dnes je 28.3.2024

Input:

Osobní slevy a daňové zvýhodnění fyzických osob

3.8.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 24 minut

4.5.3 Osobní slevy a daňové zvýhodnění fyzických osob

Ing. Martin Děrgel

1. Osobní slevy na dani

Výši osobních slev na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2021 shrnuje následující tabulka:

Druh osobní slevy na dani  V roce 2021 
Měsíčně (Kč) Ročně (Kč) 
Základní sleva    2 320    27 840  
Sleva na manžela (manželku), pokud jeho (její) vlastní příjem nepřekročil 68 000 Kč za rok  ---   24 840  
Základní sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně  210  2 520  
Rozšířená sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně  420  5 040  
Sleva na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P  1 345  16 140  
Sleva na studenta, pokud poplatník studuje do věku 26, resp. 28 let  335  4 020  
Sleva za umístění dítěte, ve výši výdajů poplatníka za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, nejvýše však minimální mzda ---  Maximálně           15 200 / dítě  
Sleva na evidenci tržeb v roce první povinně elektronicky zaevidované tržby ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti a částkou  základní slevy na poplatníka  --- Maximálně 5 000 Kč 

Poznámka:

Slevu na manžela ani slevu za umístění dítěte nemohou poplatníci u zaměstnavatele uplatňovat v průběhu roku (měsíčně), ale až při ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání.

Slevu na evidenci tržeb je možné uplatnit také pouze v daňovém přiznání; na základě novelizace daňových předpisů je však od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022 povinná evidence tržeb dočasně pozastavena, což se dotýká i možnosti uplatnění slevy na evidenci tržeb za rok 2020 – blíže viz stanovisko Finanční správy „Uplatnění slevy na evidenci tržeb v době pozastavení evidence tržeb” zveřejněné 28. 1. 2021 na www.financnisprava.cz.

1.1 Základní sleva na poplatníka

Základní sleva na dani na poplatníka je od roku 2015 dostupná všem poplatníkům (v dřívějších letech byla např. omezena pro starobní důchodce). Od ledna 2021 (po 13 letech) byla navýšena tato základní „osobní” sleva na dani na poplatníka o 3 000 Kč ročně, tj. činí 27 840 Kč za rok, resp. 2 320 Kč měsíčně. Přičemž již bylo schváleno další stejné zvýšení od roku 2022, kdy základní sleva vzroste na 30 840 Kč za rok, resp. na 2 570 Kč měsíčně. Jelikož jde o přímé snížení vypočtené daně z příjmů, resp. u zaměstnanců měsíční zálohy na tuto daň, tak o tolik (nejvýše) poplatníkovi více zůstane v kapse.

Nárok na základní slevu na dani na poplatníka mají i nerezidenti, a to bez ohledu na to, zda jejich příjem ze zdrojů na území ČR činí či nečiní ani 90 % všech jejich celosvětových příjmů. Stejně tak mají ještě nárok na slevu za studium a na slevu na evidenci tržeb. Pro ostatní osobní slevy na dani ale musejí nerezidenti splnit zmíněné tři podmínky jako u nezdanitelných částek:

  • nejméně 90 % jejich celosvětových „zdaňovaných” příjmů musí být ze zdrojů na území ČR,

  • výši příjmů ze zahraničí je třeba prokázat potvrzením zahraničního správce daně a

  • slevu uplatní jen rezidenti z členského státu Evropské unie („EU”) nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor („EHP”).

Od roku 2021 nemůže žádné „osobní” slevy na dani uplatnit ani poplatník v tzv. paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP, jehož daň z příjmů je rovna paušální dani podle § 7a ZDP. Poznamenejme, že tato možnost se týká „podnikatelů” (OSVČ) s příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti do 1 milionu Kč za rok, jejichž ostatní zdanitelné příjmy (kromě příjmů podléhajících tzv. srážkové dani) nepřevýší 15 000 Kč za rok, nejde-li o plátce DPH a do 10. 1. daného roku oznámili správci daně přechod na paušální režim. Paušální záloha v pevné měsíční částce zahrnuje zálohu na daň z příjmů i zálohy na pojistné (zdravotní i sociální). Výhodou poplatníka v paušálním režimu je mj. i oproštění od téměř veškeré administrativy, a to včetně podávání přiznání a pojistných přehledů.

