Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pomůcka pro vyplňování DP fyzických osob

12.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Pomůcka pro vyplňování DP fyzických osob

Ing. Miloš Hovorka

 

Pomůcka pro vyplňování

přiznání k dani z příjmů fyzických osob

za zdaňovací období (kalendářní rok) 2014

 

Tato praktická pomůcka pro vyplňování daňového přiznání za zdaňovací období (kalendářní rok) 2014 je členěna tak, jak předpokládáme, že bude členěn tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 22, platný pro zdaňovací období (kalendářní rok) 2014 (dále jen „DP").

 

Do redakční uzávěrky této pomůcky nebyly známy eventuální změny v tiskopise DP reagující na změny v dani z příjmů fyzických osob od roku 2014, protože nebyly ze strany finanční správy dosud publikovány. Na tyto změny v ZDP je v souvislosti s jednotlivými řádky DP v této pomůcce upozorněno.

 

Navíc je v době redakční uzávěrky (13. října 2014) ve schvalovacím procesu novela ZDP pro rok 2015, která přináší i některé změny zpětně pro rok 2014, které mohou také ovlivnit obsahovou náplň jednotlivých řádků DP, na což jste v této pomůcce upozorněni.

 

Podle § 2 odst. 1 ZDP jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob fyzické osoby. Dále je zde uvedeno, že poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.

 

Od roku 2014 se zde tak zavádí pojmy

- daňový rezident České republiky" a

- daňový nerezident",

 

které jsou definovány v § 2 odst. 2 ZDP (daňový rezident České republiky) a v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident).

 

Daňový rezident České republiky má potom jednoduše řečeno v ČR daňovou povinnost nejen k příjmům dosaženým v ČR, ale také k příjmům dosaženým kdekoliv jinde na světě. Jde o celosvětovou daňovou povinnost v ČR (vyloučení dvojího zdanění jednoho příjmu je řešeno v § 38f ZDP).

 

Daňový nerezident má v ČR daňovou povinnost pouze k příjmům ze zdrojů na území ČR, které jsou vymezeny v § 22 ZDP [např. k příjmům ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo k příjmům z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny].

 

Kdo je povinen podat DP je stanoveno v § 38g ZDP.

 

Změna oproti roku 2013 by zde mohla být v tom, že podle nového § 38g odst. 4 ZDP, který by měl platit od roku 2015, je uvedeno, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.

 

Navržená změna tak zužuje případy, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání při solidárním zvýšení daně. Dle navrženého znění poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník nemá, pokud se pouze jeho záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle §16a ZDP.

 

Cílem navrhované úpravy je zjednodušit administrativní zátěž poplatníkům, u kterých sice došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy, ale jejich příjmy za dané zdaňovací období nedostačují k aplikaci solidárního zvýšení jejich daně podle § 16a ZDP. V důsledku navržené změny budou moci za zákonem stanovených podmínek opět požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele.

 

Na toto zrušení povinnosti navazuje rovněž přechodné ustanovení, které zrušuje tuto povinnost i pro zdaňovací období roku 2014 a novela ZDP pro rok 2015, která přináší tuto změnu zpětně i pro rok 2014, by měla být hladce schválena po jejím schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, což se i stalo, i Senátem ČR a podepsána prezidentem ČR.

 

V nové úpravě od roku 2014 má svá specifika v § 38ga ZDP daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost a daňové přiznání v insolvenčním řízení má svá specifika a je upraveno v § 38gb ZDP (této problematice se v této pomůcce nevěnujeme).

 

Daňové přiznání slouží jako přiznání k dani z takových příjmů fyzických osob, které jsou předmětem daně, tj. příjmů uvedených v § 6 až § 10 ZDP. V daňovém přiznání se ale přitom neuvádějí příjmy, které:

- nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 ZDP,

- jsou osvobozeny od daně podle § 4, § 4a a § 10 ZDP,

- jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP, pokud poplatník nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (viz dále).

Příjmy, které nejsou předmětem daně

 

Oproti roku 2013 je v § 3 odst. 4 ZDP, který vymezuje, které příjmy nejsou předmětem daně, od roku 2014 výrazná změna, protože nově jsou předmětem daně z příjmů a nikoliv daně dědické a darovací, která je od roku 2014 zrušena, příjmy nabyté bezúplatně, například darem nebo z dědictví. Bezúplatný příjem je zařazen do kategorie „ostatní příjmy" v § 10 ZDP a ve vymezených případech je od daně z příjmů osvobozen.

 

V celém ZDP je zaveden od roku 2014 pojem „bezúplatný příjem", který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění. V § 3 odst. 4 písm. j) ZDP se potom se z předmětu daně z příjmů fyzických osob vylučuje „výhoda" poskytnutá dlužníkovi při bezúročné zápůjčce, při výpůjčce nebo výprose spočívající v neposkytnutí protiplnění.

 

Zápůjčka je upravena v § 2390§ 2394 nového občanského zákoníku, kde je mimo jiné uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (není to tudíž povinnost). Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

 

Příklad:

 

Fyzická osoba jako vydlužitel uzavřela se zapůjčitelem v roce 2014 smlouvu o bezúročné peněžité zápůjčce.

 

Majetkový prospěch je u vydlužitele v tom, že nemusí platit úroky, avšak takový majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů.

 

Příklad:

 

Pokud zaměstnanec jako vydlužitel uzavřel se zaměstnavatelem jako zapůjčitelem v roce 2014 smlouvu o bezúročné peněžité zápůjčce, tak platí to samé, co v předchozím příkladu.

Výpůjčka je upravena v § 2193§ 2200 nového občanského zákoníku, kde je mimo jiné uvedeno, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

 

Přenechává se nezuživatelná věc např. stroj. Podle § 500 nového občanského zákoníku platí, že movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná; zuživatelné jsou i ty movité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě. Ostatní věci jsou nezuživatelné. Typické zuživatelné věci jsou potraviny, ale patří sem také topivo, suroviny nebo jiný materiál určený k dalšímu použití, včetně zboží na skladě.

 

Příklad:

 

Fyzická osoba jako vypůjčitel uzavřela v roce 2014 smlouvu s půjčitelem o výpůjčce.

 

Majetkový prospěch je u vypůjčitele v tom, že za užívání věci, kterou mu přenechal půjčitel, nemusí platit, protože smlouvou o výpůjčce se umožňuje bezplatné užívání věci, avšak takový majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů.

 

Výprosa je upravena v § 2189§ 2192 nového občanského zákoníku, kde je mimo jiné uvedeno, že přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

 

Příjmy, které jsou osvobozeny od daně

 

Ustanovení § 4 odst. 1 ZDP, které stanovuje, které příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, zní od roku 2014 nově.

 

Zapracovává tak řadu legislativních a věcných změn provedených zákonem č. 458/2011 Sb. a rovněž změny, které souvisí s rekodifikací soukromého práva (nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb.). Je proto třeba podmínky pro osvobození od daně z příjmů stanovené v jednotlivých ustanoveních § 4 ZDP pečlivě studovat.

 

Například nový občanský zákoník používá pojem „byt" pouze jako označení místa (např. sídlo v bytě, nájem bytu), nikoli věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva. Taková věc je označována jako „jednotka" (v § 1159 nového občanského zákoníku). Pojem „byt" proto bylo nutno např. v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) nahradit pojmem „jednotka".

 

Z § 21b odst. 4 ZDP dále vyplývá, že ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

Toto ustanovení stanoví jednotnou právní úpravu pro jednotky, a to jak jednotky vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů, tak pro jednotky podle nového občanského zákoníku.

 

Na základě tohoto ustanovení, hovoří-li zákon o jednotce, aplikují se daná ustanovení jak na jednotky vymezené podle nového občanského zákoníku, které již zahrnují podíl na společných částech nemovité věci, mezi které patří i pozemek, na němž je dům zřízen (§ 1158 a násl. nového občanského zákoníku), tak obdobně také na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. a spolu s nimi i na s nimi spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku.

 

Z nového znění § 4 odst. 1 písm. a) ZDP mimo jiné vyplývá, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v ní prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.

 

Jak však vysvětlit prodej jednotky nezahrnující nebytový prostor? Pomoci si i pro rok 2014 můžeme z důvodové zprávy vlády k novele ZDP pro rok 2015, kde je uvedeno, že

 

„Mezi tyto nebytové prostory však nepatří:

? vedlejší místnosti, které jsou částí bytu, jako například neobytná kuchyň, neobytná hala, komora, spíž, šatna, prádelna, sušárna, sklep, dřevník, kolna, a to i v případě, že leží mimo společné uzamčení.

- mezi tyto místnosti spadají jakékoli prostory v bytové jednotce vzniklé prohlášením vlastníka podle zákona č. 72/1994 Sb.; tento zákon neumožňuje v rámci jedné jednotky vytvoření souboru bytu a nebytového prostoru; všechny prostory v takové bytové jednotce jsou částí bytu.

- mezi tyto místnosti dále spadají jakékoli prostory, které jsou částí bytu, který je součástí jednotky podle občanského zákoníku.

? místnosti, které jsou společnou částí domu, jako například garáž, sklep, komora, sklad.

- tyto místnosti nejsou součástí jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., pouze se s ní povinně převádí. Naopak jsou součástí jednotky podle občanského zákoníku.

Pokud je tedy v projektové dokumentaci místnost v jednotce označena například jako komora, je nutné posoudit její právní postavení. Pouze v případě, že půjde o komoru, která není vedlejší místností bytu jako část bytu, ani není místností, která je společnou částí domu, může jít o nebytový prostor ve smyslu předmětných ustanovení."

 

I když jde o text vztahující se k novele ZDP pro rok 2015 a ke změně v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, kde bude od roku 2015 mimo jiné platit, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, můžeme si s výše uvedeným zdůvodněním vlády, co mezi nebytové prostory nepatří, pomoci i pro rok 2014, protože v tomto pohledu je logické i pro rok 2014.

 

V § 4 odst. 1 písm. w) ZDP dochází od roku 2014 mimo jiné k prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z šesti měsíců na 3 roky (lhůta mezi nabytím a prodejem musí být delší než 3 roky) a to u cenných papírů pořízených od roku 2014 a později (vyplývá to z bodu 5 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu zákon č. 344/2013 Sb.).

 

Pokud nebude splněn časový test pro osvobození podle tohoto ustanovení, budou moci být příjmy z prodeje osvobozeny od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč (myslí se hrubé příjmy a nikoliv zisk!).

 

Pokud by byl prodáván kmenový list, osvobození bude ale až po 5 letech od nabytí. Kmenový list je jako cenný papír definován v § 137 zákona o obchodních korporacích a představuje podíl společníka v s. r. o., pokud ho umožňuje vydat společenská smlouva. Nová úprava tak sjednocuje osvobození příjmu z prodeje podílu ve společnosti s ručením omezeným při vydání kmenového listu s případy, kdy k vydání tohoto cenného papíru nedojde a příjem z prodeje podílu se pro účely osvobození testuje podle písm. r).

 

U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem 1. ledna 2014 se postupuje v roce 2014 podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2014 (vyplývá to z výše zmiňovaného bodu 5 přechodných ustanovení zákona č. 344/2013 Sb.).

 

Příklad:

 

Pokud by poplatník v roce 2014 obdržel příjmy z prodeje cenných papírů nabytých před rokem 2014 a přitom by doba mezi jejich nabytím a převodem přesáhla dobu 6 měsíců, tak jsou příjmy z prodeje od daně z příjmů osvobozeny a to podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP ve znění před 1. lednem 2014.

