dnes je 28.3.2024

Input:

Podávání souhrnného hlášení

9.3.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2021.0500.1
Podávání souhrnného hlášení

Mgr. Filip Wágner

Kromě přiznání k dani z přidané hodnoty (dále jen "DPH") a kontrolního hlášení může být plátce DPH či identifikovaná osoba povinna podávat také souhrnné hlášení. Taková povinnost vzniká, pokud daný daňový subjekt prodává zboží do Evropské unie (dále jen "EU") či poskytuje vymezené služby do EU nebo v situaci přemístění zboží do EU a ve vymezeném případě třístranného obchodu. Tento článek obsahuje základní pravidla pro podání souhrnného hlášení a obsahuje také několik praktických příkladů.

Právní úprava souhrnného hlášení

Pravidla pro souhrnné hlášení jsou zakotvena primárně v § 102 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen "zákon o DPH", "ZDPH"), a některé procesní aspekty se řídí obecnými pravidly obsaženými v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "daňový řád"). Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení, posuzuje a případně prověřuje a využívá při stanovení daně a obdobný postup uplatňuje také ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce. Souhrnné hlášení se tedy používá na kontrolu toho, zda obchodní partner, který obdržel plnění nezatížené DPH, vykázal dané plnění ve svém daňovém přiznání v jiném členském státě EU a zda u daného plnění DPH přiznal (tzv. samovyměřil). Do souhrnného hlášení se uvádí totiž právě hodnota plnění nezatížená DPH ve vztahu k obchodním partnerům z EU na straně výstupů.

Plnění vykazovaná v souhrnném hlášení

Povinnost podat souhrnné hlášení má plátce, pokud mu vznikla povinnost přiznat tato plnění:

  • dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v jiném členském státě EU,

  • přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu EU,

  • dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu,

  • poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, pokud byla tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě,

  • plátce jako prodávající přemístil zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu EU.

Povinnost podat souhrnné hlášení má i identifikovaná osoba, a to pokud jí vznikla povinnost přiznat tato plnění:

  • poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě EU osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby,

  • dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území EU unie formou třístranného obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.

Frekvence podávání souhrnného hlášení

Plátce podává souhrnné hlášení za daný kalendářní měsíc ve lhůtě 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Tedy i čtvrtletní plátce je povinen podat souhrnné hlášení na bázi kalendářního měsíce, přestože přiznání k DPH podává na čtvrtletní bázi. Jedinou výjimkou, kdy plátce podává souhrnné hlášení na čtvrtletní bázi, je, pokud je čtvrtletním plátcem a uskutečňuje pouze plnění poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla, které se v souhrnném hlášení vykazují. Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení ve lhůtě 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Dále platí ještě pravidlo uvedené v § 102 odst. 7 ZDPH, které stanoví, že pokud plátce podává souhrnné hlášení čtvrtletně a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční i další plnění vykazované v souhrnném hlášení (dodání zboží do EU, přemístění či třístranný obchod), vzniká plátci v tomto kalendářním čtvrtletí povinnost za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění dalších plnění, podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění dalšího plnění, a tento plátce dále podává souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil další plnění.

Opravy v rámci souhrnného hlášení

Pokud je po podání zjištěno, že byly uvedeny chybné údaje, vzniká povinností podat do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů následné souhrnné hlášení. Opravou údajů se přitom rozumí vložení nového řádku a vyplnění všech požadovaných údajů (v případě, že předchozí podání tento řádek vůbec neobsahovalo), storno řádku z předchozích podání (v případě, že v předchozím podání tento řádek neměl být vůbec uveden) a oprava údajů řádku z předchozích podání. Oprava údajů se provádí:

  • vložením nového řádku vyplněním všech údajů uvedených v oddílu Řádky (původně B. oddíl),

  • stornováním řádku z předchozích podání proškrtnutím křížkem ve sloupci označeném "Storno řádek"; do následného souhrnného hlášení se ve stornovaném řádku vyplní všechny údaje vyplněné v původním řádku,

  • opravou údajů řádku z předchozího podání stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku.

Často může opravu v souhrnném hlášení doprovázet i povinnost provedení příslušných oprav v rámci dodatečného přiznání k DPH.

Vykazování v souhrnném hlášení

Pokud by plátce nepodal souhrnné hlášení nebo jej podal nesprávně, může být plátce správcem daně vyzván k podání či provedení opravy, a pokud by plátce na takovou výzvu nereagoval, může jej správce daně pokutovat podle podmínek stanovených v daňovém řádu.

V rámci souhrnného hlášení se vyplňuje daňové identifikační číslo obchodního partnera z jiného členského státu v rozdělení na kód země a zbylá část daňového identifikačního čísla, které je vhodné ověřit z hlediska platnosti v databázi VIES (VAT Information Exchange systém) spravované Evropskou komisí. Dále se vyplňuje kód plnění, a to:

  • kód plnění "0" – při dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě EU,

  • kód plnění "1" – při přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu EU,

  • kód plnění "2" – při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu prostřední osobou,

  • kód plnění "3" – při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla.

Údaje v souhrnném hlášení by měly odpovídat údajům uvedeným v přiznání k DPH, a to takto:

  • Kód "0" a "1" by měl odpovídat řádku 20 – Dodání zboží do jiného členského státu EU (§ 64 ZDPH).

  • Kód "2" by měl odpovídat řádku 31 – Zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17 ZDPH) prostřední osobou – hodnota dodání zboží.

  • Kód "3" by měl odpovídat řádku 21 – Poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v § 102 odst. 1 písm. d) a odst. 2 ZDPH.

Dále se vyplňuje počet plnění, kde se vyplní počet poskytnutých dodávek zboží a služeb pořizovateli. Dále se vyplní celková hodnota plnění v Kč, kde se uvede hodnota v české měně a každý řádek se zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Při dodání zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území EU (tzv. call-off stock) se vyplňuje kód země, zbylá část daňového identifikačního čísla předpokládaného pořizovatele, kód záznamu či daňové identifikační číslo původního předpokládaného pořizovatele.

Forma podání souhrnného hlášení

Podle § 101a odst. 2 ZDPH se podává souhrnné hlášení výhradně elektronicky, a to datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně s tím, že podání je potvrzeno jedním z těchto způsobů:

  • podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo

  • dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu s tím, že pokud je souhrnné hlášení podáno formou nekvalifikovaného podání, musí dojít k potvrzení ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.

V případě, že není podání souhrnného hlášení učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je

Nahrávám...
Nahrávám...