1.2 Sleva na „vyživovanou” manželku (manžela)

Sleva na manžela (manželku) s vlastními příjmy do stanoveného limitu [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP]:

  • Nárok má ten poplatník, který:

    • - žije s druhým z manželů (čímž se pro daňové účely rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, nikoli však volné vztahy typu druh – družka) ve společně hospodařící domácnosti (kterou se podle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby)
    • - a ten nemá vlastní příjmy přesahující v ročním úhrnu 68 000 Kč;
    • - pokud by manželství (registrované partnerství) netrvalo po celý kalendářní rok, tak lze uplatnit tuto slevu na dani pouze ve výši jedné dvanáctiny z „roční” částky 24 840 Kč (tj. 2 070 Kč) za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku již/ještě manželství trvalo.
  • Do rozhodného „vlastního” příjmu manžela (manželky) se nezahrnují tyto příjmy:

    • - dávky státní sociální podpory,
    • - dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
    • - dávky osobám se zdravotním postižením,
    • - dávky pomoci v hmotné nouzi,
    • - příspěvek na péči, sociální služby,
    • - stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
    • - státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
    • - příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu (podle zákona o sociálních službách), který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP,
    • - příjem z majetku ve společném jmění manželů, pokud tento příjem plyne druhému z manželů nebo se pro účely ZDP považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu majetku ve společném jmění manželů může zdanit kterýkoli – jeden – z nich),
    • - příjem z titulu zápůjčky (půjčky) nebo úvěru (např. spotřebitelského, hypotečního), jelikož tyto příjmy je poplatník povinen vrátit, nejedná se tedy o jeho definitivní příjem.
  • Ostatní typy příjmů se naopak do rozhodného „vlastního” příjmu zahrnují, jde např. o příjmy z nemocenských dávek, důchody, příjmy zdaněné srážkovou daní, příjmy nezdanitelné a od daně osvobozené, kromě těch v předchozím výslovně vyjmenovaných.

  • Příjem manžela (manželky) je nutné posuzovat v brutto výši, tj. nesnížený o výdaje a sražené daně.

  • Je-li manžel (manželka) poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, má poplatník nárok na slevu na tohoto manžela (manželku) ve dvojnásobné výši.

  • Poplatník – zaměstnanec prokazuje zaměstnavateli nárok např. občanským průkazem manžela (manželky) nebo oddacím listem. Povinnost prokazovat výši jeho příjmů stanovena není, v praxi se uplatňuje čestné prohlášení manžela (manželky).

Od roku 2013 do roku 2017 nemohl slevu na dani na „vyživovanou” manželku (manžela) uplatnit poplatník, který u dílčího základu daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP nebo u dílčího základu daně z nájmu podle § 9 ZDP uplatňoval tzv. paušální výdaje stanovené procentem z příjmů, pokud byl součet takovýchto dílčích základů daně vyšší než 50 % celkového základu daně. Toto omezení bylo novelou ZDP č. 170/2017 Sb. (účinnou od 1. 7. 2017) od roku 2018 zrušeno. Tuto změnu přitom mohl poplatník využít již v roce 2017, pokud současně akceptoval nižší limity (stropy) paušálních výdajů, které jinak zmíněná novela přinesla až od roku 2018.