 

Pokud by tentýž poplatník obdržel v roce 2014 příjmy z prodeje cenných papírů nabytých v roce 2014, tak tyto příjmy podle § 4 odst. 1 písm. w) ve znění od roku 2014 od daně z příjmů osvobozeny nejsou, protože doba mezi nabytím a jejich převodem nepřesáhla dobu 3 let.

 

Pokud by ale úhrn těchto příjmů nepřesáhl v roce 2014 částku 100 000 Kč, byly by tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů podle nového znění § 10 odst. 3 písm. d) ZDP.

 

Ze stanoviska GFŘ „Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů - přechodné ustanovení

(z jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ ČR č. j. 419/30.01.14 )" vyplývá, že

 

„Bod 5 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu, č. 344/2013 Sb. se vztahuje na osoby, jejichž přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. U těchto osob je tak při posuzování časového testu zachován stav, který platil před nabytím účinnosti zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

 

Ostatní osoby (tedy s větší účastí než 5 %) uplatňují při prodeji cenných papírů osvobození od daně z příjmů po uplynutí tříleté lhůty od nabytí podle ust. § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2014. Tyto osoby jsou tak při prodeji cenných papírů po 1. 1. 2014 zvýhodněny, protože časový test se jim zkracuje. Současně mohou uplatnit osvobození podle ust. § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2014."

 

Další případy, kdy je příjem osvobozen od daně z příjmů, jsou uvedeny v od roku 2014 novém § 4a ZDP.

 

V celém ZDP je zaveden pojem „bezúplatný příjem", který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění.

 

Od daně z příjmů fyzických osob se od roku 2014 podle § 4a ZDP osvobozuje mimo jiné bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.

 

Bezúplatný příjem z nabytí dědictví je osvobozen od daně bez ohledu na osobu zůstavitele. Od daně je tedy osvobozen i příjem z nabytí dědictví od zůstavitele, který neměl žádný příbuzenský vztah k dědici. Bezúplatný příjem z nabytí odkazu je také osvobozen od daně bez ohledu na osobu zůstavitele. Od daně je tedy osvobozen i příjem z nabytí odkazu od zůstavitele, který neměl žádný příbuzenský vztah k odkazníkovi. Odkaz je upraven v § 1594§ 1632 nového občanského zákoníku.

 

Od daně z příjmů fyzických osob se podle § 4a ZDP mimo jiné také osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky a na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky.

 

Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, tj. tyto příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, jsou podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne v roce 2014 částku 30 000 Kč, což je oproti roku 2013 podstatné zvýšení (limit byl limit 20 000 Kč).

 

Důležité je, aby si poplatník uvědomil, že hranice tohoto osvobození neplatí pro každou z těchto jednotlivých činností, nýbrž pro všechny dohromady.

 

Podle nového ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP jsou od roku 2014 od daně, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 korun.

 

Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ve výše uvedeném písm. c) je třeba si dát do souvislosti s bodem 5 přechodných ustanovení zákona č. 344/2013 Sb. (zákonné opatření Senátu, které nabývá účinnosti 1. ledna 2014), ze kterého vyplývá, že

 

„5. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu."

Příklad:

 

Poplatník si koupil v roce 2014 cenné papíry, které prodal v roce 2014 po 6 měsících od nabytí. Úhrn příjmů z prodeje nepřesáhl v roce 2014 částku 100 000 Kč.

 

Příjmy z prodeje cenných papírů podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP od daně osvobodit nelze, protože cenné papíry nebyly prodány po 3 letech od nabytí. Vzhledem ale k úhrnu příjmů z prodeje, který nepřesáhl 100 000 Kč, budou tyto příjmy osvobozeny podle výše uvedeného § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.

 

V celém ZDP je zaveden pojem „bezúplatný příjem", který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění a odkazu, které jsou od daně z příjmů osvobozeny podle výše uvedeného § 4a ZDP, tak příjmy nabyté z titulu darování a jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění.

 

Podle nového ustanovení § 10 odst. 3 písm. d) ZDP jsou od roku 2014 od daně z příjmů osvobozeny bezúplatné příjmy

 

1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

 

Příklad:

 

Syn dostal v roce 2014 od otce darem automobil.

 

Jde tak o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé, který je osvobozen od daně z příjmů podle výše uvedeného § 10 odst. 3 písm. d) ZDP. Tento příjem nebude jako osvobozený uváděn v daňovém přiznání za rok 2014, protože z § 38g ZDP vyplývá, že příjmy osvobozené od daně se u fyzických osob v daňovém přiznání neuvádějí.

 

Svěřenský fond může být zakládán od roku 2014 a jeho úprava je obsažena v novém občanském zákoníku, kde z jeho § 1448 odst. 1 vyplývá, že svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

 

Obmyšlený je potom upraven v § 14571462, kde z § 1457 vyplývá, že zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. Nevyužije-li zakladatel práva podle odstavce 1, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský správce. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.

 

Příjmem podle § 10 ZDP je příjem obmyšleného ze svěřenského fondu, a tento může být za podmínek § 10 odst. 3 písm. d) bod 3 ZDP osvobozen od daně z příjmů. Plnění ze zisku svěřenského fondu po zdanění je ale příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. i) ZDP.

 

Příjmy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP

 

Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně se v daňovém přiznání neuvádějí proto, že je poplatníkovi již zdanil někdo jiný (koho ZDP k tomu pověřuje) než on sám.

 

Poplatník však může využít postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP a tyto příjmy do daňového přiznání zahrnout, aby u nich mohl eventuálně uplatnit daňové výdaje, pokud to zákon umožňuje, odpočty od základu daně a slevy na dani a sraženou daň započíst na výslednou daň.

 

 

Nově od roku 2014 podléhají podle § 6 odst. 4 ZDP srážkové dani ve výši 15 % pouze příjmy (všechny tři podmínky musí být splněny současně):

- plynoucí na základě dohody o provedení práce,

- jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a

- zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 ZDP.

 

Podle nového znění výše uvedeného § 36 odst. 7 ZDP platí, že zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Takový postup do konce roku 2013 nebyl možný.

