dnes je 5.12.2019
Input:

Podílové fondy a jejich odkup z hlediska daně z příjmů

14.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.23.1
Podílové fondy a jejich odkup z hlediska daně z příjmů

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 23/2019

V článku se blíže podíváme na vymezení investičních fondů, fondů kolektivního investování a podílových fondů a uvedeme si příklady některých těchto fondů – ČSOB, Raiffeisenbank a investiční společnost Generali Investments. Následně si ukážeme daňové řešení odkupu podílových fondů a s tím související postupy v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019.

1. Co znamená kolektivní investování

Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob investování na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných společností. Tento způsob investování upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Základem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu.

2. Vymezení investičního fondu

Investičním fondem jsou všechny druhy fondů podle zákona č. 240/2013 Sb. (dále jen zákon). Jeho základním dokumentem je statut fondu, který je určen investorům k posouzení rizika investice a subjektům vykonávajícím správu fondu a další činnosti. Investiční fondy dělíme dle § 92 zákona na fondy kolektivního investování, které mohou být veřejně nabízeny, a na fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou určené pro veřejnou nabídku.

3. Fondy kolektivního investování a jejich členění

Fondem kolektivního investování je dle § 93 zákona:

a) právnická osoba (akciová společnost dle § 100 zákona) se sídlem v ČR, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

Fondy kolektivního investování jsou standardní fondy a speciální fondy. Standardním fondem, tj. fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Členění fondů podle druhů aktiv zahrnuje akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu, smíšené fondy (s členěním na konzervativní fondy, vyvážené fondy, dynamické fondy a flexibilní fondy), dále komoditní fondy, speciální fondy nemovitostí ad. U fondů kolektivního investování musí být statut fondu zveřejněn a musí obsahovat základní informace – identifikaci fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, investiční zaměření fondu, pravidla hospodaření fondu, informace o cenných papírech vydávaných fondem ad.

4. Správa investičních fondů

V rámci správy fondu rozeznáváme následující subjekty:

Obhospodařovatel fondu – vydává statut fondu a zajišťuje komplexní řízení investic a rizik, spravuje majetek investičního fondu;

Administrátor fondu – zajišťuje vydávání a odkup cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu a zajišťování dalších služeb nezbytných pro řádný provoz fondu;

Depozitář – opatruje majetek fondu a provádí související kontrolní činnosti, v rámci kterých zejména eviduje a kontroluje finanční pohyby, vydávání a odkupování cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů ad.

5. Co jsou podílové fondy

Podílový fond je dle § 102 zákona tvořen jměním, přičemž vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílový fond dle § 103 zákona nemá právní osobnost.

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu. Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů. Podílové fondy mohou být otevřené podílové fondy nebo uzavřené podílové fondy.

V § 128 zákona se uvádí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají. Dle § 142 zákona s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

6. Investování do fondů a fondy s určitým stupněm ochrany

Investora při investování do fondů zajímá jak výnos, tak související riziko. Hovoříme o výkonnosti fondu, jejíž vývoj můžeme např. v rámci internetového bankovnictví sledovat za den, za 1M (měsíc), 3M (tři měsíce), 6M (šest měsíců), nebo od počátku kalendářního roku (označeno jako YTD – year to date) respektive za 1Y (jeden rok), přičemž je důležitá zejména průměrná roční výkonnost fondu za poslední 3Y (tři roky). Rizikovost fondu je vyjádřena stupnicí 1 až 7, přičemž fondy peněžního trhu patří do nízké rizikové třídy, zatímco akciové fondy patří do vysoké rizikové třídy. Střední úroveň rizika představují obvykle fondy dluhopisové. Podle očekávaného výnosu a míře rizika můžeme mluvit o konzervativní, vyvážené a dynamické strategii investora.

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní druhy poplatků:

  • Vstupní poplatky – hradí investor při nákupu podílových listů;

  • Poplatky na obhospodařování – neplatí investor přímo, ale jsou strhávány průběžně z majetku fondu;

  • Výstupní poplatky – hradí investor při prodeji podílových listů.

Mnoho investorů by při investování do podílových fondů rádo kombinovalo výnos s určitým stupněm ochrany. Z tohoto pohledu lze rozeznávat například následující typy fondů:

  • Zajištěné fondy – investor u těchto fondů k datu splatnosti obdrží minimálně původně vloženou investici (100 %). Správce fondu investuje za tím účelem do dobře diverzifikovaného portfolia investic s pevným výnosem (dluhopisy, termínové vklady);

  • Předem definovaná ochrana investic – k datu splatnosti je investoru vyplacena alespoň předem stanovená procentní část investované částky menší než 100 % (např. 90 % z vložené investice).

Připomínáme, že zajištění ochrany investice (to znamená její chráněná hodnota) se vztahuje pouze ke dni splatnosti fondu. V případě prodeje fondu před splatností je hodnota podílu ve fondu určena oceněním aktiv fondu připadajícím na jeden podíl a hodnota získané investice může být pod upisovací hodnotou, ale rovněž i pod chráněnou hodnotou ke dni splatnosti.

7. Příklady fondů

Uvádíme příklady fondů dvou bank a jedné investiční společnosti:

Podílové fondy (akciové) ČSOB Banka

ČSOB Informační technologie 1  
ČSOB Akciový český  
ČSOB Akciový dividendových firem  
ČSOB vodního bohatství  
ČSOB Energie a ropa 3  
ČSOB Sponzoři sportu 1  
ČSOB Vyvážený  

Fondy Raiffeisenbank

Raiffeisen fond udržitelného rozvoje  
Raiffeisen fond Amerických Akcií  
Raiffeisen strategie progresivní  
Raiffeisen fond high-yield dluhopisů  

Fondy Generali Investments

Generali Fond globálních značek  
Generali Fond farmacie a biotechnologie  
Generali Fond nemovitostních akcií  
Generali Fond fondů dynamický  

8. Daňové řešení odkupu podílových fondů

Podmínkami pro uplatnění osvobození příjmů fyzické osoby z úplatného převodu cenných papírů se zabývá § 4 odst. 1 písm. w) a písm. x) ZDP. Pro účely posouzení podmínek pro osvobození příjmů není rozhodující základ daně (rozdíl příjmů a výdajů), ale dosažený příjem z úplatného převodu cenných papírů. Přitom se testuje nikoliv jednotlivý úplatný převod cenného papíru v průběhu zdaňovacího období, ale celkový součet příjmů z úplatného převodu cenných papírů za zdaňovací období.

§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

Toto osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let.

Limit ve výši 100 000 Kč je aplikován tak, že z celkového úhrnu příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů nutno vyloučit příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku, a příjmy z kapitálového majetku. Pokud příjmy z úplatného převodu zbývajících cenných papírů (tj. těch, které nejsou součástí obchodního majetku, ani se nezdaňují v rámci příjmů z kapitálového majetku) nedosáhnou limitu 100