1.3 Slevy na invaliditu

Invalidita [§ 35ba odst. 1 písm. c) až e) ZDP]:

  • Výše slevy na dani je odlišena podle stupně zdravotního postižení:

    • - nejnižší částka základní slevy na invaliditu je v případě poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, případně i v situaci, kdy nárok na tento invalidní důchod zanikl z důvodu souběhu s nárokem na výplatu starobního důchodu,
    • - vyšší je tzv. rozšířená sleva na invaliditu (dvojnásobek předchozí), která se týká poplatníka, jemuž byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo s jiným důchodem z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud je jednou z podmínek, že je invalidní ve třetím stupni; nárok na slevu je i v případě, že tento invalidní důchod není vyplácen kvůli souběhu s nárokem na starobní důchod nebo byla-li žádost o tento invalidní důchod zamítnuta z jiných důvodů než proto, že žadatel není invalidní ve třetím stupni,
    • - na nejvyšší slevu má nárok poplatník, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce).
  • Poplatník – zaměstnanec prokazuje zaměstnavateli nárok rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu, dokladem o výplatě důchodu, průkazem ZTP/P, případně potvrzením místně příslušného správce daně v ostatních relevantních případech. Pro poplatníka podávajícího přiznání nejsou stanoveny povinné přílohy k prokázání nároku na uvedené tři typy osobních slev na dani z titulu zdravotního postižení, splnění zákonných podmínek tak poplatník bude muset hodnověrně prokázat až na případnou individuální výzvu správce daně.

1.4 Sleva na studenta

Studium [§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP]:

  • Nárok může uplatnit poplatník, který se ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, soustavně připravuje na budoucí povolání. Nárok lze přitom uplatit maximálně do 26 let věku poplatníka, příp. maximálně do 28 let věku, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu.

  • Za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin, pokud po jejich skončení bezprostředně navazuje příprava na budoucí povolání studiem střední či vysoké školy, nebo – v případě střední školy – posledních školních prázdnin po skončení studia. To neplatí pro kalendářní měsíc, v němž poplatník po celý měsíc vykonával výdělečnou činnost nebo bral podporu v nezaměstnanosti.

V případě vysoké školy se do doby soustavné přípravy počítá i měsíc následující po ukončení studia; opět jen v případě, že poplatník v daném měsíci nevykonával výdělečnou činnost nebo nebral podporu v nezaměstnanosti.

Příklad
Petr a Pavel jsou spolužáky již od základní školy a také společně v květnu 202X úspěšně ukončili studium na vysoké škole. Jejich pracovní aktivity již tak podobné nejsou.

Zatímco Petr si brigádami a podnikáním vydělával již v průběhu studia a také hned od 1. 1. 202X nastoupil do zaměstnání, Pavel během studia nepodnikal, neměl brigády a do práce nastoupil až od 25. 6. 202X.

Podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb. se jako soustavná příprava dítěte na budoucí povolání studiem na vysoké škole počítá v roce 202X:

  • u Petra jen 5 měsíců (leden až květen),

  • u Pavla 6 měsíců (navíc i červen, neboť následující měsíc po ukončení studia nepracoval celý a ani nebyl na podpoře).

Zatímco Petr si může uplatnit slevu na dani na studium ve výši 1 675 Kč (výpočet 4 020 / 12 × 5), Pavel si uplatní slevu na dani na studium ve výši 2 010 Kč (4 020 /12 × 6).

Poznámka: Jak je patrné z příkladu, zaměstnání (ani případné podnikání) v průběhu studia na vysoké škole nemají na výši slevy vliv. V daném případě „rozhodla” jen speciální úprava řešící okamžik ukončení studia.

Pokud by se však jednalo o dálkové, distanční, večerní či kombinované studium na střední škole, souběžný výkon výdělečné činnosti (jako nemocensky pojištěného zaměstnance či jako OSVČ) by znamenal, že by se studium za soustavnou přípravu na budoucí povolání nepovažovalo a sleva na dani by nebyla možná.

  • Nárok se prokazuje potvrzením školy o přípravě na budoucí povolání na příslušný rok (poplatník podávající přiznání nárok dokládá opět pouze na výzvu správce daně).

1.5 Sleva za umístění dítěte

Sleva za umístění dítěte [§ 35ba odst. 1 písm. g), § 35bb ZDP]:

Tuto novinku přinesl s účinností od 29. 11. 2014 zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, přičemž daňovou slevu bylo možné využít poprvé již za rok 2014.

Související novela ZDP přinesla dvě daňová opatření k podpoře služeb péče o předškolní děti - první cílí na zaměstnavatele, kteří takto pomáhají zaměstnancům, a druhá na rodiče přispívající na jejich provoz:

  • Zaměstnavatel má na výběr ze dvou možností:

    1. Náklady na provoz (ne investiční) vlastního předškolního zařízení uplatní jako daňově uznatelné, včetně nepeněžních příspěvků na zajištění této služby poskytované jiným subjektem, pak ale půjde u dotyčného zaměstnance (o jehož dítě jde) v případech, kdy nebude zaměstnanec hradit zaměstnavateli za tyto služby úplatu žádnou nebo ve výši nižší než obvyklé, o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance podléhající i pojistnému.
    2. Náklady na provoz předškolního zařízení, nebo příspěvek poskytovaný jinému provozovateli daňově neuplatní a pak z pohledu dotyčného zaměstnance (rodiče) v případech, kdy nebude hradit zaměstnavateli za tyto služby úplatu žádnou nebo ve výši nižší než obvyklé, půjde o příjem osvobozený od daně. S ohledem na poměrně vysoké odvodové zatížení závislé činnosti je tato druhá možnost výhodnější a současně je také jednodušší.
  • Rodič (zpravidla) může uplatnit tento typ slevy na dani slevu za umístění vyživovaného dítěte poplatníka, s výjimkou vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, ledaže jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výdajům prokazatelně vynaloženým poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte žijící v jeho společně hospodařící domácnosti  na dané zdaňovací období (kalendářní rok) v předškolním zařízení. Sleva – na jedno dítě - může být maximálně ve výši minimální mzdy platné na počátku daného roku. Tak jako u slevy na dani za „vyživovanou” manželku (manžela) je možno také slevu za umístění dítěte uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh na daň zaměstnavatelem, nebo v daňovém přiznání.

Takto daňově podporovaná „předškolní zařízení” vymezuje § 35bb odst. 6 ZDP následovně:

  1. mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
  2. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
  3. zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou:
    1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
    2. mateřskou školou podle školského zákona.

1.6 Sleva na evidenci tržeb

Sleva na evidenci tržeb [§ 35ba odst. 1 písm. h), § 35bc ZDP]:

Od prosince 2016 byla spuštěna tzv. první vlna elektronické evidenci tržeb („EET”) – pro poskytovatele stravovacích a ubytovacích služeb. Od března 2017 „druhá vlna” EET rozšířila záběr o obchodníky. Náběh třetí a poslední čtvrté vlny (původně plánovaný na jaře 2018 - zkomplikovalo rozhodnutí Ústavního soudu) měl nastat až v květnu 2020. Aktuálně však kvůli pandemii koronaviru (resp. v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu) byla zákonem č. 137/2020 Sb. povinnost elektronické evidence tržeb pozastavena do konce roku 2022, a to pro všechny subjekty. Podstatou EET je okamžitý on-line přehled správce daně o tržbách podnikatelů v hotovosti, přičemž pravidla stanoví zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb („ZET”). Nás ovšem nebude zajímat ani tak tento ZET, ale jeho doprovodný zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, protože přinesl související daňové změny, včetně nové slevy na dani z příjmů fyzických osob.

Zavedení systému EET v praxi relativně nejvíce zatěžuje drobné a malé živnostníky, kteří často neměli elektronické pokladní zařízení ani trvalé kvalitní připojení k internetu. Naopak větších firem se tento problém příliš netýká, protože již nyní v drtivé většině v zájmu vlastní efektivní logistiky používají více či méně vyspělé pokladní systémy. Proto byla jako určitá satisfakce OSVČ zvolena speciální jednorázová sleva na dani z příjmů fyzických osob, která by jim měla alespoň částečně kompenzovat náklady přímo související se zavedením EET – sleva na evidenci tržeb. Podnikající fyzická osoba si tuto novou slevu bude moci uplatnit, pokud alespoň jednou reálně zaeviduje tržbu v témže roce, kdy jí povinnost evidence tržeb vznikla podle ZET.

  • Výše slevy na

Nahrávám...
Nahrávám...