sleva na invaliditu – pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku základní slevy na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Pokud tyto podmínky byly v roce 2020 splněny pouze několik kalendářních měsíců, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 210 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 67 – Rozšířená sleva na invaliditu – pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku rozšířené slevy na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2020 splněny pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 420 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že

  • základní sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (dosud platilo, že se uplatní, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně),

  • rozšířená sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že… (dosud platilo, že se uplatní, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že…).

Dosavadní znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP, podle kterého má poplatník nárok na základní slevu na invaliditu nebo na rozšířenou slevu na invaliditu za předpokladu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, zakládalo při výkladu, že pojem „pobírá” se rovná pojmu „je vyplácen”, neopodstatněnou nerovnost mezi poplatníky, neboť poskytnutí slevy bylo vázáno na to, zda je příslušný invalidní důchod vyplácen, a nikoliv na skutečnost, že je invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně přiznán.

Vazbou na okamžik, kdy byl příslušný invalidní důchod přiznán, dochází k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění základní slevy na invaliditu.

Podle § 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, orgán rozhodující o přiznání invalidního důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.

Řádek 68 – Sleva na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Jestliže tato podmínka byla v roce 2020 splněna pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 1 345 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla splněna.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že sleva na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (předtím platilo, že se uplatní, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P).

Důvody této změny jsou stejné, jak je výše uvedeno u slevy na řádku 65b).

Řádek 69 – Sleva na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

Pokud se poplatník v roce 2020 po celý rok soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, tak uvede na tomto řádku ve sloupci počet měsíců číslo 12 a ve vedlejším sloupci částku 4 020 Kč. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tyto podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2020, uplatní poplatník slevu na dani na studenta ve výši 335 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 69a – Sleva za umístění dítěte podle § 35ba písm. g) zákona

Podmínky pro uplatnění této slevy (lidově se jí říká „školkovné”) a její výše jsou stanoveny v § 35bb ZDP.

Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění (stravné zde nepatří) vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na rok 2020, pokud jím nebyly uplatněny jako daňový výdaj podle § 24 ZDP, a to za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy účinné k 1. lednu 2020, tj. do výše 14 600 Kč (limit v roce 2019 byl 13 350 Kč).

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá podle § 35bb odst. 1 ZDP výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období (předtím platilo, že odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení). Eventuálně zaplacená částka v roce 2020 na některý z měsíců roku 2021 se tedy uplatní až v roce 2021 a naopak částka za umístění dítěte v prosinci 2020 zaplacená v lednu 2021 může být uplatněna v daňovém přiznání za rok 2020.

Maximální částka slevy se nijak nekrátí podle počtu měsíců, kdy dítě předškolní zařízení navštěvovalo.

Při splnění podmínek § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP lze slevu za umístění dítěte uplatnit i v případě, že dítě bylo svěřeno soudem do střídavé péče obou rodičů a žilo v průběhu roku střídavě ve dvou různých společně hospodařících domácnostech. Tuto slevu má možnost uplatnit každý z rodičů ve výši jim vynaložených výdajů za umístění dítěte, přičemž musí být dodrženo to, že za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. do výše 14 600 Kč.

Řádek 69b – Sleva na evidenci tržeb podle § 35ba písm. h) zákona

Výše této slevy a podmínky pro její uplatnění jsou stanoveny v § 35bc ZDP.

Sleva se týká pouze poplatníků daně z příjmů fyzických osob (poplatníci daně z příjmů právnických osob na ní nárok nemají).

Jde o slevu na dani, což znamená, že např. poplatník, který vykáže daňovou ztrátu, si tuto slevu uplatnit nemůže.

Z § 35bc odst. 1 navíc vyplývá, že poplatník musí mít v tomto ustanovení stanovený dostatečný dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, aby mohl využít slevu v plné výši 5 000 Kč.

Sleva se navíc uplatňuje v pořadí za ostatními slevami uvedenými v § 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte), avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě.

Neexistuje zde tedy daňový bonus obdobně jako u daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

Z § 35bc odst. 2 vyplývá, že slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Při neuplatnění slevy ve výše uvedeném období (např. z důvodu daňové ztráty nebo nedostatečné výše daně) nelze slevu uplatnit v jiném dalším zdaňovacím období.

Pokud například poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat, v roce 2019 a přitom vykázal za tento rok daňovou ztrátu, tak nemůže tuto slevu uplatnit v roce 2020, za který by byla výše daně pro uplatnění této slevy dostatečná.

Podmínka pro uplatnění slev na dani pro daňové nerezidenty

Pozor na to, že podle § 35ba odst. 2 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b)e) – tedy o částky uvedené na řádcích 65a) až 68 a 69a daňového přiznání – pouze, pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

  • identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Daňoví nerezidenti si mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit výše uvedené slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP jedině prostřednictvím jejich uplatnění v podaném daňovém přiznání.

Řádek 70 – Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP, které v tomto daňovém přiznání na řádcích 62 až 69b uplatňuje (ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69 + 69a + 69b).

Řádek 71 – Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl (ř. 60 – ř. 70). Pokud při výpočtu vyšlo záporné číslo, do řádku se uvede 0 (u těchto slev nemůže vzniknout daňový bonus).

Tabulka č. 2 Údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti

Poplatník zde podle pokynů vyplní předepsané údaje za každé jim vyživované dítě splňující podmínky uvedené v § 35c odst. 6 ZDP, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Do tabulky uvede i vyživované děti, u kterých neuplatňuje daňové zvýhodnění (do příslušného sloupce pak vyplní nulu).

Řádek 72 – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Na tomto řádku poplatník uvede výši daňového zvýhodnění (podle § 35c ZDP) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a to ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí podle § 35c odst. 7 ZDP, že se částka daňového zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek, jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P (předtím platilo, které je držitelem průkazu ZTP/P). Důvody této změny jsou stejné, jak je výše uvedeno u slevy na řádku 65b.

Pokud byly splněny podmínky jen několik kalendářních měsíců v roce 2020, lze uplatnit 1/12 výše uvedených částek za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny (v případě narození dítěte nebo zahájení studia je však daňové zvýhodnění za příslušný kalendářní měsíc i v případě, když den narození nebo zahájení studia nebyl na jeho počátku).

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Jinými slovy platí, že sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění je třeba provést vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, to znamená, které splňují podmínky v § 35c odst. 6 ZDP (to například znamená, že u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu).

Mezi rodiči musí existovat shoda nejen v tom, kdo z nich si daňové zvýhodnění na to které dítě, uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to, které dítě, daňové zvýhodnění uplatní.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období 2020 nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období 2020 jen jeden z nich.

Vyživuje-li děti, na které poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, v jedné společně hospodařící domácnosti druhý poplatník, který je zaměstnán, doloží se potvrzení jeho zaměstnavatele, ve kterém plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši. V případě, že takové potvrzení nedoloží z důvodu, že ve společně hospodařící domácnosti není jiný poplatník, který vyživuje děti uvedené v přiznání nebo je ve společně hospodařící domácnosti a není zaměstnán, uvede se tato skutečnost na volný list.

Pro případy svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.”

Z § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Na podmínku společně hospodařící domácnosti zde poplatníci někdy zapomínají (společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby).

Kdy může daňové zvýhodnění uplatnit daňový nerezident

Pozor na to, že opět, ale tentokráte podle § 35c odst. 5 ZDP, platí, že poplatník uvedený v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje: identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců. Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014.”

Daňový nerezident si může podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění jedině prostřednictvím jeho uplatnění v podaném daňovém přiznání.

Řádek 73 – Sleva na dani na vyživované dítě (částka z ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71)

Na tento řádek poplatník uvede výši daňového zvýhodnění, které může uplatnit ve formě slevy na dani (jde o částku z řádku 72 maximálně do výše daně na řádku 71).

Řádek 74 – Daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě podle § 35c zákona

Poplatník na tento řádek uvede daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě, tj. rozdíl daně na řádku 71 a uplatněné slevy na dani na řádku 73 (ř. 71 – ř. 73).

Řádek 75 – Daňový bonus

Na tomto řádku uvede poplatník rozdíl daňového zvýhodnění na vyživované dítě na řádku 72 a slevy na dani na vyživované dítě na řádku 73 (ř. 72 – ř. 73), jehož výsledkem je výše daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.

Musí však být také splněny další podmínky stanovené v § 35c odst. 4 ZDP – například zdanitelný příjem podle § 6 nebo § 7 musí být za rok 2020 alespoň ve výši 87 600 Kč (6 x 14 600 Kč). V důsledku zvýšení měsíční minimální mzdy od 1. ledna 2020 z částky 13 350 Kč na 14 600 Kč se také zvyšuje limit příjmů pro účely daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy) z částky 80 100 Kč na 87 600 Kč. Co se rozumí minimální mzdou pro účely ZDP vyplývá z § 21g (minimální mzda činí k 1. 1. 2020 14 600 Kč).

Pozor na to, že zákonem č. 170/2017 Sb. došlo od 1. ledna 2018 ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového bonusu tím, že se příjmy z nájmu podle § 9 ZDP a příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání daňového bonusu splnit!

Pozor také na to, že se do limitu 87 600 Kč nezapočítávají příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění, ale také např. i příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 ZDP, tj. postup, kdy poplatník zahrne veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání, kde se započte daň sražená z těchto příjmů na jeho daň, ale také uplatní odpočitatelné položky a slevy na dani (při tomto postupu se příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP zdaněné srážkovou daní do limitu 87 600 Kč pro nárok na daňový bonus započítávají)!

Řádek 76 – Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona (včetně případného doplatku na daňovém bonusu)

Poplatník zde uvede úhrn měsíčních daňových bonusů, které mu jako zaměstnanci byly zaměstnavatelem vyplaceny za zdaňovací období 2020. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2020 jednotlivými zaměstnavateli.

Pokud poplatník podává daňové přiznání a již mu bylo provedeno roční zúčtování u zaměstnavatele, pak se v „Potvrzení” vzor č. 28 jedná o součet řádku 13 a doplatku na daňovém bonusu z řádku 19.

Řádek 77 – Rozdíl na daňovém bonusu

Poplatník zde uvede rozdíl daňového bonusu a úhrnu již vyplacených měsíčních daňových bonusů (řádek 75řádek 76)

6. ODDÍL – Dodatečné daňové přiznání

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno za rok 2020 dodatečné daňové přiznání podle § 141 DŘ (vyplňuje se podle pokynů uvedených k řádkům 7883).

7. ODDÍL – Placení daně

Řádek 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani)

Na tento řádek poplatník uvede úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani), které mu byly sraženy všemi zaměstnavateli. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2020 jednotlivými zaměstnavateli (ve vzoru č. 28 se jedná o údaj uvedený na řádku 12). Zálohy uvede poplatník v souladu s § 5 odst. 4 ZDP. V případě, že bylo poplatníkovi provedeno roční zúčtování, uvede částku sražených záloh sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Řádek 85 – Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem

Poplatník zde uvede souhrn záloh, které zaplatil, v průběhu zdaňovacího období 2020 nebo části zdaňovacího období 2020, za něž je podáváno daňové přiznání, včetně přeplatku použitého jako záloha na daň podle § 154 DŘ a § 155 DŘ.

Řádek 86 – Zaplacená daň stanovená paušální částkou podle § 7a zákona

Pokud byla poplatníkovi na rok 2020 stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, tak ji uvede na tomto řádku a započte na výslednou daňovou povinnost, podává-li daňové přiznání podle povinnosti stanovené v § 7a odst. 5 ZDP.

Řádek 87 – Sražená daň podle § 36 odst. 6 zákona (státní dluhopisy)

Je-li poplatníkem daňový rezident a má-li úrokové příjmy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, uvede na tomto řádku částku sražené daně.

Řádek 87a – Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona

Je-li poplatník daňový rezident, tak do tohoto řádku uvede částku sražené daně podle § 6 odst. 4 ZDP, avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, ze kterých byla daň sražena!

Řádek 87b – Sražená daň podle § 36 odst. 8 zákona

Je-li poplatník nerezident, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, tak na tomto řádku uvede částku sražené daně, která mu byla sražena z příjmů vymezených v ustanovení § 36 odst. 8 ZDP, tj. z příjmů podle § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f) a g) ZDP [body 1, 2, 4, 5, 6, 1214, h) a i)], avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy, ze kterých byla daň sražena!

Řádek 88 – Zajištěná daň plátcem podle § 38e zákona

Pokud je poplatník daňovým nerezidentem, uvede na tomto řádku částku, kterou mu plátce daně srazil podle § 38e ZDP na zajištění daně.

Řádek 89 – Sražená daň podle § 38f odst. 12 zákona

Daňový rezident na tomto řádku uvede částku daně, která mu byla z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena. O sraženou daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze snížit podle § 38f ZDP daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

Řádek 90 – Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 2 zákona

Poplatník uvede, podává-li daňové přiznání, na tomto řádku výši daně tvořící zálohu na daň daňové povinnosti při insolvenčním řízení podle podmínek uvedených v § 38gb ZDP (daňové přiznání v insolvenčním řízení).

Řádek 91 – Zbývá doplatit (ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 87b - ř. 88 – ř. 89 – ř. 90): (+) zbývá doplatit, (-) zaplaceno více

Poplatník provede výše uvedený výpočet a vypočtenou částku uvede na tento řádek. Kladná částka znamená, že zbývá na dani doplatit vypočtenou částku. Záporná částka znamená, že bylo za zdaňovací období 2020 zaplaceno více. O přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti, která je součástí DP.

Nezapomenout, že podle § 38b ZDP platí, že daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

Přílohy daňového přiznání

Součástí DP jsou i přílohy vyznačené v tiskopise DP, přitom poplatník přikládá k DP pouze ty přílohy, které u něj přicházejí v úvahu.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

Stačí postupovat podle pokynů, které jsou zde srozumitelné.

Podle ustanovení § 38zf ZDP platí, že pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Tento den je dnem splatnosti daně, tedy i okamžikem pro potenciální možnost vzniku vratitelného přeplatku. Současně platí, že tento „poslední den lhůty” je i rozhodný pro počátek běhu 60denní lhůty, po kterou je správce daně povinen vznik vratitelného přeplatku sledovat a za podmínek daňového řádu vrátit.

Příloha č. 1 – Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)

(č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1)

Co se rozumí příjmy ze samotné činnosti je stanoveno v § 7 ZDP a je proto třeba si v něm ověřit, zda o takový příjem jde.

V praxi napomůže i „Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů” publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 3/2015, kde v této souvislosti je uvedeno, že

K § 7

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona), nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.

2. Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 NOZ provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 NOZ.”

Také je zde k § 7 odst. 1 písm. a) ZDP uvedeno, co se rozumí zemědělskou výrobou včetně lesního a vodního hospodářství.

Pozor na to, že na internetových stránkách Finanční správy ČR

http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2017_DPH_Info-k-danovemu-posouzeni-povinnosti-poskytovatelu-prepravnich-sluzeb-UBER.pdf

je publikována

Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb (UBER)”, z níž mimo jiné vyplývá, že poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace Uber, vykazuje všechny znaky podnikání podle § 420 NOZ. Pokud je poskytovatelem přepravy fyzická osoba podléhají její příjmy z této činnosti dani z příjmů fyzických osob podle § 7 ZDP!

Také pozor na to, že na internetových stránkách Finanční správy ČR

Nahrávám...
Nahrávám...