 

Nově od roku 2014 podléhají podle § 7 odst. 6 ZDP srážkové dani ve výši 15 % (obě podmínky musí být splněny současně):

 

- příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP plynoucí ze zdrojů na území České republiky

 

- za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.

 

Pozor na to, že okruh příjmů podléhajících srážkové dani se podstatně rozšiřuje, protože jde o veškeré příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a nejenom o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize jako do konce roku 2013. Limit příjmů se zvyšuje ze 7 000 Kč na 10 000 Kč.

 

I v tomto případě může poplatník zahrnout tyto příjmy do svého daňového přiznání, kde by u nich uplatnil příslušné daňové výdaje, příslušný základ daně snížil o odpočitatelné položky a daň o slevy na dani. Sraženou daň podle § 7 odst. 6 ZDP by potom započetl na výslednou daň.

 

Postup uvedený v § 36 odst. 8 ZDP platí pro daňové rezidenty jiných členských států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko), kteří mohou jednoduše řečeno v tomto ustanovení vymezené příjmy, u kterých jim byla sražena u nás odběratelem daň, zahrnout do svého daňového přiznání (spolu s odpovídajícími daňovými výdaji a slevami na dani podle ZDP) a sraženou daň započíst na jejich celkovou daňovou povinnost v ČR, pokud bude postup podle § 36 odst. 8 pro ně výhodnější a oni se pro něj rozhodnou (pochopitelně se připouští i možnost vzniku přeplatku na dani).

 

 

1. ODDÍL - Údaje o poplatníkovi

 

Postupovat podle pokynů k vyplnění DP č. 25 5405/1 MFin 5405/1 - vzor č. 23 (dále jen „pokyny").

 

2. ODDÍL - Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

 

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 zákona)

 

Co se rozumí příjmy ze závislé činnosti je uvedeno v od roku 2014 nově zformulovaném § 6 ZDP.

 

Například ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) stanoví, že příjmem ze závislé činnosti se rozumí i plnění v podobě funkčního požitku. Z toho plyne, že na režim funkčních požitků se bez dalšího použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Vymezení funkčních požitků nadále zůstává v § 6 odst. 10 ZDP, avšak od roku 2014 již není samostatnou kategorií naroveň postavenou příjmům ze závislé činnosti.

 

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP.

 

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

 

Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP; tento příjem lze podle § 6 odst. 13 ZDP snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

 

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti z těchto států se postupuje podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí) nebo podle § 38f odst. 4 ZDP, který za zde stanovených podmínek umožňuje vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí i v případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění pro vyloučení dvojího zdanění neobsahuje metodu vynětí příjmů ze zdanění nýbrž metodu zápočtu daně zaplacené z těchto příjmů.

 

Pozor na to, že položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně u příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí použít.

 

Řádek 31 - Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

 

Poplatník zde uvede údaje o výši příjmů, které zjistí např. z dokladu 25 5460 MFin 5460 - vzor č. 22 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2014" (dále jen „Potvrzení") vystaveného jednotlivými zaměstnavateli na základě žádosti poplatníka podle § 38j odst. 3 ZDP (toto Potvrzení je povinnou přílohou daňového přiznání). Příjmy se zde uvedou v souladu s § 5 odst. 4 ZDP (ve vzoru Potvrzení se jedná o součet řádků 2., 4., a 5.).

 

Pokud poplatník využije postup uvedený v § 36 odst. 7 ZDP a zahrne do daňového přiznání příjmy z dohod o provedení práce, u nichž byla v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 ZDP sražena daň (více k této novince v textu výše u příjmů, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP), tak údaje o výši příjmů zjistí např. z dokladu 25 5460/A MFin 5460/A - vzor č. 1 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2014" (toto potvrzení je také povinnou přílohou daňového přiznání).

 

Řádek 32 - Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 zákona

 

Na tomto řádku se uvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je z příjmů uvedených na řádku 31 povinen platit podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zaměstnavatel. Pozor - částka odpovídající povinnému pojistnému se uvádí i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné (tuzemské) pojistné zaměstnavatel nemá (např. u daňového rezidenta, jde-li o příjmy ze zdrojů v zahraničí, nebo u daňového nerezidenta zaměstnaného v ČR, na kterého se nevztahuje povinné tuzemské sociální a zdravotní pojištění, resp. na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako v ČR). Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se podle § 6 odst. 12 ZDP rozumí zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

 

Řádek 33 - Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

 

Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 ZDP (viz text výše).

 

Řádek 34 - Dílčí základ daně podle § 6 zákona (ř. 31 + ř. 32 - ř. 33)

 

Částka vypočtená výše uvedeným způsobem, kterou poplatník na tento řádek uvede, tvoří dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti.

 

Řádek 35 - Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona

 

Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku podle § 38c ZDP). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP. Je-li poplatník daňovým rezidentem a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů zvýšený o povinné pojistné a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

 

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta

 

Řádek 36 - Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34)

 

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 34.

 

Řádek 36a - Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona po vynětí (ř. 36 - úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona nebo ř. 36)

 

Na tento řádek se uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 ZDP (řádek 36) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí (vyjímané příjmy se uvedenou v souladu s § 6 odst. 13 ZDP). V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 36.

 

Podle § 38f odst. 4 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 (daňovým rezidentům) od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je poplatníkem uvedeným v § 2 (poplatník daně z příjmů fyzických osob) nebo v § 17 (poplatník daně z příjmů právnických osob), a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení § 38 odst. 1 ZDP. Jednoduše řečeno, je možno při splnění výše uvedených podmínek vyjmout ze zdanění v ČR příjem ze závislé činnosti ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění i v tom případě, že pro vyloučení dvojího zdanění tohoto příjmu smlouva neobsahuje metodu vynětí, ale metodu zápočtu daně zaplacené v zahraničí (např. smlouva s Rakouskem, Irskem nebo Slovenskem). Pokud je to pro poplatníka výhodnější, tak může postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a uplatnit metodu zápočtu daně podle smlouvy.

 

Řádek 37 - Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 zákona

(ř. 113 přílohy č. 1 k daňovému přiznání)

 

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 113 přílohy č. 1 k daňovému přiznání (viz dále).

 

Řádek 38 - Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

 

Poplatník na tomto řádku vyplní úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

 

Je třeba si prostudovat § 8 ZDP a zjistit, co se za příjmy z kapitálového majetku rozumí a kdy nepodléhají zdanění zvláštní sazbou daně a je tak povinností poplatníka je vypořádat jejich zdanění sám prostřednictvím podaného daňového přiznání.

 

Pokud například budou poplatníkovi plynout ze zdrojů na území ČR kromě příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) ZDP ostatní příjmy v § 8 uvedené, tak jsou tyto zdaňovány někým jiným než poplatníkem (ZDP pověřenou osobou) a to zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

 

Poplatník sám má do svého daňového přiznání na tento řádek uvést například [podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP] úroky ze zápůjčky, kterou poskytl (podstata smlouvy o zápůjčce je shodná s dosavadní smlouvou o půjčce, přičemž základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390-2394 nového občanského zákoníku), úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, to znamená, že se na tento řádek uvedou úroky z peněžních prostředků na účtu, který je podle podmínek toho, kdo ho vede, určen k podnikání, dále se na tento řádek uvedou vyinkasované úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení a to například i u živnostníka nebo jiného poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud tyto úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení s touto činností souvisí. To znamená, že se zahrnují na tento řádek a nikoliv na řádek 101 přílohy č. 1 k DP jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Tyto příjmy uvede na tento řádek poplatník nesnížené o výdaje, protože to je stanoveno v § 8 odst. 5 ZDP.

 

Optimalizace u příjmů z kapitálového majetku mezi manžely je možná, a to za podmínek uvedených v § 8 odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

 

Pozor zde na to, že je na tento řádek třeba zahrnout například i úroky z bankovních účtů v zahraničí - v rámci fungující mezinárodní spolupráce s jinými státy se čeští správci daně mohou dozvědět o účtech poplatníka v zahraničí (a to i u účtů pro soukromou potřebu a nikoliv pro podnikání) a o výnosech z nich.

 

Řádek 39 - Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 zákona

(ř. 206 přílohy č. 2 k DP)

 

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 206 přílohy č. 2 k daňovému přiznání.

 

Řádek 40 - Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona

(ř. 209 přílohy č. 2 k DP)

 

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 209 přílohy č. 2 k daňovému přiznání.

 

Řádek 41 - Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).

 

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).

 

Řádek 41a - Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí (ř. 41 - úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona nebo ř. 41)

 

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7§ 10 ZDP (řádek 41) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7§ 10 ZDP. Kladnou hodnotu lze dále použít pro odečet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 ZDP. V případě, že poplatník nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, přenese na tento řádek údaj z řádku 41. Záporná částka je ztrátou, kterou je třeba přenést na řádek 61, 4. oddílu, základní části daňového přiznání na stranu 2. U příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, je třeba zjistit, jestli tato smlouva umožňuje metodu vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR (seznam těchto smluv a jejich jednotlivý obsah je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí či v Praktických informací v on-line databázi).

 

Řádek 42 - Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a)

 

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a), který je základem daně. Pokud je řádek 41a záporný, uvede zde poplatník pouze hodnotu z řádku 36a. To znamená, že základ daně je v takovém případě tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 ZDP.

 

Řádek 43 - neobsazeno

 

Tento řádek se pro zdaňovací období 2014 nevyplňuje.

 

Řádek 44 - Uplatněná výše ztráty - vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a

 

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn uplatňované daňové ztráty, ale maximálně však jen do výše částky uvedené na řádku 41a. Za zdaňovací období 2014 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013. Poplatník uplatňující daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období podle § 34 odst. 1 ZDP uvede do samostatné přílohy údaje podle pokynů. Doporučený vzor přílohy pro poplatníky uplatňující daňovou ztrátu je uveden na internetových stránkách finanční správy:

 

http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5405-P6_1.pdf?201410012055.

 

Řádek 45 - Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 - ř. 44)

 

Poplatník na tomto řádku uvede vypočtený rozdíl (řádek 42 - řádek 44).

 

Je třeba upozornit, že novelou ZDP, která by měla platit od roku 2015 se v § 16a ZDP se doplňuje odstavec 3, který zní:

 

„Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.".

 

Navrhuje se tak, aby v případě, kdy na straně poplatníka budou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona např. činit 2 mil. Kč s tím, že u příjmů ze samostatné činnosti vykáže daňovou ztrátu 1,5 mil. Kč, mohl daňovou ztrátu započíst s příjmy ze závislé činnosti, tj. výsledná částka by činila 0,5 mil. Kč, a z toho důvodu by se na poplatníka solidární zvýšení daně nevztahovalo.

 

Tato úprava reflektuje původní záměr, tj. solidární zvýšení daně u těch poplatníků, jejichž příjmy přesahují zákonem stanovený limit. V případech, kdy dochází ke kombinaci základu daně podle § 6 a daňové ztráty, objektivně poplatník tak vysokých příjmů nedosahuje, a to právě z důvodů nutnosti vykrytí daňové ztráty.

 

Navrhuje se přechodné ustanovení, které zajišťuje snížení příjmů ze závislé činnosti o případnou daňovou ztrátu u příjmů ze samostatné činnosti pro účely solidárního zvýšení daně

již ve zdaňovacím období započatém v roce 2014.

 

Novela ZDP pro rok 2015, která přináší tuto změnu zpětně i pro rok 2014, by měla být hladce schválena po jejím schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, což se i stalo, i Senátem ČR a podepsána prezidentem ČR. Proto by mělo dojít k úpravám popisovaného obsahu některých řádků daňového přiznání, které na tuto změnu budou reagovat.

 

 

3. ODDÍL - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

 

Řádek 46 - Částka podle § 15 odst. 1 zákona (hodnota poskytnutého bezúplatného plnění)

 

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou hodnotu bezúplatného plnění (například daru), které poskytl podle podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.

 

V důsledku zrušení daně dědické a daně darovací od roku 2014 se v tomto ustanovení zavádí kategorie „bezúplatného plnění", která zahrnuje jak poskytnutí darů, tak i poskytnutí jiných bezúplatných plnění, která lze za stanovených podmínek odečíst od základu daně (poskytnutí bezúplatného plnění je tedy širší kategorií než poskytnutí darů).

 

Aby se toto v praxi nezneužívalo, tak z nového ustanovení § 21c odst. 2 ZDP vyplývá, že bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. To znamená, že v takovém případě nepůjde ani u jednoho o poskytnutí daru (bezúplatného plnění), které by bylo možno odečíst za stanovených podmínek od základu daně.

 

Od základu daně lze od roku 2014 za zde stanovených podmínek odečíst hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění v úhrnu však nejvýše 15 % ze základu daně (dosud to bylo 10 %).

 

Dále se zde od roku 2014 upravuje znění tohoto odstavce podle textace zákonů o ochraně přírody a krajiny a zákona na ochranu zvířat proti týrání.

 

Slova „rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115)" se nahrazují slovy „zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením". Změna tak reaguje na zrušení vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, novelou zákona č. 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, kdy se v § 15 odst. 1 ZDP vychází z této novelizované právní úpravy zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kdy bude možné si od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění na zvláštní pomůcky podle tohoto zákona, a to nadále nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu.

 

Ustanovení o odpočtu bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie, se týká i poskytnutých bezúplatných plnění na území ČR, protože Česká republika je členský stát Evropské unie (nejde o věcnou změnu oproti stavu do konce roku 2013).

 

Doklad o poskytnutém bezúplatném plnění je povinnou přílohou daňového přiznání jako doklad o poskytnutém bezúplatném plnění (například daru) a musí být z něho patrno, kdo je jeho příjemcem, jaká je jeho hodnota, předmět poskytnutého bezúplatného plnění, na jaký účel bylo poskytnuto a datum poskytnutí. Je tedy třeba, aby doklad o poskytnutém bezúplatném plnění obsahoval z hlediska účelu alespoň údaje v rozsahu uvedeném v § 15 odst. 1 ZDP. Forma tohoto dokladu není závazně stanovena. Může jít např. o darovací smlouvu, potvrzený příjmový doklad nebo potvrzení o přijetí daru, ale vždy musí tento doklad obsahovat výše uvedené údaje.

 

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění v roce 2014 musí přesáhnout 2 % ze základu daně na řádku 42 anebo činit alespoň 1 000 Kč (jedná se o posuzování těchto limitů v úhrnu za všechna poskytnutá bezúplatná plnění a nikoliv o jednotlivé posuzování za každé poskytnuté bezúplatné plnění).

 

Řádek 47 - Částka podle § 15 odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků z úvěrů na bytové potřeby)

 

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou výši úroků (při splnění podmínek v § 15 odst. 3 a 4 ZDP) zaplacených v roce 2014 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru uvedenou v potvrzení stavební spořitelny nebo banky (z § 21e odst. 1 ZDP od roku 2014 vyplývá, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky). Toto potvrzení je povinnou přílohou daňového přiznání. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně podle těchto odstavců ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (její definice je od roku 2014 v § 21e odst. 4 ZDP a pro účely daní z příjmů se jí rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby) nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky (25 000 Kč) za každý měsíc placení úroků.

 

Z pokynu GFŘ D-6 vyplývá, že za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěru na splácení následných hypotečních úvěrů, či úvěrů na stavební spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a)h) ZDP.

 

Řádek 48 - Částka podle § 15 odst. 5 zákona (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření)

 

Na tomto řádku poplatník uvede a od základu daně ve zdaňovacím období 2014 může odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období 2014 sníženému o 12 000 Kč,

 

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění (ověřit si v § 6 odst. 16 ZDP, jde-li o ní) nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2014, nebo

 

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období 2014 sníženému o 12 000 Kč.

 

Potvrzení od penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o těchto platbách je povinnou přílohou k daňovému přiznání.

 

Uvědomit si, že jenom příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a příspěvky na doplňkové penzijní spoření se pro účely odpočtu snižují o částku 12 000 Kč a nikoliv i příspěvky na výše uvedené penzijní pojištění (ty se uplatní v plné zaplacené výši). Limit 12 000 Kč pro odečet ale platí pro všechny tři příspěvky dohromady. Přitom u penzijního pojištění lze odečíst i příspěvky pojišťovně provozující tuto činnost například v Německu a placené tedy do Německa, pokud splňuje podmínky definice instituce penzijního pojištění.

 

Řádek 49 - Částka podle § 15 odst. 6 zákona (zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění)

 

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 6 ZDP, které jsou pro rok 2014 nezměněny) uplatňovanou výši pojistného, které zaplatil na své soukromé životní pojištění [jeho definice je v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] uvedenou v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2014 (potvrzení je přílohou daňového přiznání). Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2014, činí v úhrnu 12 000 Kč.

 

Řádek 50 - Částka podle § 15 odst. 7 zákona (zaplacené odborové příspěvky)

 

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 7 ZDP), pokud je členem odborové organizace, uplatňovanou výši zaplacených členských příspěvků v roce 2014 odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 18 a násl. zákoníku práce). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období 2014 (potvrzení odborové organizace sice není povinnou přílohou daňového přiznání, ale je dobré ho jako přílohu daňového přiznání spolu s daňovým přiznáním podat).

 

Řádek 51 - Částka podle § 15 odst. 8 zákona (úhrada za zkoušky ověřující další vzdělávání)

 

Na tomto řádku poplatník uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 8 ZDP, které jsou v roce 2014 nezměněny) uplatňovanou výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 172/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximálně však do výše 10 000 Kč za zdaňovací období 2014 (u poplatníka se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením maximálně 15 000 Kč).

 

Zaměstnanec zde uvede tyto úhrady pouze v případě, že nebyly hrazeny zaměstnavatelem.

 

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP zde uvede tyto částky pouze v případě, že je v roce 2014 neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, což uplatnit takto mohl. Poplatník vedoucí v roce 2014 daňovou evidenci nebo vedoucí účetnictví by měl preferovat uplatnění těchto úhrad jako daňového výdaje, protože takto dojde i ke snížení vyměřovacího základu pro odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Variantu odpočtu těchto úhrad na tomto řádku od základu daně by měl preferovat poplatník uplatňující daňové výdaje procentem z příjmů.

 

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodni-kvalifikace.cz/.

 

Pozor na to, že podle § 15 odst. 9 ZDP nově od roku 2014 platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se základ daně podle odstavců 1 až 8 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

 

Změna je v tom, že s ohledem na skutečnost, že dochází k velkému zneužívání výše uvedených odpočitatelných položek poplatníky z třetích zemí, dochází od roku 2014 k tomu, že si je mohou uplatnit pouze rezidenti výše uvedených států. Zůstává, že si je mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit jedině prostřednictvím jejich uplatnění v podaném daňovém přiznání.

 

Řádek 52 - Částka podle § 34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

 

Poplatník zde uvede uplatňovanou výši výdajů (nákladů) vynaložených v roce 2014 na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

 

Podle § 34 odst. 4 ZDP lze od základu daně odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a to za podmínek stanovených pro rok 2014 v nových ustanoveních § 34a34d ZDP.

 

Oproti roku 2013, kdy podmínky pro odpočet byly stanoveny v § 34 ZDP, je pro rok 2014 v těchto nových ustanoveních v podstatě změna v tom, že se podle § 34a ZDP zvýhodňuje oproti stávající podpoře ještě přírůstek nákladů na výzkum a vývoj.

Proto náklady na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu vynaložené oproti roku 2013 ve stejné výši nebo menší budou podpořeny ve stávající výši, tj. ve výši 100 % a přírůstek nákladů ve výši 110 %.

Pro konstrukci odpočtu jsou zásadní „výdaje vynaložené v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnované do odpočtu", což je pojem definovaný v § 34b ZDP.

 

Podle § 34b ZDP jsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu od roku 2014 nově také:

- výdaje (náklady) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a), např. v podobě experimentální či teoretické práce, projekční a konstrukční práce, návrhu technologií,

- výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory.

 

Na druhou stranu nově již nejsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu výdaje vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje.

 

V ustanovení § 34c ZDP je definován projekt výzkumu a vývoje, jako základní formální náležitost pro uplatnění odpočtu od základu daně. Projektem se rozumí písemný dokument, který může být v listinné i elektronické podobě. Projekt musí být vždy schválen před zahájením prací na jeho realizaci, musí být opatřen podpisem odpovědné osoby, tj. osoby, která odpovídá za splnění podmínek daných zákonem o daních z příjmů pro uplatnění odpočtu. V ZDP není speciálně definován pojem výzkumu ani vývoje. Definice těchto pojmů zcela navazují na definiční vymezení uvedené v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.

Tak jako v roce 2013 bude moci i pro rok 2014 poplatník, který má pochybnosti o tom, které výdaje vynakládané na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze nebo nelze zahrnout do odpočtu od základu daně, požádat podle § 34e ZDP (dříve § 34a ZDP) svého správce daně o rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (správní poplatek činí 10 000 Kč).

 

Řádek 53 - Částka podle § 34 odst. 4 zákona (odpočet na podporu odborného vzdělávání)

 

Poplatník zde uvede uplatňované částky odpočtu na podporu odborného vzdělávání.

 

Od roku 2014 lze od základu daně nově odečíst odpočet na podporu odborného vzdělávání, přičemž podmínky pro odpočet jsou stanoveny v nových ustanoveních § 34f§ 34h ZDP.

 

V § 34 f) ZDP je stanoveno, že odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

 

Dále se zde stanovuje, že odborným vzděláváním se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí vzdělávací činnost v rámci

 

- praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání,

 

- části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným studijním programem a uzavřela s vysokou školou smlouvu o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání.

 

V § 34g ZDP je potom dále stanoveno, kolik činí odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a v § 34h ZDP, kolik činí odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

 

Řádek 54 - Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně

 

Uvede se zde úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které poplatník uplatňuje v souladu s § 15 a § 34 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 53).

 

Řádek 55 - Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně

 

Poplatník na tomto řádku uvede částku vypočtenou jako rozdíl (ř. 45 - ř. 54). V případě, že vypočtená nebo přenesená hodnota je záporná, uvede se na tomto řádku 0.

 

Řádek 56 - Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

 

Uvede se zde základ daně z řádku 55 zaokrouhlený na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP.

 

Řádek 57 - Daň podle § 16 zákona

 

Uvede se zde daň podle § 16 ZDP, která činí 15 % ze základu daně uvedeného na řádku 56.

 

4. ODDÍL - Daň celkem, ztráta

 

Řádek 58 - Daň podle § 16 zákona (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 k DP

 

Na tento řádek poplatník přenese údaj uvedený na řádku 57 nebo v případě, že má příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých se uplatňuje pro vyloučení dvojího zdanění podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí, přenese na tento řádek vypočtený údaj z řádku 330 Přílohy č. 3 k daňovému přiznání - „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona)".

 

Řádek 59 - Solidární zvýšení daně podle § 16 zákona

 

Na tento řádek poplatník uvede 7 % z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na řádku 31 a řádku 37 po vynětí a 48násobkem průměrné mzdy. Pro výpočet se použijí hodnoty bez příjmů, u kterých poplatník uplatňuje metodu vynětí. Pro rok 2014 je 48násobek průměrné mzdy 1 245 216 Kč).

 

Řádek 60 - Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58 + 59)

 

Uvede se zde úhrn podle pokynů na řádku, který tvoří celkovou výši vypočtené daně podle zákona a daňového řádu.

 

Řádek 61 - Daňová ztráta - zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka mínus

 

Na tento řádek se přenese údaj o daňové ztrátě uvedený na řádku 41a. Údaj se uvede v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus.

 

5. ODDÍL - Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

 

Řádek 62 - Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

 

Při splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkovi daň za zdaňovací období 2014 snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 ZDP desetinné číslo. Napomoci při výpočtu může příklad, který bude včas publikován na webové adrese finanční správy. Je také možné již předtím využít příklad na výpočet těchto slev uvedený v pokynech pro vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2014.

 

 

Řádek 63 - Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona (investiční pobídky)

 

Uplatňuje-li poplatník slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky) zahrne ji na tento řádek.

 

Tabulka č. 1 Údaje o manželce (manželovi)

 

V této tabulce vyplní poplatník údaje o své (svém) manželce (manželovi) žijící (žijícím) s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), avšak jen v případě, že uplatňuje na ni (něho) slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

 

Řádek 64 - Základní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

 

Poplatník na tomto řádku uvede částku 24 840 Kč.

 

Tato částka se nijak nekrátí a je jedno, že poplatník měl například zdanitelné příjmy jenom po část roku 2014 a nikoliv po celý rok.

 

Z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ve věci návrhu na zrušení části § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP vyplývá, že ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se ve slovech daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu" ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, tj. dnem 4. srpna 2014.

 

Ze závěru odůvodnění tohoto rozhodnutí potom vyplývá, že protože k tomuto zrušení dochází v průběhu zdaňovacího období 2014, uplatní se v jeho rámci sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP na všechny poplatníky, včetně těch, již k 1. lednu tohoto roku pobírali starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

 

Z tohoto rozhodnutí proto nově platí, že tuto základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka lze uplatnit i u poplatníka, který k 1. lednu 2014 pobíral starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

 

Řádek 65a) - Sleva na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

 

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za rok 2014 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) nebyla (nebyl) v roce 2014 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

 

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů od roku 2014 rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

 

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2014, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2014, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu na tomto řádku slevu na dani ve výši 2 070 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

 

Pozor - posuzuje se (hrubý) příjem a nikoliv zisk, a co se do vlastního příjmu nezahrnuje, je stanoveno v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (doporučuje se prostudovat si k tomu také pokyn GFŘ D-6).

 

Pozor na to, že podle § 35ca ZDP platí, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (tzn. výdaje příslušným procentem z příjmů) nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 (tzn. výdaje ve výši 30 % z příjmů) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, tak si nemůže slevu na manželku (manžela) uplatnit!

 

Řádek 65b) - Sleva na dani na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, která (který) je držitelem průkazu ZTP/P

 

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani ve výši 49 680 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá výše uvedený vlastní příjem přesahující za rok 2014 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) byla (byl) v roce 2014 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P].

 

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2014, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2014, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu a držby průkazu ZTP/P na tomto řádku slevu na dani ve výši 4 140 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

 

Nemožnost uplatnit slevu na manželku (manžela) v případě, že dojde u poplatníka k výše uvedené situaci v § 35ca ZDP zde platí také.

 

Řádek 66 - Základní sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

 

Poplatník uvede na tomto řádku částku základní slevy na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobíral-li po celý rok 2014 invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2014 splněny pouze několik kalendářních měsíců, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 210 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

 

Řádek 67 - Rozšířená sleva na dani na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

 

Poplatník uvede na tomto řádku částku rozšířené slevy na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobíral-li po celý rok 2014 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2014 splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2014, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 420 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

 

Řádek 68 - Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

 

Poplatník uvede na tomto řádku částku ve výši 16 140 Kč, byl-li po celý rok 2014 držitelem průkazu ZTP/P. Jestliže byl držitelem tohoto průkazu v roce 2014 pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 1 345 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byl držitelem průkazu ZTP/P.

 

Pozor na to, že pro rok 2014 podle § 35ba odst. 2 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b)e) [tedy o částky uvedené na řádcích 65a) až 68 DP], pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

 

Novinkou je, že od roku 2014 se z důvodu zneužívání slev na dani okruh daňových nerezidentů, kteří mohou slevy na dani podle písm. b)e) uplatňovat, zužuje pouze na poplatníky, kteří jsou rezidenti členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a nikoliv jiné země!

 

Řádek 69 - Sleva na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

 

Pokud se poplatník v roce 2014 po celý rok soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, tak uvede na tomto řádku ve sloupci počet měsíců číslo 12 a ve vedlejším sloupci částku 4 020 Kč. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 1215 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tyto podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2014, uplatní poplatník slevu na dani na studenta ve výši 335 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

 

Je třeba upozornit, že Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR byl schválen zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který po podpisu prezidenta ČR, což se očekává, a vyhlášení ve Sbírce zákonů novelizuje i ZDP a to v tom, že zavádí novou slevu na dani a to slevu za umístění dítěte a to v novém § 35bb, kde je mimo jiné uvedeno, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP.

 

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy.

 

Z přechodného ustanovení tohoto zákona vyplývá, že pokud účinnost tohoto zákona nastane v průběhu zdaňovacího období, vychází se pro výpočet slevy za umístění dítěte za toto zdaňovací období z výdajů za umístění dítěte za toto zdaňovací období.

 

To znamená, že pokud účinnost tohoto zákona nastane ještě v průběhu roku 2014, což se očekává, vychází se pro výpočet slevy za umístění dítěte za rok 2014 z výdajů za umístění dítěte za rok 2014. To znamená, že tuto novou slevu by v takovém případě šlo uplatnit již za rok 2014, přičemž za každé vyživované dítě by šlo uplatnit slevu

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: