Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2016

2.12.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2016

Ing. Miloš Hovorka

Tato praktická pomůcka pro vyplňování daňového přiznání za zdaňovací období (kalendářní rok) 2016 je členěna tak, jak předpokládáme, že bude členěn tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 23, platný pro zdaňovací období (kalendářní rok) 2016 (dále jen „DP”).

1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi

Postupovat podle pokynů k vyplnění DP č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 24 (dále jen „pokyny”).

2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)

Co se rozumí příjmy ze závislé činnosti je uvedeno v § 6 ZDP.

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP.

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP; tento příjem lze podle § 6 odst. 13 ZDP snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období tj. v roce 2015. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti z těchto států se postupuje podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR) nebo podle § 38f odst. 4 ZDP, který za zde stanovených podmínek umožňuje vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí i v případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění pro vyloučení dvojího zdanění neobsahuje metodu vynětí příjmů ze zdanění, nýbrž metodu zápočtu daně zaplacené z těchto příjmů.

Je dobré upozornit na informaci Finanční správy ČR publikovanou na jejích internetových stránkách, ze které mimo jiné vyplývá, že na základě mezinárodní výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce bylo zjištěno, že osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky a jsou zaměstnány na palubách lodí a člunů plujících pod nizozemskou vlajkou, v České republice nezdaňovaly své příjmy z takto vykonávané závislé činnosti v Nizozemí, přestože účinná smlouva o zamezení dvojího zdanění s Nizozemským královstvím dává nárok na zdanění těchto příjmů výhradně České republice. Tyto příjmy zároveň byly neoprávněně, tj. v rozporu s uvedenou mezinárodní smlouvou, zdaněny v Nizozemí, a to buď chybným postupem zaměstnavatele, nebo českých lodníků, kteří zaměstnavatelům nedodali potřebné dokumenty pro uplatnění režimu zdanění v souladu s uvedenou smlouvou (zejména „potvrzení o daňovém domicilu”).

Chybuje se také v tom, že daňové přiznání nepodávají poplatníci, kteří mají v kalendářním roce souběh příjmů ze závislé činnosti ze zaměstnání na území ČR a příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Z § 38g odst. 2 ZDP ale vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Pozor na to, že položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně u příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí použít.

Řádek 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Poplatník zde uvede údaje o výši příjmů, které zjistí např. z dokladu 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 24 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2016” (dále jen „Potvrzení”) vystaveného jednotlivými zaměstnavateli na základě žádosti poplatníka podle § 38j odst. 3 ZDP (toto Potvrzení je povinnou přílohou DP). Příjmy se zde uvedou v souladu s § 5 odst. 4 ZDP (ve vzoru Potvrzení se jedná o součet řádků 2., 4., a 5.).

Pokud poplatník využije postup uvedený v § 36 odst. 7 ZDP, to znamená, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, do daňového přiznání veškeré příjmy z dohod o provedení práce, u nichž byla v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 ZDP sražena daň, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Již sraženou daň tedy lze prostřednictvím daňového přiznání vrátit do hry, ale poplatník do něho musí zahrnout veškeré příjmy z dohod o provedení práce, u nichž byla sražena daň, a nikoliv jenom některé podle svého výběru. Údaje o výši příjmů zjistí např. z dokladu 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 3 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2016” (toto potvrzení je také povinnou přílohou DP).

Řádek 32 – Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 zákona

Na tomto řádku se uvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je z příjmů uvedených na řádku 31 povinen platit podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zaměstnavatel.

Pozor – částka odpovídající povinnému pojistnému se uvádí i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné (tuzemské) pojistné zaměstnavatel nemá (např. u daňového rezidenta, jde-li o příjmy ze zdrojů v zahraničí, nebo u daňového nerezidenta zaměstnaného v ČR, na kterého se nevztahuje povinné tuzemské sociální a zdravotní pojištění, resp. na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako v ČR). Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se podle § 6 odst. 12 ZDP rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

Řádek 33 – Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 ZDP (viz text výše).

Řádek 34 – Dílčí základ daně podle § 6 zákona (ř. 31 + ř. 32 – ř. 33)

Částka vypočtená výše uvedeným způsobem, kterou poplatník na tento řádek uvede, tvoří dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti.

Řádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona

Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku podle § 38c ZDP). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP. Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta

Řádek 36 – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 34.

Řádek 36a – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona po vynětí (ř. 36 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona nebo ř. 36)

Na tento řádek se uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 ZDP (řádek 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí (vyjímané příjmy se uvedenou v souladu s § 6 odst. 13 ZDP). V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 36.

Podle § 38f odst. 4 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 (daňovým rezidentům) od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je poplatníkem uvedeným v § 2 (poplatník daně z příjmů fyzických osob) nebo v § 17 (poplatník daně z příjmů právnických osob), a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení § 38 odst. 1 ZDP. Jednoduše řečeno, je možno při splnění výše uvedených podmínek vyjmout ze zdanění v ČR příjem ze závislé činnosti ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění i v tom případě, že pro vyloučení dvojího zdanění tohoto příjmu smlouva neobsahuje metodu vynětí, ale metodu zápočtu daně zaplacené v zahraničí (např. smlouva s Rakouskem, Irskem nebo Slovenskem). Pokud je to pro poplatníka výhodnější, tak může postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a uplatnit metodu zápočtu daně podle smlouvy.

Řádek 37 – Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 zákona (ř. 113 přílohy č. 1 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 113 přílohy č. 1 k DP (viz dále).

Řádek 38 – Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

Poplatník na tomto řádku vyplní úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Je třeba si prostudovat § 8 ZDP a zjistit, co se za příjmy z kapitálového majetku rozumí a kdy nepodléhají zdanění zvláštní sazbou daně a je tak povinností poplatníka je vypořádat jejich zdanění sám prostřednictvím podaného DP.

Pokud například budou poplatníkovi plynout ze zdrojů na území ČR kromě příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) ZDP ostatní příjmy v § 8 uvedené, tak jsou tyto zdaňovány někým jiným než poplatníkem (ZDP pověřenou osobou) a to zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Poplatník sám má do svého DP na tento řádek uvést například [podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP] úroky ze zápůjčky, kterou poskytl [základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 až § 2394 NOZ (občanského zákoníku)], úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, to znamená, že se na tento řádek uvedou úroky z peněžních prostředků na účtu, který je podle podmínek toho, kdo ho vede, určen k podnikání, dále se na tento řádek uvedou vyinkasované úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení a to například i u živnostníka nebo jiného poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud tyto úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení s touto činností souvisí. To znamená, že se zahrnují na tento řádek a nikoliv na řádek 101 přílohy č. 1 k DP jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Tyto příjmy uvede na tento řádek poplatník nesnížené o výdaje, protože to je stanoveno v § 8 odst. 5 ZDP. Výjimkou je a u příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.

Optimalizace u příjmů z kapitálového majetku mezi manžely je možná, a to za podmínek uvedených v § 8 odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

Pozor zde na to, že je na tento řádek třeba zahrnout například i úroky z bankovních účtů v zahraničí – v rámci fungující mezinárodní spolupráce s jinými státy se čeští správci daně mohou dozvědět o účtech poplatníka v zahraničí (a to i u účtů pro soukromou potřebu a nikoliv pro podnikání) a o výnosech z nich.

Tato spolupráce se bude prohlubovat, protože se ČR zapojila do takzvané automatické výměny informací, historicky největší sítě více než 130 zemí (včetně i některých tzv. daňových rájů), jež budou tato data sdílet.

Řádek 39 – Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 zákona (ř. 206 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 206 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 40 – Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona (ř. 209 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 209 přílohy č. 2 k DP.

Řádek 41a – Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí (ř. 41 – úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona nebo ř. 41)

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP (řádek 41) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 ZDP. Kladnou hodnotu lze dále použít pro odečet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 ZDP. V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 41. Záporná částka je ztrátou, kterou je třeba přenést na řádek 61, 4. oddílu, základní části DP na stranu 2. U příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, je třeba zjistit, jestli tato smlouva umožňuje metodu vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR).

Řádek 42 – Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a)

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a), který je základem daně. Pokud je řádek 41a záporný, uvede zde poplatník pouze hodnotu z řádku 36a. To znamená, že základ daně je v takovém případě tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 ZDP.

Řádek 43 – Úhrn příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů po vynětí (ř. 31 – úhrn vyňatých příjmů podle § 6 zákona od všech zaměstnavatelů)

Na tento řádek poplatník uvede rozdíl úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů ze závislé činnosti a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí ze závislé činnosti. Řádek vyplní pouze v případě výpočtu solidárního zvýšení daně.

Řádek 44 – Uplatněná výše ztráty – vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn uplatňované daňové ztráty, ale maximálně však jen do výše částky uvedené na řádku 41a. Za zdaňovací období 2016 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015. Poplatník uplatňující daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období podle § 34 odst. 1 ZDP uvede do samostatné přílohy údaje podle pokynů. Doporučený vzor přílohy pro poplatníky uplatňující daňovou ztrátu je uveden na internetových stránkách finanční správy: http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5405-P6_1.pdf?201610011848 .

Řádek 45 – Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 – ř. 44)

Poplatník na tomto řádku uvede vypočtený rozdíl (řádek 42 – řádek 44).

3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Řádek 46 – Částka podle § 15 odst. 1 zákona (hodnota poskytnutého bezúplatného plnění – daru/darů)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou hodnotu bezúplatného plnění (například daru), které poskytl podle podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.

Od základu daně lze za zde stanovených podmínek odečíst hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění v úhrnu však nejvýše 15 % ze základu daně.

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění v roce 2016 musí přesáhnout 2 % ze základu daně na řádku 42 anebo činit alespoň 1 000 Kč (jedná se o posuzování těchto limitů v úhrnu za všechna poskytnutá bezúplatná plnění a nikoliv o jednotlivé posuzování za každé poskytnuté bezúplatné plnění).

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

V pokynu GFŘ D-22 je v této souvislosti uvedeno, že

„1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

2. Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

3. Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

4. Dárci krve, který uplatňuje nezdanitelné části základu daně za zdaňovací období 2014, nepřísluší nárok na finanční ani jinou úhradu s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. cestovní náklady), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách).

Od zdaňovacího období 2015 si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 zákona pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle zákona o specifických zdravotních službách.

5. Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.”

Řádek 47 – Částka podle § 15 odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků z úvěrů na bytové potřeby)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou výši úroků (při splnění podmínek v § 15 odst. 3 a 4 ZDP) zaplacených v roce 2016 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru uvedenou v potvrzení stavební spořitelny nebo banky [z § 21e odst. 1 ZDP vyplývá, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky]. Toto potvrzení je povinnou přílohou DP. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně podle těchto odstavců ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (její definice je v § 21e odst. 4 ZDP a pro účely daní z příjmů se jí rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby) nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky (25 000 Kč) za každý měsíc placení úroků.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 až § 1222 občanského zákoníku).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.”

Řádek 48 – Částka podle § 15 odst. 5 zákona (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření)

Na tomto řádku poplatník uvede a od základu daně ve zdaňovacím období 2016 může odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období 2016 sníženému o 12 000 Kč,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění (ověřit si v § 6 odst. 16 ZDP, jde-li o ni) nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2016, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období 2016 sníženému o 12 000 Kč; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč. Zavedením doplňkového penzijního spoření došlo k uzavření stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Stávajícím účastníkům bylo umožněno buď setrvat v tzv. transformovaných fondech, nebo dobrovolně přejít do nového doplňkového penzijního spoření (§ 191 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů). Z důvodu zachování daňových výhod penzijního připojištění se státním příspěvkem při přechodu na doplňkové penzijní spoření se od roku 2015 zde doplnilo, aby v případě takového přechodu bylo možno upravovat o zákonem daný limit 12 000 Kč součet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvků na doplňkové penzijní spoření v roce přechodu. Například poplatník je od ledna do dubna účasten penzijního připojištění, od května převede svoje prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1 500 Kč u obou produktů. Za první čtyři měsíce zaplatil 6 000 Kč příspěvků, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 12 000 Kč. Proto může při splnění ostatních podmínek uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6 000 Kč, tzn., od celkového součtu příspěvků zaplacených v daném roce na oba produkty odečte zákonem uvedený limit 12 000 Kč.

Potvrzení od penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o těchto platbách je povinnou přílohou k DP.

Je dobré poplatníky s předstihem upozornit na zvýšení celkové částky odpočtu z 12 000 Kč na 24 000 Kč od roku 2017.

Řádek 49 – Částka podle § 15 odst. 6 zákona (životní pojištění)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 6 ZDP) uplatňovanou výši pojistného, které zaplatil na své soukromé životní pojištění [jeho definice je v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] uvedenou v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2016 (potvrzení je přílohou DP). Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2016, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Je dobré poplatníky s předstihem upozornit na zvýšení celkové částky odpočtu z 12 000 Kč na 24 000 Kč od roku 2017.

Řádek 50 – Částka podle § 15 odst. 7 zákona (zaplacené odborové příspěvky)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 7 ZDP), pokud je členem odborové organizace, uplatňovanou výši zaplacených členských příspěvků v roce 2016 odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 18 a násl. ZP). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 ZDP zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období 2016 (potvrzení odborové organizace sice není povinnou přílohou DP, ale je dobré ho jako přílohu DP spolu s DP podat).

Řádek 51 – Částka podle § 15 odst. 8 zákona (úhrada za další vzdělávání)

Na tomto řádku poplatník uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 8 ZDP, které jsou v roce 2016 nezměněny) uplatňovanou výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 172/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximálně však do výše 10 000 Kč za zdaňovací období 2016 (u poplatníka se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením maximálně 15 000 Kč).

Zaměstnanec zde uvede tyto úhrady pouze v případě, že nebyly hrazeny zaměstnavatelem.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP zde uvede tyto částky pouze v případě, že je v roce 2016 neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, což uplatnit takto mohl. Poplatník vedoucí v roce 2016 daňovou evidenci nebo vedoucí účetnictví by měl preferovat uplatnění těchto úhrad jako daňového výdaje, protože takto dojde i ke snížení vyměřovacího základu pro odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Variantu odpočtu těchto úhrad na tomto řádku od základu daně by měl preferovat poplatník uplatňující daňové výdaje procentem z příjmů.

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodnikvalifikace.cz/.

Podmínky pro odpočet odečitatelných položek u daňových nerezidentů

Pozor na to, že podle § 15 odst. 9 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se základ daně podle odstavců 18 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

  • - identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Řádek 52 – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

Poplatník zde uvede uplatňovanou výši výdajů (nákladů) vynaložených v roce 2016 na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Podle § 34 odst. 4 ZDP lze od základu daně odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a to za podmínek stanovených § 34a§ 34d ZDP.

Podle § 34a ZDP se zvýhodňuje přírůstek nákladů na výzkum a vývoj. Proto náklady na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu vynaložené oproti roku 2015 ve stejné výši nebo menší budou podpořeny ve výši 100 % a přírůstek nákladů ve výši 110 %.

Poplatník ve zdaňovacím období 2015 vynaložil celkové výdaje (náklady) na realizaci všech projektů výzkumu a vývoje zahrnované do odpočtu ve výši 1 000 000 Kč.

Ve zdaňovacím období 2016 vynaložil celkové výdaje (náklady) na realizaci všech projektů výzkumu a vývoje zahrnované do odpočtu

a) ve výši 500 000 Kč, do odpočtu ve zdaňovacím období 2016 je možné zahrnout 500 000 Kč [tj. 100 % těchto výdajů (nákladů)],

b) ve výši 1 500 000 Kč, do odpočtu ve zdaňovacím období 2016 je možné zahrnout 1 550 000 Kč (tj. 100 % z 1 000 000 Kč + 110 % z 500 000 Kč).

Pro konstrukci odpočtu jsou zásadní „výdaje vynaložené v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnované do odpočtu”, což je pojem definovaný v § 34b ZDP.

Podle § 34b odst. 2 ZDP jsou nově od roku 2016 výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu také výdaje (náklady) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka.

ZDP není speciálně definován pojem výzkumu ani vývoje. Definice těchto pojmů zcela navazují na definiční vymezení uvedené v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. V praxi zde také napomůže Pokyn č. D-288 Ministerstva financí publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 10/1/2005 a sdělení k tomuto pokynu publikovaná ve Finančním zpravodaji č. 4/2010 a č. 4/2014.

Více k tomuto odpočtu je možno se dočíst v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2016.

Tak jako v roce 2015 bude moci i pro rok 2016 poplatník, který má pochybnosti o tom, které výdaje vynakládané na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze nebo nelze zahrnout do odpočtu od základu daně, požádat podle § 34e ZDP svého správce daně o rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (správní poplatek činí 10 000 Kč).

Řádek 52a – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (odpočet na podporu odborného vzdělávání)

Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f§ 34h ZDP.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

Může jít při splnění stanovených podmínek např. o odpočet u živnostníka s autodílnou, pekárnou nebo živnostnici s kadeřnickým salónem, na jejichž pracovištích se uskutečňuje praktické vyučování ve středním vzdělávání (příbuzenský vztah k žákům zde není překážkou)

V praxi je třeba při uplatňování tohoto odpočtu postupovat nejen podle výše uvedených ustanovení ZDP, ale i podle „Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2014)”, která stanovuje další podrobnější podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu.

Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že ZDP nestanoví závazné pořadí pro uplatnění odčitatelných položek podle § 34 ZDP ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle § 34 odst. 4 ZDP, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní nejprve odpočet dle § 34 odst. 1 ZDP (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle § 34 odst. 4 ZDP (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatnění odpočtů v § 34 odst. 5 ZDP).

Před odpočty podle § 34 ZDP ale mají u fyzických osob přednost odpočty podle § 15 ZDP, které nelze oproti odpočtům podle § 34 ZDP odložit do dalších zdaňovacích období.

Řádek 53 – Další částky

Do bílého pole tohoto řádku má poplatník uvést název uplatňované částky. Která by to ale měla podle ZDP být?

Řádek 54 – Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně

Uvede se zde úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které poplatník uplatňuje v souladu s § 15 a § 34 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 52a + ř. 53)

Řádek 55 – Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně

Poplatník na tomto řádku uvede částku vypočtenou jako rozdíl (ř. 45 – ř. 54). V případě, že vypočtená nebo přenesená hodnota je záporná, uvede se na tomto řádku 0.

Řádek 56 – Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

Uvede se zde základ daně z řádku 55 zaokrouhlený na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP.

Řádek 57 – Daň podle § 16 zákona

Uvede se zde daň podle § 16 ZDP, která činí 15 % ze základu daně uvedeného na řádku 56.

4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta

Řádek 58 – Daň podle § 16 zákona (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 k DP

Na tento řádek poplatník přenese údaj uvedený na řádku 57 nebo v případě, že má příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých se uplatňuje pro vyloučení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí, přenese na tento řádek vypočtený údaj z řádku 330 Přílohy č. 3 k DP – „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f ZDP)”.

Pokud poplatník bude přenášet údaj z řádku 330 tak při dalším výpočtu již s níže uvedeným řádkem 59 nepočítá. To znamená, že na řádek 60 pouze přenese údaj z řádku 58 (bez připočítání řádku 59).

Řádek 59 – Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona

Na tento řádek poplatník uvede 7 % z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na ř. 43 a ř. 114 přílohy č. 1 k DP a 48násobkem průměrné mzdy. Pro výpočet použije hodnoty bez příjmů, u kterých uplatňuje metodu vynětí. (Pro rok 2016 je 48násobek průměrné mzdy 1 296 288 Kč).

Pozor na to, že podle § 16a odst. 3 ZDP platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP!

Řádek 60 – Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58 + 59)

Uvede se zde úhrn podle pokynů na řádku, který tvoří celkovou výši vypočtené daně podle zákona a daňového řádu.

Řádek 61 – Daňová ztráta – zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka mínus

Na tento řádek se přenese údaj o daňové ztrátě uvedený na řádku 41a. Údaj se uvede v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus.

5. ODDÍL – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

Řádek 62 – Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

Při splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkovi daň za zdaňovací období 2016 snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 ZDP desetinné číslo. Napomoci při výpočtu může příklad, který bude pro rok 2016 publikován na webové adrese finanční správy.

Více k této slevě je možno se dočíst v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2016.

Řádek 63 – Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona (investiční pobídky)

Uplatňuje-li poplatník slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky) zahrne ji na tento řádek.

Tabulka č. 1 Údaje o manželce (manželovi)

V této tabulce vyplní poplatník údaje o své (svém) manželce (manželovi) žijící (žijícím) s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), avšak jen v případě, že uplatňuje na ni (něho) slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Manželem (manželkou) se podle § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Řádek 64 – Základní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

Poplatník na tomto řádku uvede částku 24 840 Kč.

Tato částka se nijak nekrátí a je jedno, že poplatník měl například zdanitelné příjmy jenom po část roku 2016 a nikoliv po celý rok.

Řádek 65a) – Sleva na manželku / manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za rok 2016 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) nebyla (nebyl) v roce 2016 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2016, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2016, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu na tomto řádku slevu na dani ve výši 2 070 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Pozor – posuzuje se (hrubý) příjem a nikoliv zisk a co se do vlastního příjmu nezahrnuje je stanoveno v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (doporučuje se prostudovat si k tomu také pokyn GFŘ D-22).

Pozor na to, že podle § 35ca ZDP platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (tzn. výdaje příslušným procentem z příjmů) nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 (tzn. výdaje ve výši 30 % z příjmů) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, tak si nemůže slevu na manželku (manžela) uplatnit!

Řádek 65b) – Sleva na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, která (který) je držitelem průkazu ZTP/P

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani ve výši 49 680 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá výše uvedený vlastní příjem přesahující za rok 2016 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) byla (byl) v roce 2016 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2016, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2016, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu a držby průkazu ZTP/P na tomto řádku slevu na dani ve výši 4 140 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Nemožnost uplatnit slevu na manželku (manžela) v případě, že dojde u poplatníka k výše uvedené situaci v § 35ca ZDP zde platí také.

Řádek 66 – Základní sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku základní slevy na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobíral-li po celý rok 2016 invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2016 splněny pouze několik kalendářních měsíců, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 210 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 67 – Rozšířená sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku rozšířené slevy na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobíral-li po celý rok 2016 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2016 splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2016, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 420 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 68 – Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku ve výši 16 140 Kč, byl-li po celý rok 2016 držitelem průkazu ZTP/P. Jestliže byl držitelem tohoto průkazu v roce 2016 pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 1 345 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byl držitelem průkazu ZTP/P.

Řádek 69 – Sleva na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

Pokud se poplatník v roce 2016 po celý rok soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, tak uvede na tomto řádku ve sloupci počet měsíců číslo 12 a ve vedlejším sloupci částku 4 020 Kč. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tyto podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2016, uplatní poplatník slevu na dani na studenta ve výši 335 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 69a – Sleva za umístění dítěte podle § 35ba písm. g) zákona

Podmínky pro uplatnění této slevy (lidově se jí říká „školkovné”) a její výše jsou stanoveny v § 35bb ZDP.

Nově od roku 2016 platí, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem v roce 2016 za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v „předškolním zařízení” (v minulosti v „zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona”).

Přitom pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona.

Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění (stravné zde nepatří) vyživovaného dítěte poplatníka v roce 2016 v předškolním zařízení, pokud jím nebyly uplatněny jako daňový výdaj podle § 24 ZDP, a to za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy účinné k 1. lednu 2016, tj. do výše 9 900 Kč.

Maximální částka slevy se nijak nekrátí podle počtu měsíců, kdy dítě předškolní zařízení navštěvovalo.

Slevu mohou uplatnit i poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP (omezení uvedené v § 35ca ZDP se na tuto slevu nevztahuje).

Řádek 69b – Sleva na evidenci tržeb podle § 35ba písm. h) zákona

Jde od roku 2016 o novou slevu, pro kterou bude v DP pravděpodobně vyčleněn řádek 69b (k datu redakční uzávěrky této pomůcky nebyla konečná podoba tiskopisu DP publikována).

Výše této slevy a podmínky pro její uplatnění jsou stanoveny v § 35bc ZDP, kde je uvedeno, že

㤠35bc

Sleva na evidenci tržeb

(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.”

Sleva se týká pouze poplatníků daně z příjmů fyzických osob (poplatníci daně z příjmů právnických osob na ní nárok nemají).

Jde o slevu na dani, což znamená, že např. poplatník, který vykáže daňovou ztrátu, si tuto slevu uplatnit nemůže.

Z odstavce 1 navíc vyplývá, že poplatník musí mít v tomto ustanovení stanovený dostatečný dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, aby mohl využít slevu v plné výši 5 000 Kč.

Sleva se navíc uplatňuje v pořadí za ostatními slevami uvedenými v § 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte), avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě (takto je to uvedeno v důvodové zprávě vlády k zákonu č. 113/2016 Sb., který tuto slevu zavedl).

Neexistuje zde tedy daňový bonus obdobně jako u daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

Z odstavce 2 vyplývá, že slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Při neuplatnění slevy ve výše uvedeném období (např. z důvodu daňové ztráty nebo nedostatečné výše daně) nelze slevu uplatnit v jiném dalším zdaňovacím období.

Z doslovné dikce výše uvedeného odst. 2 navíc vyplývá, že aby poplatník mohl uplatnit tuto slevu v roce 2016, tak musí mít podle zákona o evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb.) v roce 2016 povinnost tržby podle tohoto zákona evidovat (povinnost evidovat tržby je od 1. 10. 2016 u ubytovacích a stravovacích služeb vymezených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56). Dobrovolná evidence těchto tržeb, které zákon o evidenci tržeb nebrání, (např. u maloobchodu) již v roce 2016 a nikoliv až v roce 2017, kdy je podle zákona o evidenci tržeb povinnost je evidovat, tak nezakládá možnost slevu uplatnit v roce 2016 nýbrž až v roce 2017.

Podmínka pro uplatnění slev na dani pro daňové nerezidenty

Pozor na to, že podle § 35ba odst. 2 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b)e) – tedy o částky uvedené na řádcích 65a) až 68 a 69a DP – pouze, pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

- identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců.”

Řádek 70 – Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP, které v tomto daňovém přiznání na řádcích 62 až 69 uplatňuje (ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69 + 69a + pravděpodobně 69b).

Řádek 71 – Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl (ř. 60 – ř. 70). Pokud při výpočtu vyšlo záporné číslo, do řádku se uvede 0 (u těchto slev nemůže vzniknout daňový bonus).

Tabulka č. 2 Údaje o dětech žijících ve společně hospodařící domácnosti

Poplatník zde podle pokynů vyplní předepsané údaje za každé jim vyživované dítě splňující podmínky uvedené v § 35c odst. 6 ZDP, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Do tabulky uvede i vyživované děti, u kterých neuplatňuje daňové zvýhodnění (do příslušného sloupce pak vyplní nulu).

Řádek 72 – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Na tomto řádku poplatník uvede výši daňového zvýhodnění (podle § 35c ZDP) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a to ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 ročně na třetí a každé další dítě (pro rok 2016 došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě). Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Pokud byly splněny podmínky jen několik kalendářních měsíců v roce 2016 lze uplatnit 1/12 výše uvedených částek za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny (v případě narození dítěte nebo zahájení studia je však daňové zvýhodnění za příslušný kalendářní měsíc i v případě, když den narození nebo zahájení studia nebyl na jeho počátku).

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

To znamená, že mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo z nich si daňové zvýhodnění na to, které dítě, uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to, které dítě, daňové zvýhodnění uplatní.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období 2016 nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období 2016 jen jeden z nich.

Je-li druhý z poplatníků, který s poplatníkem vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaný, doloží poplatník potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění, ve kterém plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši.

Z § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Na podmínku společně hospodařící domácnosti zde poplatníci někdy zapomínají (společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby).

Kdy může daňové zvýhodnění uplatnit daňový nerezident

Pozor na to, že opět, ale tentokráte podle § 35c odst. 5 ZDP, platí, že poplatník uvedený v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

„K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

- identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců. Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014.”

Pozor také na to, že podle § 35ca ZDP platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (tzn. výdaje příslušným procentem z příjmů) nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 (tzn. výdaje ve výši 30 % z příjmů) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, tak si nemůže daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatit!

Řádek 73 – Sleva na dani na vyživované dítě (částka z ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71)

Na tento řádek poplatník uvede výši daňového zvýhodnění, které může uplatnit ve formě slevy na dani (jde o částku z řádku 72 maximálně do výše daně na řádku 71).

Řádek 74 – Daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě

Poplatník na tento řádek uvede daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě, tj. rozdíl daně na řádku 71 a uplatněné slevy na dani na řádku 73 (ř. 71 – ř. 73).

Řádek 75 – Daňový bonus

Na tomto řádku uvede poplatník rozdíl daňového zvýhodnění na vyživované dítě na řádku 72 a slevy na dani na vyživované dítě na řádku 73 (ř. 72 – ř. 73), jehož výsledkem je výše daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Musí však být také splněny další podmínky stanovené v § 35c odst. 4 ZDP – například zdanitelný příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 musí být za rok 2016 alespoň ve výši 59 400 Kč (6 x 9 900 Kč).

Pozor na to, že se do limitu 59 400 Kč nezapočítávají příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění, ale také např. i příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 ZDP, tj. postup, kdy poplatník zahrne veškeré příjmy z dohod o provedení práce zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání, kde se započte daň sražená z těchto příjmů na jeho daň, ale také uplatní odpočitatelné položky a slevy na dani (při tomto postupu se příjmy z dohod o provedení práce do limitu 59 400 Kč pro nárok na daňový bonus započítávají)!

Pozor také na to, že pokud u poplatníka, který má v roce 2016 příjmy pouze podle § 9 ZDP, výdaje převýší tyto příjmy, tak poplatník nárok na daňový bonus nemá a to i v případě, kdyby byl limit výše příjmů 59 400 Kč pro rok 2016 splněn!

Řádek 76 – Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona (včetně případného doplatku na daňovém bonusu)

Poplatník zde uvede úhrn měsíčních daňových bonusů, které mu jako zaměstnanci byly zaměstnavatelem vyplaceny za zdaňovací období 2016. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2016 jednotlivými zaměstnavateli.

Řádek 77 – Rozdíl na daňovém bonusu

Poplatník zde uvede rozdíl daňového bonusu a úhrnu již vyplacených měsíčních daňových bonusů (řádek 75 řádek 76)

6. ODDÍL – Dodatečné daňové přiznání

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno dodatečné daňové přiznání za rok 2016 (vyplňuje se podle pokynů uvedených k řádkům 7883).

7. ODDÍL – Placení daně

Řádek 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani)

Na tento řádek poplatník uvede úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani), které mu byly sraženy všemi zaměstnavateli. Údaje zjistí z „Potvrzení” vystaveného za zdaňovací období 2016 jednotlivými zaměstnavateli. Zálohy uvede poplatník v souladu s § 5 odst. 4 ZDP. V případě, že bylo poplatníkovi provedeno roční zúčtování, uvede částku sražených záloh sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Řádek 85 – Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem

Poplatník zde uvede souhrn záloh, které zaplatil, v průběhu zdaňovacího období 2016 nebo části zdaňovacího období 2016, za něž je podáváno daňové přiznání, včetně přeplatku použitého jako záloha na daň podle daňového řádu.

Řádek 86 – Zaplacená daň stanovená paušální částkou podle § 7a zákona

Pokud byla poplatníkovi na rok 2016 stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP, tak ji uvede na tomto řádku a započte na výslednou daňovou povinnost, podává-li daňové přiznání podle povinnosti stanovené v § 7a odst. 5 ZDP.

Řádek 87 – Sražená daň podle § 36 odst. 6 zákona (státní dluhopisy)

Je-li poplatníkem daňový rezident a má-li úrokové příjmy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, uvede na tomto řádku částku sražené daně.

Řádek 87a – Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona

Je-li poplatník daňový rezident, tak do tohoto řádku uvede částku sražené daně podle § 6 odst. 4 ZDP, avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy z dohod o provedení práce, ze kterých byla daň sražena!

Řádek 87b – Sražená daň podle § 36 odst. 8 zákona

Je-li poplatník nerezident, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, tak na tomto řádku uvede částku sražené daně, která mu byla sražena z příjmů vymezených v ustanovení § 36 odst. 8 ZDP, tj. z příjmů podle § 22 odst. 1 písm. b), c), f) a g) ZDP (body 1, 2, 4, 5, 6, 1214), avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy, ze kterých byla daň sražena!

Řádek 88 – Zajištěná daň plátcem podle § 38e zákona

Pokud je poplatník daňovým nerezidentem, uvede na tomto řádku částku, kterou mu plátce daně srazil podle § 38e ZDP na zajištění daně.

Řádek 89 – Sražená daň podle § 38f odst. 12 zákona

Daňový rezident na tomto řádku uvede částku daně, která mu byla z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena. O sraženou daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze snížit podle § 38f ZDP daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

Řádek 90 – Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 2 zákona

Poplatník uvede, podává-li daňové přiznání, na tomto řádku výši daně tvořící zálohu na daň daňové povinnosti při insolvenčním řízení podle podmínek uvedených v § 38gb ZDP.

Řádek 91 – Zbývá doplatit (ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 87b - ř. 88 – ř. 89 – ř. 90): (+) zbývá doplatit, (-) zaplaceno více

Poplatník provede výše uvedený výpočet a vypočtenou částku uvede na tento řádek. Kladná částka znamená, že zbývá na dani doplatit vypočtenou částku. Záporná částka znamená, že bylo za zdaňovací období 2016 zaplaceno více. O přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti, která je součástí DP.

Nezapomenout, že podle § 38b ZDP platí, že daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

Přílohy daňového přiznání

Součástí DP jsou i přílohy vyznačené v tiskopise DP, přitom poplatník přikládá k DP pouze ty přílohy, které u něj přicházejí v úvahu.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

Stačí postupovat podle pokynů, které jsou zde srozumitelné.

Příloha č. 1 – Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)

(č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 12)

Co se rozumí příjmy ze samotné činnosti je stanoveno v § 7 ZDP a je proto třeba si v něm ověřit, zda o takový příjem jde.

V praxi napomůže i „Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů” publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 3/2015, kde v této souvislosti uvedeno, že

K § 7

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: